ddkk komentáře u knih

Další z výborných příběhů Joea a Ruize. Od začátku se pomalu noříte do životů několika osob, zvláště pak mladé ženy Marnie a jejích dětí, kolem nichž se dějí podivné věci. Netušíte, co je pravda a co si kdosi vymýšlí nebo v čem nevědomky žije... A pak je tu kdosi neznámý, kdo pozvolna odhaluje svůj vlastní život a o kom jen tušíte, že jeho role v příběhu je zásadní...

Pročítáte se spoustou náznaků, máte pocit, že užuž víte, co se vlastně děje. A stejně nevíte skoro nic. Konec je stejně překvapivý, jako u všech ostatních Robothamových knih. A nebyl by to Robotham, aby si něco nenechal na úplný závěr...

Plný počet a doporučuji.

54 27.11.2021

Pozoruhodná kniha, kterou by mohli doporučovat i učitelé předmětu Základy společenských věd. Vstřícný a zajímavý výklad filozofie, u kterého jsem se ani já, byť už jiná cílová skupina, nenudila. Pro někoho by to možná mohl být i startovací můstek pro hlubší zájem o tento obor.

Doporučuji.

53 26.11.2021

Bylo to dost divné. Nějak jsem nepochopila, co to vlastně čtu. Jak píše HaHa1 - nejdříve to fakt vypadalo jako Stepfordské paničky, do kterých se sem tam vloudil náznak nějakých nejasných hrůz z minulosti hlavní hrdinky, pak to pokračovalo jako tajuplný román o podváděné ženě a nakonec z toho bylo cosi jako thriller. Děj byl mnohdy nelogický, místy až naivní, plný banalit. A konec, ten mě svou absurditou a úprkem úplně odrovnal. Jak se ovšem zdá, s hlavní hrdinkou, která je bohužel poměrně dost hloupá, se dál počítá jako s forenzní psycholožkou! Neuvěřitelné...I dvě hvězdičky jsou ažaž.

Asi nejsem sama, ale spletla jsem se. Vlastně jsem chtěla číst úplně jinou Dokonalou manželku, knížku od jiného autora. To mám za to!

A ještě dodám: bohužel ani překlad nebyl úplně nejlepší. Jen pro ilustraci - opakovaně se tam třeba objevuje úžasné "z tama" či "od tama". A podobných lahůdek se najde v textu více.

42 23.11.2021

Vedle Misery moje nejoblíbenější Kingovka. Tentokrát jsem zakoupila kompletní vydání - všechny kapitoly v jediném svazku a s krásnou obálkou s ilustrací Emila Křižky. Nemá chybu.

Velmi doporučuji.

Opravdu krásná encyklopedie, s realistickými ilustracemi, přehledným obsahem a vyčerpávajícím rejstříkem. Obsah je aktuální a opravdu všeobecný. Bezvadný dárek pod stromeček, ani se mi ho nechce pouštět dál...

Doporučuji.

37 22.11.2021

Tak tohle bychom asi zažít nechtěli. Takovou budoucnost křesťanské Evropě snad nemůže nikdo ani ve snu přát. Je to děsivé a syrové, nemilosrdné a kruté. U povídky Filípek se mi chtělo plakat...

Doporučuji především jako studijní materiál všem vítačům...ale nejen jim.

50 20.11.2021

Další z knih, které jsou určeny mým malým vnukům. Tahle je docela legrační, je o životě pod povrchem země, ve všech těch chodbičkách, doupatech a jeskyňkách, v nichž žijí různí hmyzáci a jiní živočiši...

Každá dvoustrana je věnována jednomu měsíci v roce a podle toho život pod povrchem taky vypadá - v prosinci jsou rozbalené dárky, nosí se vánoční čepice, pavouk si obouvá boty a manželé krtkovi hledají cestu na povrch. Zato třeba v srpnu už ježci hrají kroket, pavoučí slečna Tilda zpívá svým vajíčkům a stonožka snad už konečně doplete poslední ponožku. Ta je ostatně snad nejzábavnější ze všech...

Je to knížka, v níž se na všech stránkách něco neustále hledá a nachází. Myslím, že bez asistence dospělých se v ní malé děti docela ztrácejí. Obrázky jsou malé a je jich na každé stránce velká spousta...

