domiii97
komentáře u knih
Dvě tváře lásky
Marie Hamáková
S tvorbou autorky jsem měla tu čest v knize Zasněžené příběhy. Její novela Veselé Vánoce pro osamělé duše si mě získala i díky autorčinému stylu. Doufala jsem, že autorka svůj osobitý styl nezměnila a to se mi u tohoto románu splnilo.
Dvě tváře lásky čtenáře naláká nejen na obálku s krásnou barvou moře, ale i na psychologický příběh plný emocí.
Líbí se mi, že autorka v románu nastínila téma vzdělání a finance. Jana si myslí, jak vzdělaní lidé mají šťastný a pohádkový život. Ti střízlivější a životem zkoušení ví, že krásný život lze mít i bez vysoké školy. Já sama s těmito předsudky bojuji už léta. Ten pocit, že kdybych dokončila vysokou, že by mi bylo líp, je pořád dost velký.
Postavy jsou vykresleny reálně. Jakub na mě působil jako takový ťunťa. Mrzelo mě jeho chování vůči Matyldě, kdy si neověřil jisté informace i z druhé strany - nejen té maminčiné. Matylda mi byla sympatická hned. Její chování působí uťápleji. To se ale dá odůvodnit i kvůli jejímu vztahu s matkou, která jí na sebevědomí nepřidala. Na druhou stranu se v přítomnosti Jakuba chová trochu jinak. Řekněme, že její vzrušení tryská na všechny strany. Jana byla oříšek. Na první pohled rázná, preafektovaná žena, která se s ničím nemaže. Postupem času ale na mě působí jinak, spíše než zlost k ní cítím lítost. V knize se objeví více postav stojící za zmínku. Třeba taková Simona, Přemek, Dominika nebo Eliška. Každá z postav něco do příběhu přinese.
Za mě osobně tam nemuselo být tolik roti¢kých scén. Co se jim ale nedá upřít je, že jsou napsané decentně a smyslně. No, culit se budete. Líbí se mi, že autorka použila klasické označení pohlavních orgánů a ne žádné broskvičky, párečky a jiné výrazy.
Dvě tváře lásky nabízí pohled z obou dvou stran na téma, jež je v naší společnosti stále diskutabilní. Pokud bych vás měla nalákat i jinak, podobnost jsem viděla s komedií Příšerná tchýně. Kniha ale toto téma bere z vážnějšího hlediska. Já jsem si příběh užila plnými doušky a pro příznivce romantických příběhů okořeněné krutou realitou ideální.
Děkuji autorce za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.
Vražedná naděje
Wendy Dranfield
Čtvrtý díl detektivní série a čím dál lepší. Nevěřila bych, že by mě autorka dokázala už několikátým dílem zaujmout, ale ano. Stalo se a je to skvělé!
Už od druhého dílu si vždycky pobrečím. Vražedná naděje mě emocionálně rozdrásala. V příběhu se už nejedná o dojemnou smršť, ale spíš tornádo.
Velké plusy vidím u názvu, který čtenáři už tak nějak skrytě říká, o co by v příběhu mohlo jít. Dále to, že autorka dokáže mistrně skloubit minulost s přítomností.
Čtenář se můžu těšit na postup vyšetřování, zase se více seznámí se starými známými i novými postavami. Není nouze o překvapení, scény vyrážející dech a překvapivě i humor.
Madison a Natea jsem si oblíbila od prvního dílu a se čtvrtým je už tak nějak považuji za rodinu, ke které se budu ráda vracet.
Kdo této americké spisovatelce ještě nepodlehl, je správný čas začít se čtením série pěkně od začátku (jak já vám závidím ).
Děkuji Nakladatelství Albatros za poskytnutí recenzního výtisku
Příchuť zla
Wendy Dranfield
Ve třetí knize, této detektivní série, se čtenář zase o něco víc seznamuje s životem Madison a Natea. Zároveň autorka rekapituluje důležité momenty z předešlých dílů, ale bez větších detailů.
