Dela111 komentáře u knih
Zdařilá obálka této knihy působí hororově a navozuje tajemnou atmosféru více než příběh samotný. Napsaný je velmi chytlavě a námět je originální, ale bát se u tohoto hororu nebudete. Rozhodně ale oceňuji nečekané zvraty a děj, který byl drsnější než jsem čekala. Hlavní hrdina dostává jednu ránu za druhou a zažívá samé krušné chvíle. Závěr byl vygradovaný, ale působil na mne tak nějak jednoduše.
Příběh se čte jedním dechem a mě bavil, ale čtenáře, kteří mají v žánru horor hodně načteno (což já nemám), asi toto tak úplně neuspokojí.
Pět životních příběhů spojuje postava Tichošlapa. Vypadá jako bezdomovec, je ošklivý, zapáchá, nemluví, přespává s tichým souhlasem majitelky v přízemním kumbálu jednoho bytového domu a jinak neustále chodí a něco hledá. Nejčastěji se pohybuje v metru, kde je spousta lidí na malém prostoru a každý si s sebou vláčí své starosti i radosti, pocity strachu i lásky, spoustu emocí. Když zkříží pohled s Tichošlapem, dojde u některých z nich v nejbližší době k dramatickým životním změnám. Pointa příběhu je velmi překvapivá.
Tichošlap je poutavě napsaný lehce mysteriózní příběh s převážně ponurou a temnou atmosférou. Mě takové příběhy většinou zaujmou, nepotřebuji vždy naprosto jednoznačné a logické vysvětlení, spíše oceňuji, když na mě kniha nějak zapůsobí, když je nad čím se zamyslet a obojího se mi tady dostalo. Na tento příběh přesně sedí jedno známé přísloví, ovšem prozradit ho by byl velký spoiler.
Tichošlap mě moc bavil, já jsem spokojená, za mě doporučení.
Tohle povídání ze světa aut se bude líbit nejen dětem, ale užijí si jej i dospělí. Je to nápadité, vtipné, milé a pro děti se tu najde i něco k zamyšlení. Stejně jako je úžasný příběh, tak jsou moc krásné i ilustrace.
Celkově paráda, fantastický nápad lehce se inspirovat Čapkovými Povídkami.
Hezká knížečka dětem pod stromeček :-).
Pustina na mne působila více jako temný psychologický román než jako thriller. Je to dáno prostředím odlehlého místa na švédském venkově a bezútěšným životem hlavní hrdinky Liv, která vychovává dospívajícího syna. Oběma vládne tvrdou rukou její despotický otec Vidar, řídí jejich životy a rozhoduje o všem. Jeho vražda není překvapivá, díky své chamtivé a zlé povaze měl motiv k jeho zabití snad každý z okolí, otázkou je pouze to, komu ruply nervy dřív. A že je z čeho vybírat, postavy tady tvoří pestrá sbírka podivínů a samorostů. Jsou to lidé žijící v bídě, v polorozpadlých chalupách, často se živí činností na hraně zákona, mnohdy i za ní.
Nehostinné prostředí, kde se příběh odehrává, určuje atmosféru celé knihy. Děj má pomalejší tempo a kdo má více načteno, lehce uhodne i pachatele, ale vynikající je popis kraje plného lesů, jezer a odlehlých samot. Vykreslení takového bohem zapomenutého místa a svérázných postaviček v něm žijících, je tím nejlepším na této knize, to oceňuji nejvíc, autorka to zvládla mimořádně dobře.
Tento díl má spíše neveselou atmosféru, promítá se do něj realita naší současnosti - život s covidem a následky událostí souvisejících s úmrtím recidivisty George Floyda. Spousta policistů je znechucených z nepřátelských nálad vůči nim, ze seškrtání výdajů na policii a tak práci jen předstírají a dost jich odchází.
