ddkk komentáře u knih

Je to takové poklidné vyšetřování podivné smrti atraktivní makléřky Jesssie, k němuž se náhodou připlete prominentní stockholmský kriminalista Peter Vinston. Příběh se odehrává v příjemném přímořském prostředí jižního Švédska, ve vesničce, která by si ráda zachovala svůj původní tradiční šmrnc...

Bylo to takové neuspěchané, pomalé, podobné, jako případy kanadského vrchního komisaře Gamache z Three Pines nebo příběhy komisaře Dupina z francouzské Bretaně. Tu a tam jsem během čtení nahlédla do jiných knih a nijak to nevadilo, nicméně trochu více tempa a možná méně stránek by knize docela slušely.

Poněkud komicky působil fakt, že chlapácký komisař každou chvíli z neznámých příčin, hlavně v inkriminovaných okamžicích, omdléval...Ale budiž mu to odpuštěno, každý máme něco. U mne s trochu přimhouřeným okem za čtyři.

96 12.05.2022

Angela a Kim opět nezklamaly! Naopak, prequel k sérii je výborný, už víme, jak to všechno začalo, kde se vzal Kimin tým a jak Kim zakotvila na halesowenské policejní stanici.

Příběh brutálních vražd je výborně vystavěný, je to napínavé a i když jsem měla podezření na jednu konkrétní osobu, ukázalo se, že všechno je jinak. A tak to má být, takhle se mi to líbí.

Celá série je skvělá, Angela píše výborně a já můžu její knihy jen doporučit. Navíc Kalibr vydává všechny knihy série ve čtenářsky velmi přátelské úpravě, takže je radost je číst :-) Jen tak dál!

96 17.03.2022

Znovu jsem se vrátila k Îles de la Madeleine, které patří frankofonnímu Québecu, a k podivuhodnému ostrovu Entry, který sice také patří k souostroví, ale leží tak trochu bokem a mluví se tu naopak anglicky...

Po skvělé trilogii z Vnějších Hebrid je to příběh, který se mi líbil podobně a který jsem si teď přečetla znovu. Je vidět, že prolínání současného detektivního příběhu a historie, kterou dobře zná, se špetkou duchovna, jde Mayovi moc dobře. Podivuhodné Simovy sny, hledání vlastní identity i vztah s Kirsty, vražda, její vyšetřování, nezávislost místní komunity a ten konec...

Dávám za pět a doporučuji.

95 10.06.2024

Historie vzniku státu Izrael je zajímavé téma, ale kdybych předtím nečetla knihu Exodus, asi bych se v Šulcových Mostech úplně ztratila.

Kniha je zahlcena velkým počtem osob a osobností, v jejichž historické úloze a postavení v příběhu jsem se jenom těžko orientovala. Samozřejmě vyjma notoricky známých politiků...Hodně mě zajímala pozice Jana Masaryka v době, kdy už mu doslova zvonila hrana a on přesto udělal pro vznikající židovský stát maximum možného. Je vidět, že respekt k tehdejšímu Československu a autorita syna TGM byly před únorovým převratem úžasné. Máme na co být hrdí...

Musím souhlasit s tím, že kniha je zřejmě mimořádně objevná především pro mladší ročníky. Z mého pohledu je to právě detailní faktografie evidentně podložená spoustou rešeršní práce autora, která zvyšuje hodnotu knihy. Z hlediska literárního už to bohužel taková sláva není.

V každém případě knihu jako dobrý základ pro pochopení toho, co se na Blízkém Východě odehrávalo a co se tam aktuálně odehrává, doporučuji.

95 09.04.2024

Tyhle příběhy Macha a Šebestové nám ještě chyběly (a zatím chybí i M. a Š. za školou). Pobavily nás stejně jako ty ostatní, chlapečci se dověděli novinky z historie, přičemž nejvíce je zaujal Napoleon Bonaparte a Šemík. A napříště to máme nalajnované jasně: nejprve výlet k nedalekému Památníku bitvy tří císařů a pak v Praze na Vyšehrad.

Mne osobně nejvíce naštvala Marie Antoinette - jak ta chtěla vychytrale vyklouznout z vlastní popravy, to se teda nevidí! Stejně nevyklouzla!

Doporučujeme a vůbec nám nevadí dlouhatánské věty pana Macourka. Koneckonců, ty jsou přece jeho poznávacím znamením a navíc si stejně vždycky představujeme neopakovatelný přednes Petra Nárožného.

95 25.03.2024

Příběh, odehrávající se ve státní "škole" Willowbrook, který je o to otřesnější, že jeho reálné kulisy byly zřejmě ještě mnohem horší, než je autorka dokázala v knize popsat. Záměna identických dvojčat je vždycky atraktivním tématem, tady navíc v prostředí, které je doslova příšerné.