Je skvělé, že se čtenář s každým dílem dozvídá něco více o hlavních protagonistech. Prožívá s nimi minulost, přítomnost i lehce nastíněnou budoucnost. To by ale nebyla Wendy, kdyby si pro čtenáře nepřipravila i pár překvapení.
V knize se objevují nové postavy. Za zmínku stojí Vince Rader. Jakou roli hraje v příběhu? To si bude muset zvědavý čtenář přečíst. Objeví se starý známý psí parťák Brody, který je neodmyslitelně s touto sérií spjatý.
Autorka dokáže mistrně skloubit příběh z dřívějška s tím současným a přinést tak čtenáři dost šokujících momentů.
Čtenáře tak čeká dávka napětí, akce zastavující dech, mrazivé zvraty i emocionální smršť.
Je více než jasné, že je tato série pro všechny detektivní nadšence návyková. Opravdu jsem si nemyslela, že by se autorka díl od dílu zlepšovala. Ono to tak ale opravdu je a nejvíc to vystihuje jedno slovo... BOŽÍ! Už se nemůžu dočkat Vražedné naděje.
Děkuji Nakladatelství Albatros za poskytnutí recenzního výtisku
Smršť
Jozef Karika
Jedno se nedá Smršti upřít a to, že se jedná o zajímavě zpracovaný příběh s částmi, díky kterým čtenář pocítí strach na vlastní kůži. Halné větry, Větrnice a záhadné dopravní nehody v jednom úseku - super kombinace. Do toho je knížka úzká a čte se rychle.
Autor umí. Umí navodit hrůzu nahánějící atmosféru. Ale... filozofické úvahy hlavního hrdiny prostě kazí temnotu a čtenáře znudí.
Celkový dojem z knihy především kazí hlavní hrdina. Ten je nejenom nesympatický, ale chová se jako vůl a jeho názory jsou více než padlé na hlavu.
Veliká škoda konce. Zkazil hororový dojem a kvůli tomu jsem knihu po dočtení zavřela a na nějakou Větrnici jsem už nemyslela. A to jsem si myslela, jak mě konec rozseká a budu hledět s otevřenou pusou. Nestalo se.
Režisér Peter Bebjak se pustil do stejnojmenného mysteriózního thrilleru právě na motivy této knihy. Film a kniha mají rozdílné příběhy, takže je na každém, jestli se první pustí do knižního či filmového zpracování. Já doporučuji kouknout na film, který je od dubna v kinech a knížku si taky přečtěte. Aspoň si uděláte vlastní názor.
Děkuji Nakladatelství Argo za poskytnutí recenzního výtisku
Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
Detektivní zápletka je zajímavá. Od začátku se nabízí zdánlivě jasné řešení záhady, ale oba vyšetřovatelé ví, že nelze dát na první dojem a je potřeba se do případu ponořit hlouběji. Pomalými krůčky se před Julií a Sidneym objevuje spletitá skládanka.
V knize je ale i spousta nevyřčených otázek palící nejednoho čtenáře. Na některé se v tomto díle odpoví, na jiné si bude muset počkat. Přeci jen by bylo nesmyslné, aby autoři všechna rodinná tajemství vyšetřovatelů vyzradily hned na začátku, když bude následovat i další díl - Zavřu oči v modlitbě.
Většina z postav zde celkově působí zvláštně, především jejich chování a umělý způsob vystupování. Emoce vyjádřené u Andrého či Björna jsou úplně mimo a ne jednou to bude nutit čtenáře si poklepat na čelo. Výjimkou je Sidney, který si uchovává jistou eleganci a jako jeden z mála působí "střízlivě". Julii nejde odepřít, že je nadprůměrně inteligentní, ale její unáhlenost a občasná nabubřelost střídající se s lítostí, čtenáře během čtení unaví.
Velké plus má kniha za čtivost, na které se podílejí i krátké kapitoly. Je možnost, že se v čtenářovi nahromadí vztek za absurditost postav, ale i tak bude chtít vědět, jak to nakonec dopadne.
Až najdu klíč pokulhává v určitých částech. I tak nabídne dobrou detektivku na dva večery.
Děkuji @hostbrno za poslání recenzního výtisku.
