efka.saf komentáře u knih

Můj první King, kterého jsem četla. Ačkoliv netuším proč, právě tento autor mě nikdy nijak zvlášť nelákal, byť žánrově by mohl být můj šálek piva. Nyní jsem po něm sáhla díky ČV, ale mé pocity jsou vlastně docela zmatené. Rozhodně to nebyla špatná kniha, téma bylo zajímavé, neotřelé, asi jsem nic moc podobného ještě nečetla, ale na druhé straně, že by se mi kniha četla nějak zvlášť dobře a nemohla jsem ji odložit, to ani náhodou. Spíš jsem si neustále říkala "musíš, ať víš, jak to dopadne a můžeš sáhnout po jiné knize", ovšem toť vše. Rovněž jsem bojovala s tím, že všechny postavy v knize byly vesměs svi*ě, což chápu, to je samozřejmě autorův záměr. Ale nějak se mi těma negativcema špatně prokousávalo. Co se týče závěru, čekala jsem bombu! A ona přišla spíš prskavka... Přišlo mi to nemastné, neslané, takové, aby se neřeklo. Nevím, jestli je to charakteristické pro Mistrovu tvorbu, já ale doufala, že si sednu na zadek. A ono nic.
Za mě tedy kniha průměr (díky některým detailům spíš lepší než horší) a někdy zkusím zase po něčem od Mistra Kinga sáhnout. Ale až časem...

3 10.02.2020

Milá knížečka pro nejmenší čtenáře s jasným, ale nenásilně podaným ponaučením. Příběh byl roztomile "mrazivý", protkaný sněhovými vločkami, přátelskými zvířátky a nechyběli ani lidé, i když zmínění spíše okrajově. Příběh byl jednoduchý, ale svým způsobem originální. Myslím, že Daniela Krolupperová opět potvrdila své spisovatelské kvality.

07.02.2020

Tohle je prostě klasika! Svěží a příjemná, historií a vraždami protkaná Agathovská klasika! Už poněkolikáté se pro mě ČV stala příležitostí sáhnout po některé knize od Agathy Christie, kterou jsem dosud nečetla (a že jich ještě je) a opět jsem si uvědomila, jaké jsou to úchvatné příběhy! Ano, dnes čtu tuto autorku velmi málo. Vlastně se pro mě stala náhradou v době dospívání, kdy jsem přečetla celou Správnou pětku a chtěla jsem přijít už takříkajíc na "vyšší úroveň", ale tyhle knihy nám prostě mají neustále co nabízet.
Jak je možné, že v dnešní době autoři potřebují trojnásobek stran a hektolitry krve, aby vystavěli slušnou zápletku, zatímco Agatha si vystačí s takovým málem a efekt je stejný. Ano, nad reálností zápletek a provedení vražd asi nelze moc do hloubky dumat, ale právě u A.Ch. by takové rýpání čtenáře připravilo o kouzlo. Co se týče Hercula Poirota, málo které vrtošivé detektivy zbožňuji tak nepokrytě, jako tohoto obtloustlého prťavého mužíka s vejčitou hlavou a charakteristickým knírem :).
A co se týče zápletky této knihy? Netřeba rozebírat. Bohužel filmové zpracování jsem znala až příliš dobře, takže rozuzlení pro mě nebylo překvapením, ale i tak jsem si v knize užívala každé slovo! Těším se, až mě okolnosti opět někdy přimějí přečíst si další knihu této autorky.

