Eicherik
komentáře u knih
Zákon chrličů
Eva Žilková
Sbírka povídek různých žánrů, rozličné kvality a většinou krátkého rozsahu. Mimoto jsou to příběhy často velmi jednoduché, ale to nepovažuji za negativní jev. Nejvíce se mi líbí bradburyovská Konec prázdnin, Černý kocour, Pod postelí a titulní Zákon chrličů. Na závěr pochválím velmi povedenou obálku, která mi trochu připomíná obal alba německé kapely Agathodaimon, s názvem Chapter III. Ani to nepovažuji za nedostatek.
Hitlerova monstra: Třetí říše a nadpřirozeno
Eric Kurlander
Asi nejsofistikovanější spis na téma okultismu v nacistickém Německu, který jsem zatím četl. Kniha je velmi hojně ozdrojovaná, místy zabírají informace o zdroji i polovinu stránky a rejstřík má rozsah dvaceti čtyř stran. Text působí velmi hodnověrně, jen v poslední části mi připadá, že se autor pohybuje místy na tenkém ledě, ke spokojenosti nás záhadologů, ale i zde je vše podpořeno odkazy. Tvůrce publikace také uvádí některé texty, které si v knihách podtrhl Adolf Hitler. Nevím, jestli je to možné brát jako průkazné, ale každopádně je to zajímavé. Nejvíc mě asi překvapila informace, že nacisté podezřívali slovanské a bolševické partyzány z vampyrismu. To by znamenalo, že z pohledu nacistů proti sobě bojovali nacističtí vlkodlaci s bolševickými upíry. Že by odtud pocházelo téma souboje těchto dvou nadpřirozených bytostí, dnes tolik oblíbené v literatuře a filmu?
Citace: Ahnenerbe také chtělo obnovit staré germánské stavební slohy a jazyk - dokonce i chovat prehistorická zvířata(!).
Čtvrtý jezdec Apokalypsy
Hana Parkánová-Whitton
(SPOILER) Kravina s pěknou obálkou. Něco tak naivního a nepravděpodobného jsem už dlouho nečetl. Pokud uvažujete, že si román přečtete, tak v tomto komentáři už nepokračujte. Vrcholem bylo, když hlavní hrdinka o něco omylem zavadila a padouch skončil v propadle. Legrační, nebo spíš smutné je, že by tahle krimi mohla mít pokračování.
Lidé, věci, dobrodružství 1
Oldřich Syrovátka
První kniha, kterou si ze svého života pamatuji. Tedy pamatoval jsem si pouze fotografie meteoritu a povrchu Měsíce a částečně obal. Proto taky nebylo jednoduché tuhle knihu vypátrat. Ty fotografie také předznamenaly, že se budu v životě zaobírat spíše věcmi nevšedními. Zhruba po padesáti letech jsem dostal možnost si knihu konečně přečíst. Jedná se o encyklopedii ze všech možných odvětví prokládanou povídkami, hádankami a návody ke hrám. Jelikož byla kniha vydána v roce 1959 je velmi důkladně prošpikována komunistickou a sovětskou propagandou. Za nejlepší položku z tohoto výběru považuji povídku Psí důstojnost od Bruna Travena a nejvíce mě překvapila myšlenka ruského hvězdáře Tichova, který předpokládal růst rostlin typu našich bylin, stromů a keřů na Marsu.
Chladnokrevná msta
Lincoln Child
Chladnokrevná msta je pokračováním Horečnatého snu. Děj se malinko posune a některé věci se vyřeší. Dýka na obalu napovídá, jaká organizace zasáhne do děje. V příběhu se také objeví Corrie Swansonová, kterou si pamatujeme z dílu Zátiší s vránami. Něco se vyřešilo, nějaké nové otázky se vynořily, a tak je potřeba se pustit do dalšího pokračování s názvem Dva hroby.
Horečnatý sen
Lincoln Child
Další povedený a bizarní případ nevšedního agenta FBI. Na začátku příběhu se dovíme, jak to bylo se smrtí jeho manželky Helen. Potom se už rozbíhá zajímavé pátrání, které mě velmi bavilo. Pátrání se účastnil také agentův přítel poručík Vincent D'Agosta a posléze i poručíkova velká láska kapitán Laura Haywardová. Případ ještě není zcela dořešen, k tomu je potřeba přečíst si další pokračování. To mi ale nevadí, naopak už se moc těším.
Hřbitovní tanec
Lincoln Child
Další díl Pendergasta. Opět trochu detektivka, opět hodně dobrodružné, opět trochu přehnané, tentokrát hororové a jako vždy velmi poutavé.
Opravdu je možné, aby se uprostřed New Yorku, na severu městské části Manhattan, v parku Inwood Hill skrývala po dlouhá léta sekta praktikující voodoo, která umí stvořit vraždící zombie? To už si musíte zjistit sami.
Tanec smrti
Lincoln Child
Tanec smrti hodnotím o jeden pentagram méně, než ostatní díly, které jsem doposud četl, protože je zde méně záhadných jevů, tajemných chodeb a strašidelných přízraků, tedy složek, které na této sérii tolik miluji. To ale neznamená, že jsem zklamaný. Kniha má tu správnou atmosféru, kterou fanoušci agenta Pendergasta mají rádi a velice se těším na další díl s názvem Kniha mrtvých.
Kouř a zrcadla
Neil Gaiman
(SPOILER) Mám rád povídkový žánr, ale některá jablka z tohoto košíku byla bez chuti a jiná zase červivá. Nejlépe hodnotím povídku Trolí most. Škoda, že ve stejném duchu nebyli i ty ostatní. A největším překvapením byla pro mě postava prince nekrofila z povídky Sníh, zrcadlo, jablka. Přibližně deset povídek z tohoto souboru opravdu za přečtení stálo.