Ale je to knížka zajímavá.

38 20.11.2021

Knížku jsem koupila pro šestiletého vnuka, tedy - pro jeho rodiče, ať sami zváží, jak na to. Moc jsem byla na pojetí tohoto citlivého tématu zvědavá, ještě si pamatuju, jak se v době mého mládí rodiče i učitelé ošívali. Koneckonců, já to u svých dětí vlastně taky vyřešila anatomickou knihou...

Tak tohle je knížka s jednoduchým textem a množstvím docela milých a nic (tedy vůbec nic!) nezakrývajících ilustrací. A od samého začátku se jde "rovnou na věc". Autorka dětem zkraje vysvětlí nejen co to je mít někoho nebo něco rád, ale hlavně jak se mít rád, aby z toho byly děti. Píše a kreslí se tu otevřeně o souloži, je tu zmínka i o LGBTQ, a pak se děj ubírá víceméně biologickým směrem. Popisuje se cesta spermií do vajíčka, zobrazeny jsou fáze vývoje dítěte. A pak je tu i poměrně pregnantně vyobrazen porod včetně císařského řezu. Na závěr nechybí ani zmínka o adoptovaných dětech...

Je to názorné, otevřené a docela milé vyprávění o tom, jak přicházejí na svět děti. Jak si s knížkou poradí u nás doma, nechám jen na nich. Já sama ji však vřele doporučuji (i když si myslím, že se děti budou místy docela smát, a to je asi dobře, ne?) a dávám plný počet.

P.S.Tak u nás se s knížkou zatím počká. Náš výmluvný prvňáček by jistojistě rád o daném tématu technicky a odborně poučil své nebohé spolužáky. A na to někteří útlocitnější asi vážně ještě mají nějaký ten čas :-)))

44 20.11.2021

Dlouho jsem si vůbec nebyla jistá, o čem vlastně čtu. Mátla mě nejistota kdo je kdo, netušila jsem, jakou roli která postava v příběhu (v jakém?) hraje...Ale postupně se přede mnou začaly odhalovat souvislosti a já se těšila na každou další stránku. Příběh nabyl na napínavosti a zajímavosti a až do konce zůstávala řada tajemství, kvůli kterých je třeba knížku dočíst.

Možná bych dala plný počet, ale právě ten konec...všechna vysvětlení jaksi polopatická, uspěchaná a ne úplně pochopitelná...

Přesto u mne za čtyři.

45 20.11.2021

Takové příjemné počtení s šálkem horké čokolády nebo krabicí skvělých čokoládových bonbónů...Dva příběhy, které se navzájem prolínají, aby se v závěru konečně prolnuly definitivně. Je to o lásce, o životě, o vaření čokolády a o pochopení. Je to o dvou ženách, Angličankách - Claire a Anne, jejichž osudem je Paříž a které se potkaly na začátku a na konci příběhu.

Bylo to lidské, s trochou romantiky (tak akorát) a nostalgie...

47 20.11.2021

Tak tohle bylo opravdu temné, až do samotného konce, který byl nejtemnější ze všeho...Kdo čte sérii s geniálním Theem Crayem, ví, jak jiné jsou případy, které musí řešit. Nejsou to běžné zločiny a není to běžné pátrání. Protože Theo je prostě neuvěřitelně chytrý, vynalézavý, vzdělaný a vůbec není lehké ho pochopit. A právě proto jsou příběhy celé série tak mimořádné.

Mně se naopak konec případu Temný vzorec nezdál nejasný a neukončený. Jen osoba, kterou Theo konečně chytil, byla skoro jako neustále unikající démon...

Pro mne skvělý, naprosto neotřelý a výjimečný thriller, který asi není pro každého. A série pokračuje, určitě si další díl nenechám ujít.

52 17.11.2021

Další z krásných knih, které mne nadchly. Je podstatně obsažnější než například přehledná publikace Slavné obrazy a poskytuje k jednotlivým malířům poměrně dostatek informací. Autoři se více věnují i vývoji jejich tvorby a uvádějí více jejich děl.

Kniha je členěna podle časových období tvorby jednotlivých umělců, a tak začíná Giottem (jak jinak) kapitolou Před rokem 1500 a pak pokračuje následujícími stoletími až po současnost. Publikace je doplněna Rejstříkem uměleckých děl a obecným rejstříkem.

