Eldar80 komentáře u knih
Tohle je kniha pouze pro fanoušky Zelaznyho a ostatním čtenářům se nedá příliš doporučit. Jedná se o povídky z Zelaznyho první třetiny tvorby a mě osobně přišly poněkud slabé i přesto, že Zelazny patří mezi mé velmi oblíbené autory. Další věcí je, že třetina knihy je povídka Ten, jenž tvoří, která je však původní novelou, ze které Zelazny vytvořil Vládce snů. A tak každý už bude většinou celý děj znát. Před každou povídkou autor krátce vysvětluje pozadí jejího vzniku a celá kniha má Zelaznyho předmluvu a tak si jeho fanoušci budou cenit jeho projevu. Naštěstí má pravdu a povídka Ten, jenž tvoří je sice lepší než kniha, ikdyž v ní chybí některé mé oblíbené momenty z Vládce snů, ale prospívá jí ta krátkost. Ostatní povídky jsou různě dlouhé. 70%
Pokud hledáte knihu s propracovanou psychologií postav a se složitým dějem plným zápletek, tak tohle opravdu není kniha pro vás. Kde nemůžeš použít inteligenci, musíš použít sílu. Kde nemůžeš použít sílu, musíš použít brutální sílu. Conan je zkrátka barbar a ani královský trůn z něj civilizovaného člověka příliš neudělal. Jen mu dal určitou cílevědomost. Děj je poněkud prostý a přímočarý s mnoha náhodami ve správný čas. No bylo to tak neuměle napsané, že mi to občas vyloudilo úsměv na tváři. Jednoduchý akční příběh. Je to jediná kniha co jsem o Conanovi četl a nejsem si úplně tak jistý hodnocením. Možná je ještě změním, tak jako tento komentář. Mám rozpor mezi uměleckým zážitkem a tím, že by člověk u tohoto druhu literatury neměl něco takového očekávat. Problém je v tom naivním stylu, přes který se nějak nedokážu přenést. Kniha i tak byla zábavná a jako oddechová literatura skvělé. 75%
(Poslední kapitola v knize je popsání alternativní historie Hyborei na 20 stránkách od dávnověku po náš starověk. Kapitolu jsem příliš nepochopil, ale pro fanoušky Conana to může být zajímavé.)
Docela zvláštní kniha, podle mě nevhodná pro děti. (Aspoň do 14 let.) Taky proto, že to je mnohem víc historické sci-fi než klasická fantasy. Moje první setkání s upíry, které se odehrávalo v alternativním 17. století, kdy začíná věda přemáhat náboženský fanatismus. Takže upíři v anglii byli předvídatelní avšak děj knihy se přesouvá na černý kontinent. Do Afriky. A náhle tu máme svět začínající vědy a svět primitivních šamanů zkombinovaný s nesmrtelnými upířími šamanskými léčiteli. Zní to bláznivě, ale bylo to tak autentické... Velmi zvláštní zážitek a zatím nevím, zda budu knihu někdy číst znovu, mohlo to být kratší. Kniha obsahovala nadbytečné části a naopak ty docela zajímavé v knize chyběly. Pro mě i tak překvapení. 80%
Kniha je zaznamenaným rozhovorem s lamou Olem. Na Oleho odpovědích je cenná úplná srozumitelnost a smysluplnost. Myslím, že je to výtečná kniha pro člověka, který chce vědět jaký mají životní přístup dnešní moderní praktikující budhisté. Hlavně racionálně přemýšlející lidi by to mohlo oslovit. Možná proto není budhismus u dnešních esoteriků příliš oblíben, protože svým způsobem Ole nemluví o nějakém duchovnu, ale přímo o životě. Žádná duše, žádný duch nebo Bůh a podobné esoterické koncepty. Kniha může být pro někoho nudná, protože není nijak nacpaná informacemi. To však ani nebylo smyslem rozhovoru. Ole svým způsobem mluví o rozumném životním přístupu, který vychází z budhistického učení. Tím jak odpovídá na otázky se občas dotkne některých dnešních problémů ve společnosti a nabízí racionální pohled nebo přístup. Ukazuje se, že budhismus je živá nauka, protože dokáže řešit dnešní životní problémy, bez nutnosti věřit náboženským dogmatům. 70%