Země Thugů
Jaroslav Velinský
Série se pomalu chýlí ke svému závěru, dokonce i provoz v Pragokovu se pomalu utlumuje. Vím, že tenhle díl nepatří k těm nejlepším, ale jelikož jsem nekritickým fanouškem Oty Finka, tak dávám opět plný počet hvězdiček.
Vůně ďábla
Mons Kallentoft
Minulý díl mě trochu zklamal, takže jsem se tohoto desátého dosti obával. Nakonec to nebylo tak špatné, možná právě i tím, že jsem toho moc nečekal. Vrcholným dílům této série se tento nepřibližuje, ale v porovnání s konkurencí se jedná o plnohodnotnou detektivku, která rozhodně nenudí. Díky tomu, že tento thajský případ, v kterém Malin opět bojuje s alkoholem a kde, již tradičně nechybí sociální problematika nezklamal, pustím se i do toho příštího.
Mrtví se někdy vracejí
Stephen King
Tahle útlá knížečka v sobě obsahuje ty nejlepší povídky z knihy Noční směna a v knihovně moc místa nezabere.
Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 jiných povídek)
Edgar Allan Poe
Edgar Allan Poe je můj oblíbený autor už od dětství. Z této konkrétní sbírky se mi hodně líbí asi třetina povídek. Jako největší nedostatek tohoto vydání vidím v tom, že neobsahuje moji nejoblíbenější povídku Berenice.
Černá věž
P. D. James (p)
Z této knihy mám trochu rozporuplné pocity. Velmi se mi líbilo umístění děje do léčebny pro dlouhodobě nemocné a většinou nevyléčitelné pacienty. Autorka velmi pěkně popsala prostředí a velmi umně vykreslila většinu postav celého příběhu. Občas se mi ale některé postavy pletly. Ovšem nejvíc mě zklamala zápletka a konečné vyústění příběhu.
Relikvie
Lincoln Child
Relikvie je taková dobrodružná detektivka v které dobrodružná složka jednoznačně převládá. Na začátku knihy nás čeká Amazonská džungle a dále pak New Yorské muzeum s rozlehlým a nepřehledným podzemím. Hlavní postavou románu je zvláštní agent FBI Pendergast. Je to sympatický gentleman, kterému nechybí kuráž a rozhodnost a kterému v jeho nelehkém úkolu, zastavit vraždící bestii pomáhají poručík DAgosta, postgraduální studentka Margo Greenová a doktor Frock. Relikvie je parádní úvodní díl téhle napínavé série a už se těším na další pokračování.
Píseň stínů
John Connolly
Píseň stínů je detektivkou, ve které hraje určitou roli i tajemno. Kniha se mi líbila, zaujalo mě téma minulosti, jen samotné podání příběhu mi přišlo trochu kostrbaté. Občas jsem se i pousmál; třeba bratři Fulciové jsou velmi svérázné postavičky, ale zazářila například i strážník Prestonová - jedna malá ukázečka: "Obě?" nedala se odbýt Prestonová. "Ta vysoká vypadala jako pěkná kráva."
Krvavá hraběnka
Linda Lafferty
V knize se střídá minulost se současností. Zatím co minulost je zvládnuta vcelku dobře, tak současnost je taková překombinovaná a nepravděpodobná a současné Slovensko je v příběhu až nevěrohodné. Velmi mě pobavilo, když si jedna z postav nebyla jistá, jestli může pít na Slovensku vodu z vodovodu. Čtenářům, kterým se líbila historická část tohoto románu doporučuji autorčinu knihu Lazebníkova dcera, ta se odehrává pouze v minulosti a povedla se celá.
Oběť bez tváře
Stefan Ahnhem
Nejvíc mě na téhle knize zaujala motivace pachatele, ta byla dle mého velmi originální, alespoň já jsem nikdy nic podobného nečetl. Na druhou stranu byl pachatel na můj vkus až nepřirozeně úspěšný a celý příběh mi připadal až moc nereálný, ale teď se tak bohužel velmi často píše. Ještě mě hodně dostalo, jak se šikanovaný žák mstil na svém zvířátku. To bylo hodně zvrácené, nejspíš i hodně reálné a především velmi smutné.
Lazebníkova dcera
Linda Lafferty
Přiznám se, že jsem ke knize přistupoval s předsudky. Říkal jsem si, jak si asi Američanka může poradit s historií střední Evropy. Musím napsat, že jsem se mýlil. Nejenže si vše dobře nastudovala a popisovanou dobu věrně zobrazila, ale román má i dobrou atmosféru. Kdo by se obával přemíry násilí nemusí mít strach, kniha je místy spíše pikantní. Autorka si vzala jako předlohu skutečný historický příběh a zbytek je už její autorská licence. Případné drobné historické nepřesnosti neřeším. Lazebníkova dcera mě příjemně překvapila.
Svědectví
Stephen King
Začátek knihy je bombastický, pak se ale do postkatastrofického žánru vloudí taková nějaká "fantasy" linka a kouzlo je pryč. Mám rád dlouhé knihy, ale tady se mi místy zdála kniha zbytečně prodlužovaná. Na můj vkus se tady moc často schůzovalo a hlasovalo. Motiv dobra a zla, Boha a ďábla není špatný, mám rád filozofické a náboženské úvahy, ale zde byli hodně slaboučké. Postava Flagga byla taková moc americká. Místo ďábelské bytosti jsem viděl spíše psychopatického kovboje.