eliska8413 komentáře u knih
Příšerně překombinovaný příběh s neuvěřitelným rozuzlením, za které by se nemusel stydět nějaký pěkný indický film. Myslím si, že by bohatě stačilo vyšetřovat sérii znásilnění, ale zatahovat do toho vraždy, psychopaty, nevyjasněnou minulost a bůhví proč solidaritu vedoucí až za hrob, to je prostě jak když vaří pejsek a kočička. Kdyby to byla prvotina, která nepokračuje dalšími nekonečnými díly, dalo by se nad tímto pokusem pousmát. Takto člověk jen kroutí hlavou co se všechno dá napsat, publikovat a ještě vydávat za bestseller. Jestli mě něco na knize vyloženě vytáčelo, bylo střídání oslovení postav jmény nebo příjmeními. To je příšerný guláš.
Kniha byla neuvěřitelně čtivá. Autor má skvělé vyjadřovací prostředky, pro peprná slova nejde daleko a tím příběh získává na autentičnosti. Až do chvíle než se v příběhu objevily drogy jsem tomu slovo od slova věřila a hltala každou stránku. To jestli jsme nebo nejsme na světě sami je otázka na dlouhé zimní večery. Moc mě bavilo číst knihu ve slovenštině.
Pohodová prázdninová detektivka, kde vše plyne bez jediného zádrhele. Zločin, který nebyl vyřešen za deset let je díky Googlu rozlousknutý ani ne za měsíc. Sice nám autor nedokázal přesně vysvětlit myšlenkové pochody zločince, ani zápletka nebyla úplně domyšlená, ale z hlavního hrdiny aspoň neudělal křížence MacGivera a Chucka Norrise. Takže na pláži si člověk přečte jedním tahem pěknou knížku a než nasedne do letadla může jí nechat někde v knihobudce pro dalšího znuděného hosta hotelového resortu.
S čecháčkovskou škodolibostí hltám příběh o policejní karikatuře, a jeho táááááák dramatickém vyšetřování. Kdybych měla počítat, kolikrát se mi zvedlo obočí, pokaždé, když ten tragéd udělal nějakou poznámku o "moderní době" o "aktuálním tématu" nebo když byla zmíněn jeho naprostý amatérismus, tak počítám ještě teď.
Jak se může stát majorem někdo, kdo neudrží zbraň, jak se může stát policistou rádoby spisovatel bez špetky citu pro moderní technologie. Proč zůstává dál v ozbrojených složkách, když v podstatě vyblije aktuální stav vyšetřování hlavnímu podezřelému a jeho matce, ví asi jen sám autor.
Jestli je skutečně takto francouzská policie nastavena, tak se nedivím, že jsou tam, kde jsou.
Nad obsahem děje se dá jen smát. Zieglerová jako novodobá hackerka byla stejně úsměvná, jako video kočiček na youtube, a stejně uvěřitelná jako články v parlamentních listech. A hlavní záporák Hirtmann je vlastně takový sympaťák, co chrání Martinovo city, přitom dokáže být neviditelný, zároveň na asi deseti místech a ještě nejnebezpečnější na celém světě. Lars Keplers team a jeho Jurek Walter blednou závistí (ale ne moc, protože je zcela možné, že se jedná o jednu a tu samou osobu!)
Další díl si nenechám ujít, protože prostě mi ten zoufalec strašně přirostl k srdci a moc dobře se o knížky bavím. Tato dokonce byla skrouhnutá na snesitelnou polovinu oproti autorově prvotině.
Jak byla Britt-Marie v povídání Elsy nepříjemná babizna, ve své knize to byla příjemná paní se skvělým smyslem pro humor. Když člověk pochopí její životní situaci musí se na ni dívat úplně jiným úhlem pohledu. Navíc kniha je napsána neuvěřitelně čtivým způsobem, stránky jsem spíš hltala než četla a trochu fandila Svenovi, protože v ní viděl hned ženu, která se z ní stane.
Téma starého nesnasenliveho chlapa, ze kterého se díky spravnemu přístupu stane příjemný děda již bylo několikrát zfilmováno i napsáno. Já osobně bych tolik trpělivosti jako Parvenah neměla a proste bych dědka poslala do háje. Nicméně jsem stejně na konci knihy bulela jako želva a ten neruda mi prirostl k srdci.