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Nejvíc diskutovaná obálka a anotace mě nakonec taky zlákala. No... Co k té knize říct.
Jako první slova, která mě napadla, byla, že to bude skvělý dystopický román. Lid zahubí zvířata kvůli nákaze, nemají co jíst, tak se rozhodnout ke kanibalismu a začnou chovat lidi na jídlo. Popsané části, jak se "maso" chová, jak přichází na porážku, co vše dělají z masa, kontroly, úřady... K tomu nemám jedinou výtku. Skvěle promyšlené. Na tom se dal postavit chutný a lákavý román. Jenomže tu máme ale.
Mohl to být perfektní román. Vždyť to téma je naprosto lákavé. Ze začátku to i tak vypadalo, myslím, že tak do poloviny knihy, ale pak se to zvrtlo. Po půlce jsem si říkala, jestli to vůbec chci dočíst, pak přišla scéna s lovem lidí, tak to bylo zajímavé. Pak smršť ničeho a konec?! Špatné, velice špatné. Nemluvě o tom, že název knihy je v knize zmíněn pouze jednou a to ještě nepochopitelně. Řekla bych, že název vůbec nesouvisí s dějem. Tedy až na tu mrtvolu a to tam opravdu není jen jedna.
Popravdě bych si už knihu nepřečetla a nebo pouze ty části, které mě zaujaly. Na to, jak to bylo propagované, mě to velice zklamalo.
Holly
Stephen King
Moje první setkání se soukromou detektivkou Holly dopadlo více než dobře. A detektivní King? Za mě velký dobrý!
První kapitola románu mě dostala do kolen. Když pak přišla řada na část s Holly, měla jsem ze začátku problém se začíst. Cítila jsem napětí mezi mnou a postavou Holly, jejími životními událostmi a ostatními postavami s ní spjaté. Čtenáři, co už četli knihy, ve kterých vystupuju hlavní protagonistka, mají výhodu, ale i tak jsem získala povědomost o tom, o co v jejím životě šlo. První rozpaky zažehnány a já se pořádně začetla a hltala stránku za stránkou.
Příběh je zasazen do doby covidu. Covid King zmiňuje hojně, ale mně to vůbec nevadilo, protože to tak prostě bylo. Většina jsme covid řešili a bylo zvláštní o tom, čím vším jsme si prošli, číst v knize a ještě od krále hororu.
Na příběhu je zajímavé to, že víme, kdo za tím vším stojí. Díky tomu je příběh napínavý, zápletka až hororová a autor opět dokázal vyvolat strach.
Líbilo se mi prolínání příběhu tehdy a teď. Zároveň jsem se dozvěděla i pár zajímavostí z oblasti biologie a poezie. Úplně nejvíc ale miluju autorovi poznámky, ve kterých se dozvíme, co jej inspirovalo k napsání příběhu.
Kniha Holly je úžasně zvrácená, psaná typickým Kingem a já jsem nadšená, takže 1*. Gibneyová si získala mé srdce a mám za úkol přečíst si ostatní knihy, ve kterých se objevila. 1- ale dávám obálce. I když je krásná a svítí ve tmě, jde na ní vidět každý otisk a šmouha.
Děkuji Nakladatelství Beta za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.
Podíl viny
Veronika Martinková
Tuto série jsem započala třetím dílem, což mi vůbec nevadilo, protože ve Vině a trestu nebylo z předešlých dílů nic odtajněno. Akorát bylo naznačeno, o co přibližně mohlo jít. Podíl viny mě tak obeznámil se začátkem spolupráce i v rámci osobního života vyšetřovatelů Hanky a Davida.
Podíl viny je prvním dílem detektivní série Vítková & Winkler.
Čtenář se seznamuje s vyšetřovacím týmem, z nichž největší pozornost zastává kapitánka Hana Vítková. Ta si moje sympatie získala od první stránky. Méně sympatický mi zde byl David, i když věřím, že jako vyšetřovatel je jedním z těch lepších.
Kniha je čtivá, má říz a milovníci českého krimi, troufám si tvrdit, budou spokojeni.
