efka.saf komentáře u knih

Šílené, megalomanské, nepravděpodobné, velikášské a hodně hodně mokré. Ale?? Je to Sharon J. Bolton a ta je prostě vždy dokonale čtivá! Sakra, jak to ta holka dělá, že vy a její knihy jste jako pitbullové při psích zápasech. Jakmile knihu otevřete, zakousnete se do sebe a konec zápasu značí až gong v podobě poslední stránky. A do té doby se jenom melete ve změti slov a v případě této knihy i ve změti temných říčných proudů uchvacující řeky Temže.

Bez nadsázky mohu říct, že tuto autorku opravdu miluju! I když všechny její knihy jsou v závěru pěkně megalomanské (očividně to Sharon ani jinak neumí), musím uznat, že jsou čtivé jako málo co. Vdechla život skvělým a sympatickým postavám a to v podstatě bez výjimky. No řekněte sami, kdo z nás nefandí Lacey a Markovi? :) Případy jsou vždy velmi zajímavé a často se opírají o "něco" zajímavého (Jack Rozparovač, staré legendy, pohádky), což dodává příběhům punc tajemnosti a možná i nadpřirozenosti. Závěr je bez výjimky napínavý a kulervoucí, ale bohužel, mnohdy tak monstrózní, že úplně pravděpodobně nepůsobí. Většina z nás nad tím ale mávne rukou, protože nudit se nestihne skoro nikdo.
V této knize, troufám si říct, byla hlavní postavou (krom Lacey) především úžasná a nebezpečná Temže, která mě uchvacovala a děsila zároveň. Co se týče ubrané hvězdičky, byla stržena nejen za méně pravděpodobný konec, ale i za líně plynoucí první polovinu, která mi připomínala Temži v době, kdy dosáhla přílivu a na krásných 15 minut se zcela zklidnila. Pak ale začne odliv, řeka se rozbouří a s ní i příběh nabírá na obrátkách tak, že máte pocit, že se udusíte, protože vám nedovolí se ani nadechnout.

Za sebe tedy mohu říct, že jsem již četla od autorky lepší počiny, ale přesto knihu považuji za silný nadprůměr a nesmírně oceňuji čtivost Sharoniných knih!

2 14.07.2018

Na knihu jsem se velmi těšila. Michala Sýkoru jsem si hodně oblíbila a líbí se mi jeho spisovatelský styl i témata, prostředí a postavy v jeho detektivkách. A pamatovala jsem si, že mě hodně zaujala i filmová adaptace Pěti mrtvých psů, i když kniha vyšla určitě s více jak ročním "zpožděním".
Na začátku června jsem se zúčastnila i autorského čtení Michala Sýkory z této knihy a radovala jsem se, že už by tam pár výtisků mohlo být ke koupi. Bohužel, stejně jako ostatní i já jsem si musela počkat do konce června na svůj výtisk. Autor rovněž na této besedě zmiňoval, že pro knihu vymyslel jiný konec a já, ačkoliv jsem si vlastně vůbec nepamatovala, jak televizní adaptace dopadla, jsem se zaradovala. Bude něco nového :).

Co se knihy týče, je opět skvěle napsaná. Čtivá, přirozená a bohužel i ze života. Po dočtení jsem se musela podívat na filmové zpracování a uvědomila jsem si, že zase k tak velkým změnám nedošlo, řada dialogů a scén byla v knize doslova stejná jako v seriálu, ale samozřejmě drobných změn jsme se dočkali. Změny se týkaly především jednotlivých postav, ať už kladných či záporných. Největším překvapením pro mě byla asi Kristýna Horová nebo kolega Vitouš ve výslužbě, který v seriálu dostal hodně prostoru, zatímco v knize se jeho postava ani nemihla.
Jinak co se pouze knihy týče, je skvělá a napínavá a nemá žádná hluchá místa. Opět nesmírně oceňuji prostředí, které znám, tedy Olomouc, ZOO apod. Co se závěru týče, beru to tak, že autor to pojal doslova a do písmene "jako ze života", na mě byl konec ale hodně depresivní. Plné hodnocení je ale z mé strany jasné, knihu považuji za nejlepší, co jsem od Sýkory zatím četla.

