efka.saf komentáře u knih

Úzká brožurka nabouchaná zelenými recepty. Jasně, vše je na jedno brdo, ale v případě zelených smoothie asi nejde očekávat plejádu nejrůznějších surovin. Osobně se mi knížečka líbí a své si určitě vyberu.

22.04.2021

Ja osobně jsem z knihy nadšená. Nečekala jsem to, ale jsem. Většinou se mi v kuchařkách líbí tak zetři recepty, kvůli kterým bych si knihu určitě nekoupila. Ale tady mě oslovila většina receptů. Jsem velkým fandou všeho zeleného, co mi planě roste v trávníku, ale se zpracováním zatím pokulhávám. Ano, ingredience se často opakují, ale jako základ super. Nikdo nám přece nezakazuje si recept upravit dle vlastnich chutí, k čemuž u mě určitě časem dojde. Líbí se mi i dvojstrana věnovaná každé bylince - jejím účinkům, popisu a místu, kde ji nejčastěji najdeme. Pro mě tedy velmi přínosná netradiční kuchařka.

2 20.04.2021

Autorce se v této knize povedlo něco opravdu obdivuhodného. Stvořila skvělou vyšetřovatelku s originálním a děsivým životním traumatem. Už to není rozvod, alkohol nebo ne příliš veselé dětství, jak jsme byli zvyklí. Tentokrát jde o únos z dokonalého života a následné tříleté fyzické a psychické týrání v tmavé kobce Bůh ví kde. A po třech letech? Útěk. Útěk zpět do života, který ale už nikdy nemůže být stejný jako před tím, protože Jude, naše hrdinka, se pod tíhou traumat změnila k nepoznání. A kdo by se nezměnil, že?
Kniha je opravdu dobrá. Měla švuňk, nepostrádala ve výše popsaném originalitu a četla se opravdu velmi dobře a to téměř od začátku. Samotná kriminální zápletka měla zhruba stejnou důležitost jako životní příběh Jude, takže chvíli jsme vyšetřovali a chvíli jsme se točili kolem ní. Na konec jsem byla hodně zvědavá, zajímalo mě, kolik se toho odhalí a kolik si autorka nechá jako odrazový můstek pro další díly, ale vesměs vše nejdůležitější bylo vysvětleno. Akorát se mi zdálo, že to autorka vysvětlila nějak moc rychle. Vlastně pif paf a bylo hotovo, což mi přijde škoda. Myslím, že závěr by si zasloužil vymazlit o pár stránek víc. A v případě hlavního záporáka mi přišlo, že se autorka inspirovala v jednom mém zamilovaném krimi thrilleru. Ale dobře, proč ne. Nebudeme si kazit jinak příjemný čtenářský zážitek přílišným šťouráním se kdo ví kde :).

8 11.04.2021

Mé první setkání s autorem a musím přiznat se zarděním, že hned přeskočila jiskra. Příběh byl velmi nekonvenční, nic podobného jsem zatím ještě nečetla. Co velmi oceňuji, je vypravěč celého příběhu, Cynthiin manžel Terry, jehož popis příběhu na mě především na začátku zapůsobil jako svěží vítr vanoucí z hor. I když do cca 150 strany plynul příběh jako líná voda, od samého začátku jsem opravdu prahla po tom zjistit, co se se Cynthiinou rodinou vlastně stalo. Samotná Cynthia mě sice chvílemi trochu pila krev, na druhou stranu, po tom, co v životě zažila, na to asi měla i právo. Osobně mám podezření, že mě by na jejím místě jednoznačně hráblo. Co se týče samotného rozuzlení, byla jsem spokojená. Žádný superkonec ve stylu Jamese Bonda, ale na druhou stranu, vše bylo dost akční na to, aby člověk četl se zatajeným dechem až do poslední stránky.
Za mě velmi povedená kniha s nekonvenčním příběhem a velmi dobrým rozuzlením, takže hodnotím plným počtem, i když pár negativ by se asi vyšťourat dalo. Ale nechci :). HOWGH.