Opět je to něco mezi spiritualitou a příběhem, ale ani jedno v knize nevyniká, ale spíš je velmi líbivým spojením obou. Mě se kniha líbila, asi podobně jako předchozí, ikdyž byla v mnohém jiná. Opět poměrně slabý začátek což moc nechápu, vzhledem k pokračujícímu ději nebo prvnímu dílu. Postupně však kniha získá na kvalitě co se týče čtivosti a to dost výrazně. Vůbec netuším jak to Millman dělá. Literární úroveň není nijak vysoká a ani duchovní poučení nemá úroveň celistvého učení, ale vůbec to nevadí. Třeba je to vážně nějakým vysoce autentickým poznáním autora. Nebo je to tím, že jsem byl spíš skeptický a kniha mne mile překvapila? Netuším. Ale pokud vám vyhovoval styl první knihy, rozhodně si přečtěte i tohle. Některé rady v knize považuji za poměrně zásadní a každopádně je podle mě kniha dost inspirující. 75%
Tak tohle bylo už příliš filozofické. Je to vlastně takové srovnání filozofie vědy a budhistického učení některých jejích škol. Ne že by byla špatná, ale už mi to přišlo na příliš teoretické rovině. Kniha by tak spíš mohla zajímat zájemce o kognitivní vědy než lidi hledající spiritualitu. V knize jsou uvedeny přednášky a následné diskuse o jejich tématech. Jedná se o první setkání západních vědců s Dalajlamou v roce 1987. Na můj vkus byly témata sice zajímavá, ale podané na příliš filozoficko teoretické rovině. Proto by kniha mohla zaujmout i lidi čtoucí filozofii, protože by mohli vidět přesah budhistického pohledu nad tehdejším vědeckým a to je nutné brát v úvahu. Ty vědecké poznatky jsou v knize aspoň z mého pohledu zastaralé. Proto už nelze dát 4 hvězdičky. Já osobně to nedokážu posoudit, ale je možné, že kniha by více oslovila ateisty než lidi s náboženským cítěním. Prakticky použitelných informací, které by šly aplikovat v životě, tam moc není, ale spíš se ukazuje, že buddhismus je ve skutečnosti věda o mysli. 70%
Velmi zvláštně napsané, protože Zelazny svoje knihy docela fláká. Spoustu věcí vůbec neřeší, jako např. pravděpodobnost situací, psychologii postav, větší popis světů. Zelazny je až příliš stručný, ale přesto první polovina knihy není vůbec napínavá. Děj se nějak nedostává do akčního tempa. Postupně nás však magie příběhu vtáhne. Děj je už od začátku poměrně primitivní a zápletkou je vlastně pouze pomsta. Velmi originální nápady jak je u tohoto autora běžné, ale co je zvláštní, teprve až po druhém přečtení sem docenil jak je kniha příjemně napsaná. Ikdyž je to na jednu stranu až moc jednoduché, čtení knihy se vám vůbec neprotiví. Opět dobře vygradovaný závěr. 75%
Netuším pro koho je kniha určena. Podle názvu jsem myslel, že bude úplně o něčem jiném. Z doslovu překladatele mám pocit, že je spíš pro lidi, které zajímá filozofie smyslového a vnitřního poznání v mystice. Celou knihou se prolíná snaha o co nejlepší rozumový popis prostý jakéhokoliv mysticismu. Předpokládal jsem, že se více dozvím o mysticích v knize zmíněných a o jejich učení. Kniha se však věnuje pouze popisu a teorii o tom jak rozlišit smyslové a duchovní poznání. Upozorňuje, že pokud někdo chce mluvit o duchovní úrovni, musí nějaké zážitky přesahující smyslovou zkušenost mít, protože jinak nejsou jeho řeči relevantní ať by byly sebelogičtější a seberozumější. K vnitřnímu duchovním poznání se jednoduše nedá dospět pouze smyslovým a rozumovým poznání, je nutné v sobě nalézt i tu spirituální zkušenost. Všichni mystikové v knize jsou samozřejmě křesťanští a já jsem tam bohužel vnímal ten limit, kdy nejenom samotná doktrína křesťanství, ale i samotná představa Boha brání v úplném mystickém poznání. Tedy aspoň v kontextu nenáboženské mystiky a budhismu prostého folklóru. Navíc se kniha poměrně špatně čte. Asi jsem opět nepatřil do cílové skupiny čtenářů. Ale pokud jste vysoce intelektuální filozoficky založení lidé a zajímá vás filozofie mystického poznání, mohlo by vás to intelektuálně bavit. Verše od Angeluse Silesia v poslední kapitole byly úžasné, skvěle přeloženo. Nemůžu se ubránit dojmu, že v dnešní době je už kniha poněkud zastaralá. Vlastně je to jen teorie bez popisu alespoň nějaké praxe. 55%
Nejedná se o autentickou tradici židovské kabaly. Viz můj komentář u autora.