8 12.07.2018

Knize v podstatě nemám co vytknout, je přehledná a nabouchaná informacemi k dané problematice. Obsahuje jak obecné informace k aromaterapii jako takové, tak i rozbory jednotlivých éteráčků, rostlinných olejů nebo hydrolátů. Dozvíme se hodně i k biochemickému složení, což ovšem mně moc neřeklo, protože na tyhle věci jsem ve škole asi chyběla.
Celkově tedy velmi dobré zpracování, i když bych možná uvítala i něco trošku intuitivnějšího, pravdou ale je, že ani nevím, jestli tuto oblast lze v knize vůbec nějak popsat. Určitě ji ale doporučuji všem, kteří chtějí začít koketovat s aromaterapií.

2 08.07.2018

Tak tohle bylo, dámy a pánové, opravdu nadmíru skvělé čtení! Tento thriller mi doporučila kolegyně a chvíli mi trvalo, než jsem se ke knize dostala. Ale zážitek to nakonec opravdu byl a velký.

Kniha se se svými 488 stránkami tváří na první pohled nenápadně a trošku zdlouhavě, ale zdlouhavé na ní nebylo vůbec nic. Přečetla jsem ji do druhého dne a ani jsem neškytla. Je výborně napsaná, čtivá a poutavá a vycpávková vata byla zcela nepřítomna (skvělé!). Když jsem ji rozečítala, trošku mě vyděsila kurzívou psaná zpověď (či snad deník) jedné z unesených dívek, protože se mi vybavil Mons Kallentoft a jeho filozoficky laděné myšlenkové pochody obětí, které byly v každé jeho knize, kterou jsem doposud četla (a které mě čím dál víc nudily), ale omyl. Bylo to právě naopak, deník měl obrovský význam, v podstatě nám – čtenářům - umožňoval být neustále o malinký krůček před vyšetřováním a to mi přijde u dnešních thrillerů nevídané. Ne že bych to vyžadovala, ale o to víc oceňuji, když se to opravdu povede.
Co se hlavních postav týče, pan psycholog O’Loughlin byl sympoš každým coulem a totéž bych mohla říct i o ostatních postavách. S Piper jsem velmi soucítila a raději jsem si nechtěla vůbec představovat, jak se musela celou dobu cítit (ne že bych to dokázala). Trochu mi případ obou dívek připomněl příběh Nataschi Kampuschové (jejíž jméno bylo v knize dokonce i zmíněno), ale jinak byl samozřejmě zcela originální.
Co se týče samotného vyústění příběhu, i zde v podstatě nemám námitek. Události tak trochu směřovaly k jednomu jménu, které když se objevilo v hledáčku, zklamaně jsem si říkala, že je fakt škoda, jestli jsem měla zase pravdu. Ale chyba lávky, autor si pro nás připravil něco ještě mnohem zajímavějšího, takže šokující závěr se nakonec přece jen dostavil. Přesto nic v knize nepůsobilo překombinovaně a velikášsky, což je další věc, kterou musím hluboce ocenit.
Jediné, co mé skryté sentimentální já trošku postrádalo, byl nějaký epilog týkající se Piper, ale to už bych rýpala opravdu hodně ;-). Prostě skvělé, skvělé, skvělé!

7 08.07.2018

Tak tohle bylo tedy dost neskutečné čtení! Zvolila jsem si Hanu jako svou jubilejní čtyřstou přečtenou knihu a ještě jsem tímto klenotem uzavřela čtenářskou výzvu 2018. Hana je knížka, která se každým písmenem vrývala hlouběji a hlouběji do mého srdce a já s čistou myslí prohlašuji, že to byl jeden z nejsilnějších zážitků, které mi kdy knihy zprostředkovaly.