Myslím, že autorka především chtěla popsat skutečné poměry, které ještě relativně nedávno vládly v obřím státním zařízení, do něhož americké rodiny doslova odkládaly své mentálně zaostalé, ale i jen méně přizpůsobivé a "zlobivé" děti. Příběh Sage a Rosemary je navíc okořeněn záhadnými vraždami...

Pamatuji se, jak těsně po sametové revoluci vzniklo i u nás jedno takové zařízení pro údajnou převýchovu amerických dětí s podivným programem. Naštěstí bylo díky novinářům poměrně rychle zrušeno...

95 26.01.2024

Příjemně oddechová historická detektivka, s dobrým námětem a výborným zpracováním. Je to moje první Vondruškova kniha a myslím, že nebude poslední.

Příběh je umně propletený, vyšetřování důvtipné a rozluštění záhady překvapivé. Tak to má v detektivce být. A já doporučuji.

95 28.06.2023

Že Cormac McCarthy píše fakt drsné příběhy, že si nebere žádné servítky a že to umí tak, že syrově, suše a bez přebytečných slov šokuje každou větou, není žádné tajemství. Ovšem Dítě boží se vymyká...Je ještě syrovější a drsnější než jsme si dosud uměli představit.

Příběh, který se odehrává v zapadákově někde v Tennessee, vychází ze skutečných událostí. O to více šokuje...Lester Ballard přišel úplně o všechno a o všechny, je osiřelý, opuštěný a osamělý. Nemá kde bydlet, nemá s kým promluvit. Chová se podle situace, přizpůsobuje se, chce přežít a vyhovět svým instinktům a potřebám. Chybí mu lidský dotek, teplo a láska...Jedna katastrofa stíhá druhou. A Lester postupně zabředá do hlubšího a hlubšího mravního bahna. Člověk si už ani nedokáže představit nic o moc horšího. Příběh nemůže skončit jinak než tragicky...

Považovat Lestera jen za odpudivého devianta je příliš prvoplánové. Za svůj nedlouhý život prožil vlastně jen a jen zlo, jak to asi mohlo dopadnout? Nezastávám se ho, protože činy, které spáchal, jsou neodpustitelné. Ale svůj díl viny nese i společnost, kterou nikdy nikdo neodsoudil.

Není to černobílý příběh o dobru a zlu, protože i to zlo má své příčiny a kořeny. Kdyby Lestrovi osud rozdal lepší karty, kdo ví...

Četla jsem knihu a viděla jsem i film ,který podle ní natočil James Franco v roce 2013. Je poměrně věrný předloze, a tak mě dost udivily vesměs negativní a zatracující reakce uživatelů ČSFD, z nichž, jak se zdá, nikdo předlohu nečetl...Trochu mi to připomíná reakce na knihu a film Nabarvené ptáče. Někdy si myslím, že je mnohem jednodušší cokoli kontroverzního bez mrknutí oka zatratit než se nad tím zamyslet...

Knize dávám plný počet a doporučuju těm, kdo se nenechají odradit.

95 21.04.2023

- "Když nemůžu najít jednu slušnou ženu, s níž bych mohl žít, najdu spoustu neslušných, s nimiž umřu, zapsal si čtyřicetiletý Scott Beierle 2. listopadu roku 2018. Téhož dne se poté vydal do jógového studia ve floridském Tallahassee, kde při zběsilé střelbě zasáhl šest žen, dvě z nich smrtelně...-

Tohle je začátek článku z iDnes z loňského března. Ano, incelové opravdu existují a jsou reálnou hrozbou nejen ženám, ale i úspěšným mužům. Když čtete poslední u nás vydanou knihu skvělé SB, nemůže vás nenapadnout myšlenka na to, kam až se naše tzv. úspěšná západní civilizace dostala. Možná my ve střední Evropě přece jen máme více štěstí, že (zatím) stojíme oběma nohama na zemi (snad) a různé těžko pochopitelné výstřelky našich západních sousedů se nás (zatím) dotýkají okrajově.

Těžko chápat některá hnutí, bojující za více rovnosti, svobody, vyváženosti, a bůhví čeho ještě, když ad absurdum na druhé straně právě jejich protagonistům nechybí (většinou) nic z jejich základních potřeb. Nebojují o holé přežití, mají všechno a mají i dostatek volného času, který často tráví hlavně u počítačů...A Incelové jsou jedněmi z nich. Jsou frustrovaní kvůli vlastní nedostatečnosti, nedostatku sebevědomí, strachům a neschopnosti komunikace, a tak hledají viníka své situace. Výborně se jim k tomu hodí sociální sítě i dark web a falešné identity, protože jsou mimo jiné také zbabělí...A o tom příběh Sharon Bolton je. I když, jak se ukáže, i incelové jsou často jen obyčejní, často nešťastní kluci a muži, které je snadné zneužít k vlastním cílům...