6 08.04.2021

I když rozjezd knihy byl tradičně celkem pomalý, musím uznat, že můj celkový dojem z knihy je velmi pozitivní. Opravdu se mi líbila. Zápletka byla velmi slušně rozvětvená a nic není v knize jenom tak na okraj. Obzvlášť si mé sympatie získal hlavní hrdina a vypravěč Jim, obyčejný chlap, který byl semlet velmi zajímavým soukolím osudu. Ovšem všemu čelil se vztyčenou hlavou a se sympatickou odvahou. Navíc se nejednalo o žádného superhrdinu, Jim stále zůstával jedním z nás "obyčejných", i když mu zrovna v garáži ležela mrtvola. Ani celkové rozuzlení mě nijak zvlášť nepobouřilo, ale přišlo mi adekvátní celému předešlému dění. Postavy byly sympatické (někdy mi přišly sympatické svojí úděsnou nesympatičností) a o většině z nich by se dalo říct, že byly všechno, jen ne černobílé. Oproti velkému množství soudobých trhrillerů se kniha odlišovala i tím, že vyprávění probíhalo pouze v jedné linii a příběh plynul z úst jednoho vypravěče. Výletů do minulosti bylo jen velmi málo a vše nám opět převyprávěl právě Jim. Díky tomu se čtenář v postavách a ději zorientuje velmi rychle.
Suma sumárum, za mě velmi příjemné oddechové čtení. Napínavé, čtivé, zamotané a se sympatickými hrdiny. Za mě si autor 5* zaslouží.

3 07.04.2021

Ano, přiznávám. Nejsem motorkářka. A ano, přiznávám, knihu jsem zvolila kvůli pruhované obálce, abych nemusela v této trudné době číst holokoust. A prý se v ní budu lámat smíchy, což zní jako výzva. Navíc když je autor s(S)míšek, zábava zaručena. Co říci tedy po přečtení... Být asi motorkářka, užiju si to víc, ale bohužel. Vlastně jsem tím autorovi ne zase tak úplně úmyslně snížila jeho spisovatelské skóre. Ale to zase neznamená, že chci knihu vyloženě hanit. Ono totiž nutno podotknout, že kniha opravdu vtipná byla. Přesněji řečeno, na začátku mi trvalo se do autorova humoru vžít. Přišel mi strašně "na pilu". Pak jsem si zvykla a řadu věcí jsem si fakt docela užila. Jak ale kniha pokračovala, přišlo mi to vlastně pořád stejné, takový dlooooouuuuuuhý monolog na stejné vlně humoru. Za mě tedy tak trošku průměr, ale věřím, že pro milovníky těchto silných strojů může být kniha doslova povinnou literaturou, či dokonce motorkářskou Biblí.
PS: Zajímalo by mě, jak moc autor čerpá ze svého manželského života. Jestli výrazně, pak mu moc gratuluji :).

3 21.03.2021

Neskutečně poklidné a oddychové čtení, při kterém jsem slastně přivírala oči s přitupělým úsměvem na tváři :). Člověk si při čtení říká, že to byl svět ještě v pořádku. Pan Herriot musel být nejen skvělý veterinář a člověk, ale byl i skvělý spisovatel. Píše s lehkostí, bez zbytečné omáčky a popisů, přesto řekne vše podstatné. Jeho příběhy mají pointu, povětšinou velmi úsměvnou, o což se pravidelně staral Herriotův chlebodárce Siegfried se svým bratrem Tristanem, ale tyto veselé příhody ze života jsou občas proloženy i příhodou smutnou, kdy zvířeti již nešlo pomoci. V téhle knize ovšem víte, že to tak prostě má být.
Za mě určitě skvělá oddychovka, za niž jsem vděčná opět čtenářské výzvě. Těžko říct, jestli bych po knize jinak sáhla. Ale nyní jsem ráda, že o autorovi vím a až budu zase potřebovat zahrabat se do všedních problémů let dávno minulých, je mi úplně jasné, kam sáhnu.

11 18.03.2021

Tak tohle by byla vážně pecka, kdyby...