Jeden z mých nejoblíbenějších citátů poslední doby vyřkl George Raymond Richard Martin a jeho znění jistě kde kdo na Databázi zná: „Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“ V poslední době tímto výrokem doslova žiji naplno a prožívám jeden zajímavý život za druhým. Ovšem díly Aleně Mornštajnové jsem mohla prožít život malé Miry, Rosy a především Hany a po celou dobu mě neopustila husí kůže. Přiznávám, byla jsem neskutečně ráda za ten luxus, že se můžu vrátit do svého normálního všedního života.
Tématu holokaustu jsem se dlouho vyhýbala. Ne, že by mě toto téma nezajímalo, ale strašně špatně se mi čte, když vím, že toto peklo bylo pro mnoho lidí realitou všedního dne. Vše se opravdu stalo a z hlediska historie lidstva to bylo vlastně včera. A to nejsem úplně schopná překousnout. Přesto se zkusím polepšit...

Co tedy říct na závěr? Tato kniha se stala právem knihou roku 2017. Je neskutečně silná a předává nám tiché poselství, že nikdy nesmíme zapomenout na to, co se ještě poměrně nedávno dělo!

30 03.07.2018

Další veselá a velmi čtivá kniha ze života jednoho roztomilého olomouckého bulíka :), která je určena především pro milovníky a vlastníky psů. Dextera jsem už znala dříve a sledovala jeho skopičiny přes facebook, takže na knihu jsem se docela těšila.

Ačkoliv se jedná o poměrně tenkou brožurku, je graficky skutečně vyšperkovaná do posledního detailu. Hezké písmo (mně se ovšem pletla písmena T a J), vtipné fotky, trefné ilustrace a v neposlední řadě opravdu skvěle dotažený vzhled jednotlivých stránek. Co se ale textu týče, řekla bych, že kniha trpí podobným syndromem, jako daší knihy vzniklé podle vtipných blogů, totiž tím, že ke konci je toho na čtenáře v podobném duchu prostě moc. Zde vyloženě souhlasím s komentářem pode mnou, že ona stále opakující se zvolání se člověku ke konci prostě už přejí. Na druhou stranu ale velmi oceňuji novou terminologii, se kterou Dexter přišel (např. odechcat na pesemesku), kterou s velkou náruživostí zařazuji do mé běžné venčící mluvy.

Ačkoliv tedy text bude asi lépe fungovat jako blog než kniha, i tak ji vřele doporučuji. Je to milé a nenáročné čtení, které jistě stojí za povšimnutí.

4 02.07.2018

Myšlenkově a obsahově skutečně skvělá a jedinečná kniha. Formálně by šla možná ještě trošku vyšperkovat, ale jedná se skutečně spíše o drobné detaily.

Největší problém s touhle knihou jsem měla v tom, že jsem ji četla až jako pátou v pořadí. Ony přelomové informace, se kterými kniha přichází, jsem se totiž už dílčím způsobem dozvěděla v ostatních čtyřech autorových knihách, takže ono velké WOW se nekonalo. Na druhou stranu právě ony dílčí informace se v této knize sestavily do souvislého textu nabušeného informacemi, které (právě díky silnému antropomorfismu, o němž se zmínila již Marcela23) ve mě občas vyvolávaly zástavu dechu. V kapitole, ve které autor popisuje život stromů ve městech a v městských parcích, jsem měla pocit, že čtu o slepičkách v klecových velkochovech nebo o běžném chovu prasat ve vlastních výkalech a měla jsem (jako fakt!) i slzu v očích. Vlastně jsem nebyla dojmu, že nejlepší by bylo všechny stromy ve městech, parcích a v alejích vykácet, protože tam nebetyčně trpí. Ale fakt vím jistě, že za těchto okolností bych se v těch vydlážděných rezervacích asi zcvokla.

Kniha tedy bezesporu úžasně čtivá, která člověka nakopne dívat se na stromy a lesy kolem sebe jinak, přesto jsem sem tam měla smíšené pocity. Myslím si, že knize by i v mnohém prospěly obrázky. Ano, vím, nám dospělým jsou obrázky z principu zapovězeny, ale do této knihy by se opravdu hodily.
Co mě ovšem neskutečně rozčilovalo, byla formulace (něco něco - třeba buky) & spol. V knize se to objevilo hodněkrát a vždycky mě to nadzvedlo ze židle. Že by záležitost překladu?

