Endy17 komentáře u knih
Příběh se čte příjemně a rychle ubíhá, ale v jeho závěru mě čekal hluboký smutek. Ne snad lítost nebo dojetí, ale skutečný smutek.
Tradičně až neuvěřitelně otevřená zpověď o životě v Kerkyře. Tentokrát Pavla zapojila také dceru Ofélii a trošku i syna Janise - nemůžu se dočkat, že v příští knížce dostane příležitost i Adonis.
Místy zajímavé čtení o dovolené na Bali, o exotickém prostředí a nezvyklé mentalitě místních obyvatel. Ničím mě ale nepřesvědčila a rozhodně nijak neovlivní můj život.
Krásný, trochu nostalgický, návrat do dětství. Roztomilé příhody jsou doplněné obrázky, které velmi věrně zobrazují popisované události. Bez Zápalových kreseb by Neználek ztratil hodně ze své poetiky.
Geniální žokej bez bázně a hany vcelku předpokládaně přelstí všechny zloduchy a dobro zvítězí nad zlem. Francis se asi nikdy nestane mým oblíbeným autorem. Příběhy mají spád a čtou se celkem dobře, ale jsou překombinované, místy příliš afektované, občas zbytečně popisné.
Kniha mě pohltila dnes stejně jako při prvním přečtení před více než třiceti lety. A také rozesmutnila. Vlastně - dnes mě rozesmutnila o hodně víc.
Génius českého jazyka (podobně jako třeba pánové Werich nebo Svěrák, jen tak namátkou) na sebe, zdánlivě bez ladu a skladu, navršil povídky, písničky, úvahy, básničky, fejetony a říkačky, doplnil množstvím fotografií a kreseb z dílny S& Š - a vznikla z toho úžasná knížka. Veselá a smutná, poetická a naturalistická, vždy však nesmírně lidská.
Zrůdnost nacistického režimu v trochu jiné podobě.
Nedokážu posoudit, nakolik je vlastní životopis autentický, ale vypravěčem je autor jedinečným a jeho kniha skvělou inspirací k přečtení dalších románů.
Nenapodobitelné obrázky Mikoláše Alše doplňují říkanky z dnešního pohledu hodně naivní, možná dětské. Jsou však s Alšovou tvorbou pevně spojené, mnohdy vepsané přímo do obrázku Mistrovou rukou.
Některé van Goghovy obrazy mě fascinují a jiné mě nechávají naprosto chladným. Stejně rozpolcený byl malířův život, ale Stoneův román je naproti tomu strhující od první do poslední stránky.
Pohled pod pokličku, v tomto případě hodně odklopenou. V souladu s názvem knihy se jedná opravdu o pohled do nesčetných zákoutí soukromého života Jaroslava Marvana.
Poněkud iritující je opakovaně chybně uváděný název filmu Anděl na dovolené (správně Dovolená s Andělem).
Hodně hypotéz, spousta otázek a jen málo odpovědí - autor nevytváří senzační spekulace, spíš jen naznačuje. Nehraje si na českého Dänikena, přestože seznamuje čtenáře s mnohdy neuvěřitelnými skutečnostmi, které si přímo říkají o skandální odhalení.
Trošku netradiční a trošku překvapivý Sharpe, který ovšem neztrácí nic na své obvyklé kvalitě.
Exkluzivní publikace, názvem i anotací snad trošku zavádějící.
Detektivní komedie, která sice nedosahuje literární úrovně jiných autorových knih, ale čte se skoro sama a zaručeně pobaví.
Nejkontroverznější kniha, kterou jsem četl, alespoň podle rozporuplných komentářů a hodnocení určitě.
Neberte ten příběh zas tak doslova, pan Vondruška chtěl nepochybně upozornit a trochu provokovat. Nebo alespoň přimět k zamyšlení.
Kniha se dobře čte, ale špatně hodnotí.... Příliš mnoho náhod, stěží uvěřitelných konspirací a situací přitažených za vlasy. Závěr nijak překvapivý (snad až na Viktora...) Naproti tomu čtivý příběh a zajímavé historické souvislosti, které autor v závěrečné poznámce uvádí na pravou míru.
Nepříliš významná brožura o budování socialismu a míru. Pár zajímavých fotek alespoň trochu pozvedá úroveň agitačního textu, ale hodnotu má jen pro patrioty města.