Efeméra komentáře u knih

Podle mého názoru je dobrých vánočních knížek hrozně málo. Naštěstí Posmrtný život Holly Chaseové patří mezi ně. Už od začátku mi učaroval autorčin nápad převyprávět Dickensovu Vánoční koledu. V tomhle je příběh velmi originální a milovníci předlohy budou při každé nenápadnější hlášce či podobnosti nepochybně nadšení. Číst z pohledu hlavní hrdinky je zábava. Je sice sobecká, sebestředná, posedlá bohatstvím a zlá na ostatní, a to i po svojí smrti, ale o tom to ostatně je. Čtenář se totiž stává svědkem vývoje její osobnosti, který je vlastně to nejdůležitější z celé knihy. Handová taky neopomněla ukázat, proč se z Holly stal někdo takový. Přestože je příběh psán s lehkostí, dotýká se i smutných lidských osudů, které vás přimějí zvážnět. Konec mě příjemně překvapil. Není prvoplánový a vlastně je docela povedený, alespoň z hlediska toho, že se jedná o retelling Vánoční koledy. Není to klasický romantický příběh a to se mi na tom líbí. Za mě 4 hvězdičky.

6 15.02.2019

Já a holka odvedle je kniha, při jejímž čtení jsem častokrát měla slzy v očích. Příběh bych rozdělila na dvě části. První se soustředí na neopětovanou lásku a ta druhá je o vypořádávání se ztrátou a zármutkem. Já a holka odvedle je přes vtipné a odlehčené pasáže ve skutečnosti citlivé a smutné čtení. Jde tu dobře vidět, jak rozdílně se lidé vypořádávají se smutkem. Jedna z věcí, která je rozhodně potřeba vyzdvihnout, je způsob, jakým autor hlavního hrdiny ztvárnil. Nejenže se do něj dokážete bez problému vcítit, ale také se jedná o teenagera se vším všudy. Mattovy myšlenkové pochody a chování, to všechno je velmi autentické. Nejedná se o dokonalého kluka, jasnou nejlepší volbu, kterou mohla jeho nejlepší kamarádka udělat. Hlavní hrdina má svoje chyby, ale nedělá právě tohle postavy plastickými? Kromě toho Matt vždycky pozná, když se zachová špatně, a lituje toho. I přes svoje nedostatky je to snadno oblíbitelný hlavní protagonista. Moc se mi líbil konec včetně poselství knížky. Dávám jí 4.5 hvězdičky a vážně se těším na další autorovy počiny.

6 19.08.2018

Na Den co den jsem se hrozně těšila. Byla to taková ta knížka, kterou máte v knihovně a jste si jistí, že vám nepochybně vyrazí dech, ale i přesto si na ni nedokážete najít čas. Jaké zklamání pak s přečtením přišlo! Autorovi se vůbec nepodařilo využít potenciál, který v sobě skrývá cestování z těla do těla. Náplní knihy se stala honba hlavního hrdiny za dívkou Rhiannon, do které se velmi (až moc) rychle hluboce zamiloval. Hlavnímu hrdinovi je sice šestnáct, ale z autorových popisů působil celou dobu jako někdo, kdo to má v hlavě srovnané. V případě Rhiannon se však choval prostě jako posedlý. Upřímně řečeno, nebyl mi příliš sympatický. Konec knížky byl pak vyloženě divný. Levithan vůbec nic nevyřešil, místo toho udělal pár kroků směrem, který jsem prostě nepochopila a připadá mi naprosto ujetý. Za mě po dlouhém zvažování 2.5 hvězdičky.

6 06.06.2018

Musím říct, že Paní půlnoci byla stejně úžasná jako její obálka. Cassandra je skvělá vypravěčka, jazyk, který používá, je opravdu krásný. Jedná se o velmi objemnou knihu, i přes to vědomí jsem však byla překvapená, jak dlouho jsem ji četla. Občas jako by mi stránky vůbec neubývaly. Nepochybně by bylo možné ji napsat stručněji, ale přiznám se, že mi vůbec nevadilo být v příběhu ponořená tak dlouho. Děj se odehrával v nádherném prostředí a čtenáře v něm doprovázela řada sympatických postav. Mezi moje nejoblíbenější patří Julián, i když v jeho případě možná ale autorka trochu přestřelila v jeho neustálém stavění do pozice otce. Jeho sourozenci mi místy připadali poměrně dost sobečtí, nesamostatní a nesolidární. (Vážně nechápu, proč by si každý den nemohli připravit snídani nebo i oběd sami.) Proto jsem si nikoho z nich příliš neoblíbila. Celá zápletka byla perfektní a za ten konec bych Emmě nejradši dala pěstí :D I přes pár much nemůžu dát jinak než 5 hvězdiček a doporučit dál.