16 01.07.2018

Co na knihu říct? Dětská knižní verze zaměřená na lesní ekosystém je z mého pohledu opět skvělá; nadupaná informacemi, které si děti jinde nepřečtou, doplněná spoustou barevných fotek či ilustrací a nemalým množstvím tipů, na co se v lese zaměřit a co si vyzkoušet. Asi to není kniha pro nejmenší, ale s rodiči je určitě možné předčítat ji i menším dětem.

Osobně bych ji nejraději koupila všem malým dětem v naší rodině, abychom do nich mohli tyto nesmírně cenné informace pumpovat hned od mala, protože na budování vztahu k přírodě není nikdy moc brzo. Vlastně bych řekla, že včera bylo pozdě :-).
Za mě tedy moc pěkná a poučná kniha, kterou vřele doporučuji všem!

4 20.06.2018

Tahle kniha je bezesporu skvělá, přesto se mi objevila nějaká "ale", která ubrala jednu hvězdičku.
Poměrně dlouhou dobu jsem na knihu narážela při nejrůznějších toulkách databází a většinou jsem se setkávala pouze se samými superlativy. Takže vzhledem k tomu, že jsem od autorky četla pouze Panenku a o čtení celé série u mě zatím nemůže být řeč, sáhla jsem nakonec s velkým očekáváním po tomto koncovém článku a pustila se do čtení.

Začátek mě opravdu neskutečně chytl a říkala jsem si, že tohle bude pecka. Svižný rozjezd, kdy rodina Anchor-Ferrersových padá do tenat připravených dvojicí únosců, u mě vyvolávala silně tíživé pocity. Byla jsem velmi zvědavá, kam hodlá děj dospět a jak se Jackovi nakonec podaří vše rozmotat. Jak ale děj běžel dál, přišlo mi, že knize lehce dochází dech. Cca ve dvou třetinách knihy mi už děj přišel tak vláčný, že mě už nic moc nenutilo knihu vzít a rychle dočíst, jak to v podobných případech mívám. Dech kniha nebrala zase ke konci, kde vše spěje k závěrečnému a šokujícímu finále. Celou dobu jsem měla svoji pracovní verzi, kdo by za věcí mohl stát a neskutečně mě překvapilo, když jsem ke konci zjistila, že jsem měla pravdu! Opravdu málokdy se mi stane, že bych se s rozuzlením trefila do černého (většinou se o to ani moc nesnažím a nechám se autorem dovést až do finále), ale zde mě to nějak napadlo a pořád se mi ten nápad vracel, ať se autorka snažila sebevíc svést mě na scestí. Přesto tedy, že by mě to mělo těšit, cítila jsem spíše lehounké zklamání.
Co se týče příběhu Jackova bratra, tak jeho pozadí z předešlých dílů neznám, proto jeho rozuzlení nemohu ani nijak hodnotit.

Ačkoliv tedy mám nějaké menší subjektivní připomínky, kvůli kterým jsem odebrala hvězdičku, kniha je jednoznačně skvělá a příběh našlapaný. Rozuzlení je také bezesporu šokující a každému z nás se asi v závěru nejednou zatají dech. Mo Hayder je určitě autorka, která umí.

4 19.06.2018

Překrásné! Příběh této knihy je opravdu překrásný, hluboký, s ponaučením a posláním pro malé i velké čtenáře. Každá věková kategorie si z knihy odnese něco jiného, ale každý si určitě odnese něco; trošku jako v Malém princi. Navíc je tento kouzelný příběh doplněný nejkrásnějšími ilustracemi, co jsem v poslední době viděla. Dohromady je tedy kniha doslova malým uměleckým dílem, které čtenář bude hltat (skoro) všemi smysly.
Na druhou stranu ale souhlasím i s bibi.r. Jazyk je... tvrdý, suchý, formulace jsou stručné, výstižné, bez špetky obraznosti, vymazlenosti a květnatosti, což bych u takové knihy předpokládala. I přesto ale musím dát 5*, protože hloubka příběhu s tak okouzlujícími ilustracemi si to i tak zaslouží.

