Dragita
komentáře u knih

Dočetla jsem a oči mám jako tenisáky. Tohle bylo skvěle vymyšlené, srdcervoucí, místy kruté, smutné i nádherné. I když jsem měla během čtení pár výtek, je to podle mě nejlepší kniha od Maas. Úžasné zápletky, životy, oběti, chyby... a ten konec! Doufám, že trojku pak přeloží rychle.


Jsou tam ještěrky! Jo, čtení jsem si opravdu užila. Tolik nových civilizací, tvorů a zvyků. Takové knihy můžu. Cestování posádky, život ve vesmíru, různé povahy.
Sice se mi občas zdálo, že děj moc přeskočil (třeba když má na začátku Rosemary "problém",který v půlce knihy vyřeší a nikdo se nad tím moc nepozastavil, i když to Rosemary prezentovala "jako hodně velký problém, co ji zničí". Chápu, brala to pro sebe víc vážně.
Každopádně - knihu si přečtěte. Pokud milujete nové světy, vesmír, bohatou historii hned několika národů, neváhejte.Obdivuji autorčinu fantazii a seženu si druhý díl co nejdřív!


Dočteno. Chtělo se to pořádně obrnit, protože pohádkový příběh tu rozhodně nenajdete. Tereza Matoušková vyniká vytříbeným stylem psaní, takže věrohodně, syrově realisticky popisuje nejen zánik světa, ale i nejhorší stránky lidského charakteru. Temná atmosféra beznaděje se vine příběhem, ale o to víc zasvítí drobet naděje a schopnosti soucitu.
Ankara vyrůstá v bezútěšném světě, její schopnosti jsou vzácné, je tedy osamělá a stává se nástrojem mocných. Na své cestě snad konečně najde sama sebe, protože jak ona, tak její nejbližší budou o osud lidstva bojovat do posledního dechu.
Začátek Války zrcadel je na můj vkus moc zrychlený, sledujeme Ankařino dospívání a mnoho informací a intrik začne dávat smysl až postupem času. Ale vyplatí se počkat si. Konec je netypický a svým způsobem originální. Pokud si vaše sympatie Ankara pro svou cynickou skořápku nenajde, vřelý a srdečný Zafar určitě.


Byla to krásná nostalgie, vrátit se po letech znovu do Bradavic. Už se těším na Tajemnou komnatu. :)


Nakonec se mi příběh dostal pod kůži a líbil se mi. Ale pořád si stojím za tím, že víc jak polovina knihy nemá pořádnou gradaci v místech, kde je to potřeba. Jako by to všechno bylo jen popsané - skvěle vytříbeným jazykem - ale stále jen popsané. Nepůsobilo to na emoce, jak mělo. Dokonce i interakce postav se mi zdály křečovité. Jen ten svět, galaxie,zvyky, bylinky, to bylo parádní.
Pak se to postupně změnilo, postavy mi přirostly k srdci a já dočítala knihu napjatá a s mrazením v zádech. Na další díl se těším!


Naprosto úžasné! Nemám slov. Oproti Cestě králů měl tento díl rychlejší první polovinu, jinak je to pořád stejná bomba. Tohle pro mě nejlepší kniha roku a velmi, velmi mě štve, že pokračování ještě není.
Skvělé charaktery, dobrá a špatná rozhodnutí... a svět, který čeká na Věčnou bouři a přitom se ničí už dopředu sám. Šalán je ještě vtipnější a sympatičtější, Kaladin větší mrzout, ale o to je lepší jej sledovat, když se potká se Šalán, která mu nedá nic zadarmo. Vždycky vznikne malá bouře :D


Příjemné překvapení! Opravdu skvělé čtení. Vůbec nevadí, že vše vypráví dívka, připadalo mi, jako by čtenáře pomalu zasvěcovala do svého dětství, do svého života, jako to dělal třeba Vélin Al Sorna v Písni krve. Ilan je sympatická, stejně jako muži z pětadvacítky a svět tak rozmanitý a příjemně složitý, že jsem jen vrněla blahem. Naslouchač se mi trefil do vkusu, autorka má vážně talent. Těším se na pokračování :)


Moje první seznámení se Zaklínačem Geraltem. Jeho svět je tak pestře vykreslený a konkrétně v této sbírce povídek nahlížíme chvíli do minulosti a chvíli do přítomnosti. První povídka je o seznámení jeho rodičů.
Poslední přání mě tak okouzlilo, že jsem se vrhla do světa zaklínačů, elfů, trpaslíků a čarodějek a hned mě to nepustí. Kdo má rád fantasy ať určitě nevynechá;)


Naproto luxusní epické fantasy! Každá kniha od Zuzany Hartmanové je lepší a lepší. A i když jsem pak tušila, jaký má příběh směr, stejně jsem děj několikrát obrečela. Retrospektiva, pohled jiných postav, vše má autorska skvěle poskládané, že knize nedochází dech.
Sympatické postavy, jak Una tak Nerghan. Nesmírně mě bavilo o nich číst a většinu knihy jsem měla za dva dny přečtenou a už napjatě vyčkávám pokračování s Unou

Skvělé, napínavé a dost syrově drsné až do konce. U poslední stránky jsem se musela podívat, zda je opravdu poslední. Tak náhlý konec! Rozhodně budu nedočkavě vyhlížet další díl.
Líbí se mi vrsty jednotlivých charakterů a jejich postupný vývoj. Možná mi bude jednou líto i Spasitele, ale kdo ví, co ještě ukáže :D