Líbí se mi, že autorka dává čtenáři možnost nahlédnout do fungování české kriminalistiky, vyšetřování i rodinných tajemství souvisejících s případem.
Postavy a jejich povahy jsou popsány velmi reálně s jejich kladnými i zápornými vlastnostmi.
Vyšetřování je proloženo osobním životem vyšetřovatelů, díky čemuž děj rychle ubíhá a nenudí.
Kapitoly jsou rozděleny do dnů z pohledů Hany a Anety.
Kniha je skvělá a já jsem si čtení moc užila. Přesně tento typ krimi miluju a pokud máte rádi seriál Policii Modrava, je pro vás tato detektivní série jako stvořená. Těším se až se pustím do dalšího dílu.
E-knihu jsem četla v rámci #spoluprace s autorkou. Děkuji za možnost si knihu přečíst
Tulák po hvězdách (komiks)
Jack London
Tulák po hvězdách není jen příběhem o krutosti vězeňského života a brutalitě páchaného na věžních. Je to především příběh o odhodlání a touze uniknout z nelítostného světa. To vše obohacené filozofickými úvahami o životě, smrti a duši, jenž žije dál i po konci.
Příběh je to dojemný a díky komiksovému zpracování dobře pochopitelný. Pro ty, co nemají v plánu si přečíst román, je tohle skvělá varianta. Zajímavostí je, že příběh vychází ze života Eda Morrella, jenž byl přítelem autora.
Pár much ale komiks má. První z nich je, že čtenář pořádně neví, v co se Standing inkarnuje. V anotaci jsou sice zmíněné tři vtělení, ale to nejsou jediné. Právě u těch není ani zmíněno, v jakém časovém období se odehrávají a bližší popis taky chybí.
Dalším mínusem jsou interpunkční znaménka. V bublinách je problém odlišit čárku od tečky a naopak, které se díky zvolenému stylu písmen prolínají. A to si troufám říct, že mám dobrý zrak.
Kresba mě osobně neupoutala. Pokud měl být komiks zamýšlen pro náctileté čtenáře, tak tomu ilustrace odpovídají. Podle obálky knihy jsem ale očekávala detailnější zpracování s realistickou kresbou postav.
Tuláka po hvězdách doporučuji k přečtení a tento komiks je dobrou volbou.
Děkuji Knihy Dobrovský za #recenznivytisk a možnost #spoluprace
Démon přichází v mlze
Martin Nesměrák
Od Martina Nesměráka to byla moje první kniha a byla jsem hodně zvědavá. Musím říct, že nezklamala a naopak mne nadchla tak moc, že si pořídím i předešlé díly. Vůbec mi nevadilo, že Démon je už pátým dílem. V postavách jsem se dokázala orientovat i díky seznamu postav sepsaných autorem ze začátku knihy.
Děj vás nebude nudit a nutí vás číst dál a dál, protože chcete vědět, jak to bude pokračovat a hlavně, jak to dopadne. Překvapilo mne, že i v určitým momentech byly v příběhu i hororové prvky a to jsem se opravdu Dokážu si představit, kolik práce s nastudováním materiálů, projítím terénu, to muselo dát. Výsledkem je příběh, na který může být autor hrdý.
Vyzdvihuji, že v doslovu a poznámce autora, jsem se dočetla, co je skutečnost a co si přimyslel sám autor. Dokázal i mne, jako dívku, zaujmout popisy taktiky boje, výstroje družiníků a taky líčením okolí děje.
Taktéž se mi líbí obálka knihy, která má historický nádech s moderním stylem.
Jedenáct minut
Paulo Coelho
První kniha od Coelha. Těžko popsat, co jsem při čtení cítila. Je to až osobní a citlivé napsat svůj názor. Jak ironické, když si uvědomíme, že hlavní hrdinkou je prostitutka a ta nabízí své tělo za peníze. Co se týče těla, tak tam soukromí neexistuje. Ale co duše? A co má vůbec znamenat těch 11 minut? To zjistíte, když si knihu přečtete.