2 02.02.2020

Tohle bylo vážně skvělé! Jako první se mi dostala do ruky kniha Řekni lituji a doslova mě uchvátila. Druhou autorovou knihou, která prošla mým čtenářským koutkem, byl Štvanec a mé nadšení nebylo o nic menší. A v ten moment jsem usoudila, že tohohle autora prostě musím přečíst celého a od začátku. V podezření je první díl Josephovské série a opět nelze skrývat nadšení. Autor je opravdu výborný vypravěč a vytvořil skvělou hlavní postavu psychologa Josepha O´Loughlina. Sympoš, věcný a stručný, který málokdy plýtvá slovy, ale když už něco řekne, stojí to za to. V tomto díle na něj autor nenaložil zrovna malou zátěž v podobě promyšlené zápletky, a i když se kniha rozjíždí docela pomalu, nakonec se dostaneme do zajímavých končin (a křivd) dob dávno minulých. Od určité chvíle se mi zdálo, že z tohohle hnoje se Joe snad už nemůže vyhrabat, ale naštěstí to měl autor dobře promyšlené ;-).
Za mě bezvadný úvod série. A i když mi kniha přijde o chloupek slabší oproti dvěma autorovým knihám, které jsem již četla, pořád se jedná o velmi povedené a nadprůměrné dílko v rámci celkové krimi/thriller knižní produkce. Já tleskám a těším se na další díl.

4 02.02.2020

Tohle byl vpravdě milý detektivní příběh! Jasně, dalo by se toho řadu vyrýpat, třeba drobet megalomanská zápletka na tak málo stránkách, ale proč? V případě této pididetektivky tuto potřebu necítím. Ale pravda je, že její hlavní síla spočívá právě v tom, že si čtenář sám může zahrát na detektiva. Zde ale zase musím s pravdou ven. Už jsem zkoušela dvě herní knihy (nebo něco na ten způsob) a vždy to dopadlo stejně. Já prostě nechci dlouho dumat a přemýšlet, hledat řešení a hledat indície, byť tento nápad považuji za skvělý! Jenom já když beru do ruky knihu, chci hold číst a ne luštit. Zkoušela jsem luštit některé úkoly, ale bez pera a papíru mi to nešlo. A tyto propriety jsem u sebe neměla. Oproti tomu, zadání některých jiných úkolů jsem absolutně nepochopila, a to ani když jsem se podívala na řešení. Takže za mě? Určitě knihu vřele doporučuji, je to skvělý nápad, jak zapojit čtenáře do hry, ale pokud se vám hrát nechce, je vám umožněno jenom číst. A ta možnost volby, to je prostě bezva.

30.01.2020

Hrůza. Knihu si donesly děti v MŠ jako čtení před spaním. I když jejich zklamání nijak patrné nebylo, pro mě to byl děs. Ale asi proto, že tyto soudobé předělávky něčeho, co už kdysi ve své původní podobě skvěle fungovalo, já prostě nějak neuznávám. Moderní výtvarné provedení a Hurvínek jako král pařmenů, který nakonec zachrání celý svět? Ne, díky! Věřím tomu, že původní Hurvínek, co pomáhá chytat lupiče nebo utíká s Žeryčkem a Máničkou z domu, to jsou příběhy, které ocení i děti v dnešní době, musíme jim k tomu ale dát příležitost. Tahle kniha (a snad i film?) podle mě vůbec nemusely vzniknout a čtenářský svět by o nic nepřišel.

2 30.01.2020

Téměř ve všem souhlasím s komentářem pode mnou. Kniha patří mezi dětské kousky, které jsou atraktivní svým krásným výtvarným zpracováním. Tvrdé stránky zaplněné příjemnými ilustracemi po celé jejich ploše jistě zaujmou nejedno dítě (či dospělého). I vypravěč kocourek Mourek mě potěšil, zaradovala jsem se, že kniha je beletristicky pojata, ale jen do chvíle, než jsem se dočetla k popisu prvních přátelství. Zde autorka najednou přepla a z beletrie se stává encyklopedie. Kniha tak na mě působí zvláštně roztříštěně, jakoby se autorka nemohla rozhodnout, kterou formu použít, proto to smíchala dohromady. Ale v tomto případě je méně více. Kocourek, který je nám průvodcem, působí roztomile a dětsky naivně, což by jistě ocenili nejmenší čtenáři/posluchači, zatímco popis přátelství mi přijde zacílené svojí encyklopedičností spíš na starší. Zajímavým zpestřením je test na konci. Nejdřív mi přišel nápad trochu laciný, ale vyhodnocení, kterému zvířátku se podobáš, bylo vlastně docela milé, trefné a do knihy pasující. Za mě 3 a půl hvězdy, ale za pěkné vizuální zpracování zaokrouhluji nahoru.

