Disease
komentáře u knih
Prachy, prachy, prachy
Ed McBain
Z novější McBainovy tvorby je tohle jednoznačně nejlepší. Košatý příběh se povedlo parádně udržet a akčnější finále nepůsobí lacině.
Promlčení
Jiří Březina
Jako detektivka to nefunguje, protože to žádná detektivka není. Jako čtení do tramvaje v pohodě.
Lepší být mrtvý
Lee Child
Celkem v pohodě, ale do starších Reacherovek to má dost daleko...
Krysí ostrov a jiné povídky
Jo Nesbø
Jo Nesbø se tentokrát rozhodl, že nebude bavit, ale moralizovat. Sérum a Černý jezdec v pohodě, zbytek spíš podprůměr.
Zabij, nebo budeš zabit. Kniha druhá
Ed Brubaker
Pokračování, které rozhodně dává najevo, že komixy o maskovaných mstitelích nemusí být na jedno brdo.
Zabij, nebo budeš zabit. Kniha první
Ed Brubaker
Čekal jsem jen "dalšího Brubakera", o to jsem byl překvapenější. Výborný psychologický vývoj, který má blíž k Přání smrti než třeba k Punisherovi.
Tancuj, tancuj, tancuj
Haruki Murakami
Už je tu znát, že se Murakami "našel". Na Kafku nebo Wonderland to nemá, ale solidní to je.
O Pavlovi
Daňa Horáková (p)
Ze začátku jsem se bál, že to bude pouze jakési erratum k Juráčkovým deníkům. Naštěstí se tu píše i o disidentech a emigrantech, což vlastně pro mě bylo zajímavější. Navzdory slušné stylistice to ale je "pouze" vypsání se z traumatu, takže kniha je nejdůležitější pro autorku.
Panoptikum Města pražského
Jiří Marek (p)
Povídkové sbírky Jiřího Marka patří společně se Škvoreckého Borůvkou a Čapkovými Kapsami k tomu nejlepšímu z tohoto žánru.
Noční rozhodnutí
Ed Brubaker
Slabší než předchozí dva díly. Asi kvůli tomu, že se tu podepsala snaha "udělat to jinak" a také ty kraťasy holt nejsou tak propracované. Jako doplnění předchozích příběhů ale v pohodě.
Cesta
Jack London
Jak říkal Oscar Wilde, knihy nejsou morální nebo nemorální, ale dobré nebo špatné. Hodnotím tedy knihu, nikoliv morální hodnoty vagabundů. A kniha se povedla, i když na plnou palbu to není. Palec nahoru paní překladatelce. I když slangové výrazy jsou trochu napříč subkulturami a lokalitami (občas brněnský hantec, občas se hanykuje hantýres ze Žižkova), asi to lépe nešlo.
Muž s unavenýma očima
Martin Goffa
První setkání s autorem, určitě stojí za pozornost. Detektivka se skandinávskými vlivy, ale také jsem tu cítil třeba starého dobrého Eduarda Fikera. Navíc hodně uvěřitelný případ.
Kulový blesk
Liou Cch'-sin
Nedočteno, vzdal jsem to někde na 90+ stránce, takže nehodnoceno. Přišlo mi to literárně i vědecky někde na úrovni J. M. Trosky a přece jen už mi není 12. Díky lazarovi za terminus technicus WikiBrak, to naprosto sedí.
Jmenuji se Reacher
Lee Child
Knihy Lee Childa mám celkem rád, i když mi přijdou trochu na jedno brdo. Nicméně tady ukazuje, že v povídkách je pevný v kramflecích a to jak u detektivních a akčních kousků, tak i u těch poetičtějších kraťasů ke konci sbírky.
Pondělí začíná v sobotu
Arkadij Strugackij
Chvíli je to zábavné, nicméně časem se ta absurdita přejí. Holt bratři Strugačtí nejsou Bulgakov.
Přestupní stanice
Clifford D. Simak
Kniha, kde se toho moc nestane, i toho simakovského humanismu je tu trochu moc. Přesto jsem si Enocha Wallace tak nějak oblíbil.
Vděk
Delphine de Vigan
Vážné téma, ovšem napsané tak zlehka a čtivě, že jsem to slupnul jak malinu. Oceňuji, že de Vigan dokáže napsat o stáří tak, že se u toho člověk nemusí zmítat v depresích.
Ani později, ani jinde
Delphine de Vigan
Po druhém přečtení zvyšuji na plný počet. Tohle se fakt povedlo. Kdysi mé první setkání s de Vigan.
Dražby
Dick Francis (p)
I na poněkolikáté to funguje pořád dobře, i když znáte padoucha.