Z knihy úplně vystupuje struktura Božího Stvoření. Strom života popisuje strukturu našeho světa od hmoty až k Absolutnu. Celé schéma Stromu života má schopnost popsat funkci každého jsoucího uceleného dynamického objektu v našem světě. Stromem života tedy nemůžeme popsat dílčí části a jednotlivosti, ale třeba celého živého člověka, který je uceleným předmětem a ve skutečnosti ztělesněním Stromu života ve hmotě Stvoření. Kniha začíná strom života popisovat od prvních historických zmínek, posléze přes jeho základní dynamiku a postupně rozvíjí do podrobností jeho funkci a vztahy sefir. Pro jednodušší pochopení jsou v knize praktické příklady jak se funkce stromu života promítá do reálného světa. Kniha se hodí pouze pro uvedení do problematiky kabalistického Stromu života. Kabale jako takové se kniha moc nevěnuje. 85%
Knížka se skládá ze dvou oddělených příběhů. První příběh Dobyvatelé Štěnického štítu je vzpomínáním hlavního hrdiny na práci mezi pomocnými stavebními dělníky a zároveň štamgasty místní kantýny. Vypráví o lidech, které spojuje těžká fyzická práce a relaxace pomocí pěnivého moku a pár lahví něčeho tvrdšího. Zmiňuje osobní příhody a osudy několika přátel a legenda vrcholí heroickým dobytím Štěnického štítu. Druhý příběh Legenda Konoč zachycuje úsek ze života jednoho mladého dřevorubce, jeho přátel a jejich lásek.
Celá knížka sice zachycuje obyčejné lidské osudy, ale je napsaná tak mile poeticky s velmi trefnými postřehy a ten humor! Něco tak legračního jsem už dlouho nečetl a málokdy se mi stalo, že bych u knihy vyprsknul smíchy. Nevím co víc napsat a ani přesně nedokážu popsat pocit, který ve mě přečtení vyvolalo. Jako "intelektuál" a abstinent jsem z toho mírně zmatený. Přátelství, práce, sounáležitost, chlastání, životní moudrost, humor, příroda a o trochu víc, to vše naleznete v této knize. 80%
Ruiz zde dále rozvádí své čtyři dohody a nabízí návod jak s nimi lépe pracovat pomocí pracovního sešitu a předkládá různé úlohy, které pomohou ujasnit si věci v našem životě. Kniha je tak jen pro ty, které Čtyři dohody zaujaly a chápou jejich užitečnost v životě. Komu se Čtyři dohody nelíbily, neosloví ho ani tohle. Je lepší si nejdříve přečíst Čtyři dohody, protože bez jejich hlubší znalosti bude tahle kniha vyznívat poněkud vágně. Přestože kniha nepřináší téměř nic nového, sděluje jak řešit různé životní situace s pomocí čtyř dohod a může tak být užitečná pro ty, kteří se ve čtyřech dohodách poněkud ztrácí. Při čtení též uvidíme jak skutečné přijetí nových dohod může změnit náš život. Uvedené úlohy jsem neprováděl, protože Čtyři dohody nevnímám jako pro mě významnou praxi, ale spíš jako další inspiraci v duchovní oblasti. Je zde ještě více než v základní knize vidět, že tato nauka je velmi jednoduchá, ale to je zároveň její síla i slabost. Teorie čtyřech dohod je velmi prostá, ale jejich uvedení do života značně náročné, protože je nezbytné mít čtyři dohody neustále na mysli. Kvůli absenci metod vědoucích k přítomnému a bdělému vědomí dávám pouze 65%.