2 25.01.2020

Tak já vám nevím... Knížku jsem opět četla na doporučení. Mělo se jednat o skvělou oddechovku, vtipnou, plnou skvělých hlášek a neuvěřitelných situací. No, ne že bych s tím vyloženě nesouhlasila... Oddechovka to určitě byla, plná neuvěřitelných situací rovněž, ale jinak bych lehce polemizovala. Osobně mi kniha nijak zvlášť vtipná nepřišla, spíš bych souhlasila s jedním s komentářů pode mnou, že autor tak maximálně tlačil na pilu, až to prostě přehnal. Neuvěřitelných situací tam také nebylo zrovna poskrovnu, ale jakmile se člověk seznámí s rodinou Durrellových, je mu jasné, že to ani nemůže být jinak. Osobně ale, jakmile jsem četla už posté slovo "synáčku" a tomu podobné, ježily se mi už všechny chlupy na těle.

Kniha si plynula velmi volně a co musím autorovi přiznat k dobru, je jazyk, kterým knihu psal. Je velmi květnatý a plný okřídlených jemných metafor. Na druhé straně, kniha pro mě postrádala jakoukoliv gradaci. Chápu, není to novodobý thriller, kde si člověk nestačí ani vydechnout po jedné smrtonosné akci a už je tu druhá, ale zjistila jsem, že když prostě přeskočíte odstavec, dva, kapitolu, nepřijdete vlastně vůbec o nic. (No, možná zrovna nebudete vědět, jak si malý Gerald obstaral nové zvíře, ale asi jsem schopna s tím v budoucnu žít :)). Co se týče postav, ano, ty jsou skutečně neuvěřitelně neuvěřitelné. Jestli tohle je reálný popis autorovy rodiny, tak nevím, jestli mu mám gratulovat nebo ho litovat :). Ale tak známe to, rodinu si nevybíráme. Některé situace v knize jsou kouzelně absurdní vzhledem k dnešní době. Za všechny bych vybrala úplný závěr, aneb velké stěhování. Představa, že si dneska z Řecka budete chtít odvézt takový zvířecí arzenál, pravděpodobně už nikdy nespatříte denní světlo jinak, než přes mříže vězení pro pašeráky :). Ale to už fakt hodně rýpu ;-). Za mě příjemné 3 hvězdičky, další díly už ale číst nehodlám.

ČV 2020 – Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání. Neříkám, že v případě mladého Geralda se dá mluvit zrovna o povolání, ale uznejte sami, trávit svůj veškerý čas ve slunném Řecku v oslňující záři mořské modře a ve společnosti zvěře těch nejrozličnějších druhů, co víc by si zvířomil jako já mohl přát ;-).

5 20.01.2020

Kniha zvolená do čtenářské výzvy 2020 a myslím, že šlo o dobrou volbu. Velmi pohodová a svižná detektivka takříkajíc ze staré školy. Plynulé vyšetřování bez zbytečných omáček a babrání se v myšlenkových pochodech či v krušné minulosti hlavních hrdinů. Téměř 50 let starý případ měl zajímavý nádech tajemna či dokonce mysteriózna díky postavám dvou podivně-geniálních dvojčat. Postavy (hlavně Chris a Jack) byly sice prvoplánově sympatické, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Celá atmosféra této detektivky mě vrhla do doby starých televizních seriálů, nejvíc se mi vybavovala Jessica Fletcherová nebo sestra Stephanie ze seriálu Případy otce Dowlinga, takže mě to vlastně nakoplo zpět do dob mého bezstarostného dospívání. Věřím, že se k této nenáročné detektivní sérii zase někdy vrátím. Čte se velmi rychle, extrémní krutost soudobých krimi-thrillerů zde (naštěstí) chybí, ale napětí nepostrádá. To je přesně to, co občas potřebuje každý z nás :).