9 15.06.2018

Za mě opět výborná kniha. Sice ne vše pro mě bylo nové a objevné, ale i tak jsem se opět dozvěděla řadu nových věcí. Musím říct, že autor si mě svými názory doslova získal a i díky jeho knihám se začínám dívat na přírodu kolem sebe úplně jinou optikou, ať se jedná o les, zahradu nebo náš "zvířecí domácí ekosystém". Oceňuji, že autor nemrská jeden cizí pojem za druhým, ale píše tak, aby si z toho pokud možno každý něco odnesl. Píše především srdcem a to jde z jeho knih cítit.
Možná byla knížka trochu slabší než Tajná síť přírody, ale to mi nebrání nandat plný počet *, protože pohled na svět tohoto pána a jeho názory mě hluboce zasahují a oslovují.

7 10.06.2018

Sice mi ještě pár stránek do konce knihy chybí, ale již teď vím, že kniha je naprosto unikátní! Je to fascinující souhrn informací ze světa přírody, o kterých našinec nemá povětšinou ani zdání. Je až neuvěřitelné, jak spolu souvisí věci, které bychom do spojitosti normálně nikdy nedali (jeřábi sabotují výrobu šunky ve Španělsku? Ale ano :)), i když každý, kdo se nad tím aspoň trochu zamyslí, musí dospět k názoru, že všechno v přírodě je dokonale provázané. Jak jsou ale tyto spojnice úzké a různorodé, to nám právě "lehce" nastínil P. Wohlleben (píši lehce, protože skutečnou provázanost určitě nikdy nedostaneme šanci poznat). V podstatě vše je součástí nějakého ekosystému a autor se nám snaží ukázat, že jakékoliv narušení tohoto ekosystému může pro nás mít fatální následky. Krásně vysvětluje, proč jsou některé druhy zvířat a rostlin ohrožené nebo proč má u nás kůrovec takové zně.

Když se rozhlédneme kolem sebe, např. na teplotní šílenosti, které nám aktuálně dávají pocítit svoji sílu, by nám už konečně mělo plošně dojít, že i když se člověk neustále snaží tvářit, že to umí vymyslet líp a ekonomičtěji, než ta "tupá" příroda, opak je pravdou a otázka zní, jestli pro nás existuje ještě nějaká cesta zpět. Za všechny ty miliony a miliony rozmanitých druhů rostlin, živočichů, hub či těch nejmenších z nejmenších, co s námi žijí na této krásné modré planetě, doufám, že ano.

9 05.06.2018

Po přečtení Sameťáčkových principů bylo logickým krokem přečtení této krásné "předlohy". A upřímně, byl to neskutečný zážitek! V tak krátké knize s pár stránkami a doslova pár větičkami se ukrývá tolik životního moudra, že je pro mě záhadou, jak to tam autorka vlastně všechno natlačila. Už když poprvé vyšla, se údajně stala (řečeno dnešními slovy) bestsellerem, což o mnohém svědčí, ale v dnešní době, která je uspěchaná, hektická, zaměřená pouze na vlastnictví toho nejnovějšího modelu (telefon či žena) a snaží se každého napchat do šedého průměru a vychovat z něj hlavně spolehlivého plátce daní, si nese ještě hlubší poselství.
Po přečtení poslední věty jsem měla v oku stejnou slzu jako Králíček Sameťáček, když byl uložen v pytli. Bohužel po tom, co skanula na zem, se mi žádná víla nezjevila. Škoda, asi ještě nejsem skutečná :).

4 01.06.2018

Po pravdě řečeno, knížky tohoto typu nečtu. Principy králíčka Sameťáčka byla moje prvotina. Kde a u koho jsem ji objevila, si už nepamatuji, každopádně jsem si ji ale půjčila a následně mi dlouho ležela téměř zapomenuta na stolku v hromadě knih se štítkem "přečti a vrať do knihovny". Pak ale přišel den, slunečný a teplý, kdy na ni nazrál čas. Začetla jsem se a uvědomila si, že je to moc povedený a prospěšný knižní kousek. Překvapilo mě, kolik věcí na mě sedělo a trochu mi to otevřelo oči a ukázalo cestu.
Autorku obdivuji pro její osobnost, názory, pohled na svět, odvahu ke změnám, a především pro zkušenosti, které je ochotná předat nám všem ostatním. Oceňuji příklady z praxe, kterými přibližovala to, o čem psala v teoretických částech.

