Dela111 komentáře u knih

Tento díl se od předchozích výrazně liší. Smrt jednoho běžence na začátku knihy se změní v rozsáhlý případ, který dalece překročí hranice Dánska. Jak se brzy ukáže, oběť s číslem 2117 je spojená s Asadem, jehož životní příběh a všechny okolnosti, které vedly k jeho pobytu v Dánsku, jsou v tomto díle konečně odhaleny. Nechybí vedlejší dějová linka, která mne bavila mnohem víc než ta hlavní. Rozjezd je pomalý, děj nabírá tempo postupně, výborně vygradovaný je závěr.
Kdyby to nebyl 8. díl oblíbené série, kde se postavy stále vyvíjí, už podle anotace bych si knihu k přečtení nevybrala. Největším vývojem tady prochází postava Asada, kterému kolegové často přezdívají kudrnáč a který pobaví svými průpovídkami a úsměvnou jinakostí. Jeho minulost je však tak složitá, že je těžké chápat, jak vůbec mohl dosud normálně existovat.
Tento díl se mi líbil ze všech nejméně. Hlavním námětem je tady čím dál víc aktuální téma migrace a terorismu a tohle mě dostatečně znechucuje ve skutečném světě, číst o fanatických teroristech navíc ještě v knize už nemusím. Nebavilo mě to, k četbě jsem se nutila. Kdyby nebyl příběh napsaný tak naprosto skvěle, měla bych problém vůbec dočíst. Tady oceňuji především to vypravěčské mistrovství, kterým Jussi Adler-Olsen nepochybně vládne.

66 09.07.2023

(SPOILER) Kniha V polévce miso obsahuje velmi syrově podaný příběh, který zobrazuje nejtemnější část japonské moderní společnosti. Zároveň popisuje rozporuplný vztah Japonců k Američanům, na jedné straně je to obdiv a sympatie, na druhé obavy a nedůvěra.
Příběh je podaný z pohledu japonského mladíka Kendžiho, který dělá průvodce americkému turistovi Frankovi. Ten od první chvíle působí nevypočitatelně a zlověstně. Autor stupňuje napětí až do chvíle, kdy příběh vrcholí velmi brutální násilnou scénou. Reakce Kendžiho na tu šokující scénu, jeho myšlenkové pochody vedoucí k vypořádání se s tak extrémním násilným řáděním, jsou tím nejzajímavějším z celého příběhu.
Kniha jakéhokoli asijského autora je pro mne vždy těžko uchopitelná, proto je moc nečtu. I tato byla pro mne hodně divná. Při hodnocení pomocí hvězdiček tedy zůstanu u průměru.

61 05.07.2023

Thriller Druhá dívka má zatím celkem nízké hodnocení, ale za mě to zas tak velký průšvih není. Je to tedy spíše psychologické drama, ale zápletka je vymyšlená dobře.
Hlavní hrdinka Phoebe narazí v márnici na svoji téměř dvojnici a začne pátrat po její totožnosti. Hned zkraje zjistí, že mrtvá žena se v její blízkosti neocitla náhodou a postupně rozkrývá celý její příběh, který otevírá i její vlastní rány...
Phoebe sice pracuje v márnici a příběh tam začíná, ale většina děje se na tomto místě neodehrává. Určitou depresivní a těžkou atmosféru tady způsobuje smutný životní příběh hlavní hrdinky. To ale k psychothrilleru patří, sluníčkové počtení se hledá v jiném žánru.
Zápletka a rozuzlení nejsou nijak originální, ale něco překvapí a příběh je napsaný docela chytlavě.
S trochou shovívavosti hodnotím 4*.

61 30.06.2023

Stejně jako předchozí díly i poslední část trilogie Kyselé třešně nazvaná Svatojánské ořechy přináší poutavý dramatický příběh. Děj románu je situovaný do vesnice nedaleko Přerova a odehrává se koncem padesátých let minulého století. Na pozadí politických a společenských událostí té doby se odvíjí mnohovrstevný příběh, jehož hlavní postavy tvoří pětice bývalých přátel a jejich rodiny. Tzv. "Dluhonická pětka" uzavřela přátelství v dětství, postupem času a různých událostí však blízké vztahy nevydržely. V samém centru dění stojí svatojánský dům, o kterém se říká, že je prokletý a přináší neštěstí. Jeho obyvatelé dodržují po mnoho generací tradici zpracování ořechů, které se sklízí nezralé už o svatém Janu.