6 13.08.2017

Autorčiny Všechny malé zázraky mě dostaly a bez nejmenších pochyb jsem je zařadila mezi svoje nejoblíbenější knihy. Tíha vesmíru taková bohužel nebyla. Kniha nemá žádnou velkou originální zápletku, děje je tu pomálu. Jde tu spíš o ten vývoj obou hlavních postav, které mi ale téměř vůbec nebyly sympatické. Možná je tedy chyba ve mně, ale při čtení jsem se občas opravdu nudila, a dokonce kontrolovala, kolik stránek mi ještě zbývá do konce, případně jsem si klepala na čelo, protože Libby nebo Jack opět vyvedli nějaký nesmysl. Ano, šikana je hrozná, zažil ji z nás kdekdo, ale Libbyino sebevědomí mi na konci bylo až protivné. O malou trošičku jsem možná měla raději Jacka. Za mě zklamané 2,5 hvězdičky.

6 18.06.2017

O hvězdičku lepší než Dcera, ale na plný počet to není. Opět čtivě napsaný text, který se četl sám, ale... Tak zaprvé scén, které strávila Eadlyn společně s klukem, kterého si na konci vybrala, bylo žalostně málo, a když už tam byly, připadaly mi strohé a odbyté. Na nervy mi lezlo taky to, jak všichni neustále opakovali, že toho má královská rodina na bedrech opravdu moc. Jednoduše řečeno jsem z toho měla dojem, že se o všecičko v celé Illey stará král s královnou a Eadlyn. Což je pochopitelně nesmysl. Dovedla bych si představit, že by to lidem v zemi připadalo jako otravné fňukání bez výsledků stejně jako mně. Jedná se o poslední díl velmi dlouhé série, proto mě překvapil ukvapený konec, který působil, jako by to autorka chtěla mít co nejrychleji za sebou. Mohla se s námi alespoň nějak rozloučit. Škoda. Za mě s přivřenýma očima 4 hvězdičky.

6 08.06.2017

Nádherný a zároveň velmi silný příběh. Knížku jsem četla při cestování autobusem, což nebyl nejlepší nápad. Oči jsem měla zalité slzami a musela jsem se hodně ovládat, abych se před lidmi nerozbrečela. Dohnala jsem to pak při dočítání doma. Poznámka autorky o tom, že je příběh prakticky založený na skutečné události, mě šokovala. Všechny malé zázraky jsem měla půjčené z knihovny, ale po přečtení jsem usoudila, že se jedná o knížku, která by neměla chybět mezi mými oblíbenými kousky doma.

6 29.04.2016

Po Hypotéze lásky jsem se na novou knihu Ali Hazelwood vážně těšila, takže když jsem onemocněla, hned bylo jasné, která knížka mi bude dělat společnost. Ačkoliv se jedná o romanci, autorka se opět dotkla i vážnějších témat jako postavení žen ve vědě nebo třeba problematiky jednotných přijímacích zkoušek na postgraduály. Ačkoliv neurovědě nerozumím, Hazelwood dokáže všechno popsat tak jednoduše, že si člověk nepřipadá hloupě a tak nějak chápe, o co jde. Taky se mi líbil Beein nadhled – ačkoliv to jako žena nemá snadné, nefňuká a na svoje nerovné postavení vůči mužským kolegům poukazuje věcnými a kousavými poznámkami.

Musela jsem zkrátka otáčet stránku za stránkou, romantika byla milá a obsahovala spoustu zábavných momentů. Nastalo pár chvil, kdy jsem chtěla Bee proplesknout a kdy Levi působil až příliš dokonale, ale kdo by si stěžoval? :D Měla jsem strach, že se kniha nevyrovná Hypotéze lásky, ale bylo to stejně dobré, v některých ohledech dokonce i lepší. Na druhou stranu je pravda, že se sobě knížky poměrně dost podobají. I tak se ale těším na další autorčin počin.