Za mě moc povedená a užitečná kniha. Nemohu ji porovnat s žádnou podobnou literaturou, ale osobně se mi moc líbila a uvažuji, že si ji pořídím domů.

5 31.05.2018

Moc hezká voňavá knížka protkaná spoustou krásných barevných obrázků (jak já miluji obrázky! :D) a především spoustou jednoduchých receptů. Můžeme si připravit různé pochutiny, dárky pro druhé i kosmetiku. Já osobně určitě některé recepty zkusím - hned, jak se mi ujme levandulová plantáž :). Určitě vřele doporučuji.

3 30.05.2018

Jéé, tahle knížka byla super! :) Začetla jsem už na první stránce, kdy se příběh krásně rozběhl. Seznámili jsme se s Čendou, vtipným vypravěčem, a jeho kamarády. Děti byly sympatické, bystré a pohotové a já v nich spatřila Správnou pětku od Enid Blytonové, kterou považuji za nekorunovaný vrchol daného dobrodružného žánru pro mládež. Seznámili jsme se s učiteli, především s O´Bludou a už zbývalo jen zjistit, cože to mají na škole za nového "psychouše" :). Byla jsem velmi napnutá, co z toho bude. Nakonec ale, i když vzhledem k okolnostem to bylo možná jediné rozumné řešení, mě rozuzlení trochu zklamalo. Ovšem asi to bude jenom můj osobní problém právě proto, že jsem stále hledala paralelu se Správnou pětkou. Pro děti to je ale určitě skvělá a napínavá knížka, kterou vřele doporučuji jak jim, tak klidně i jejich rodičům :). Daniela Krolupperová opravdu umí.

2 28.05.2018

Ano, jsem sice novopečený patriot Náměště, ale pan Fiala odpustí, tohle se naprosto nedá číst! Zatímco Pověsti a pohádky Terezského údolí byly poměrně krátké, ale přesto relativně čtivé příběhy (ano, určitě by šly jazykově vybrousit), tohle se prostě číst nedá. Dala jsem několik pohádek a knihu odkládám, protože ani nevím, co jsem to vlastně četla!
Češtinářsky je zde nezvládnuté úplně vše! Dlouhá souvětí často nedávají vůbec smysl, čárky ve větách buď chybí nebo jsou tam, kde být nemají, uvozovky uvozují tak blbě, že ani nevím, co mají uvozovat (pokud vůbec uvozují!), odstavce opět chybí, což u pohádky na čtyřech a půl stránkách psané drobným písmem je doslova tortura, když k tomu přičtete výše zmíněné. A krom toho bych mohla zmiňovat i další chyby a hrubky, kterými dílko nešetří. Nevěřím tomu, že kniha někdy prošla korekturou, protože tohle přeci nemůže žádný korektor pustit do světa!

Vážím si té myšlenky sepsat místní pověsti a doplnit je pohádkami, lidé z okolí to jistě ocení, ale proboha, proč dobrý nápad degradovat na naprosté knižní dno takovou diletantskou češtinou? Je mi to velmi líto, ale dávám pouze jednu nostalgickou hvězdičku za nápad, víc si tato kniha s ohledem na všechny ostatní knižní počiny všech ostatních autorů nezaslouží.

4 28.05.2018

Po přečtení můžu říct, že tuto knihu nenávidím. Zároveň jsem si ji totálně zamilovala. Chtěla bych dát na jednu stranu odpad, na druhou stranu je 5 hvězdiček málo. Jsem prostě rozpolcená.

Když jsem knihu objevila, zaradovala jsem se a ihned ji objednala v knihovně. Když jsem ji donesla domů, podívala jsem na fotku štěnda běžícího krajinou nikoho a ničeho a už se mi do čtění tak moc nechtělo. Pak jsem ale po knize sáhla a začetla se. Knížka se dá přečíst za dvě hodiny. Já ji četla dva dny. Hned na začátku jsem ležela v posteli zabalená do mého psa a smrkala mu do kožichu. Pak mě pes raději opustil. Nedivím se mu. Vždy jsem přečetla pár stránek, pak nádech - výdech, opět několik stránek, nádech - výdech a následná kontrola psa, že má dost vody a jídla, že netrpí, nemá bolesti a žádná zranění. A takto jsem doputovala až do konce.