Tento román z nelehkých časů popisuje osudy několika rodin. Je to příběh lásky a nenávisti, oběti a sobectví, pokory a hamižnosti, odhaluje spletitost mezilidských vztahů - rodinných, partnerských, sousedských, ale i národnostních. Nad tím vším stále visí všechny křivdy, zrady a utrpení, které přinesla válka...

K přečtení doporučuji celou trilogii. Jednotlivé díly na sebe nenavazují, lze je číst v různém pořadí. Děj knih se vrací do čtyřicátých a padesátých let dvacátého století a je vždy zasazen do nějaké vesnice v blízkosti Přerova. Je to úžasná, strhující četba.

64 28.06.2023

Výborně napsaný příběh o touze po základních jistotách a pocitu bezpečí v nelítostném světe. Vždycky přijde noc je strhující četba o sociálních problémech, o životě na hranici bídy a snaze odrazit se ode dna.
Hlavní postava je třicetiletá Lynette, která se snaží získat pro sebe, matku a staršího retardovaného bratra jistotu v podobě vlastního bydlení. Děj, který působí živě, se odehrává ve dvou dnech, kdy veškeré snahy hlavní hrdinky gradují. Prostřednictvím flashbacků se postupně odhaluje celý její životní příběh. Tahle holka to měla těžké vždy, přesto se nevzdává. Jejím opakem je matka, dávno zcela rezignovaná, nešťastná a sobecká, neustále s flaškou po ruce.
Tady jsem čekala, že by to mohlo být dobré, ale bylo to mnohem víc, tohle je napsané naprosto skvěle, je to tak autentické, že vás osud Lynette pohltí, soucítíte s ní a přejete jí ať dosáhne svých cílů.
Moc doporučuji.

59 24.06.2023

Vynikající kniha s názvem Srpny má originální námět. Jde o druh manipulace, o kterém se moc nemluví. V tomto případě možná i proto, že si někteří lidé ani neuvědomí, že se právě s něčím takovým setkali. Psychické týrání nejbližších má různé formy, tzv. gaslighting je nebezpečný tím, že je snadné jej utajit. Oběť nemá modřiny, zdánlivě se o ni manipulátor výborně stará, přitom však dokáže v člověku vyvolat pochybnosti o vlastním rozumu a postupně jej dostane na psychické dno.
Autor tento problém dokázal v knize zobrazit jednoduše, přitom však naprosto srozumitelně a dostatečně. Kniha je napsána velmi příjemným literárním stylem s bohatou slovní zásobou, po této stránce je to krásné počtení. Námět je ovšem těžký, ale je skvělé, že jej někdo zpracoval.
Tahle kniha rozhodně stojí za přečtení, doporučuji.

62 19.06.2023

Tady jsem čekala něco jiného. Anotace, která mimochodem prozrazuje celkem dost z děje, slibuje napínavý thriller, ale toto má k němu hodně daleko. Tuto knihu bych nezařadila mezi krimi, je to spíše psychologický román s temným tajemstvím. Tohle rodinné drama popisuje jaký zničující dopad má rozvod na děti a jakou bolest a osamění pociťuje ten, kdo je opuštěný.
Námět je dobrý, je to však na hraně dvou žánrů, přičemž lepší je ta psychologická stránka. Slibovaného napětí a překvapivých momentů je tu poskrovnu. Shodou okolností (a také k mému znechucení) je to druhá kniha hned po sobě, kde je chování opuštěné ženy až chorobné.
Hodnocení 3,5*

55 16.06.2023

Audiokniha
V této knize se Elena Ferrante opět věnuje vztahům, tentokrát však partnerským, příběh je o rozchodu manželů. Je to hluboká sonda do duše opuštěné ženy, je to přehlídka jejího zármutku, frustrace, nenávisti a zhrzenosti, nechybí pomstychtivé myšlenky. Celé je to velmi emotivní, hlavní hrdinkou cloumá hysterie, je labilní, myšlenky i chování jsou místy až zvrácené. Že rozvod může hodně bolet a ublížit chápu, co jsem však nepochopila bylo chování této ženy. Střední část bych možná zkrátila, konec je naopak příliš rychlý.