Krásná kniha, které tleskám a jsem moc ráda, že se jí mohu kdykoli kochat. Doporučuji.

45 12.11.2021

Podle mne povedená publikace, která si nedělá ambice zahrnout veškeré výtvarné umění všech dob. Naopak, nabízí ve srozumitelném přehledu skutečně významné malíře od středověku po - víceméně - současnost, a to vždy s jedním z jejich nejvýznamnějších děl.

Začíná pozoruhodným hedvábným obrazem Svátek čching-ming čínského malíře Čang Ce-tuana z roku cca 1100, pokračuje Giottem a jeho Oplakáváním Krista a Fra Angelicem se Zvěstováním, přes nejslavnější italské, nizozemské, německé, holandské a další proslulé umělce, až po Jacksona Polocka, Marka Rothka a Andyho Warhola a končí dosud tvořícími Paulou Regovou a Anselmem Kiefrem. U každého malíře jsou stručné informace (nikoli banální), příběh uvedeného obrazu a zobrazení jeho detailů s vysvětlujícími popiskami.

Kniha samozřejmě není určena odborníkům , ale běžným čtenářům, kteří se chtějí seznámit s nejvýraznějšími výtvarnými umělci a jejich vybranými díly.

Kniha je vytištěná na křídovém papíře, reprodukce nemají chybu. Pro mne je to krásná publikace, která mne těší a splnila mé očekávání.

42 12.11.2021

Co Rudiš umí skvěle a bezpečně je pozorování, bez jakéhokoli vlastního hodnocení. Příběhy jeho (anti)hrdinů jsou nevzrušené, poklidné a přitom mají neskutečnou vypovídací hodnotu o příslušné době, lidech a prostředí.

Asi jsem se více bavila tlacháním chlapů v Českém ráji, ale Helsinky se mě určitě dotkly hlouběji. Úplnou náhodou jsem v předchozích dnech trochu bloudila po Jeseníkách, a tak mi knížka skvěle padla do noty, i když dneska je i tam už leccos jinak - naštěstí.

Německá linka mi zas připomněla dobu trávenou na nezapomenutelné LAM (pro mladší ročníky: letní aktivita mládeže-výměnné akce VŠ studentů zemí soc. bloku, nejprve práce, pak cestování) v Drážďanech, i když v jiné době...

Doporučuji.

51 11.11.2021

Tak tohle je zatím nejlepší Theův kousek! Kdo by si v předchozím dílu Naturalisty vůbec dokázal představit, že příšerný zločin, vyřešený a po zásluze (a podle Theova gusta) potrestaný, bude mít takovéhle pokračování! Ani nechci pomyslet na to, co vše by dnes mohlo být možné. Naštěstí je tu geniální Theo a doslova v posledních minutách všechno uhádne...

Tento díl byl ještě napínavější a zajímavější než oba předchozí. Zvlášť konec, který mě přiměl dočíst až k ránu...

52 08.11.2021

Mám ráda toho geniálního Thea, mám ráda jeho způsob myšlení a mám ráda jeho příběhy. I když by se leckomu mohly zdát nudné a příliš "vědecké". A to mě právě baví. Na leccos, co se v knize děje, jsem se musela kouknout i do jiných zdrojů (jasně že do googlu...), a tak vím, že i to, co se zdá neuvěřitelné, je prostě pravda...

Hračkář je možná místy nudný a - pro někoho možná - příliš teoretický. Mně se však úplně jiné pátrání po odporném vrahovi malých dětí zdálo napínavé a neotřelé.

50 08.11.2021

Kosatíkovým životopisům nelze upřít především faktografickou správnost a mimořádnou snahu po objektivnosti, a naopak - naštěstí naprostou absenci domněnek a nepodložených spekulací. A to je dobře. Zátopkův život tak máme jako na dlani. Včetně některých jeho úletů, což však každý, kdo žil v době vlády jedné strany, velmi dobře chápe. Zátopek byl neopakovatelný běžecký talent, který se sám vypracoval, který netrpěl zbytečným sebepodceňováním, který se naučil několik cizích jazyků (ruku na srdce, kolik z jeho spoluobčanů mělo takovou vytrvalost a snahu?) a který se dokázal vyrovnat s lecčíms, co ho v té neblahé době potkalo. Klidně mohli i s manželkou z toho soctábora pláchnout a určitě by oba kdekoli uspěli...A stejně si to po 68. odskákal...