Z Enza se s každou další knihou stává supermuž. Nevím co mě rozčiluje víc, jestli to jak ho autor popisuje jako nadsamce, erotomana a muže činu, nebo naopak jak ženy líčí povrchně jen podle zevnějšku věku a sexappealu. Oproti tomu, jak pečlivě a do detailní podrobnosti popisuje kdejakou blbost, v ženských postavách se nesnaží o žádný psychologický vhled. V podstatě je staví buď do objektu zájmu Enza nebo do jeho fanatických obdivovatelek. Úplně nejvíc mě vytáčí vztah mezi Kristy a Enzem, kdy se snaží bagatelizovat odchod otce od rodiny a s tím související citovou ztrátu dcery. A pak po jedné hádce a ukřivděném proslovu Enza mu má holka padnout kolem krku jako že až teď pochopila, že vlastně oběť je on a ona ho jen špatně pochopila. Ach tak to pardon, takhle to přesně na světě chodí.
Samotný děj je něco jako Čapkovo pejsek a kočička a jejich vaření dortu. Totálně překombinovaná zápletka, akční scény jak z Ramba 5, neuvěřitelné množství šťastných náhod a tajemný spolek, který to všechno z povzdálí sleduje a řídí. S tímhle tempem tu v příštím díle máme obdobu CIA, tajné oddělení a superhrdinu, který si ničím nezavdá se severskými detektivy.
V době, kdy jsem knihu četla, řešila moje dobrá kamarádka úplně stejnou situaci. Když jsem jí o knížce vyprávěla, cítila se ublíženě, protože ona to přece snáší všechno pro lásku. Protože jsme nezůstaly v kontaktu, nevím, jestli nakonec našla dost sil a kopla toho milého do slabin, nebo si náhodou knihu nepřečetla a nezjistila si alternativní konec.
Knihu jsem bez přehání přečetla jedním dechem. Vyprávění je tak živé, že jsem úplně cítila, že ten příběh prožívám společně s Linou a Elenou. Podívat se nejdříve na filmové zpracování se skvělým hereckým obsazením a pak teprve číst knihu je myslím velice dobrá strategie. Člověk si hezky tváře přiřadí a i chronologie příběhu se pak lépe chápe.
Pokaždé, když si přečtu knihu z takto nedávné doby, děkuji osudu, že žiju až o 50 let déle a že v mezidobí byly tak silné ženy, které mi dokázaly vyšlapat cestu k lepšímu rovnoprávnějšímu životu. Ať už nadáváme na českou kotlinu jak chceme, můžeme být rádi za umírněnost české povahy a emancipovanost mužů (alespoň v mém okolí.)
Knížka měla potenciál, ale autor nevěděl, jak s myšlenkou naložit. Se spoustou věcí se v knížce nevyrovnal, jiné naznačil a nedokončil. U vraha asi sám přemýšlel komu to přišít. Prostě námět dobrý, realizace pokulhává. Třeba priste... Taky na to,jakou měla kniha reklamu je to nakonec dost zklamání.
Kniha o tak hlubokém přátelství které hory přenáší. Opět stejna doba a místo ale tentokrát jiná ekonomická třída Afghánců. Tento příběh je až téměř autorova autobiografie a já prostě nechci věřit tomu že se na světě dejou takoveto věci. Že nikdo proti tomu nic nedělá (nesvede) a existuje skupina lidi, které je to jedno hlavně když to zůstane tam kde to je.
Moc nevím co si o příběhu myslet. Už předchozí díly byly dost přitažené za vlasy, ale v tomto si autoři už vymýšleli jak producenti Ramba. Naprosto nevěrohodné zapletky, nudný popis děje. Snad jen neštěstí Sagy dodalo trochu toho severského temna do jinak více než skvělé krimi série. Doufejme že jiz další díly autoři neplánují. Skončit měli tak před dvěmi knížkami.
Je to prostě zvláštní dvojka a moc nechápu co je vlastně drží pohromadě. Rozuzlení zápletky je takový epochální asi jako když si představuji že se vdám za prince. Ono není na to udělat prostě obyčejnou detektivku s obyčejným příběhem bez nutných monstrózních rozuzlení a vrahovo pohnutek.