Je to trochu jiný příběh než předchozí díly série. Není tolik nabitý napětím, přesto je výborný, neotřelý a já ho mohu s klidným svědomím doporučit.

(Úvodní citace-zdroj: https://www.idnes.cz/xman/styl/incel-misogynie-nenavist-nebezpeci-masova-vrazda-tajna-sluzba-muz-muzi-zeny.A220317_100204_xman-styl_fro)

95 17.03.2023

Musím moc poděkovat mé oblíbené Leoně333 za skvělý tip, protože sama bych tenhle skromný a útlounký skvost určitě neobjevila...

Zejména první a nejdelší povídka, po níž je kniha pojmenovaná, působí jako nenápadná, o to citově výbušnější bomba. Skandální, otřesné svědectví o životě švédské vesnice kdesi na severu odehrávající se - pro nás těžko pochopitelně - ještě v sedmdesátých letech minulého století...Upřímné vyprávění Janiho, který na pohled bez emocí a s bezmocnou odevzdaností popisuje život rodiny, v níž vyrůstá, je tak srdcervoucí, že se občas musíte nadechnout...A jen vás napadá - je takový život předurčen osudem, Bohem nebo náhodou? Protože ti, kdo ho musejí žít, jsou doslova jako v pasti...

Další dvě kratičké povídky jsou přece jen o něco méně šokující. Jsou o bezmoci člověka vůči síle přírody...

Plný počet a doporučuji.

P.S. Příběh Janiho rodiny trochu připomíná knihu Barva mléka...

95 29.01.2023

Výborný příběh, který odhaluje začátek spolupráce neuvěřitelné Mii a šéfa vyšetřovacího útvaru Holgera. Jsou ještě mladí, plni nadšení a ani Mia není tak úplně mimo realitu jako v dalších dílech série. Bjørk si tentokrát odpustil popisy jejího blouznění a duševních muk, jimiž v Andělovi, Sově ani Cloně nešetří.

Příběh je mimořádně napínavý, na posledních stránkách nabírá na tempu a kniha se vážně nedá zavřít před koncem. Skvělé, až na to, že jsem se nedočkala vysvětlení. Proč se to všechno dělo? Jak to vlastně bylo s Vlkem? Jaké měly zločiny pozadí?...

Chtěla jsem dát plný počet, ale nakonec právě za ten nedořešený závěr dávám za čtyři. Nicméně, doporučuji.

95 09.11.2022

Životopis Bedřicha Smetany, stejně jako další Kosatíkovy knihy, patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy z literatury faktu četla. Jako vždy fundovaný životopis tohoto velikána nejen české, ale i světové hudby je napsaný čtivě, v kontextu doby a událostí, s mnoha dalšími zajímavostmi týkajícími se soudobých osobností, jakými byli především Liszt a Wagner, kteří Smetanu nejvíce osobně i profesně ovlivnili.

Bylo mi mnohdy smutno při čtení o jeho osudu, o rodinné tragédii a smrti jeho nejbližších, o nepochopení jeho druhé ženy, o těžkém prosazování jeho geniální hudby v malém českém hudebním rybníčku...přála jsem mu oddanou přítelkyni Fröjdu Benecke ve Švédsku i věrnou Elišku Krásnohorskou...žasla jsem, co dokázal napsat za posledních deset let života v úplné hluchotě...a zatrnulo mi, když jsem četla o jeho tragickém konci...

Jsem vděčná Pavlu Kosatíkovi za jeho otevřený, nic neskrývající a o to vzácnější skutečný životopis našeho prvního světového hudebního skladatele, Bedřicha Smetany.

Doporučuji.

94 26.05.2024

Vůbec nechápu, jak je možné, že mne Piková dáma až dosud úplně míjela. Přitom je to úžasný příběh, plný tajemství a mystérií, skvěle vystavěný na minimální ploše. Karban, mamon, starosvětský závan bývalé ruské aristokracie, zbabělost a víra v nadpřirozeno...a zasloužený trest. A k tomu ten jazyk!

Doporučuji.

94 06.01.2024

Mám moc ráda knížky Františka Kožíka. Jak ten umí vyprávět o Karlu IV., Josefu Mánesovi, o Janu Kašparovi Debrio alias Dvořákovi, o Komenském, Janáčkovi, Tylovi, o Hančem a Vrbatovi...i o Jaroslavu Vrchlickém.

Neuvěřitelný životní příběh úžasného básníka a žen, které osudově ovlivnily jeho život, určitě patří k tomu nejlepšímu, co František Kožík napsal.

Moc doporučuji všem, Vrchlického příběh za přečtení určitě stojí. I proto, že jeho celoživotním mottem byla láska:

Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu - ale v duši věčný máj,
šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy,
šel pouští - a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí...