Tady jsem bohužel zvolila audioknihu a je možné, že mé hodnocení je značně ovlivněno jejím špatným načtením. Dosud jsem poslouchala knihy Eleny Ferrante luxusně načtené Helenou Dvořákovou, tady se toho však ujala jiná interpretka a je to tragédie. Ještě jsem neslyšela knihu čtenou tak nesmírně pomalu. Udržet pozornost u tohoto šnečího tempa je dost náročné, občas mi utekly myšlenky jinam, takže jsem se musela vracet. Samozřejmě je to dobré uspávadlo, ovšem pohybuji, že právě tohle byl záměr autorky ;-)

52 16.06.2023

Klub monster má být duchařský horor, ale tohle duchařské není, což mně vůbec nevadilo. Naopak, ten příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, se mi moc líbil. O trochu víc mě bavila část z roku 1978, kde tři děti shromažďují informace o různých monstrech. Část z roku 2019 obsahuje rozuzlení, pointa je nečekaná.
Nedoporučuji těm, kteří vyhledávají skutečnou duchařinu, upoutávka na knize je nešťastně zvolená a některé čtenáře může díky ní kniha zklamat. Tady nějaké bu bu bu není, je to spíše mysteriózní psychothriller a rozuzlení má blíže k něčemu reálnému než k věcem mezi nebem a zemí.
Příběh je neobyčejně poutavě napsaný, četba mě strhla a těšila jsem se na každou volnou chvíli, kdy se budu moct ke knize vrátit.

62 11.06.2023

Na tuto knihu jsem byla zvědavá, zaujala mne anotace a tak jsem ji hned koupila a slupla za jeden večer. V žánru thrillerů mám načteno hodně, takže jsem už trochu náročnější. Řezník a střízlík je za mě průměrný až spíše slabší thriller.
Námět je dobrý, ale zpracování pokulhává. Je to ten typ thrilleru, kdy vrah je od začátku známý, což automaticky vylučuje nějaké větší překvapení a čtenář je ochuzen o možnost tipovat pachatele. Příběh je podaný jak z pohledu vraha, tady se dá kladně hodnotit určitý vhled do jeho zvrácené mysli, tak z pohledu hlavní postavy Wren, která je šéfkou místní patologie.
Děj je ucházející, ale kniha není zrovna rozsáhlá a tak je to celé málo propracované. Postavy nejsou dostatečně vykreslené, patoložku Wren jsem si tak nedokázala oblíbit nebo se o ni bát. Chyběl mi tu nepředvídatelný děj, napětí a zvraty. Těch pár scének, kdy vrah své oběti vězní nebo ta jedna, kdy je loví, nezajistí celkový dojem napínavého a poutavého děje.
Plusem je, že pachatel je výstavní kousek psychopata, příběh se lehce čte, nejsou tu hluchá místa. Konec dává možnost dalšího pokračování, které bych já však už nečetla.
Jako předloha pro uvažovanou seriálovou adaptaci je to ideální.
Thriller nezavrhuji, doporučuji však čtenářům méně náročným v tomto žánru.

59 07.06.2023

Stejně jako předchozí knihy Clare Mackintosh má i thriller Nech mě lhát pomalejší rozjezd, ale zápletka je výborná. Příběh zpočátku připomíná spíše psychologický román, kde se hlavní hrdinka Anna těžko vyrovnává s nepochopitelnými sebevraždami obou rodičů. Děj začne nabírat tempo a měnit se v thriller až ve chvíli, kdy začne docházet ke zvláštním událostem a Anna získá podezření, že úmrtí rodičů nemusely být sebevraždy. Závěr je vygradovaný a rozuzlení výborné.
Mně styl této autorky sedí, má sice pomalejší začátky, ale zápletky vždy dobře promyšlené, děj není lehce předvídatelný, po překvapivém rozuzlení většinou nechybí navíc ještě pověstná třešinka na dortu, takže čtenář je překvapený minimálně dvakrát.
Nech mě lhát je výborný thriller, řekla bych, že sedne spíše ženám. Doporučuji k přečtení, pokud tedy nepotřebujete zběsilou jízdu od prvních stran.

57 07.06.2023

Vyšlapaná čára je kniha o samotě, depresi, jinakosti, o nově vznikající krizi mladšího věku a samozřejmě v díle Sary Baume nechybí příroda.
V současnosti narůstá počet případů, kdy mladí lidé těžko nesou čím dál větší tlak společnosti na výkon a úspěch v profesní rovině, v soukromí pak nutnost dokonalého vztahu a příkladného rodinného zázemí. To je případ i hlavní hrdinky Frankie, která prochází tvůrčí a existenciální krizí, trpí depresí a snaží se vyrovnat se svojí jinakostí. Zhroutí se a uteče na venkov do domku po babičce. Je vylíčen každý detail jejího dne. Kniha je kombinací melancholického vyprávění hlavní hrdinky, jejích chorobných představ a fotografií mrtvolek drobných zvířat. Toto hledání mrtvých zvířat a jejich fotografování je zvláštní zálibou Frankie. Jsou zde vylíčena různá umělecká díla, která svým námětem souzní s aktuálním duševním rozpoložením hlavní postavy.