5 21.02.2024

Mary E. Pearson je zkrátka mistr svého řemesla. Zlodějský tanec opět oplývá propracovaným světem a postavami s vlastní minulostí a je čtivý jako hrom. No a taky je to pořádná romanťárna, což mi zrovna vůbec nevadí. Jen se teď po dočtení bojím pustit do dalšího dílu. Konec Zlodějského tance byl totiž pěkná podpásovka. V každém případě moc povedené.

5 21.04.2020

Po tom, co jsem konečně přečetla Uvnitř mé hlavy, mi to nedalo a musela jsem se vrhnout i na Elizu. Dalo by se říct, že bylo od začátku jasné, že mě tenhle příběh chytí a nepustí. Zkrátka mě baví romány, v nichž hlavní postavy něco tvoří a jsou v tom dobré. Proto se mi ostatně líbila i Fangirl od Rainbow Rowellové. Eliza není perfektní hrdinka, raději žije ve svém tvůrčím světě a na internetu, je uzavřená a nepříliš ráda tráví čas s rodinou a je na její členy nepříjemná... a oni zase pro změnu nechápou ji. V některých věcech jako bych se našla, proto jsem si ji nemohla neoblíbit. Snad vůbec nejraději z celé knížky jsem měla úryvky z chatu Elizy a jejích internetových přátel Emmy a Maxe. Jen konec příběhu byl takový zvláštní a docela mě rozčílil. V každém případě se mi však líbí, že knížky Francescy Zappie řeší i vážnější věci. Já tyhle contemporary vlastně vůbec nejraději.

5 21.04.2020

Podlého krále jsem chtěla přelouskat co nejrychleji a co nejpomaleji zároveň. Svět víl od Holly Black nesedne každému, ale když ano, stane se z vás opravdový blázen. Sice jsem čekala, že bude pokračování Krutého prince trošku jiné, těšila jsem se na víc romantického napětí mezi hlavními hrdiny, ale stejně jsem si čtení hrozně užila. Tedy až na konec, kdy jsem měla chuť hodit knížkou přes pokoj... Co vám budu povídat, v závěru to bylo výborné. A teď pokračování prosím!

5 06.10.2019

Přiznám se, kdyby Temnotu nepořídili do knihovny, kterou navštěvuju, asi bych po ní vůbec nesáhla. Zdejší hodnocení nevypadalo nijak lákavě a z předchozí autorčiny série Paranormálové jsem nedávno přečetla jen první díl, protože mě příliš nezaujal. Když jsem tedy po knížce sáhla, nemohla jsem být víc překvapená. Protože tohle vůbec nebylo špatné. Myslím, že Temnota není pro každého, čemuž ostatně odpovídá i zdejší hodnocení. Někdo bude stejně jako já nadšený z toho, jak autorka uchopila historii a podle ní zpracovala svůj příběh, jiný se bude nudit. Z mého pohledu se jedná o výjimečnou knihu, protože můžu říct, že jsem nic podobného ještě nečetla. Pokud člověk hledá prostě dobré fantasy, je do jisté míry možné, že se tady spálí, ale já se po dočtení hrozně těším na další díl a plánuju si celou sérii pořídit do vlastní knihovny.

5 17.02.2019

Moje první přečtená knížka od Greena. Námět byl výborný - vsadím se, že komukoliv bych ho ve zkratce převyprávěla, pustil by se do knihy s tím, že musí být vážně pecka. Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby Hvězdy nám nepřály napsal jiný autor, knížka by byla o mnoho lepší. Vztah hlavních hrdinů nebyl pořádně rozvinutý a navíc mi oba na svůj věk připadali příliš přemoudřelí (až to bylo otravné). Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická a tato moje nelibost vyvrcholila v části, kdy Hazel našla Guse v jeho posteli v ne příliš reprezentativním stavu (čtenáři pochopí). Její reakce mě přiměla nad ní definitivně mávnout rukou. Takto se milující člověk prostě nechová. Nepochopila jsem ani zdlouhavý konec knihy, kdy jako by se autor snažil vymyslet co nejzamotanější rozuzlení. Hned po dočtení jsem se podívala na film, který byl k mému překvapení mnohokrát lepší než knížka (některé části jsem na rozdíl od knihy i probrečela), což se jen tak nestává. Tři hvězdičky dávám hlavně za množství zajímavých nápadů a myšlenek v celé knize, byť mohly být použity mnohem lépe.