Nechala jsem si chvíli sednout svoje pocity a víte co? Pořád si myslím, že je to naprostá bomba! Po prvních 30 stranách jsem byla chycena v síti. Garif, Serpin, Luciana, Corvus, všichni mě zajímali a hltala jsem každou stranu, abych se dozvěděla, co s nimi bude.
Líbily se mi vhledy do minulosti postav, dostali tak hloubku.
Před bouří má skvěle vykreslené charaktery, nikdo tu není dokonalý a ne vše se jim povede hned. Oceňuji i pohled z druhé strany, je vidět, že ani záporáci tady nejsou -"zlí prostě jen tak"
Každý se tady řídí svým přesvědčením a ta mají často velký dopad. Dočtete se tu o nenávisti, bolesti ze ztráty milovaného, o totalitní společnosti, která uctívá svého "zachránce" Arumiela jako jediného boha. Lidé tady přežívají ze dne na den.
Tohle se hravě vyrovná zahraniční fantastice.
Z konce mám silné dojmy - lecos se dá pokazit jedinou větou a narážkou - takže nedočkavě vyhlížím pokračování, abych mohla sledovat, jak se jim to tam sype pod rukama, a co s tím hrdinové udělají.


Skvělá kniha, čtení jsem si opravdu užila. Až mě mrzí, že jsem ji četla po chvilkách. Líbí se mi detailní propracovanost děje, spousta dějových linek a pohledy do minulosti. Není to odpočinkové čtivo, je potřeba pozorně číst a skládat příběh, stránku za stránkou. Takové příběhy mám nejraději.
Favoritem je podle mě Luco a Alex. Snad dostane v příštím díle víc prostoru i Nataly.


Nix je správná žena, co si nenechá nic líbit. Obdivuji, že zůstala taková, jaká je, i přes své zážitky. Těším se, až budu mít knihu doma (luxusní obálka!) a znovu se ponořím do dobrodružství nekromantky Nix... a nejen jí.
Během povídek je znát vývoj hlavní hrdinky, což je moc dobře, ale zamilované vrkání tu nečekejte. Spíš pěknou porci magie, nemrtvé koně a kopec akce :)


5 Show more
Review První polovina byla super, vtáhla mě do děje. Layla mi byla sympatická,svá, tornádo v živém těle. Občas byla trochu víc výbušná. Kdo by se jí divil, v její situaci. Jen mě rušilo, jak oslovuje čtenáře a dělá z něj hlupáka ( pokud vám to ještě nedošlo... apod)
V institutu to bylo drsné, Layla se nevzdávala, dokud to šlo. Čtení bylo temnější. Jen závěrečná třetina příběhu má u mě mínus. Byla moc zrychlená. Vztahy mezi ní a doktorkou Sandrou a vůbec s betou, neměly šanci se podle mě tolik projevit, aby to vedlo k tomu závěru. Škoda, že je kniha tak tenká, slušelo by jí pár stran navíc.
I tak jsem si příběh užila - kdo hledá odpočinkové čtivo na jedno odpoledne, směle do toho. Fandím Layle, chci pokračování a nápad s genetickými hybridy je skvělý :)


Pokračování příběhu Geralta z Rivie mě nezklamalo. Přečetla jsem to jedním dechem a jediné, co mě trochu nudilo, byly ty politické pasáže mezi vládci čtyř království. Navíc, nové vydání vypadá více než skvěle i obrázky tam zůstaly;)


Tento díl mě velmi mile překvapil a přečetla jsem ho jedním dechem. (U Pistolníka jsem trochu váhala). To, jak si vybíral své Vyvolené, bylo naprosto geniální.:-)


wow... celá kniha je dokonalá a z posledních dvě stě stran jsem měla málem infakrt. Konec nebudu komentovat, protože takovéhle konce jsou k naštvání (ale zase jsou super napínavý)
Well done autorko. Tohle je fakt masterpiece. Přidávám se k té francouštině, musela jsem přeskakovat a bylo to otravné.
Kdybych si měla vybrat,které díly mám nejraději, tak pořád vede první a pak tento čtvrtý. Už dlouho jsem nečetla až do rána.


Skvělé, svižné, styl vyprávění mě hned strhl a velmi jsem si oblíbila hlavní hrdinku a postupně i další postavy :)


Váhala jsem mezi 4 a 5* a nakonec pět. Zaslouženě. Budu o Smrtící luně ještě dlouho přemýšlet. Není to jednohubka na jeden večer, akční pecka, která by mě strhla a pak vyplivla na poslední straně... je to uhrančivá, mnohovrstevná kniha vzbuzující otázky. A na některé dá ke konci odpovědi. Už dlouho jsem nepotkala tak napínavý a rozporuplný konec. Netuším, jak budou pokračovat další svazky, ale mile ráda to zjistím.


Tady jsem hodně přemýšlela nad hodnocením. Spensa mě většinu knihy štvala (hláškami, jak je nejstatečnější, všem ukáže, takové nabubřelé všeználkovství) a i přesto jsem s ní soucítila a věděla jsem, proč se tak chová, co ji motivuje a kolik už toho musela zažít (jako dcera zbabělce).
Mbot si mě získal!
Také mě docela udivilo, že celou knihu autor omílá dokola, jak o Krellech nikdo nic neví, Spensa jen létá, bojuje, létá, piloti jsou sestřelováni dokola a nikdo se neodváží něco vyšetřit, zjistit,... a na posledních cca 50 stranách zlom, najedou sešup děje vpřed.... a vysvětlení celého "proč Krellové a co jsou zač" je až v epilogu.
Jsem moc ráda, že je to na pokračování, protože Vzhůru k obloze byla jen jakási příprava...k cestě za svobodou.
Pořád obdivuji um a představivost Sandersona a doufám, že příště už to bude známá jízda, než je výplněk "než to začne" :)