Ballardová se také potýká se sílícím rozčarováním z práce, z poměrů u policie, z lidí, kteří ji obklopují, s výjimkou Bosche. Ten je pro ni maják, kotva, je pevnější než celá LAPD.
Jako už tradičně u tohoto autora je příběh velmi dobře vystavěný a napsaný. Vyšetřované případy jsou dva. První, kdy dojde k zastřelení muže na pouliční oslavě, mě zajímal méně, což je ale pouze můj problém. Cokoli se jen letmo dotkne gangů a organizovaného zločinu, mne moc nebaví. Druhý případ, jehož pachatelé jsou tzv. "Půlnoční muži", to však v poutavosti a napětí dohání za oba.
Celkově hodnotím vysoko a oceňuji, jak reálně autor vykresluje současné dění. Stejně jako v minulém díle není těžké mezi řádky přečíst jeho názory. Jak vidno, Michael Connelly patří k těm, kteří si zachovávají zdravý rozum a já si ho za to vážím o to víc.
90%
Zavřete šestici lidí s netradičními až humornými psychickými poruchami do chaty a nechejte na ně dohlížet pouze jednoho abstinujícího alkoholika a zákonitě z toho musí být něco mezi dramatem a černou komedií.
Námět je výborný, ale bohužel příběh je příliš krátký a k tomu se zde střídá několik časových linek. Navrch se vše odehraje hned první den po příjezdu skupiny, takže čtenáři není dopřáno tuhle partu skutečně zajímavých poruch, které se vesměs dotýkají závislostí na sociálních sítích, sledovat déle.
Kniha se čte dobře, bohužel je to jen jednohubka. Doporučuji všem závislákům na sociálních sítích, aby věděli k jak zajímavým psychickým poruchám se mohou dopracovat ;-).
Ke korekturám se zpravidla nevyjadřuji, chyby jsou tak časté, že kniha bez nich je spíše unikát, ale tentokrát musím. Tady byla korektorská práce odvedena tak extra mizerně, že hlavní hrdina Jiří je v jedné kapitole oslovován jako Kamil a zda je chata v Krušných horách nebo na Šumavě také není tak úplně jasné. To totiž záleží na tom, jakou kapitolu právě čtete... :-(
Čtenáři této série ví, že její kvality nespočívají v akčním ději, ale spíše v zajímavých tajemných příbězích odehrávajících se v kouzelné krajině a k oblíbenosti výrazně přispívají sympatické hlavní postavy.
Třetí díl je trochu jiný, je především o samotné komisařce Terese, o její nemoci a rozhodnutí skončit s prací. Zároveň její tým řeší případ sériového vraha, který byl kdysi dopaden hlavně Teresiným přičiněním. Vztah mezi nimi je od počátku hodně zvláštní a určitým způsobem stále udržovaný.
Dějová linka z dvacet sedm let staré minulosti osvětlí mnohé z Teresina života pracovního i soukromého. Do příběhu je vložena i menší linka ze 4. století, z doby počátků křesťanství, o kultu bohyně Isis.
Toto má být závěrečný díl série, ale případ nebyl úplně jednoznačně uzavřen a něco málo zůstalo nezodpovězené, takže taková menší vrátka k pokračování si autorka nechala otevřená :-).
Knihu nedoporučuji číst bez znalosti předchozích dílů. Naopak většinu čtenářů, kteří si empatickou svéráznou komisařku oblíbili, bude třetí díl o ní bavit.
90%
Panenka je výborně napsaný psychologický román a já jsem nadšená, jak autorka dokázala celkem častý námět zpracovat. Přestože jde o čtení pro ženy, nečekejte typickou lehkou četbu a naivní zpracování, tohle je silný příběh bez příkras a patosu.
Navzdory tomu, že nemám z pochopitelných důvodů na čtení v současné době tu správnou náladu a těžko se mi soustředí, mě tento příběh dokázal upoutat a to je co říct!
