ecila13 komentáře u knih

Super námět, průměrný děj. Škoda.

Autor mi připomněl Viewegha - asi literárním prostředím a sexem hlavního hrdiny se studentkami.

(Vzhledem k počtu přistěhovalců a počtu dětí francouzských vs. přistěhovaleckých žen může být něco podobného ve Francii během dvou generací realita.)

6 23.06.2018

Čtivá knížka o počátcích psychoterapie.
Ale řekla bych, že se Yalom úplně minul s Nietzscheho filozofií.

Tipla bych si, že Pravda neznamená pravdomluvnost.
U otázky "Kdo jsem Já?" nemá Nietzsche na mysli povolání atd. atd.

Škoda, že Yalom nevěří v Boha nebo v nějakou sílu, která nás přesahuje.

31.05.2018

Úžasná učebnice jógy pro pokročilé hledající. Nevím, kerý citát vybrat jako nejsilnější.

- Zírá tiše na vesmír, který současně samo ze sebe vytváří. Vytváří jej tím, že si ho myslí.
- Cesta k osvícení sebe sama sebou samým.
- Bezpředmětné soustředění je vrcholem jógické praxe.
- Kdo jsem já? Já jsem ten, který to všechno pozoruje.
- Vše v tomto prostoru je řízeno a ovládáno zákonem dvojpólovosti (mužské, ženské). Spojením těchto dvou aspektů dochází u člověka ke schopnosti realizace poznání.

2 16.05.2018

Tolik hlubokých myšlenek, že nevím, kterou vybrat jako citát. Úžasná inspirace pro hledající.

- Vesmír byl jen veliké zrcadlení jeho samotného.
- Uteče, ale před kým? Tu bídu nosí v sobě!
- Proč zrovna já musím být nástrojem pomsty kamkoli přijdu?
- Co je ono Já, které to všechno ovládá a pozoruje?
- Jakýkoliv rozdíl mezi soustřeďujícím se a předmětem soustředění musí zaniknout.
- Pravá láska znamená být láskou, stát se jí.

6 16.05.2018

Líbí se mi, jak Viewegh píše. Mám ráda současné autory. Ale tahle knížka mě moc neoslovila.
Ani román ani povídky, kapitoly bez pointy, na každé stránce reklama na nějakou značku ...

2 06.04.2018

Jako děti jsme hledaly tajnou chodbu mezi kostelem a hradem. Až teď mi došlo, že je to blbost :-)

31.03.2018

Podle názvu jsem čekala spíše duchovní literaturu.
Ale i zachycení "obyčejných" každodenních pravd nakonec bylo krásné.

28.02.2018

Fulghumovy knížky jsou jako pohlazení. Ráda je čtu před spaním po náročném dni.

1 24.02.2018

Líbí se mi autorčin styl psaní, takže dám ještě nějaké další knížce šanci.
Děj je strašně překombinovaný - připomněl mi Cimrmany ...

V zámku pozdě večer hovoří stará klíčnice Markéta s Annou, schovankou Gavestonovou, o minulosti, o mladém baronu Juliovi, který kdysi zmizel, i o staré hraběnce. Anna se přiznává, že před časem ošetřovala jakéhosi anglického důstojníka. Kupodivu však také ví, že se téže noci dostaví do zámku Dickson. Tak mine noc a ráno opravdu dojde k dražbě. To vše pozoruje z řiditelné vzducholodi hrabě Nikolič, tentokrát již se svou ženou Helenou a dětmi Vašíkem, Slávkem, Boříkem, Mirkem, Jendou a dalšími. V sedmnácti následujících obrazech ilustruje Cimrman názorně rozkvět řemesel a vzrůstající moc městské buržoazie. Dvaadvacátý obraz je pak vlastně jen řadou svěžích zpěvních čísel, vysvětlujících princip Nikoličova vodního čerpadla se zpětnou záklopkou. Básník Vsevolod Majskij se tu pouze mihne. To už ale opět sledujeme hraběte Nikoliče, jemuž je při soudním řízení ve Štýrském Hradci zabaven celý zámeček Beringshof (obraz 23-28) i s přilehlými rybníky (obraz 29). Děj obrazů 30-47 by byl ve stručném podání poněkud nepřehledný, a proto se zastavíme až u obrazu 48, v němž je Eliška již provdána a rychtář Hlavsa umírá. K dovršení neštěstí přichází zpráva ze Skotska, že v Nikoličově lomu narazili na hlínu. Ukazuje se však, že René myslel své výhrůžky vážně. Hrabě Nikolič musí do vzduchu, neboť jedině tam se cítí bezpečný. Do gondoly své vzducholodi však nebere, jak byste očekávali, nostalgickou Olgu, nýbrž nostalgickou Helenu. V obrazech 50 až 61 vznáší se Nikoličova vzducholoď nad územím Čech. Následujících šest obrazů líčí děj v krajině pod ní. Jistě vás zajímá, jak celý příběh, který jste se mnou sledovali, končí. Ve třiceti pěti zbývajících obrazech už hrabě Nikolič nežije, a proto jen stručně: Elvíra se Soňou dožívají svůj život na statku v Cáchách. Karel se stal plukovníkem a jeho syn Bedřich byl přijat na hospodářskou školu. Neúnavný smíšek Heřmanský, který nás jako povedené čertovo kvítko provázel celou operetou, se přece jen dočkal toho vytouženého vyznamenání. A Robert? Sami víte, jak to s takovými bývá. Toulavá krev se nakonec usadila a z Roberta se v posledním dějství stává starostlivý otec rodiny. Šílenství Žofiino je tedy jediným tragickým tónem v celém tak rozmarném příběhu. 