1 05.01.2020

Moc milá kniha od milé malé autorky :). Prvně jsem četla její Příběhy z vesMíru, které mě ale nezaujaly tak, jak jsem původně doufala, Továrnu na sny jsem si ale opět s chutí půjčila. A upřímně, moc hezká knížka ze série motivačních děl, která byla napsána mile, vesele a někdy dokonce i vtipně. Mě i nejednou přiměla k přemýšlení nad mým vlastním životem a smýšlením a jsem ráda, že jsem nedošla k ničemu hroznému :D. Myslím, že si knížku určitě ještě někdy ráda prolistuju a třeba konečně vybarvím i ty krásné obrázky! :)

5 03.01.2020

Kniha básní, kterou jsem si zvolila do čtenářské výzvy 2020. A hodnotit tuto knihu je pro mě asi stejné, jako kdyby mě postavili na taneční soutěž v Blackpoolu a řekli: "Zhodnoť to!"
Básně jsou pro mě španělská vesnice, vždy byly a pravděpodobně vždy budou. I kdyby byly psané v jambickém pentametru, já to nepoznám a neocením. Na druhou stranu, zkusit se má prý vše, tak jsem tuto knihu zkusila a nutno podotknout, že některé básně, hlavně uspávanky, se mi i celkem líbily. Takže hodnocení za mě pozitivně neutrální, i když pochybuji, že se k ní někdy vrátím. Ale pokud bych přeci jen potřebovala opravdovou poezii pro děti, vím, kde hledat!

3 03.01.2020

Tak tohle byla jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších knih, které jsem kdy v životě četla! Naprosto neuvěřitelný a téměř odzbrojující příběh. Rok života jedné zmučené, ztracené a opět nalezené psí duše, rok života jedné neuvěřitelně silné a odvážné ženy, která dokázala to, co nejfundovanější "odborníci" považovali za nemožné.

Knihu jsem rozečítala bez většího očekávání. Netušila jsem, co od ní očekávat, a tak jsem neočekávala nic. A v momentu, kdy od knihy neočekávám nic, dostanu vše! A tak tomu bylo zde. Příběh se rozjíždí od první stránky, od první věty. Žádné pomalé včítání se do příběhu, ale rovnýma nohama do toho. Četla jsem a četla a s nehynoucím obdivem od počátku obdivovala tuto ženu. Nejprve za neskutečnou odvahu a pevnou vůli (ano, několikrát jsem si říkala, jak jsem ráda, že toto u svého psa nemusím řešit), posléze za vytrvalost, odhodlání, lidskost a tisíckrát prokázané dobré srdce. A jak čtu a čtu, najednou jsem se přistihla, že si v duchu říkám: "Ach jo, škoda, že tohle není můj pes!" No, dobře, mám nejlepšího psa na světě, ale upřímně, on nemá ty nejfundovanější pánečky, takže jsem jenom s mrazením v zádech a fascinovaně hleděla, co ti dva společně dokázali.

Kniha obsahuje neskutečné množství velmi silných momentů. Pro mě bylo nepříjemným prozřením popis tzv. brutálního výcviku. Už jenom to, že něco takového existuje, mě zevnitř trhalo vedví, ale ta představa, že jsou lidé, kteří na něco takového přistoupí a prostě tam psa dají! Já nemám slov!

Inu, co ještě víc napsat... Není to jistě kniha pro všechny. Ti, kteří psy v lásce nemají, by ji pravděpodobně neocenili (proč by ji ale vůbec četli?). Ovšem já, patologický zvířomil, jsem jí byla absolutně odrovnána. Autorku nesmírně obdivuji, protože vím, že já bych na něco takového neměla odvahu (s prvním a vysněným psem v životě nemám totiž zkušeností ani co by se za nehet vešlo), a když už bych ji našla, mám strach, že bych to vzdala, a pak bych sama se sebou asi nedokázala žít. Jsem z celého příběhu tak dojatá, že pokud bych někdy měla to štěstí se s E.M. Baco potkat, asi bych ji jenom objala a brečela ji na rameni :).