5 25.09.2017

Pro fanoušky série je tato povídková knížka taková krásná nezbytnost. Po rychlém zabřednutí do textu jsem byla opět překvapená, jak čtivě dokáže autorka psát. Když jsem se však přehoupla přes Královnu (která se mi moc líbila a lze ji s klidem označit jako obstojný samostatný příběh) a následně Prince (bylo mi líto, když povídka z pohledu Maxona skončila, nejraději bych četla dál), začalo mi připadat, že kvalita povídek postupně klesá. Některé mi připadaly úplně zbytečné (Co dělají teď?, Komorná), u jiných se mi zdálo, že si mohla autorka k převyprávění zvolit lepší scény (Z pohledu Celesty). Touto knihou jsem zakončila svoje čtení celé série, a proto jsem zvědavá, s čím novým autorka příště přijde. Snad to bude brzy :)

5 07.09.2017

Tohle byla hrozná otrava. Připomínalo mi to hodně nepovedený film z Disney Channelu, přitom potenciál tam byl. Cat byla opravdu nesnesitelná. Místo aby se autorka v knize pořádně zabývala vztahem s její matkou, připadalo mi, že to tam jen tak povrchně načrtla. Místo toho si čtenář musel tisíckrát přečíst, jak Cat v souvislosti s tím, že chce poznat svou matku, nikdo nechápe (všichni ji přitom chápali), a stejně tak, že je pro ni těžké si někoho pustit do srdce (připadalo mi to přehnané a umělé, stejně tam už všichni byli). Lucas mě taky nijak zvlášť neoslovil. Podle konce to vypadá, že autorka nejspíš napíše další pokračování, to si ale radši nechám ujít.

5 13.11.2016

Tak nevím, jestli jsem četla to samé co ostatní. Jsem tu očividně v menšině (nebo spíš jediná), komu knížka nesedla. Bylo to tak nudné a zdlouhavé, připadalo mi, že Královnu Tearlingu čtu věky! Zápletka nijak složitá a v celé knize se neustále omílá, jak je Kelsea odlišná od své matky a jak to chce všem okolo dokázat - obzvlášť na prvních sto stranách, kdy ji neustále pozorují členové Královské gardy (časem mi to připadalo snad až hloupé). Kromě toho se tam asi tisíckrát mihne zmínka, jak je chudák Kelsea ošklivá. V čem se ale autorka pravděpodobně snažila předčít samu sebe, bylo vykreslování snad všech existujících zvráceností - závislosti na drogách, alkoholismu, pedofilie, domácího násilí na dětech a ženách, zneužívání, znásilňování a poměrně otevřeně se tam (a podle mě celkem vulgárně) mluví o sexuálních praktikách. Pro mě v poslední době (nebo možná vůbec) nejhorší kniha, co jsem četla.

5 18.07.2016

Tak tohle bylo obrovské překvapení! Přiznám se, od Druhé šance jsem toho zase tolik nečekala, přece jen se jedná o prvotinu. Místo toho jsem však dostala příběh jako z pera protřelého amerického autora, který mě dokázal pohltit a odvíjel se mi před očima jako film.

Příběh je směsicí sci-fi s mysteriózními prvky. Autor děj umisťuje do postapokalyptického světa a pohrává si v něm i s časem. Pokud se do Druhé šance chcete pustit, myslím, že je nejlepší, když o knížce nebudete vědět víc než tohle. Protože právě to, jak mě předem nepřipravenou autor hodil přímo do děje a já se musela pídit po tom, co se vlastně stalo, děje a co to znamená, bylo naprosto skvělé.

