denisa7430 komentáře u knih
Kniha dobře zpracovaná, ale měla jsem pocit, že čtu spíše vysokoškolskou závěrečnou práci. Avšak faktograficky perfektně napsaná.
Vyzdvihuji zejména poutavé pasáže popisující válečné hrůzy přímo na bojišti...
Začátek poutavý, ale následně se příběh táhnul. Avšak konec lehce překvapivý.
Klasika, která je však neotřelá, perfektní, dokonalá!
Spolu s Egypťanem Sinuhetem nejlepší román týkající se egyptské historie období vlády faraona Achnatona! Doporučuji.
Moje nejoblíbenější kniha. Tolik mě v mládí ovlivnila, láska k egyptské historii ve mě nadále zůstává silná. Jedinečná kniha!
První polovina knihy se četla moc pěkně. Dojemné líčení pomalého sbližování malé holčičky se svou tetou v té nejtěžší chvíli. Druhá polovina už mě tolik nebavila, stále omílala dokola to stejné. Líbila se mi však poslední kapitola, která dává naději na lepší budoucnost.
Poněkud slabší psychologický román, ale chtěla bych vyzdvihnout dobře vykreslený přerod z veselé ženy na labilní bytost, která začíná šílet. Lze doporučit jako oddechové čtení, od kterého zas až tolik neočekáváme.
Ne špatný, ale ani ne fascinující příběh z období 2. světové války. První polovina knihy se četla sama, do té druhé, více naivní a sladké, jsem se musela malinko nutit....
Kniha se četla sama. Sice mi přišlo počínání Sarah malinko dětinské, ale na druhou stranu, která z nás to nezažila – bláznivě se zamilovat až po uši a pak čekat na nikdy nesplněný slib, že ON přeci zavolá. Úplně si vybavuji ten pocit, kdy jsem si myslela, že se právě zhroutil celý svět. Tohle je běžný scénář u náctiletých dívek, avšak v tomto případě jej zažívá dospělá, zralá a úspěšná žena.
Celkově hodnotím román Kroky v dešti jako povedenou čtivou odpočinkovou literaturu o tom, jak vypadal obyčejný život obyčejné české rodiny za dob socialismu.
Již první stránky románu vás buď od čtení zcela odradí svou surovostí, nebo naopak vtáhnou do děje plného násilí. A podnázev tohoto detektivního bestselleru „thriller, který se vám zaryje pod kůži“, je poměrně výstižným…
V pořadí druhý román Hany Marie Körnerové, který se mi dostal do rukou. Její Heřmánkové údolí mě dojalo, a když spatřil světlo světa její nejnovější román Hlas kukačky, neváhala jsem ani minutu a knihu přečetla – jedním dechem!
Nenáročný, pohodový, romantický příběh s průměrným dějem i zápletkou, avšak vnímavému člověku dokáže otevřít oči, aby se zamyslel, jak důležité je žít v harmonii, nestresovat se, a hlavně se radovat z maličkostí. Nicméně náročného čtenáře kniha zklame.
Kniha vás vezme na výlet, na honbu za pokladem. Vydáte se s ní hledat štěstí, naučí vás nacházet dobro, které v našem světě podle Wikinga je, a pomůže vám jej vynést na světlo. V dnešní době poutají pozornost spíše všelijaké konflikty a katastrofy než pozitivní skutečnosti. Ukazovat na šedé nebe a temná mračna je tak snadné. Pojďme se však zaměřit na to krásné a podělit se o to s ostatními. "Svět je přeci hezkým místem a stojí za to o něj bojovat."
Kniha má ambici probudit ve čtenáři vzpomínky a nechat mu hlavou plynout útržky příběhů jeho vlastního života. Tuto ambici rozhodně plní do posledního puntíku.
Lidské osudy jsou v knize vyprávěny tak, že vám bude běhat mráz po zádech.