Kniha nebo spíš příručka se věnuje pouze vnitřnímu úsměvu. Má zvláštní úvod, kde se vysvětluje kam tahle metoda patří, ale podle mě spíš odvádí pozornost od samotného cvičení. Pak je vysvětleno samotné praktikování vnitřního úsměvu a závěr je takový dost rozpačitý. Jsou tam různé rady z taoismu jak zdravě žít. Mám z toho dost rozporuplné pocity. Ani ne tak kvůli téměř chybějící teorii, ale spíš celkově z celé příručky. Spíš člověka mnohem více láká zjistit si o tomto směru víc, kvůli různým zmínkám o nesmrtelnosti z úvodu knížky. Taky se mi zdá, že přečíst si jen tohle nestačí, pořád mám pocit, že je to jaksi vytržené z mnohem širšího kontextu. Někdy je přílišná stručnost na škodu a některé částečně přeložené obrázky nepůsobí vhodně. Myslím, že tak důležitá praxe by zasloužila od autora více péče a nebo to nevydávat takto samostatně. A nebo to vydat v malinkém přenosném formátu bez zbytečných keců okolo. 70%
Jedná se o různé články shrnuté do pěti velkých kapitol podle témat, se kterými souvisejí. Kniha se tedy věnuje sluneční soustavě, vesmíru, přístrojům a sondám zkoumajících jak vesmír tak i moderní fyziku, pokroky v nových technologiích a pozoruhodných materiálech a poslední kapitola je o biofyzice. Všechny kapitoly jsou doplněny barevnými fotografiemi a nebo grafy a schématy. Přestože knížka obsahuje spoustu těchto obrázků, tak text je i přesto poměrně náročný. Skoro všechny kapitoly jsou vybaveny krátkými popisy a vysvětleními důležitých termínů a faktů. Ač se tedy autoři všemožně snažili přiblížit text laickému čtenáři, i tak skutečně spíš očekávají, že po knize šáhne pouze ten, koho fyzika skutečně zajímá. Kniha byla náročná i na mě, protože přece jen nemám za sebou gymnaziální fyziku a na vysoké škole se bralo už jen něco. Ale těch informací! Kniha je jich úplně plná od věcí, které znáte až po věci o kterých uslyšíte poprvé v životě (tedy pokud skutečně tuto oblast lidského poznání nesledujete velmi pečlivě). Určitě tedy budou potěšeni všichni, kterým v dnešních knihách chybí obrázky a ti kteří hltají každou novou vědeckou zajímavost o našem světě. Běžnému čtenáři se kniha nedá doporučit, protože jej skutečně zaujme jen pár zajímavostí a ani lidem, které hodně zajímá vesmír, protože kniha těchto informací obsahuje jen asi třetinu. Poslední dvě kapitoly mi přišly už docela dost odborné a proto je hodnocení tak nízké. 75%
Navazující kniha na Stručnou historii času je stejně rozporuplná. Skládá se z jednotlivých esejů a částí se věnuje Stephenově životě, částí předešlou knihou. Kniha už není tak zvláštně napsaná a čte se poněkud lépe až na pár kapitol. Předposlední esej o směru času je už pro lidi značně zorientované. Zkrátka pokud už teď nevíte co to je hamiltonův operátor, tak podrobnosti kapitoly nemáte šanci pochopit. Ale věřím, že pro vzdělané půjde určitě o krásný fyzikální zážitek. Imaginární čas mi nepřijde tak hrozný jako princip podmínky "žádná hranice". Takže pokud někoho zajímají černé díry, rozhodně bych ho odkázal na jiné knihy a esej ohledně budoucnosti vesmíru patřil též k náročnějším. Kniha je už docela odborná a je spíš zajímavá obecně pro zájemce o vyjímečnou osobnost pana Hawkinga. 70%