Kniha Vyšlapaná čára je velmi originální četba, autentická, melancholická, napsaná barvitým poetickým jazykem. Zároveň je to taková těkavá četba, která určitě není pro každého. Já jsem četbou této knihy vystoupila ze své komfortní zóny. Dávám spíše přednost něčemu, co připomíná více román, kde se něco děje, než knize plné pozorování a úvah.
Knihu hodnotím jako průměr, podle mě tady bylo všeho moc. Pokud by měl román méně stran a také menší počet fotografií mrtvých zvířat (různě zraněných, někdy i s vyhřezlými vnitřnostmi), které údajně představují reálnou sbírku autorky, hodnotila bych výše. Takto však dávám 3*.

61 04.06.2023

Audiokniha
Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru na pomezí fikce a literatury faktu mě moc bavil. Je velká škoda, že dochovaných materiálů o rodině Offermannových není mnoho, ráda bych se dozvěděla mnohem víc. Přestože textilnictví v knize popisované je už bohužel minulostí, navždy zůstane důležitou a fascinující částí brněnské historie.
Mínusem knihy je občas méně přehledné přeskakování mezi postavami a místy také rychlé změny témat i období. To vše ale bohatě vyvažují všechny nové poznatky, které jsem se dozvěděla, ani jsem nevěděla za co všechno rodině Offermannů v Brně vděčíme, jak moc se podíleli na rozkvětu města.
Brala bych rozsáhlejší dílo, ale velký dík i za toto :-).
Audiokniha je hezky udělaná, příjemně načtená a vhodný hudební doprovod výborně doplňuje povídání a dotváří atmosféru těch zaniklých časů...

60 02.06.2023

(SPOILER) KOMENTÁŘ PROZRAZUJE NĚCO Z DĚJE, NE VŠAK PACHATELE
Tady půjdu hodně proti proudu, ale pro mne už tohle není. B. A. Paris píše napínavé příběhy pro ženy, které sice nejsou nijak originální, ale většinou jsou poutavé a čtivé. Vězeňkyně však obsahem více než thriller připomíná červenou knihovnu, je to takový stokrát ohraný dějově jednoduchý až hloupý příběh, velmi předvídatelný, jednoznačně nejslabší z knih této autorky.
Hlavní hrdinka Amelie je typická postava romantických knih - sama na světě, bez peněz, několik dní i bez domova, samozřejmě se dostane do nebezpečných situací, noví přátelé jí umírají a tak se může spolehnout jen sama na sebe. Vše co Amelie zažije, postavy kolem ní, posléze trochu překombinované rozuzlení a to, jak se vyřeší její finanční situace i úplný závěr, opravdu vše je jedno velké trapné klišé hodné staré dobré červené knihovny. Tohle fakt vypadá jako by se právě její četbou autorka inspirovala, je to celkově taková hloupost...
Pro mne už knihy B. A. Paris asi nebudou, toto není její první slabší kousek a čtenářský vkus se mění...

63 28.05.2023

Tento příběh působí velmi naléhavým dojmem, tady jsem měla při četbě pocit jako bych cítila veškerou fyzickou únavu a psychické vypětí spolu s postavami románu. Problematika transplantace orgánů je v knize vylíčena ze všech možných úhlů pohledu. Ač to zní rozporuplně, konec jednoho života může znamenat novou šanci pro někoho jiného.

Vyprávěný příběh se odehraje v jednom dni, přesněji od půlnoci do půlnoci a celý den probíhá v napětí a stresu, pro každého ze zúčastněných samozřejmě z jiného důvodu.
Hned na začátku je třeba udělat to hlavní a nejtěžší - příbuzní musí udělit souhlas s darováním orgánů a na toto nepředstavitelně těžké rozhodnutí mají jen velmi omezený čas dvou hodin. Tady nahlížíme do myslí všech postav - příbuzných možného dárce, potenciálního příjemce orgánu i veškerého zdravotnického personálu. Autorka ve zkratce popíše jejich životní příběhy, nechává postavy utíkat do vzpomínek.
Vyprávění má téměř poetický tón, přímá řeč není vyznačena, děj příběhu plynule přechází do myšlenek různých postav, přesto je román čtivý a pohlcující.
Doporučuji.