Román je o tom, jak moc člověka utváří už zážitky v dětství, jak důležitá je rodičovská láska a jak její absence člověka poznamená. Je o tom, jak velkou až zničující moc má láska, ta mimořádná, která přichází jako uragán, člověk oslepne a obětuje vše, všechny blízké i všechny jistoty. Je to o tom, jak drogy dokáží znevážit city, do prachu zadupou lidskou důstojnost a nakonec po sobě zanechají nesvéprávnou trosku.
Osud hlavní hrdinky Evy čtenáře zasáhne, příběh dokáže pohltit tak, že kniha nelze odložit, potřebujete vědět, jak to bylo dál. Mně teď nezbývá než si sehnat volné pokračování.
Bez váhání 5* a doporučení.
Sklenice srdíček je nápaditý psychologický thriller. Nejen zápletka ale i hlavní postava je tady zvrácená a děsivá. Ostatně hlavní hrdinku knihy si asi oblíbí málokdo. Její postava tu není kvůli získávání sympatií čtenářů, ale svým myšlením a chováním dělá příběh zajímavým. Hned na začátku je odsouzena k pěti letům odnětí svobody a nevypadá to, že by byla obětí justičního omylu... Část děje se tak odehrává ve věznici.
Příběh má dvě dějové linky, ta z minulosti postupně odkrývá jak se odehrál první zločin a co mu předcházelo. Na konci čeká na čtenáře překvapení, ačkoli něco z toho se dalo vytušit dříve.
Thriller je nápaditý, čtivě napsaný, ke konci nechybí napětí.
Obálka je odpudivá, ale k tomuto příběhu sedne.
85 %
Tento díl mě námětem oproti minulému opět bavil, navíc jsem si tentokrát pořádně užila i stálou přítomnost Obludy a samozřejmě prostředí milované Aljašky.
Kate i Obluda se roztékají horkem a to tam mají jen 26 stupňů. Inu Aljaška - jak tam není teplota v mínusových hodnotách, padají vedrem jako mouchy ;-).
V 5. díle se zločin připletl naší hrdince tak nějak sám pod nohy a to doslova. Kate nemůže ani v klidu sbírat houby, aby nezakopla o mrtvolu, navíc pěkně uleželou. Celé to vypadá jako nehoda, ale Kate se to nezdá a tak se v tom začne šťourat...
Výborná zápletka, děj mě bavil, tento díl jsem si opět moc užila.
Detektivku hodnotím 4*, tu 5. přihazuji za Aljašku a Obludu :-).
V druhém díle této série rozhodně nechybí porce krutosti a zvrhlosti. Vrah, po kterém hlavní hrdinové pátrají, se totiž vyžívá v pohřbívání zaživa. Děs a hrůzu, které oběti v rakvi zažívají, navíc natáčí a prostřednictvím internetu pouští ven. Ta představa je tak odporná, že předčí i thrillery s potoky krve. Autor se naštěstí v přílišném popisování dramatických scén nějak extra nevyžívá.
I v tomto díle zůstává otevřená linka s vrahem z minula. Příběh má spád, je napínavý a čtivě napsaný.
K nejvyššímu hodnocení přispěl dědeček Marvin, který mě opět pobavil. Pátá hvězdička je za něj, měl by dostat ještě o trochu víc prostoru. Přesně takové svérázné postavičky dodávají knihám šmrnc, jiskru, zkrátka bonus navíc :-).
U této knihy jsem zvolila audioknihu a udělala jsem dobře. Pokud knihu čte takový Pan herec, jakým Jan Tříska byl, je to úchvatný zážitek. Jeho herecké umění, v tomto případě přednes, jsem si opravdu vychutnala. Bylo to jako slyšet přímo toho teenagera, jak ze sebe chrlí všechny ty své postřehy. Bohužel nad samotným obsahem knihy už tak nejásám.
