elexmil komentáře u knih
Stejně jako u "Vejce a já" kniha mého mládí, ale milovala jsem ji ještě více než Vejce a četla mnohokrát.
Knihy Betty MacDonald byly knihami mého mládí, četla jsme opakovaně, pomáhaly v době, kdy bylo nemocné tělo či bylo hůře na duši.
Nechápu jen 92 procent, jedna z mála knih, kdy bych předpokládala, že bude mít stoprocentní oblíbenost. Milovaná kniha mého dětství.
Můj první přečtený Hartl, příště asi sáhnu po jiném autorovi, styl psaní (až heslovité vyjadřování) mi moc nevyhovoval. Ale na dovolenou bylo dostatečné.
Není vůbec špatné vrátit se k titulu, který byl populární v mém dávném mládí, stále stojí za to. Po přečtení ve mně narostla chuť vidět památky Egypta konečně na vlastní oči.
Stejně jako u Nalezeného světla - zůstává mi v paměti i po mnoha mnoha letech
Jsem na databázi krátce, vzpomínám na knihy, které jsem četla v minulosti. A samozřejmě mi vytanou na mysli ty, které mne něčím oslovily, které byly dobré. Tato k nim zatraceně moc patří.
Hodnotím s odstupem, stejně jako díl první, ten první se mi vybavil hodně lépe. Nicméně kdysi jsem dočetla a líbilo se mi.
Podle seznamů hledám knihy, které jsem v minulosti četla. Tato kniha se mi vybavila jako dobrá, čtivá, se zajímavým popisem kontaktu dvou etnik.
Nedočetla jsem. Filosofující pasáže ubíjející, až narcisistní hlavní postava spisovatele.
Příjemné čtení. Jako v ostatních komentářích i pro mne přínos stran popisu korejsko-japonských vztahů.
Doporučuji těm, kdo se zajímá o způsobu života v kibucech. Styl psaní mne moc bavil
Četla jsem cca před 2 roky a utkvěla mi v paměti jako mimořádná - neobvyklé prostředí mokřadů krásně popsané, neobvyklý příběh dítěte, které v tomto prostředí samo přežije ( je to reálné?), dospívající dívka hledají cestu k lidem
Brilka mne asi uchvátila více, ale i tak plný počet hvězdiček. Oslovilo mne, jak autorka spřádá životy několika osob až do konečného a pro běžného čtenáře dosti hrozného vyústění.
Autorku jsem objevila v návaznosti se svou cestou do Gruzie. Jedna z nejlepších knih, co jsem četla v poslední době. Strhující příběh rodiny v době dějinných zvratů, kdy "kvetly jen černé růže".
Oddechové čtení, tak trochu "červená knihovna", k dočtení jsem se nutila. Pozitivní něco nového z historie Norska. Kdysi dávno jsem v N. byla a tehdy mne nenapadlo, jaké úsilí bylo spojeno s budováním železnice.
Pro toho, kdo jede do Mexika, určitě bezvadný zdroj informacích podaný příjemnou a zábavnou formou. Díky těm informacím jsem při své cestě Mexikem vnímala mnohé, čehož bych si bez přečtení obou Mexikopedií asi ani nevšimla.
Stejně jako u prvého dílu: Pro toho, kdo jede do Mexika, určitě bezvadný zdroj informacích podaný příjemnou a zábavnou formou.