56 27.05.2023

Pokoj mrtvých je první díl série s Lucií Henebellovou, kterou u nás známe už ze série Komisař Sharko.
Lucie je právě na začátku své kariéry u policie a celá nedočkavá se pouští do velkého případu. Je tady vykreslená jako inteligentní policistka, která se zajímá o profilování a samostudiem psychologie se snaží nahlédnout do různých zvrácených myslí. Na mě Lucie působí jako sympatická a zároveň docela dost složitá osobnost a jistě skrývá pár tajemství.
Toto je kniha od mistra thrillerů, takže zápletka je výborně vystavěná a příběh, který na mne kupodivu zpočátku (jen pár desítek stran) působil jako trochu slabší, je dokonale promyšlený. Dva kamarádi vracející se v noci z akce, při které chtěli uškodit bývalému zaměstnavateli, srazí autem muže a ukradnou mu kufr plný peněz. Zdaleka však netuší jakou šílenou smrtící mašinérii tím spouští...
K pochopení celého rozuzlení je potřeba číst pozorně a postupně seskládat více dílů mozaiky. Sama jsem přemýšlela, zda jsem vše pochopila správně.
Tohle je pořádně napínavý drsný thriller se slušnou náloží šílenství. Za mě nepatří mezi ty nejlepší, které autor napsal, i tak si ovšem zaslouží nejvyšší hodnocení a doporučení. Na další díl série se těším.

61 21.05.2023

Škvíra obsahuje originální dobře vypointované hororové příběhy. Před každou povídkou je úvod, kde autorka vysvětlí, kdy příběh napsala, jak ji napadl námět, případně proč nese konkrétní název. Některé povídky vznikly v době pandemie, takže se tu často odráží motiv konce civilizace tak, jak ji známe. Povídky jsou nápadité, nechybí temná atmosféra.
Jsou tu vynikající povídky, například Finalizace, Poslední chod a Motýlí ostrov. A jak už to u sbírek povídek bývá, najde se tu i něco trochu slabšího, například příběh Já nejsem Ed bych klidně vyřadila.
Příznivcům hororových povídek doporučuji.

54 19.05.2023

(SPOILER) KOMENTÁŘ OBSAHUJE DROBNÝ SPOILER, PACHATELE VŠAK NEPROZRAZUJE
Tento thriller nemá zrovna strhující tempo, natož nervydrásající napětí, přesto mě chytil od prvních stran, má totiž výbornou zápletku.
Žijeme ve světě plném kamer, ve světě sociálních sítí. Soukromí začíná být velmi cenné, přesto se ho zatím dobrovolně vzdává spousta lidí. Navíc jsme předvídatelní. Většina lidí, kteří dojíždí do práce veřejnou dopravou, nevnímá okolí, sluchátka v uších, zírají na telefon, něco čtou. Denně jezdí ve stejný čas stejnou trasou, sedají si na stejné sedadlo, stojí na stejném místě na nástupišti. Tak to dělá i hlavní hrdinka až do chvíle, kdy zjistí, jak moc je tato rutina nebezpečná...
Tady nehledejte hromadu nečekaných zvratů, akční děj ani potoky krve na každé straně. V tomto thrilleru je jednoznačně nejlepší aktuální námět. Rozuzlení možná nesedne všem, ale úplně nereálné není. Oceňuji, že autorka dala do příběhu více adeptů na pachatele, takže to nebylo lehce předvídatelné.
Za mě doporučení, tady se najde i něco k zamyšlení.

57 15.05.2023

Audiokniha
Docela chytlavá záležitost a přitom je to taková blbost... ;-)
Autor použil neobvyklý formát - hlavní hrdina knihy jako ještě nenarozené dítko poslouchá svoji matku a jejího milence, jak plánují vraždu jeho otce. Díky poslechu rádia je tohle mládě docela v obraze a komentuje všechno možné. Je to napsané s lehkostí, je to nápadité, místy vtipné, téměř hravé.
Pokud bych měla hodnotit audioknihu, musela bych dát 5*. Je skvěle udělaná a projev Ivana Trojana z ní navíc dělá vynikající zážitek. Samotnou knihu však hodnotím jako jednohubku, která nemá žádný přesah, není to veledílo, ale jako pobavení na pár hodin je to celkem dobré.

