elexmil komentáře u knih
Odkládám knihu s pocitem krasosmutnění. Než knihu vrátím do knihovny ještě si budu pročítat znova některé pasáže. Třeba : " Zpravidla nelítostný kousavý únor ukázal letos vlídnou tvář plnou sněhu. Mlčenlivá a ospalá rána , po uši zakutaná do šátků z rampouchů, nadcházela pozdě a neochotně rozháněla slabým dechem poslední noční mlhu. Kohouti křičeli málo a s nechutí...."
1.3.2024 podle knihy Přípitek předkům: Většina arménských pohádek končí. Z nebe spadla tři jablka. První pro toho kdo vyprávěl. Druhé pro toho kdo poslouchal. Třetí pro toho kdo pochopil.
Vzpomínám na knihy svého dětství a tato patřila k těm TOP. Tu jsem přímo milovala.
Stejně jako u prvního dílu, jako malá jsem milovala a socialistický podtext jsem nevnímala
Jako malá holka jsem nevnímala socialistický podtext a knihu jsem milovala
Četla jsem v dětství a příběh mi připadal divný, nesrozumitelný. Ilustrace jsem ale milovala.
Přečetla jsem za 4 dny. Dobrá zápletka, po mne dost nepochopitelný svět ekonomiky a tisku. Dobrý kokteil různých osobností. Veskrze kladný hlavní hrdina Mikael se specificky volným přístupem k sexuálnímu životu. Sympaticky patologická osobnost hackerky Lisbeth s rysy Aspergerova syndromu (už teď mne zajímá, co se v dalším díle dozvím, co její osobnost formovalo).
Brouzdám seznamy a narazila jsem na tento titul. To byla absolutně nejmilovanější kniha mého dětství. Ta poetika, no nádhera.
Autorovy rozhovory se mi líbí, tady celkem zklamání, úvahy pro mne plané. Asi už nevěřím, že by svet někdo vylepšil.
Nemohu se začíst, odkládám. Asi je to tím, že velice nedávno jsem dočetla Osmý život (pro Brilku) a jsem hrůzami války přesycená. Příběh určitě silný, tak třeba zkusím jindy.
Dostala jsem jako dárek od své dcery. Velmi přínosná. Krmíme již pár let celý rok a v krmítku je to koncert.
Vzpomínám, že zo bylo těžké čtení. Měl by si pročíst každý, kdo si chce adoptovat či osvojit dítě. Před všemi lidmi, kdo do toho jdou hluboce smekám.
Život nám všem přináší starosti, problémy. Hrdinky rozhovorů jich měly nadprůměrně. Četla jsem jedním dechem.
Někdo si zvolí svou osobitou cestu životem cíleně, někoho život usmýká, někdo si se životem neumí poradit. Zajímavé exkurze do života lidí, kteří žijí jinak.
Stejně jako u "Vejce a já" kniha mého mládí, ale milovala jsem ji ještě více než Vejce a četla mnohokrát.
Knihy Betty MacDonald byly knihami mého mládí, četla jsme opakovaně, pomáhaly v době, kdy bylo nemocné tělo či bylo hůře na duši.