Pro lidi jako jsem já - patologické zvířomily - bude tento příběh neuvěřitelně silný. Je poutavě a poeticky napsaný, plný krásných obrazů divoké severeské přírody. Šedivého jsem si zamilovala a jeho osud mě zasáhl. Musím dát 5*, protože tak bujaré emoce ve mně už dlouho žádná kniha nevyvolala (naposled to byl Krtek ve městě, když jsem byla v předškolním věku). Nedokázala jsem ji číst v kuse. Když jsem ji dočetla, douho ve mě doznívala. Je prostě skvělá. Na druhou stranu, nikdy víc ji číst nebudu. Stačilo.

PS: Tato kniha že je pro děti a mládež? Pro mládež možná, pro děti v žádném případě.

13 28.05.2018

Jaj, tak tato detektivka mi dala opravdu docela zabrat! Absolutně jsem se ze začátku nemohla začíst a příšerně mě tato kniha nudila. Vyšetřování bylo velmi volně plynoucí a akce nulová. Chvílemi jsem uvažovala, že knihu asi snad opravdu odložím. Ale nakonec jsem ráda, že jsem to neudělala, protože z nezáživného začátku se nakonec vyloupl docela zajímavý a smutný příběh.

Na vojenské střelnici je nalezena zavražděná dcera místního generála. Je nahá, ruce a nohy má roztažené a je přivázaná ke kolíkům v zemi. Vraždy se ujímá Paul Brenner a začíná pomalu rozplétat klubko událostí, které pramení v hluboké minulosti a vyústí v tuto tragédii v současnosti.
Ačkoliv se příběh rozjíždí velmi pomalu, musela jsem na konci ocenit jeho promyšlenost a rafinovanost. Paul Brenner je další z typických detektivů - buldoků, kteří se do případu zakousnou a nepustí. Musím uznat, že jeho postava je téměř dokonalá. Tolik krásného sebeironického a ironického humoru jsem nezaznamenala snad u žádného jiného literárního hrdiny. Jeho postava mě opravdu velmi bavila a nakonec rozhodla o tom, že knihu opravdu dočtu. Velmi zajímavé bylo i vykreslení armádního prostředí. Osobně se v armádě orientuji pouze minimálně, ale jako hloupý civil jsem se ráda o tomto prostředí, které je opravdovým samostatným ekosystémem, něco dozvěděla. Malou výtku mám ale ještě ke kapitolám samotným. Zatímco v dnešní době jsou kapitoly často zakončovány tak, že neexistuje, abyste knihu odložili a šli spát, protože prostě musíte vědět, co se teď vlastně stalo, kapitoly v této knize byly naopak vždy naprosto uzavřené, nejčastěji to byly rozhovory se svědky či podezřelými. Tím, že kapitola vždy rozhovorem skončila, neměla jsem takovou nutkavou potřebu se ihned začíst do další. Škoda.

Ale jinak příběh určitě doporučuji. Jedná se o nevšední detektivku, ve výsledku velmi dobře promyšlenou, se zajímavými postavami i osudy. Není akční, je odlišná od thrillerů a kriminálek vznikajících v současné době, ale za přečtení určitě stojí.

4 27.05.2018

Jakožto novopečený patriot Náměště velmi oceňuji, že kniha vznikla. Celý kraj jsem si zamilovala, a tak jsem se ráda začetla do pohádek a pověstí spjatých s krásným Terezským údolím, do kterého chodíme velmi často.
Ale na druhou stranu, stylisticky by šly jednotlivé příběhy určitě ještě vyšperkovat. Jazyk mi přijde hodně jednoduchý, místy trochu tvrdý a příběhy zcela postrádají odstavce, které by pomohly oddělovat jednotlivé myšlenky. Osobně bych ubrala i vykřičníky na koncích vět, v některých příbězích jich bylo víc než teček, čímž toto znaménko ztratilo svůj význam.

Osobně tedy knihu doporučuji, ale v podstatě asi jenom lidem, kteří jsou nějak spjatí se zmiňovaným krajem. Nemyslím si, že ostatní by knihu úplně docenili.

4 17.05.2018