55 13.05.2023

Naprosté nadšení a spokojenost :-). Toto je laskavý příběh o tom, že i v časech smutku najdete důvod k úsměvu, že se vždy najde přítel, který pomůže, že i ze zdánlivě bezvýchodných situací vede cesta ven. Je to přesně ten typ příběhu, kde nebudete zkoumat, jak moc je odtržený od reality, tohle je totiž pohlazení. Téměř celou četbu jsem se usmívala, mnohokrát i rozesmála.
Hlavní postava Danny přišel před rokem při autonehodě o manželku a zůstal sám s jedenáctiletým synem. K tomu ztratil práci, dluhy stále narůstají a navíc si těžko hledá cestu k synovi, který se uzavřel do sebe a od tragické události nemluví. Novou práci nemůže najít a tak se ze zoufalství pokouší živit tancem v parku, přestože tančit vůbec neumí. A aby to bylo bláznivé ještě víc, převléká se za pandu. V příběhu vystupuje i několik úžasných dalších postav, které pobaví. Celé je to trochu smutné, více milé, dojemné a skutečně hodně úsměvné.
Ke čtení doporučuji všem, ale nejvíce těm, kterým je právě ouvej. Tahle kniha je totiž dokonalá terapie, dokáže potěšit i vyloudit úsměv na tváři.
Tady se musím o radost z četby podělit a tak přidám pro pobavení úryvek.
---
V prodejně kostýmů, prodavač má na sobě kompletní brnění.
"Co tu máte za nejlevnější kostým?"
"Dovolte mi, abych popatřil na zdejší tržní věšák a splnil vaše přání, dobrý muži," prohlásil prodavač. Otočil se k věšáku za sebou a začal se probírat ramínky. "Co tenhle?" zeptal se, sundal z věšáku oblek a rozložil ho na pult.
Danny se zamračil. "To je... nacistická uniforma?"
"Dáváme přednost označení historicky přesný vojenský kostým," opravil ho muž.
"Je to historicky přesná nacistická uniforma."
"Když trváte na detailech, tak teda jo."
"Už si to někdy někdo půjčil?" vyzvídal Danny.
"Myslím, že princ Harry."
"Jasně. No, abych řekl pravdu, já hledám spíš něco, v čem bude míň pravděpodobný, že dostanu na budku."
Prodavač se znovu probral kostýmy a vytáhl třídílný oblek s modrou kravatou. V druhé ruce sevřel pocuchanou blonďatou paruku.
"Tak co?" zeptal se.
"Co jako?" podivil se Danny.
"No co na to říkáte?"
"Co to je?"
"No přece kostým Borise Johnsona."
"Říkal jsem, že hledám něco, v čem nedostanu na budku," zopakoval Danny.
"Takže... tohle ne?"
"Ne, tohle ne. Kdo by chtěl proboha vypadat jako Boris Johnson?"
"Nikdo," přiznal muž. "Proto je to tak levný."
"Dejte mi něco jinýho."
Muž se prohrabal zbožím na věšáku. Vytáhl černobílý kostým a spolu s maskou ho položil na pult.
"Na co se to dívám?" zeptal se Danny.
Muž zamyšleně zabubnoval prsty a železná rukavice zaklapala o pult. Zkontroloval cedulku uvnitř kostýmu, a jak jen mu to brnění dovolilo, pokrčil rameny.
"Je to panda," prohlásil.
"Jste si tím jistej?"
"Ne, ale píše se to na visačce."
Danny si kostým prohlížel a pořád nebyl přesvědčený. Jestli to opravdu je panda, pak je to ta nejsmutnější panda, jakou kdy viděl. Taková, co prožila nesmírně dlouhý život plný zklamání, nevěrných partnerů a nespolehlivých rad při sázení sportky.
"Divně smrdí," řekl Danny a nechtěně nakrčil nos.
"Nebudu vám lhát, vypůjčil si to nějakej prvák a celý to poblil. Je to úplně vyčištěný, to se nebojte, ale pořád to má jemnej odér jägermeisterových zvratků."
"Kolik za to chcete?"
Muž se na chvíli zamyslel. "Deset liber?"
"Dám vám pět."
"Dejte mi deset a přihodím vám k tomu Borise zadarmo."
"Dám vám pět," zopakoval.
"Platí," přikývl muž.
---

62 10.05.2023