Nemyslete si. Není to jen příběh o prostituci, lásce nebo o pozemském životě člověka. Je to o něčem hlubším. Ten příběh, má předat daleko víc. Stačí si po každé kapitole zavřít knihu, podívat se před sebe a otevřít svou mysl a přemýšlet.
Vodník
Tereza Bartošová
Vypadá to na jednoznačný případ, ale nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Každý dílek skládačky má spojitost s tím dalším a díky tomu je děj zamotaný. Čtenář tak při čtení musí dávat velký pozor, jaké indicie si pro něj autorka připravila.
Postav ve Vodníkovi je až příliš. Čtenář se tak ztrácí během pár stránek a to, že mají podobná jména (dokonce se objeví i se stejným jménem) je dost matoucí.
Zmatené jsou i některé kroky při vyšetřování. Každého by napadlo prověřit jisté skutečnosti, které se v ději objevily...no páni vyšetřovatelé ne.
Většina z postav je nepříjemná a podezřelá už při prvním setkání. Chování vyšetřovatele Honzy Richtera bylo na přes hubu. Jistě, někdy nás emoce ovládnou, ale aby se takhle choval při každém výslechu kriminalista?! Naštěstí se v knize objevují vyšetřovatel Tomáš Vyskočil a sestřička Ema Štípalová. Ti jsou sympatičtí a tak trochu děj zachraňují. A zmíním, že Ema vede vyšetřování mnohem lépe jak celý kriminální sbor. Jen tak pro zajímavost.
Autorka se v příběhu dotýká témat, jež jsou více známy v zahraničí, ale dějí se bohužel i u nás.
I přes mínusy je kniha čtivá. Čte se rychle díky kapitolám rozdělených do dnů v týdnu a krátkým podkapitolám.
Knize nelze upřít místy tajemný a hrůzu nahánějící děj, ale wau efekt se u mě nekonal. Autorčiny knihy Klekánice a Dceřina kletba byly o mnoho lepší.
Vina a trest
Veronika Martinková
Kniha naláká nejen svojí temnou obálkou, ale hlavně dějem, v němž se mísí napětí, akce, detailní vyšetřování i probírání mezilidských vztahů.
Čtenář v průběhu děje sleduje vyšetřování případu, ale i osobní život hlavních postav se všemi problémy i radostmi. Díky tomu si čtenář nemusí před Vinou a trestem přečíst předešlé díly, i když by to určitě bylo lepší.
Autorka skvěle vykreslila atmosféru při vyšetřování hlavně díky detailnímu popisu postupů při řešení vražd. Čtenář se tak dozví, jak to probíhá na pitevně, při daktyloskopii nebo na místě činu. Zajímavostí je taktéž popis politických her, které se ani kriminalistům nevyhýbají. Někomu to může přijít nudné, avšak mně to do děje sedělo.
Hlavní hrdinové jsou sympatičtí od první stránky. Jediné mínus má David a to za svou aroganci. Zasloužil by si pár facek, ale budiž mu k milosti to, že je tak dobrý vyšetřovatel.
Troufnu si autorku přirovnat k Wendy Dranfield, která mě taky nadchla od první stránky. Celkově je kniha velmi dobře napsaným krimi románem se zajímavým případem vraždy. To vše ještě obohaceno o zápletku v životech vyšetřovatelů. Rozhodně si předešlé díly přečtu a těším se na další případ Vítkové a Winklera.
Děkuji autorce za poskytnutí recenzního výtisku v podobě e-knihy a možnost spolupráce
Pád do tmy
Wendy Dranfield
Kniha je čtivá díky krátkým a úderným kapitolám, které končí tak, aby v čtenáři co nejvíce vyvolaly napětí a chuť číst, dokud nebude konec.
Dějová linka vyšetřování se střídá se vzpomínkami na pobyt ve vězení Madison i Natea. Tak se čtenář dozví o životě vyšetřovatelů, kdy oba byli odsouzeni za zločin, který nespáchali a ti doufají naleznout kýženou pravdu i po několika letech od odsouzení.