A na závěr trochu citace:
„Říká se, že nebe je tak překrásný místo, že my lidé si ho nedokážeme ani přestavit. Říká se, že v tý nádheře žijou překrásný bytosti, vznešený, dokonalý, prostě andělé. Tam neplyne čas, jen krása, dobro, spravedlnost, něha, laskavost, láska...
A stane se, že se anděl, kvůli nějakému člověku, sám rozhodne vzdát se tý bezbřehý existence a pro člověka se vzdá svých křídel a vstoupí k nám na zem, aby se postaral o toho svýho člověka.
Když se anděl, pro blízkost člověka, vzdá svý nádhery a přichází na zem, udělá tak v podobě psa.
Milujme je tak, jak jim náleží!“

(Mám první vydání, které obsahuje neskutečné množství nikoliv překlepů, ale pravopisných chyb a hrubek. Korektor se očividně na svou práci absolutně vykašlal. Je to jediný šrám na tváři celého příběhu, za který se ale autorka na svých stránkách již omluvila. Další vydání (v r. 2020) už jistě bude lepší, proto doufám, že se kniha nakonec dostane do rukou i těm, kteří by se jinak přes tento šrám nedokázali přenést.)

7 03.01.2020

Po čertovské náloži v knize U všech čertů jsem sáhla i po této autorově knize, která měla děti pomoci převést do říše snů. Ale po čertovské knize mi tahle přišla velmi slabá. Příběhy jsou povětšinou tak krátké, že v nich nelze ani rozvinout pointu (jakoukoliv, natož hlubší), příběhy na sebe nijak nenavazují a nutno podotknout, že děti kniha taky zvlášť nebavila. Příběhy, které byly trošku delší a zajímavější, by se daly napočítat na prstech jedné ruky, ale díky bohu za ně. Věřím, že kniha si své fanoušky najde, ale mě nijak zvlášť neoslovila.

2 27.12.2019

Jak se tak dívám, mám tady jeden komentátorský pomníček ještě z prázdnin. Jedna Servácovka, čtvrtá v pořadí, kterou jsem četla. A první Servácovka, u které mi přišlo, že se Minier definitivně zbláznil a upadl na spisovatelské dno. No, že to určitě tak hrozné nebylo? Já vám nevím, ale řekla bych, že bylo.

Knihu jsem sice dočetla na konci srpna, takže si detaily nepamatuji, ale mé rozhořčení nad knihou je stále živé. Naprosto nepravděpodobná slátanina všeho druhu - bondovského thrilleru, romantické sra*ky s trochou drsnější erotiky, patolízalské komedie, rodinného dramatu, vypatlaného sci-fi zakončeného pohádkovým happy endem ve stylu zlí skončili v kotli pekelném a hodní žili šťastně až do smrti. Neříkám, že v jiných knihách se občas nemísí vícero žánrů, ale tohle bylo moc i na hodně tolerantního čtenáře. Ráda bych řekla aspoň to, že i přes tu zmatlanost žánrů se dobře četla, ale nečetla. Nebavila mě od začátku do konce a přečetla jsem ji jenom proto, že se snažím dočítat téměř vše. Kniha pro mě byla tak velkým zklamáním, že jsem odložila Sestry hluboko do police a napsat komentář jsem se odhodlala se čtyřměsíčním zpožděním. Za mě tohle dílo opravdu ne a nechápu, kde se kniha vzala po třech předešlých příbězích, které jsem i přes pár rýpnutí hodnotila velmi kladně.

5 26.12.2019

Já knihu četla dětem v MŠ před spaním a upozorňuji, že to možná není nejlepší nápad! Příběhy, které by se měly stát tichým knižním "Cháronem", který je převeze do světa snů, fungují zcela opačně. Děti se chichotají pod peřinou a sem tam se ozve nějaký ten tlumený výbuch smíchu.