Po knize jsem sáhla opět jen díky čtenářské výzvě. Autora jsem do této doby vůbec neznala, ale žánr se zdál být přesně podle mého gusta a byla jsem ráda, že jsem nemusela volit nějakou těžkou romantiku nebo příručku anatomie, abych si splnila srdce na obálce.
Kniha měla dle mého dost pomalý rozjezd. Ačkoliv všechny tyto zdánlivé nedůležitosti s příběhem posléze nějak souvisely, nic to nemění na tom, že do půlky se mi kniha prostě pořád hodně vlekla. Od půlky ale začala nabírat na obrátkách a připomněla mi jízdu na horské dráze. Pomalinku vás vytahují ve vozíku nahoru, a pak vás konečně spustí a vy svištíte a ječíte a úžíváte si ten adrenalin a šrumec. Druhá půlka kniha je opravdu nesmírně napínavá, záhadná, matoucí, nepostrádá mrtvoly a hypnotické návraty tuto atmosféru jenom posilují. I když konec byl dle mého trošku vlažnější, ve své podstatě odpovídal celému dění knížky a dalo by se říct, že byl zvládnutý velmi slušně. Takže jo, fakt by to byla pecka, kdyby..... Kdyby???
SPOILER!!
Už v řadě komentářů jsem se označila za patologického zvířomila a stále si na tomto označení trvám. Co mě tedy neskutečně rozladilo, bylo to, že jsme se zde setkali s poměrně velkým množstvím zvířat - domácích mazlíků, které autor ale postupně všechny sprovodil ze světa. Všechny, kurňa! Při závěrečném defilé, kdy nechal odejít do věčných lovišť i toho posledního z posledních, mě autor fakt naštval a bylo mi jasné, že 5* mu za to dát nehodlám. Je to můj naprosto subjektivní názor, který se mnou bude sdílet minimum čtenářů, ale tímhle mě autor prostě vytočil. KONEC SPOILERU

1 14.03.2021

Co to sakra bylo? :D :D :D

Asi jako většina z nás znám Alenku od Burtona nebo od Disneyho, ale tyto celkem roztomilé pohádky jsou oproti knize úplné nic! Přemýšlím, jestli jsem při čtení měla někdy takový pocit, jako u tohoto díla, ale asi bych řekla, že ne. Autor si s největší pravděpodobností šlehl menší dávku mamrdinu a nám, čtenářům, zapomněl nalajnovat :D, protože očividně nejsem schopná docenit autorovu genialitu. Něco tak šíleného mým čtenářským okénkem ještě neprošlo. Nicméně je to klasika, takže úplně zatratit tuto knihu nemůžu. A vlastně, když se člověk oprostí od požadavků, které na knihu běžně má, je to vlastně celkem prča :D.

5 11.03.2021

Myslím, že tohle je opravdu hodně povedená kniha, zvlášť, když vezmu v potaz, že se jedná o českého autora a ještě o jeho prvotinu. Ne že bych měla něco proti českým autorům (chraň Bůh), ale s tímhle žánrem se u nás tak často nesetkáváme.
Co bych vypíchla na úvod, tak je určitě příběh a zápletka jako taková. Myslím, že si autor vše hodně dobře promyslel a dílky skládačky do sebe postupně hezky zapadly. Myšlenkové pochody vraha byly taky skvělým okořeněním a letmý vhled do hlavy některých jeho obětí byl už jen třešničkou na dortu. Autorovi se podařilo přivést na svět i poměrně sympatické vyšetřovatele, i když jejich žárlivé připomínky a s tím spojené kyselé obličeje pro mě byly chvílemi až obtěžující. Dokonce se v knize setkáme i s pár vtipnými hláškami, což dozajista ocenit musím.
Na druhou stranu, trochu kritiky nikdy neuškodí. Začala bych obálkou knihy, která mi přijde otřesná, naprosto tuctová a nutno podotknout, že kdybych na knihu narazila v knihkupectví nebo v knihovně, díky obálce by mě nezaujala ani natolik, abych na ni setrvala několikavteřinovým pohledem. A pak rovněž musím souhlasit s uživatelem INCOGNITOREADER, a to opravdu téměř ve všem. Když jsem četla počeštěné jméno, vždy mi to přišlo, jako bych dostala od autora facku. "Jeee" výrazů tam taky bylo jako máku a i ty na mě působily mírně řečeno nepatřičně. Je mi jasné, že srdce milovníka aut by u této knihy plesalo radostí, ale já, automobilový diletant, jsem asi při pětašedesátem použití slov bílá captiva málem vyletěla z okna :). Co se týče vraha, tušila jsem jej skoro hned, jakmile se na scéně objevil. Nějak mi přišlo, že tam docela ční a že se to na něj dokonale hodí. Sice mě autor na chvíli svedl z cesty, ale mé podezření se nakonec potvrdilo. To ale určitě za nějaký problém nepovažuji. I tak byla cesta "k cíli" korunována slušnou spisovatelsko-policejní prací.
No ale co, i když pár připomínek by se tedy našlo, ve svém celku je kniha velmi slušně fungující thriller zasazený do rádobyamerického prostředí, které je pro tento typ vyšetřování nutností. Autorovi fandím a doufám, že bude i nadále psát v podobném duchu. Určitě si jej pohlídám.