Hlavním hrdinou je Pětka, který na začátku se svojí dcerou putuje vyprahlou pustinou. Ztratil paměť a teď se snaží rozpomenout a všechno pochopit, zrovna tak jako čtenář. Autor však docela často přeskakuje a příběh vypráví z pohledu náhodných i méně náhodných postav. Druhá šance je tak jedna velká skládačka, kterou postupně se správně dávkovanými informacemi dáváte dohromady. Každou chvíli jsem v knize listovala zpátky, abych si spojila fakta dohromady, a hrozně mě to bavilo. A ještě víc mě nadchlo, když jsem zjistila, že cizí pohledy, které autor občas využíval, nebyly tak docela smyšlené - ve skutečnosti do příběhu zakomponoval nevysvětlené záhady, které se opravdu staly.

Před blížícím se závěrem nabrala Druhá šance na spádu a po tom plynulém předchozím tempu pro mě příběh možná skončil až příliš rychle. Určitě by mi nevadilo víc vysvětlení (trochu jsem tápala v postavě Elly), víc pocitů Pětky, možná i víc ždímání citů. Ale ani to příliš neovlivnilo můj závěrečný dojem z knihy. Druhá šance mě nadchla a jsem ohromně zvědavá na další autorovy knihy.

4 20.06.2021

Světla nad močálem mě okamžitě zaujala svojí obálkou a hlavně anotací. Autorka pojala slovanskou mytologii velmi neotřelým (dalo by se říct moderním) způsobem a mně se vážně líbilo, jak svůj svět vystavěla. Močál, navky, bludičky, rusalky, podsvětí, to všechno mělo osobitý ráz.

Velmi mě překvapilo, jak se autorka dokázala vyhýbat vyšlapaným cestičkám. Vždycky, když se zdálo, že se příběh vydá určitým směrem, obrátila děj někam úplně jinam, a vlastně se tak často vyhnula klišé. Skvělé byly úvahy na začátku každé z kapitol, plné věcí k zamyšlení a perfektně doplňující celý příběh. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila, jen mi dělalo potíž pochopit, proč vlastně sebevraždu spáchala. Ačkoliv její život rozhodně nebyl procházkou růžovou zahradou, možná by mi pomohlo víc pohledů do minulosti zaměřující se na vztah s matkou nebo zkoumající její depresivní stavy.

Už při prvních náznacích romantické linky jsem se zaradovala, až mě nakonec mrzelo, že se jí nedostalo víc prostoru. Tohle nenápadné sbližování já ráda. Kvůli tomu, jak málo spolu postavy strávily času, mi potom jisté události na konci připadaly trochu moc hrr, nicméně epilog mě zanechal v příjemném rozpoložení.

4 26.05.2021

Měla jsem chuť na něco oddechového a romantického, a tak jsem konečně sáhla po Otce, které jsem se nějakou dobu vyhýbala, než jsem na ni narazila v Levných knihách. A dostala jsem, co jsem chtěla! Nutno říct, že hlavní hrdinka je přesný opak mě - je cynická, extrovertní a řeší problémy hodně po svém. Některé situace mi připadaly zvláštní a nereálné. Nevěděla jsem, jestli opravdu nedávají smysl, nebo se tak v sedmnácti lidi prostě chovají :D Bianca to doma nemá lehké, což knížce dodává na zajímavosti, ale žádné vážnější contemporary určitě nečekejte. Hlavní hrdinka přistupovala k umírajícímu vztahu svých rodičů s lehkostí, která by pro mě v její situaci byla nemyslitelná, ale na druhou stranu je to inspirativní. Nebýt tolik ublížený a vidět věci s nadhledem. Jen mi připadalo, jako by Bianca docela nadržovala tomu nesprávnému rodiči, což mě trošičku štvalo. Co se týče romantiky, kamarádství s výhodami jde úplně mimo mě (proto jsem se knížce původně i vyhýbala), ale celou dobu jsem se nemohla dočkat, až se do toho zamotají city. Nebylo to dokonalé, ale po zavření knížky jsem chtěla číst dál, a to asi mluví za všechno.

4 24.02.2021

10 rande naslepo ve skutečnosti nebyla tak moc vánoční knížka, jak jsem čekala, ale byla to úžasná oddechovka, kterou jsem četla s úsměvem, a každou chvíli se musela zasmát nahlas. Svátky, obrovská hlučná rodina, hrdinčiny často humorné schůzky, zamilované pohledy... Přesně tohle jsem od knížky potřebovala.

4 18.02.2021