Autorka nezapře svoji bývalou profesi. Byť je příběh ze soudního prostřední, není obtěžkán nesrozumitelnými termíny a výrazy. Toho je vtipně docíleno pohledem mladé dívky, která když tomu nerozumí, prostě to přeskočí. Téma je to složité, postavy nejsou úplně rozvinuté, ale opět s přihlédnutím na vypravěčku je to vlastně pochopitelné. Taková emoční nálož na 17 letou holku musí být skutečně vyčerpávající, ono i čtení nebylo úplně snadné, ale oproti jiným severským autorům jsem taky tu lokaci našla jen v názvech ulic, jinak byl příběh Hollywoodsky. Určitě stojí za zfilmování
Už už jsem se chtěla zaradovat, že šel konečně Minier do sebe a napsal skvělou detektivku bez zbytečných rádoby psychodramatických berličkách. Dokázala bych mu odpustit tu "big brother" vsuvku, jak je celý svět hlídaný jedním člověkem. Jako budiž, jsou o tom námětu i seriály, ale že se zase neudržel a musel z člověka udělat psychopata sociopata a zároveň počítačového génia, je prostě na pováženou. Nechápu tu autorovo obsedantně kompulzivní potřebu vložit do příběhu šokující rozuzlení, které akorát u čtenáře s nárokem na "chytrou" detektivku vyloudí pohrdavý úšklebek na rtu.
Silný příběh zasazený do prostředí pro Čechy neuvěřitelných skutků činů a mentality. Autor moc dobře umí popsat historii a důvody které stály za vznikem pro Evropu nepochopitelné země a lidí. Umění propojit děj příběhem několika generací je prostě jasná známka geniality autora, ale ono když se píše srdcem o srdeční záležitosti, tak je z poloviny hotovo. Autor je můj hrdina
Autor se již našel v určitém stylu vyprávění a v podstatě mu asi ani nevadí, že ty jeho příběhy jsou jeden jako druhý, hlavně aby co nejvic šokoval svojí brutalností.
Zase se setkáváme s nešvarem nedotažených závěrů a některých vodítek. Prostě rychle rychlé něco napsat, vždyť ono to ani ty čtenáře vlastně nebaví a skoro jim ty nesmyslné pasáže nevadí, hlavně si udělat čárku s dalším vydanym "dílem".
Asi jsem od karantény čekala více s ohledem na skutečný stav. Minimálně recenze se tvářily tak, že autor vlastně předpověděl budoucnost. Pravda je však taková, že se inspiroval známými fakty o průběhu chřipkových respiračních onemocnění a do toho suplementoval detektivku. Dost mě štvalo, s jakou rychlostí se případ řešil, jak všechny potřebné informace byly hned k dispozici, takže se čtenáři zdálo že se nemůže od knihy odlepit, ale mě stejně přišlo, že té akce je tam příliš a opět autor spadl do konspirace o vyšším zlu. Na druhou stranu je smutné když člověk vidí že sám autor přesně předpoví vývoj nákazy a vlády světa se nedokážou k předpovědi ani přiblížit.
Příběh je psaný velmi čtivě, postavy jsou popsány do posledního detailu a krajina je nastíněna tak, že si myslím, že znám ostrov lépe než svoji obec, ale tak nějak mi tam ty lidské příběhy nesedí. Přijde mi až neskutečně přitažené za vlasy vystavit zápletku na 20 let staré křivdě, která je spíš traumatem pro psychologa než pro vraždu, ještě když má být motivem pomsta za domnělé prohřešky. Samotné rozuzlení zápletky je úsměvné asi jako indický bollywoodský thriller. Samozřejmě nesmí chybět happyend a zjištění že hlavní hrdina má zase pro co žít.
Knížka se četla dobře, děj byl však strašně zamotaný a téma jedna sousedka se peleší se zbytkem ulice mi prostě nevyhovuje a nevěřím tomu. Vraha jsem tušila, ale jeho pohnutku doteď nechápu. Stejně tak některé další dějové linky buď byly zcela zbytečné nebo naopak nedořešené.