8 10.03.2021

Tak tohle se mi líbilo moc. Ale plně souhlasím s Ignis, knížka, která vám slibuje duchy, napětí, násilnosti, strach a probdělé noci, je vlastně velmi poklidně plynoucí příběh. Ale za mě na tom nevidím nic špatného. Vlastně mi v tomto kniha přijde celkem unikátní. Napsat duchařský příběh, který by nebyl krkvavý až na půdu nebo naopak nekoketoval spíš se žánrem pohádky, a přesto vás poměrně spolehlivě udrží na svých stránkách, to mi přijde už docela slušný spisovatelský výkon.
V této knize se nepitváme tak moc v minulosti, jako v autorčiných předešlých knihách, ale místo toho sledujeme paralelně linie několika hlavních postav v přítomnosti. A tyto postavy odvádí docela slušnou detektivní práci. Zpočátku mě části věnující se Olive moc nenadchly, ale autorka má příběh naštěstí dobře promyšlený a většina dílků skládačky do sebe posléze hezky zapadla. Co mě hodně překvapilo, bylo to, že jsem vlastně závěr a vztahy mezi osobami tušila celkem dobře mnohem dřív, než nám je autorka odtajnila, což se mi moc často nestává. Hurááá, aspoň jednou :).
Na druhou stranu mi přišlo pár věcí drobátko nedořešených. Nechci je rozebírat, ať neprozradím příliš, ale např. význam podivného balíčku, který je zmíněn i v anotaci, mi tedy naprosto unikl a to mě tedy lehce namíchlo.

6 04.03.2021

Můj třetí strašidelný dům a prozatím suverénně nejslabší. Příběh se zde na rozdíl od Ashburnů a Carrowů neuvěřitelně táhl a k srdci mi nepřirostl ani Daniel, který mi přišel naivní jak novorozené kotě (a samozřejmě čestný, spravedlivý, pravdomluvný a dobrý jako Kája Mařík). Prostředí sídla Craven Manor mě sice zaujalo a vůbec by mi nevadilo se do takové zahrady, ve které už drahně let neúřaduje člověk, podívat, ale co se týče jeho prapůvodních obyvatel, přišli mi trošku.... na sílu. Sice ani zde nás úplně nemine nějaký ten zvrat a konec docela hezky eskaluje, nicméně jako v předešlých knihách se i u této nakonec koná happy end, který v mých očích knihu definitivně katapultuje spíše do kolonky pohádek, než ke kolonce hororů.

2 01.03.2021

Ale jo, zase tak špatné nebylo. Ale problém je, že to nebylo zase ani tak moc dobré. Tak krásně něco mezi. I pro mě byli Zimní lidé celkem pecka, ale k dalším knihám autorky jsem se dostala až teď. Vermontské psycho se mi zpočátku docela líbilo. V postavách jsem se zorientovala celkem rychle a autorčino mnohovrstevnaté vyprávění, zde rozdělené do 3 časových rovin a mezi několik postav, působí velmi plasticky a mě určitě hodně bavilo. Postavy byly hezky vykreslené se svými klady i zápory a zajímavé mi přišlo i samotné prostředí, v němž se příběh odehrával.
Na druhou stranu, děj se hodně táhl a v závěru jsem čekala nějakou pecku, něco, co by otřáslo mou postelí a mou vírou v čisté racionálno :D. Pravdou ale je, že konec jakoby jenom prošel kolem mě. Něco mi tam chybělo, něco, co by šlo do hloubky celého problému a nenechalo celou zápletku jenom sklouznout po povrchu. Jednoduše řečeno, příběh v závěru prostě vyšuměl. Je to obrovská škoda, protože potenciál tam jednoznačně byl.
Za zmínku také stojí obrovské množství chyb v textu. Někdy překlepy, někdy hrubky, ale bohužel i bordel ve jménech, dokonce v letopočtech. Myslím, že tak ubohou korekturu si autorka nezasloužila.
Nicméně i tak se mi kniha celkem líbila. Trošku ve stylu filmové Koralíny. Sice tajemná, chvílemi napínavá, ale stále jenom pohádka. 3,5*

4 01.03.2021

Nádherně zpracované nejdůležitější roky v životě Emila Zátopka. Nemám ráda životopisy, ale v podobě tak krásného komiksu jsem si tento dokonale užila. Výtvarné podání skvěle pasuje k době a příběhu a já za něj autorům velmi děkuji, protože jsem mnohdy měla pocit, že na mě Dana či Emil opravdu z obrázků mluvili. Víc jen víc tak úchvatných komiksů! (Určitě sáhnu ještě minimálně po Čáslavské.)