Zápletka je zajímavá díky nečekaným zvratům. Čtenář zjistí, jak je všechno se vším propojené a co je velkým plusem příběhu - některé skutečnosti vyrazí dech. Čtenář je nebude očekávat.
Hlavní protagonisté jsou sympatičtí. Srdce čtenáře si jistě získají i díky tomu, že nejsou dokonalí, jsou si toho vědomi a nebojí se to ukázat.
Celkově hodnotím Pád do tmy kladně. Dostala jsem vše, co jsem od detektivně thrillerového příběhu očekávala. V knize sice není tolik akce, ale příběh je spíše zaměřen na psychiku čtenáře, aby v něm vyvolal pochybnosti o správnosti všech indicií. Těším se na další díl s Madison a Natem. Mám radost, když najdu sérii, která mě chytne od prvního dílu. Věřím, že nebudu zklamaná, ba naopak se moje nadšení bude stupňovat.
Děkuji Nakladatelství Albatros za poskytnutí recenzního výtisku
Mrazivá náruč
Jana Jánská (p)
Autorka vytvořila příběh, v němž se snoubí silné emoce s probíráním vážných témat. Vražda společně s vyšetřováním a hledáním vraha je více než napínavá a čtenář si nejednou potrápí šedé buňky mozkové.
Děj rychleji ubíhá i díky krátkým kapitolám a střídáním pohledů mezi postavami. Vyprávění Laury je ve formě deníkového záznamu, což ozvláštnilo děj.
Mrazivá náruč útočící na psychiku sice není oddechovou četbou, ale i tak čtenáře nepustí, dokud nebude na poslední stránce knihy.
Děkuji @janskajana za možnost přečíst si knihu v autorské štafetě
Červi v hlavě
* antologie
Neskutečně jsem se na tuto knihu těšila. Doufala jsem, že nebudu zklamaná a opravdu, co se týče nakladatelství Golden Dog a jejich hrůzostrašných knih, zatím jsem velmi nadšená.
V Červách najdete 12 povídek. Každá je jiná. Každá využívá strach v jiné podobě. Seznámíte se s psychopaty, přízraky dávných časů, vetřelci, děsivými dětmi nebo nebezpečným virem. Né všechny konce jsou uzavřené a spousta závěrů u povídek je otevřena fantazii čtenářů. To je přesně dle mého gusta.
Vyzdvihuji zpracování knihy. Ručím vám za to, že na konci každé povídky budete mít otevřenou pusu úžasem i děsem. Rozhodně doporučuji všem hororomilům.
Železná rukavice
František Niedl
První díl jsem bohužel neměla tu čest číst, ale v Železné rukavici byly retrospektivní části, kde jsem se dozvěděla, odkud Ondřej z Rohatec pochází, jak se seznámil s Chiarou či jak přišel k Jenčovu. Už od první stránky jsem věděla, že mě bude děj bavit. František Niedl píše srozumitelným a čtivým jazykem a není nouze o napínavé okamžiky. Z celé knihy mě nejvíce zaujaly popisy postupu těžby a zpracování železné rudy. Celý postup od stavby hamru až po práci milířů jsem četla se zájmem.
Všechny postavy mi přišly skvěle vykreslené. Ondřej, Chiara, Bruno, Chval z Valdéře,... U každé postavy je jasně dané, která je kladná a která záporná. Ale nevěděla jsem, do jaké kategorie mám zařadit Jana Lucemburského. Zprvu jsem si myslela, že bude na straně "zla", ale nakonec jsem byla mile překvapena. A kdo je mým největším oblíbencem? Samozřejmě Chiara. Mladá, nezkrotná a nebojácná žena, která si poradí ve všech situacích. Přiznám se, že jsem ještě historický román z období konce vlády Jana Lucemburského, nečetla. Byla jsem tedy ráda, že jsem dostala příležitost si přečíst tuto knihu a napravit tak svou mezeru v další části naší historie.