Příběhy se mi velmi líbily. Ačkoliv děj nebyl nikterak spletitý, vždy se nám nějaké lehké zápletky dostalo. Tu si navíc čertíci povětšinou vyřešili po svém, tedy kopnutím do hrací skříně a sladkým spaním. Co je ale na knížce skvělé, je její humor, kterým autor nešetří. Děti se opravdu řehtají, čímž pro mě knížka získává na hodnotě. No uznejte sami, není to nádhera, se čas od času zcela nekontrolovatelně rozesmát? Tak proč to dětem odpírat? Protože nějaký recenzent napsal, že je kniha málo výchovná? Protože čerti nemají vybroušené charaktery a v každém příběhu nefilozofují o teorii strun? Blbost! Recenzi jsem četla a absolutně s ní nesouhlasím. Děti nejsou hlupáci! Děti moc dobře ví, že se jedná o čerty, kteří jsou jim celé dětství předkládáni vesměs jako záporné bytosti. Tak proč je prostě nepojmout jednou jako hašteřivé povaleče, kteří si dělají naschvály a k práci se mají jako pes k pastvě? Za ty rozesmáté dětské tváře prostě trocha této knižní lenosti stojí.

7 06.12.2019

Když jsem na tuto knihu narazila při svých toulkách internetem, mé srdce zaplesalo, zornice se rozšířily, pulz se mi zrychlil a záda polil vzrušující pot. Podle anotace se mi zdálo, že jsem přišla na další knihu, která (ačkoliv příběhem jistě jiná) kvalitativně pro mě bude na úrovní Malého prince nebo Králička Sameťáčka. Nuž.... nestalo se tak. Přesto je mé hodnocení veskrze pozitivní, nicméně, ono nadšení, které jsem si vysnila, se prostě nedostavilo.
Na druhou stranu, Anie Songe nám předkládá příběh, který je překrásným čistým odrazem její představivosti, která je pravděpodobně naprosto nezměrná. Popisy dění ve vesMíru byly mnohdy tak krásné, že člověk jen v duchu vzdychal, proč to tak prostě nemůže být i ve skutečnosti. Překrásný svět plný lásky, pomoci, pochopení a květin. Na druhou stranu, v příběhu mi chyběla větší gradace. Vše tak nějak pomalu plynulo, střídaly se kapitoly Země versus vesMír bez nějakého většího propojení. To nám bylo výrazněji naznačeno až v závěru, ten jsem si ale musela přečíst dvakrát, aby mi seply ty správné drátky :). Obrovské ocenění ale věnuji ilustracím samotné autorky. Jsou krásné, něžné, éterické a dokonale pasující k textu. Bodejť ale ne, když oboje pochází z jedné ruky.
A co se týče jazyka, zde jsem byla na rozpacích i já. Na jedné straně opět něžné formulace plné krásných přirovnání a slovních obratů, na straně druhé spousty nespisovných výrazů mimo přímou řeč, což na mě působilo trochu nepatřičně.
Nicméně knihu ale vřele doporučuji. Je velmi zajímavým počinem v dnešní uspěchané materialistické době a určitě u svých dospělých čtenářů probudí touhu stát se opět dítětem a lézt po stromech - aspoň na malou chvíli.

3 30.11.2019

Zvláštní a zajímavá kniha. I já si někdy připadám ve stavu, který se dá vystihnout slovy "na pos*aného i ha*zl spadne", a tak jsem si řekla, že se na knihu mrknu. Těžko říct, jestli jsem po ní sáhla zrovna v tom pozitivním naložení mysli, ale nemůžu říct, že by mě zasáhla jako Amorův šíp. Nicméně své kvality určitě má. Je zajímavě pojatá, obrázky jsou nesmírně kouzelné, pyšní se pozitivními barvami a citáty jsou velmi krátké, ale úderné, trefné a pozitivní. Věřím, že člověku, který o sobě v daném momentu pochybuje, může zlepšit pohled na věc. I opakované listování a prohlížení může mít pozitivní účinky.
Osobně knihu vidím jako vhodnou spíše pro dospělé, i přes to, že obsahuje hromadu barevných naivních obrázků. Přišlo mi, že v doprovodných textech autorka cílí především na dospělé osoby, nikoliv na děti.
Já knihu doporučuji. Myslím, že nikoho neurazí, ale co si kdo z knihy odnese, zůstane asi uzavřeno uvnitř našich myslí.