6 23.02.2021

No tak tohle byl hnus, velebnosti :D! Po knize jsem sáhla hlavně kvůli čtenářské výzvě a už jsem ji z dřívější doby měla v kolonce "chystám se číst", takže jsem ani moc neřešila, o čem vlastně je. Ale to jsem zjistila velmi brzo po přečtení prvních stran. A mé vnitřní rozčarování mi vydrželo až do konce. Která (nastávající) matka by si nechtěla přečíst o holčičce, která miluje tatínka k zbláznění a nenávidí maminku tak, že ji permanentně usiluje o život? Úžasně motivační :D. Nicméně bez ohledu na šílené téma musím říct, že autorka jej zpracovala velmi dobře, protože jsem u knížky byla přikovaná jako podkova na koňském kopytě. Postavy ve mně vyvolávaly celou plejádu pocitů od soucitu, přes sympatie až po totální znechucení a pohrdání, takže v tomto autorka jednoznačně bodovala. Co se týče závěru, prý šokujícího, tak leda ve snu. Ovšem pokud tato kniha nebude mít druhý díl, tak pak už nevím, který jiný příběh by si ho zasloužil. Nicméně pokud autorka napíše pokračování, nehodlám ho číst ani náhodou a i v knihovně ho hodlám obejít velikým obloukem. Děkuji, stačilo :)

6 23.02.2021

Moje první kniha o Freddiem a je možné, že ne poslední. Nejedná se o životopis, ale o autentický popis života (12 let) vedle tohoto úžasného muzikanta. A proto jsem si ji vybrala. Nemám ráda životopisy, byť se týkají osobností, které sebevíc uznávám nebo obdivuji.
Tahle kniha pro mě byla překvapením. Souhlasím s názorem, že člověk má pocit, že s Peterem Freestonem sedí v hospodě u ginu s tonickem a poslouchá jeho zážitky. Kniha je rozdělena do několik kapitol, každá se věnuje trochu jiné problematice a v každé autor sympaticky odbíhá od tématu jednou doleva, podruhé doprava, někde se zasekne dýl, a pak se zase vrací. Prostě jako při osobním rozhovoru. Já se v knize dozvěděla nespočet různých zajímavých drobností, které mi přijdou nesmírně zajímavé, půvabné a o kterých jsem neměla nejmenší ahnung. Co se týče Freddieho osobnosti, přiznávám, že jsem na něj pohled přeci jen díky knize trošku pozměnila. Život s ním musel být fascinující, jako jízda na horské dráze, ale určitě ne snadný.
Oproti tomu ale kniha obsahuje skutečně obrovské množství informací, které mi přišly téměř až zbytečné. Chápu, že autor popisoval 12 let s Freddiem tak, jak přicházely a se všemi lidmi, kteří v jejich společném životě zanechali nějakou stopu. O valné většině jsem ale nikdy v životě neslyšela a totálně jsem se v nich ztrácela (i s tahákem). Popis sídla asi na 20 stranách byl sice fascinující, ale pro mě bez vizuálního podkladu (fotek) bohužel v tomto rozsahu trošku zbytečný. A co se týče jazykové stránky, i tady mi to přišlo lehce poslabší.
Nicméně i tak je kniha skvělá a nepostrádá silné kouzlo, které fanouškové Freddieho a Queen jistě ocení. A co říct na závěr? Asi snad jen to, že zítra nás s manželem čeká maraton klipů, které chceme sledovat za "účasti" Peterových komentářů. Těším se :).