Pučálkovic Amina
Jindřich Plachta
Vlastně díky novému přebalu z nakladatelství LEDA jsem se ke knize dostala a kdyby nebylo nového hávu, nejspíš by mi unikl skvělý příběh. Přiznám se, že jsem u některých pasáží dostala hysterický záchvat a připomnělo mi to ještě tehdy nezkaženou dobu. U Aminy jsem dokázala vypnout z reality a přenést se k Pučálkovic rodině, sledovat dům č.p. 1567, nebo být u vystavení ZOO v Troji.
Kniha je rozdělena do kapitol, které nejsou rozděleny číselným označením, ale názvy. To mi při čtení zamotávalo hlavu, protože jsem si pod názvem kapitoly např. Není všechno jaro, co je ve vzduchu, nedokázala představit, o čem bude. Což nakonec nebylo špatné, protože jsem se těšila, jak příběh bude pokračovat.
Byla a vlastně stále jsem z knihy nadšená a ráda bych objevila knihu podobného rázu, protože v této době, co vše se kolem nás děje, je potřeba si oddechnout u takovýchto roztomilých příběhů.
Empusion
Olga Tokarczuk
Samotný název knihy odkazuje na mytologickou postavu Empusy. U Empusionu je zmíněno, že se jedná o přírodně - léčivý horor. Toto označení je více než vystihující. Tajemno v příběhu je zde v jiném pojetí, než je u klasického hororu zvykem. Nahánění strachu je v knize nenápadné, skoro by se dalo říct až skryté a je jen na čtenáři, jak se s hloubkou děje vypořádá. Není tedy zaručena nahánějící hrůza, ale i ti největší nebojsové jemné mrazení v zádech ucítí.
V knize se řeší témata, co byla v tehdejší době nejvíce rozebírána. Probírají se zde tedy témata ženství či světové problémy. To vše z pohledu mužů, jenž jsou každý povahově i myšlením rozdílní. V příběhu jsou tyto postavy velice detailně vykresleny.
Překvapilo mě, jak moc je příběh čtivý. Hojné popisy přírody, lidí, procedur a všeobecné líčení života v lázních k tomuto příběhu prostě patří. Taktéž se v příběhu objevují citáty a citace z různých děl.
Kniha je doplněna o dobové fotografie Görbersdorfu a nechybí ani seznam vystupujících osob.
V celkovém hodnocení u mě převažuje pozitivní dojem z knihy. Empusion je zvláštní, svým způsobem kontroverzní, což čtenář pozná až knihu dočte. Rozhodně je to jedna z nejzajímavějších knih, co jsem doposud měla možnost číst a za přečtení rozhodně stojí.
Děkuji Nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku
Meč pro krále
Michal Zmítko
Historický román, jenž je autorovou prvotinou, nabízí čtenářsky čtivý a detailně zpracovaný zážitek z období temného středověku.
Autor dokáže v čtenáři rozdmýchat všechny emoce. Popisy emotivních částí jsou srdceryvné. Oproti tomu dokáže rozbořit čtenářovi nervy, pokud se některému z protagonistů děje něco špatného.
Velkým plusem je vykreslení bojů bez příkras se spoustou krve. Prostě tak, jak to doopravdy bylo.
Je potřeba zmínit, že se v příběhu objevuje dost milostných scén i takových, které jsou pro "vyšší dívčí". Rozhodně by se za tyto scény nemusel stydět žádný erotický román.
V knize nechybí ani mapa, v níž jsou zaznamenané všechny důležité místa v ději.
Postavy jsou vykresleny reálně i s jejich osudy. Čtenář bude překvapen, jak se některé osudy postav vyvrbí.
Osvěžením děje jsou vzpomínkové útržky postav. Čtenář se tak dozví i něco o jejich minulosti. Osobně bych ocenila přesné datování vzpomínek.
S postavami je zde ale jedno příkoří. Objevuje se jich hodně a čtenáři se mohou plést či na zapomenout, jakou funkci v příběhu zastávaly. Především, když se postava objeví po delší době.
V knize je vše, co má ve správném historickém románů být - boj o moc, spiknutí, zrod lásky i nenávisti, zrada.
Já jsem si čtení užila a budu se těšit na autorův další literární počin.
Děkuji autorovi za poskytnutí recenzního výtisku