94 31.10.2022

Čtivé, zábavné, napínavé. Přesto se tento díl série nijak nevymyká ze současné thrillerové a detektivní produkce. Téma kupčení s bílým masem není ničím výjimečným, zajímavější bylo vyústění únosů mladíků a dívky do Francie...

Každopádně celá série patří k tomu nejlepšímu, co se na trhu objevuje a nepostrádá napětí a zajímavost.

Doporučuji a dávám za čtyři.

94 27.08.2022

Konečně zase kniha, která se Mayovi po několikerých přešlapech povedla.

Ve světě zuří covid, Enzo Mcleod je v důchodu, bolí ho záda a skoro nemá do čeho píchnout, a právě v jeho milovaném departmentu Lot-et-Garone, v malebném, leč ospalém městečku, se z ničeho nic objeví dvě mrtvoly. A to by nebyl Enzo, aby nechňapl po příležitosti osobně se zúčastnit vyšetřování, byť je to job neplacený...

Jak to také bylo v době "dvou Francií" za druhé světové války, tajuplná Mona Lisa a bažení nacistických pohlavárů po uměleckých dílech celého světa, do toho prolínání dvou časových os, osobní znalost místních reálií a trocha romantiky - to všechno mě bavilo. Líbilo se mi, jak dovedně May mísí realitu a vlastní fabulace...Zase jsem si mohla vygooglovat všechna ta místa, kde se příběh odehrává, zavzpomínat na cesty po jihozápadní Francii a ještě se těšit z Mayovy zmínky o české stopě v příběhu v podobě skutečné hrdinky Berty Našincové (Berthe Nasinec) ze Saint Céré.

Líbilo se mi to a doporučuji.

94 24.05.2022

Kdo by neměl rád Marka Ebena ( i když se možná tací také najdou)! Já ho tedy určitě ráda mám. Obdivuju jeho suchý, inteligentní humor, jeho slušnost i občasnou, skoro bych řekla místy až roztomilou - naivitu, i jeho způsob vedení rozhovorů s nejrůznějšími osobnostmi, jeho neprvoplánové, zasvěcené a zajímavé otázky, i jeho vtipné písničky a trochu legrační hraní v jeho "Válečkovském období".

Myšlenky za volantem jsou takové střípky "z každého soudku něco". Krátké a nápadité glosy, mnohdy s humornou pointou. Ne že by to bylo k popukání, ale je to milé, vtipné, často aktuální. Možná nejlépe bych to vystihla slovy - pohlazení po duši.

Doporučuji každému, kdo se chce na chvíli zastavit, usadit se pohodlně do křesla a bavit se myšlenkami Marka Ebena.

94 22.02.2021

Vůbec mě to nenudilo, bavila jsem se až do konce. Taky trochu na účet autora, který o tom, jak v socialistickém táboře fungovalo soudnictví, evidentně nic moc neví. Předjímat to, že i v SSSR (nebo u nás) fungoval britský porotní systém je tedy pořádný renonc. Koneckonců i to, jak je popsána cesta Harryho do Leningradu a zpět, je dosti naivní. Že by člověk, který bojuje za práva ruského opozičního spisovatele a v očích věrchušky zrádce národa a lidu
dostal bez potíží sovětské vízum, je z oblasti sci-fi...Je vidět, že západní svět skutečně ani netušil a ani nepochopil, jak to vlastně za železnou oponou fungovalo.

Ale jinak to bylo hodně zajímavé, především příběh snahy po uchvácení moci v bance Farthings i Baringtonově loďařské společnosti. Je vidět, že v tomto oboru je autor hodně doma. No a konečná pro ústředního zlosyna se mi vlastně také líbila. Asi taky podvědomě toužím po tom, aby zlo bylo po zásluze potrestáno...

93 29.04.2024

Bylo to příjemné počtení, které spíše ocení čtenáři 50+ a také ti, kteří mají své zkušenosti se seznamkami. Určitě by si spousta z nich také dokázala vzpomenout na lecjaké bizarní situace, často tragikomické...

Příběh tří žen v nejlepším věku a jednoho milovníka řecké Pargy (kam bych se ráda také někdy vypravila) se mi docela líbil.

93 30.01.2024

Robotham je jistota. Přečetla jsem všechny jeho knihy, které u nás zatím vyšly a ani jednou mne nezklamal...

Cyrus a Evie jsou sice trochu nesourodá dvojka, ale patří k sobě, protože jenom Cyrus ví o Evie to, co nikdo jiný. Chrání ji a pečuje o ni. A do tohoto souznění a vyšetřování dalšího zločinu se najednou vrátí - po dvaceti letech! - Cyrusův rozporuplný bratr Elias...

Doporučuji.

93 06.01.2024