Holdenovo pozorování světa na cestě domů, občas kritické, ale většinou bystré a trefné, mě neuchvátilo tak, jak jsem od takové knihy očekávala. Právě o ty schopnosti popisu jde, ale já je tady nedokážu plně ocenit. Neříkám, že kniha je špatná, na mne však působí spíše jako hodně obyčejný příběh bez větší zápletky nebo poselství.
Snad má očekávání byla příliš vysoká, možná jdou myšlenky šestnáctiletého chlapce tehdejší doby mimo mě, ale víc jak 3* hodnotit nemůžu.
Kdo má rád rodinné ságy, ten si tady přijde na své. A protože v této rodině jsou dokonce čtyři dcery, nechybí tady z radostí, starostí a tragédií vůbec nic.
Děj má více časových linek, z přítomnosti se vracíme zpět na začátek manželství hlavních postav a potom postupně do různých fází jejich života. U dcer se děj vrací k jejich nejdůležitějším životním okamžikům.
Jde o rozsáhlou propracovanou barvitou ságu a stejně jak to chodí v životě nahoru dolů, tak i tady postavy zažívají jak ty krásné a dojemné okamžiky, tak ty smutné a tragické a pak takové, o kterých se později mluví jako o kostlivcích ve skříních.
Snad nejvýraznějším námětem této knihy je vztah mezi rodiči a dětmi. Pouto mezi nimi je tou nejsilnější a zároveň velmi křehkou věcí a vzájemná komunikace někdy vypadá jako tanec v minovém poli.
Kniha je rozsáhlá, ale čte se lehce, nejde tu o žádnou třaskavou směs nebo zásadní životní zvraty, ale děj je stále poutavý a k odhalení několika tajemství také dojde. Kdo má podobné příběhy oblíbené, bude velmi spokojený.
O takových knihách jako je tato říkám, že dokáží pohladit. Ten příběh má úžasný námět. Obyvatelé vesnice na začátku Walesu brali boj o svoji horu jako věc cti a hrdosti. Bylo to dojemné i silné zároveň. Celé je to milé, laskavé, úsměvné, ale i vážné vyprávění.
Výborný byl popis té spousty postav, často se stejnými jmény. A kdo konkrétně mě z těch svérázných lidí bavil nejvíc? Jednoznačně hostinský Morgan, který se staral nejen o to, aby lidé neměli hlad a žízeň, ale úspěšně zajišťoval, aby vesnice nevyhynula a díky němu se tak stále rodili noví malí zrzaví občánci... ;-)
U této knihy jsem zvolila audio a udělala jsem moc dobře. Pan Čech knihu načetl dokonale, to byla radost poslouchat, jeho přednes přispěl k mému nejvyššímu hodnocení.
Příběhy se zápletkou, kde je nějaká tragédie označena za nehodu a příbuzný oběti se s tím nespokojí a jde pátrat na vlastní pěst, čtu ráda. Tady je to matka, která potřebuje zjistit pravdu.
Kniha má dvě časové linky, ta současná zachycuje pátrání matky, druhá je z pohledu dcery a postupně odhaluje co vedlo k osudnému pádu.
Jako thriller je to slabé a já bych to spíše označila za psychologický román s detektivní, částečně thrillerovou, zápletkou. Je to celkem poutavě napsaný příběh o zamotaných vztazích, o lásce partnerské i rodičovské, o nenávisti, lžích a tajemstvích s hodně emotivním koncem.
Pokud nepotřebujete šílenou jízdu se zvraty na každé straně, to tady opravdu není, může se vám příběh líbit.
75%
Pérka, drátky, kolečka je společenský román s příběhem, jehož děj a atmosféra čtenáře pohltí. Hlavními tématy tu jsou strach z nemoci, strach z profesního selhání a nejdůležitějším motivem je sourozenecká láska a sourozenecká rivalita. Jedno totiž nevylučuje to druhé.