3 24.02.2018

Překvapila mě vysoká kvalita socialistických potravin (třeba kávy). Pokud teda zrovna něco z toho v sámošce vůbec měli :-)

Knížka je napsána čtivě - našla jsem v ní spoustu detailů a maličkostí, které mě donutily zavzpomínat.

3 09.02.2018

Celkem drsné čtení. (A to se jedná o rodiče, kteří mají vlastní dům, úspory, penzi, peníze na pečovatelky, péči o domácnost atd.)

Pomoc rodičům ve stáří je samozřejmá, ale autorka podle mě strašně přebírá zodpovědnost i za pocity a blaho svých rodičů. A "napravit" život rodičů z pozice dítěte prostě nejde.

3 08.02.2018

Četla jsem ze zvědavosti, čekala brak, ale je to celkem fajn série knížek na dovolenou. Autorka umí vyjádřit zamilovanost, touhu, úzkost, závislost, narcistické zranění ...
Akorát to není červená knihovna, ale chvílemi spíše porno :-)

Knížka je skoro stejná jako Padesát odstínů šedi. Čekala jsem trochu víc. Třeba, že se dozvím něco o Christianově dětství, např. z jeho rozhovorů s psychoterapeutem.

1 30.01.2018

Četla jsem ze zvědavosti, čekala brak, ale je to celkem fajn série knížek na dovolenou. Autorka umí vyjádřit zamilovanost, touhu, úzkost, závislost, narcistické zranění ...
Akorát to není červená knihovna, ale chvílemi spíše porno :-)

2 30.01.2018

Četla jsem ze zvědavosti, čekala brak, ale je to celkem fajn série knížek na dovolenou. Autorka umí vyjádřit zamilovanost, touhu, úzkost, závislost, narcistické zranění ...
Akorát to není červená knihovna, ale chvílemi spíše porno :-)

3 30.01.2018

Před přečtením knihy jsem byla celkem v pohodě.
Teď mám v tramvaji strach, že mi někdo rozřeže žiletkou bundu a přestala jsem jíst kebab :-)

20.12.2017

Autobiografický deník "jedné bláznivé ženské". Moc pěkná knížka.
Poučná i pro 'zatím' zdravé: jak se naučit říkat 'ne' rodičům, partnerům a začít v životě brát konečně ohled i na sebe a své potřeby, než se z toho člověk zhroutí.

3 12.12.2017

Četla jsem ze zvědavosti, čekala brak, ale je to celkem fajn knížka na dovolenou. Autorka umí vyjádřit zamilovanost, touhu, úzkost, závislost, narcistické zranění ...
Akorát to není červená knihovna, ale chvílemi spíše porno :-)

4 10.12.2017

Pár knížek od Viewegha se mi líbilo, ale tohle je slátanina.

2 10.12.2017

"... prý slyšel právě v té době nějaké výstřely. Ale nevěnoval tomu pozornost, protože na Vystrkově se občas střílelo ..."

2 07.12.2017

Docela vtipná knížka, kdyby u toho tolik lidí nezemřelo.

"Darwinova cena je ocenění pro lidi, kteří se zasloužili o zlepšení lidského genofondu tím, že se z něj sami odstranili."

07.12.2017