Kniha je svým vlastním názvem. Vysvětluje zcela základní od všeho prostou myšlenku bdělého vědomí ve smyslu Pozorovatele v budhistickém kontextu. A k tomu uvádí zcela základní praxe všech neduálních nauk o uvědomění si sebe sama. Uvedené praxe jsou obsaženy i v šesti jógách Náropy a tomu se věnují první dvě třetiny knihy. Bohužel zrovna tyto praxe jsou už spíše pro značně pokročilé praktikující a tak z pohledu praktického využití bude kniha přínosná pouze pro velmi málo lidí. S obsahem knihy budou mít možná problém náboženští a hínajánoví budhisté, ale po teoretické stránce by to snad měli chápat. Poslední třetina knihy se věnuje některým skutečnostem na dnešní budhistické scéně. Jedná se o zajímavé komentáře k dnešní západní formě budhismu. Na druhou stranu některé jsou nepřesné, protože autor dal spíš na osobní dojem, než aby si důkladně ověřil informace o kterých píše. Kterých se to týká budou oni sami vědět a budou vědět svoje (BDC, KM). U jednoho případu mne zarazilo, že autor nechápe hodnotu nauky přímé stezky a považuje ji za něco jakoby samozřejmého. Jako čistě teoreticky se to tak dá pojmout, ale raději bych se držel reálné pravděpodobnosti. Po technické stránce se knize nedá vůbec nic vytknout. Škoda tedy malé praktické využitelnosti a některých nepřesností, proto jen 75%
Celou trilogii jsem jako malý přečetl dvakrát. Tehdy se mi to moc líbilo. (Snad ve 12 a pak 20 letech.) 70%
Detektivní příběh ze Židovského prostředí ve středověku. Je to spíš takové dobrodružné pátrání a vyšetřování. Jednodušší děj, ale moc hezky napsané a hlavně získáte skutečný pocit atmosféry středověkého Lisabonu. Svým pomalejším tempem není kniha příliš napínavá a ani sama zápletka příliš komplikovaná. Klady jsou v popisu tehdejší úžasné středověké židovské kultury. 70%
Naprosto perfektní a současná kniha. Když jsem ji začal číst, byl jsem docela skeptický a asi po 15 stranách jsem přemýšlel zda mám knihu číst dál. S některými poměrně zásadními názory autora jsem totiž nesouhlasil, ale příběh byl napsaný tak čtivě, že jsem zkrátka nedokázal přestat. Autor v knize předává spoustu životní moudrosti, zvláště díky různým příběhům z celého světa a zároveň se jedná o příběh učitele a žáka. Upřímně, mám docela problém ten zážitek co mi kniha přinesla popsat, protože sám nevím co na mě mělo větší vliv, zda příběhy a nebo vztah hlavních hrdinů. Tuhle knihu by si měl přečíst asi úplně každý mladý člověk kolem 25 let. Kdyby se jednalo o čistě teoretickou knihu o životní moudrosti, asi by to spoustu čtenářů odradilo, ale předání pomocí příběhu plní svůj účel naprosto dokonale a nenásilně. Kniha předává zcela aktuální informace z naší současné doby a tak je jen škoda poněkud slabšího závěru. 90%
Už je to dávno co jsem knihu četl asi podruhé. Ale i tak to pro mě bylo díky očekávání z anotace zklamáním. Ze začátku to vše vypadá značně nadějně, ale kniha je příliš neuměle napsaná. Vzhledem k datu vydání mne napadá, zda se nejedná a nějakou reakci na Feistova Mága... Ikdyž je to pokus o reálnou fantasy, tak zasazení do pohádkového světa z knihy činí jakýsi hybrid, též díky slabé psychologii postav. Ale pokud se nebudeme nimrat v literární kvalitě, kterou v tomto žánru ani moc nečekáme zjistíme, že příběh obstojně utíká a obsahuje docela povedené nápady. Těm, kteří se spokojí s temným dobrodružným příběhem mohu knihu doporučit. 55%
Nedoporučuji číst. Z mého pohledu je teoretická část poměrně dost zavádějící. Velmi nevhodné pro začátečníky. Až se mi bude chtít napíšu delší komentář. 50/90%