3 19.02.2021

(SPOILER) Tuhle knihu jsem četla hned po Duchovi domu Ashburnů a byla jsem zvědavá, mezi jaké přízraky nás autorka zavede tentokrát. Kniha se rozbíhala mnohem svižněji než již zmíněná prvotina a budovaná atmosféra dokonale připomínala tíseň knihy Deseti malých černoušků, kterou považuji za absolutní bohyni tíživé atmosféry. Přízraky domu Carrowů s každou stránkou svištěly víc a víc a já už v polovině věděla, že kniha dneska padne. Celou dobu jsem si říkala, že příběh je jednoznačně o stupeň výš než Duch domu Ashburnů a ke jménu autorky jsem posílala zamilované pohledy.
A jak jsem se blížila víc a víc ke konci, mé obočí stoupalo výš a výš, až mě s posledními stránkami málem uteklo z obličeje. SPOILER!!!!! Fakt by mě zajímalo, proč se na konci muselo konat takové nelogické hromadné zmrtvýchvstání, které navíc absolutně neodpovídalo konání hlavního padoucha za posledních cca 100 let. To, že bude kniha okořeněna červenou knihovnou, bylo jasné od začátku a ve své podstatě by mi to nevadilo, ale všechno dohromady udělalo z velmi atmosférického duchařského hororu téměř jakousi YA záležitost a to mě teda opravdu hodně zamrzelo. KONEC SPOILERU.
Závěr mě tedy opravdu neuspokojil, jinak se ale četla kniha úplně sama a neskutečně mě bavila. Nakonec jsem jí právě za finále strhla jednu hvězdu a doufám, že konec ostatních knih už bude trošku v "realističtější" rovině (vzhledem k žánru a celému příběhu).

4 14.02.2021

Bomba! Výborný nápad, paní Krolupperová, který byl navíc i skvěle zpracován. Tahle kniha bude určitě v rukách snaživých rodičů pokladem. Příběhy jsou jednoduché, ale ne úplně krátké a skvěle nám předkládají, jak to může dopadnout, když člověk nechá zvítězit v sobě to dobré, ale i to horší. S příběhy se dá plasticky pracovat i díky návodným otázkám na koncích příběhů. Opravdu skvělé čtení.

1 14.02.2021

Mé první setkání s Darcyinými strašidelnými domy dopadlo velmi dobře. Duchařiny čtu poměrně málo, většinou mi v nich totiž něco vadí. Ale tahle kniha v podstatě fungovala v podobě, v jaké nám ji autorka naservírovala. Začátek byl lehce pomalejší, ale postupně děj gradoval a gradoval, až jsem před půlnocí zjistila, že těch posledních 60 stran prostě musím dočíst stůj co stůj. Dlouho jsem nevěděla, s jakým přízrakem máme vlastně co do činění, ale v tomhle žánru se dá s "duchy" experimentovat téměř bez omezení, čehož autorka rozhodně využila. Výsledkem je svižný, velmi napínavý příběh s možná až moc pozitivním koncem, který jsem si ve výsledku opravdu užila. Na 5* mi to úplně nepřišlo, ale 4* jsou plně zasloužené.

6 14.02.2021

Říci něco k této knize, co o ní ještě řečeno nebylo, by byl asi nadlidský úkol, ale aspoň shrnout své pocity jednoduše musím. Co se týče románových kronik, byla tato má první a netuším, u jakých autorů bych podobné dílo měla hledat. Ale asi mě to úplně kvalitu života nezhoršuje, není to můj typický žánr. Po téhle knize jsem sáhla asi hlavně proto, že se stala knihou roku 2020 a také proto, že v dané oblasti mám pár dobrých přátel. Tak proč ne?
Už když jsem knihu rozečítala, pořád jsem měla obavy z toho, že se mi líbit nebude. Jaké bylo mé překvapení, když tyhle obavy vystřídalo šokující zjištění, že se mi čtení vážně líbí, a to už po pár stranách.
Život postav na Karvinsku byl vylíčen skvěle. Opravdově, syrově, se vším dobrým i zlým. Postavy jsou úžasně plastické, každá se svými dobrými i špatnými vlastnostmi a člověk má pocit, jako by je znal odpradávna. Fandíte jim i nad jejich činy a rozhodnutími kroutíte hlavou. Ale přijímáte je se vším všudy.
Způsob, kterým je kniha psaná, dosahuje úrovně, s jakou jsem se již dlouho nesetkala. Nádherný jazyk, slovní obraty a to vše okořeněné dokonalými dobovými + lokálními výrazy. Způsob, jakým se osudy jednotlivých postav proplétají tam a zpět, je obdivuhodný a divím se, že se v tom autorka neztratila. Ale nejen, že se neztratila, ale právě naopak, vytvořila dokonalý knižní ekosystém, ve kterém pokud byste cokoliv vypustili nebo změnili, zhroutil by se a kniha by přestala fungovat.
Já tedy tleskám a tleskám a jsem ráda, že mi tahle kniha (trilogie) vstoupila do čtenářského života. Moc se těším na druhý díl.

15 14.02.2021