Příběh je psaný v ich-formě, vše je z pohledu hlavní hrdinky Míny. Vyprávění je často retrospektivní, Mína vzpomíná na různá životní období včetně dětství. Je to psáno tak srozumitelně, že není žádný problém se zorientovat.
V knize je spousta přímé řeči, takže se čte nadmíru lehce. Dialogy jsou živé, přirozené a často i vtipné. Dá se říct, že kniha je na dialogu postavená a to velmi zdařile. Celý příběh dýchá životní reálností, má správné tempo, takže se čtenář nenudí, naopak se pomalu stupňuje napětí až do strhujícího nečekaného závěru.
Nejen za příběh, který mě bavil, ale i za výjimečný literární styl, který dělá knihu čtivou tak, že je problém ji odložit, hodnotím 5 * a doporučuji.
Tyrkysové oko je román s detektivní zápletkou a navíc s thrillerovými prvky. Je to příběh dvou rodin vzájemně propletených příbuzenskými, přátelskými a navíc milostnými vztahy. Zpočátku dá docela zabrat se ve všech postavách zorientovat, kdo je v jakém vztahu ke komu, ale po složitějším začátku se rozjede poutavý a výborně promyšlený děj.
Je to jeden z těch příběhů, kde zároveň se současným dějem se postupně odkrývá dávná historie rodiny, všechna jejich tajemství, komplikované vztahy a staré křivdy.
Přesně takové příběhy, pokud jsou dobře napsané, si vychutnávám a tento mě bavil, za mě spokojenost.
Před lety jsem viděla úžasný film natočený podle této knihy. Až teď jsem se dostala k přečtení předlohy a jsem opět nadšená. Životní příběh mexické malířky Fridy Kahlo tady vypráví její sestra Cristina. Nejde o biografii, ale o poutavý román. Cristi popisuje sestru nejen jako výjimečnou umělkyni, ale i jako člověka se všemi klady i zápory.
Když se velký talent, nespoutaná povaha a určitá sebestřednost protnou s nemocí a úrazem je z toho třaskavá směs. Stejně jako jiní umělci i Frida potřebovala úspěch, cítit obdiv a být viděna. Byla divoká a i přes nemoc a velké bolesti si nedokázala odepřít nic z životních radostí. Chtěla malovat, tančit a milovat. Manželství s výstředním malířem Riverou bylo bouřlivé i volné zároveň.
V knize je dobře zachycena i politická situace a atmosféra v Mexiku v první polovině dvacátého století.
Život Fridy Kahlo byl krátký, ale stál za to. Byla to divoká jízda a tato kniha nám něco z ní přibližuje.
90 %
Po pravdě je typická kniha Gilly Macmillan - pomalý děj s přehlednou zápletkou a výborně vykreslenými postavami po psychologické stránce a hlavně klasické schéma - jeden zločin nebo tajemství v minulosti, další v současnosti.
Zápletka není špatná, ale první polovina knihy se neuvěřitelně táhne, tam se nic zajímavého neděje. Druhá je lepší, sice naprosto bez napětí, ale děj už zaujme.
Pro mne je toto už druhá kniha autorky, která mně připadá slabší než ty napsané dříve. V hodnocení jsem váhala mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale za ne úplně dotaženou jednu z dějových linek, což mi sem nesedne, dávám nižší hodnocení.
Rozmlsaná knihou Zimní lidé téže autorky jsem se natěšeně vrhla na tuto a čekala něco podobného, ale Vermontské psycho je o dost slabší.
Tady je dobrý jen začátek a potom až děj v závěru, vše ostatní je pomalé, bez jiskry, napětí, s minimem mysteriózní atmosféry a právě tu jsem tady očekávala nejvíc. Děj se odehrává ve třech časových rovinách, je zajímavý, ale mně tady chyběla potřebná poutavost.
Od přečtení neodrazuji, vyloženě špatné to rozhodně není, ale nečekejte velké napětí ani překvapující rozuzlení.
65%