Kosatíkova kniha určitě stojí za přečtení. Jediné, co mi v ní chybělo, bylo trochu víc z Emilova a Danina soukromého života. Jací byli opravdu lidé z masa a kostí...

U mne za čtyři a doporučuji.

46 08.11.2021

Arnošt Goldflam je neskutečný člověk. Nejen režisér, dramatik, herec, ale i spisovatel - hlavně dětských knížek. A pokud si svoje knížky i sám načte, je to fakt sranda. Bez ohledu na to, že samotné pohádky zas takovým literárním skvostem nejsou. Jeho specifická interpretace je totiž nezaměnitelná a sama o sobě legrační. Baví mě i neotřelé popisy a přirovnání, i to, že všechny pohádky v téhle knížce jsou vlastně motivační - však to současní tatínci potřebují jako sůl!

Asi nejvíc jsem se pobavila při popisu čerta v pohádce Tatínek a čert:

"... Čert je různě velký, má ocas, na rukou má drápy, na nohou asi taky. Možná má i kopyto, jak se povídá, ale nosí boty, takové staré škrpály, takže vlastně nikdo doopravdy nemůže říct, jaké ty nohy má. Čili vidíte, že je opravdu škaredý. Navíc pelichá a ještě smrdí..."

Tak takového vypelichaného smraďocha bych fakt potkat nechtěla! A navíc - kdo ví, co má v té botě...

45 29.10.2021

Tak tato "malá knížka je (prý) klenot", aspoň podle autora anotace. Bohužel, taky jsem neodolala a celou až do úplného konce (končí v roce 2003) jsem ji opravdu přečetla. Za klenot ji nepovažuji.

Pan Štaidl se zřejmě rozhodl popasovat se svým dosavadním životem, ovšem tak nějak výběrově. Skutečné osobnosti, které ho na jeho umělecké cestě provázely, skoro úplně vynechal (o Karlu Gottovi nebo Karlu Svobodovi není v knize skoro ani zmínka), zato se neváhal neskrývat se svými názory na leckoho a bez zbytečných skrupulí se pochlubit svými všemožnými úspěchy včetně těch velmi intimních. Nerada bych byla v kůži těch, kterých se Štaidlovo vyprávění - dle anotace "psané elegantním slohem a věrné pravdě" - muselo dosti dotknout...

Knížku si autor vydal sám a jsem si jistá, že měla úspěch. Každý (skoro) si rád přečte pikantní historky ze života slavných.

Dávám za dva, a to hlavně kvůli bohaté fotodokumentaci, která je opravdu zajímavá.

42 29.10.2021

Tohle je další zapomenutá dětská knížka z hlubin naší knihovny. Vůbec si ji nepamatuju a přitom má krásné Trnkovy ilustrace, které ji samy o sobě povyšují na jiný level...

Básničky, spíše říkanky, se mnohdy podobají jazykolamům a zdají se mi docela vtipné, ba i užitečné pro malé děti. Některé by se jim mohly i líbit:

Vážka

Modrá jehla šije vzduch
nad rákosem u lopuch.
Dělá na něm dlouhé stehy,
jak by k němu šila břehy.
Okřídlená jehlo v sítí,
kde máš ouško? Kde máš niti?
Ještě smyčku, uzel, kruh...
šije, šije znova vzduch.

Ale některé se líbí i mně:

Modrá jiskra

Jsi elektrická jiskra, ledňáčku.
Čímpak by asi - nebýt tebe-
zažehl červen letní nebe,
co modře hoří bez mráčků?

A nakonec prazvláštní báseň pro malé děti - už ten název!

Rezoluce

Bylo, bylo - suchá tráva.
Chceme život, co se žije!
Život, který zalétává
jako nové letadlo
pilot Radost, Fantazie:
aby s námi nespadlo
cestou k zemi svobody,
k zemi, co už není bájí,
kam už s dětmi nahlédají
všechny národy.

Ach jo, skoro jsem zapomněla na tehdejší propagandu, tady určenou dětem od 8 let!

Dávám za tři, hlavně kvůli Trnkovi.

45 26.10.2021