2 30.11.2019

Čteno dětem ve školce před spaním a mé nadšení žádná celá nula nic. A u dětí? Bylo to podobné. Jednoduché pohádky, které jsou vyloženě pro holčičky, protože skoro vše se točí kolem princezen. Příběhy jsou jednoduché, s nulovou gradací a téměř vždy mi konec přišel tak nějak honem honem sfouknutý, bez nějaké hlubší pointy. OK, je to knížka pro děti, ale rozhodně bych děti nepodceňovala, zaslouží si inteligentní pohádkový příběh s promyšlenou pointou a to zde nenajdete. Znám daleko lepší knihy. Za mě tohle dílo ne.

30.11.2019

Mé srdce tluče jen pro vás, Kubíčku, Kýnko, Pulče, Čarnoto, Janku a Ještěrko! Ach, jak já tohohle pána autora zbožňuji! Bordeří povídačky jsou absolutním klenotem na českém knižním trhu cílícím na velké i malé čtenáře. Tohle číst je prostě naprostá lahoda! Jako by vám přivezli 12. poschoďový šlehačkový dort s marcipánovým borderáčkem na vrchu a vy pomalu ujídáte, slastně přivíráte oči při každém další patře (kapitole) a nemůžete se nabažit. A najednou vylizujete spodní tácek (poslední stránky) a nevěříte, že ten slastný zážitek je již za vámi.

Bordeří povídačky 2 pro mě byly opět vrcholným čtenářským požitkem a to i přes to, že jsem už věděla, do čeho jdu (nebo právě proto?). Když čtete takové dílo od českého autora, které neprošlo přes žádné překladatele, uvědomíte si, jak je ta naše čeština krásná a tvárná. Jak ji lze ohýbat, formovat a kombinovat, aby vznikla slova, která našinec ihned pochopí, ale z cizího jazyka bychom je křesali jen těžko. Pavel Mondschein má úžasný cit pro jazyk a tím nám čtenářům dokáže zprostředkovat úchvatný zážitek.
Co se týče jednotlivých příběhů, opět jsou dokonale vypointované a lehce (ke konci více) na sebe navazují. Setkáte se s množstvím humorných situací, ale nejednou budete také napnutí, jak to celé dopadne. Prostě co víc si od knihy přát? ...ale ano! Budu rýpat a budu si přát! Sám pan autor na svém webu psal, že se můžeme těšit na mnohem víc oněch kouzelných ilustrací, které dotváří celkovou atmosféru knížky, než bylo v prvním díle. A ano! Ono jich bylo dvojnásobek, tedy na jednu kapitolu už nikoliv jedna, ale dvě ilustrace! Ale když má kapitola cca 20 stran, i tak je to velmi málo a vy jen otáčíte a říkáte si, tak kdy už tu bude další? Ale chápu, že zaplnit knihu barevnými obrázky (jak káže dnešní doba) prostě nemusí být vůbec snadné.
I přes mé rýpnutí za mě ale nejplnější hodnocení ze všech plných hodnocení a knihu berte a čtěte, ať se o Kubíčkovi a jeho kamarádech dozví co nejvíc lidí i psů! :-)

4 16.11.2019

Vynikající nápad! Dokonalý příklad toho, že v jednoduchosti je krása. Knížka je na první pohled jednoduchá, skoro nudná, puntík sem, puntík tam a text takřka žádný. A přitom je rafinovaná, inteligentní, hravá a děti neskutečně baví! Knížka je dokonalým důkazem, že jednoduchý nápad má milionovou hodnotu (díky bohu se dá sehnat za přijatelnější cenu).
Geniální a já dlouze a vytrvale tleskám! Doporučuji všem velkým, malým i nejmenším.

6 13.11.2019