ennlady komentáře u knih
(SPOILER) Skvěle napsané, věrohodné. Jen se mi chce na konci zakřičet: To ne!!
Hodně mě to mrzí, ale já se s knížkou nějak nemohla skamarádit. Musela jsem se do čtení dost nutit, chytlo mě to až asi sto stran před koncem. Hodnotím jako velice zvláštní a zajímavý příběh s překvapivým vyústěním, ale na mě nějak zdlouhavý. Jinak mám tuhle autorku nesmírně ráda.
Opravdu, kdo před Travičem nečetl Rakváře, tak se v ději i v postavách trochu ztrácí. Což mně nevadilo, protože jsem je přelouskla hned po sobě. Oba příběhy se odvíjejí ve dvou stejných časových rovinách (rok 1969 a 1999), ale autorka se v nich nijak neopakuje, jen občas něco připomene. Takže moje hodnocení: obě knížky si ode mě zaslouží plný počet a doporučuji. A duchové i další určité nadpřirozeno se mi taky líbili.
Dávám 4,5 za čtivost a neustálé udržování čtenáře v napětí. Nemohla jsem se odtrhnout. Podezření se pořád přelévalo jako voda v bárce na rozbouřeném moři, nakonec mi (překvapivě :-)) vyšel jeden z tipů. Přesto mi ve finále s poohlédnutím nazpět přišly některé věci nevěrohodné a nelogické a možná bych si měla celou knížku přečíst znova s vědomím, kdo je pachatel.
Fantazie, ale hezká. Velice čtivý příběh a pěkně vykreslené postavy, třebaže i ty jsou zidealizované. Současnost, kdy Anke pobývá v Berghofu a s Evou Braunovou prožívá její těhotenství až k porodu se střídá s minulostí, kde ženy rodily v koncentračních táborech na špinavých hadrech. Neskutečné porovnání sledované očima jedné postavy. A nad tím vším hrůzně roztažená křídla války, či spíše Hitlerova. Moc se mi líbila postava Evy, strašně jsem s ní soucítila. A celkově úžasně napsáno, i když určitě spíš pro ženy.
Nevím, čím mě kniha oslovila, ale četla se mi skvěle. Samolibý, ješitný, amorální, sobecký "spisovatel" Paul se díky své prolhanosti dostane do situace, kdy se jeho život změní v jízdu tobogánem, rychlost nabírá na intenzitě a už to není legrace. Přestože si myslí, že může kdykoliv vystoupit, je to omyl. Události se sice zdály jen tak lehce plynoucí a nic moc se dlouho nedělo, ale já měla pocit, že se něco každou chvíli dít bude. A pak se dělo. Od samého začátku všechno směřovalo jen a jen do jedněch míst.
Mně se to hodně líbilo. Zajímavý námět a dost nečekané rozuzlení. Doporučuji.
Třebaže tato kniha nemá moc vysoké hodnocení, mně se líbila. Motiv a podstata celého příběhu jsou sice dost zřejmé asi tak od poloviny, třebaže se snaží působit úplně jinak, některé věci jsou dost naivní a ne moc reálné, ale víte co? V téhle době nechci číst nic složitého ani krvavého, nic o obchodu se zbraněmi ani o drogové mafii vyrovnávající si své účty, takže tohle mi teď zrovna sedlo a užívala jsem si to.
No, to byl zase oříšek. Když jsem začala číst, tak jsem nevěřila, že se doberu konce.
Můj první dojem: Panejo, to jsem si naběhla! Co to má znamenat?
Čtyřiatřicetiletý inteligentní a oduševnělý spisovatel a profesor Harry potká na pláži patnáctiletou dívenku kráčející ve vlnách a téměř okamžitě se do ní zamiluje, přestože ji předtím nikdy neviděl a nic o ní neví. Není divu. Nela je totiž velmi krásná a přitažlivá. Kdyby byla jen z poloviny tak hezká nebo dokonce nehezká,ale nesmírně sečtělá a inteligentní, kdyby měla hromadu stejných zájmů jako pan profesor, o nichž by s ním mohla donekonečna diskutovat a navíc byla i hodná a milá, mohla by se stavět na hlavu a milého profesora by určitě neuchvátila. Takže co? Muži se zamilovávají očima, to víme.... ale tohleto je fakt hodně naivní. Holčička, dítě, které má ve svém pokojíčku panenky, které k objektu své lásky vzhlíží s obdivem a neustále mu opakuje, jak ho miluje a chce být s ním celý život, to by měla být rovnocenná partnerka pro muže, jako je Harry? To ale není nic proti Harrymu, který sám se chová jako puberťák, chodí za ní, jak jen to jde, její jméno pořád dokola píše do sešitu, nedokáže myslet na nic jiného, vyznává jí lásku na cárech papíru, aniž by jí je předal, ale naopak se tomu strašlivě silnému citu brání. No tak tomu teda fakt věřím. Když se tedy dají dohromady a začnou se scházet, jejich dialogy jsou jak mezi Oldřichem Novým a Věrou Ferbasovou z filmů pro pamětníky. A že je to láska na celý život, tak tomu věřím tuplovaně. :D
Sám detektivní příběh mě bavil, protože mám ráda vyšetřování. Trochu mi to připomínalo oddělení Q. A taky tady byla jediná postava, která mi byla sympatická, a to seržant Gahalowood. Sice tam byla místa, nad kterými se nedá nekroutit hlavou, ale ke konci jsem fakt četla jako o závod. Takže za to napětí ve finále přidávám hvězdičku. A je pravda, že tuhle knížku asi dlouho nedostanu z hlavy.
Tééééda! Za mě opět naprostá pecka! Trochu jiný Minier, ale vůbec ne horší. Tentokrát se děj odehrává v prostředí hongkongské digitální firmy při vývoji umělé inteligence. Je to strašně napínavé od první do poslední stránky a stejně tak děsivé, zvlášť když si člověk uvědomí, že to všechno je možné a nebezpečné.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
"Všechny technologie popsané v tomto románu existují nebo jsou vyvíjeny. Aplikace a zařízení, která zde najdete, jsou takřka identické s těmi, které už v řadě zemí používají, protože se příběh neodehrává v budoucnosti, ale teď."
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Navíc mě fascinovalo prostředí Hongkongu, které je tak perfektně vykreslené, ulice, kavárny, restaurace, vykřičené čtvrti, policejní stanice a hlavně prostředí samotného výzkumného střediska i obydlí jeho majitele, postavy vědců, policistů, prostitutek a dalších a dalších, čínské prostředí, kde je možné úplně všechno. Je to fakt znepokojující, ještě k tomu v tomto období.
A čte se to úžasně. Už dlouho jsem nenarazila na knihu, kde bych tak honem honem spěchala na konec, abych se dozvěděla, jak to dopadne a zároveň chtěla, aby mi to čtení ještě dlouho vydrželo. Dlouho ji z hlavy nedostanu.
Takže se nechají přehlédnout i drobné chybičky v překladu.
Tak tohle si fakt čtenář nezasloužil! A nezasloužil si to ani samotný příběh!
Od knížky jsem si moc neslibovala, půjčila jsem si ji spíš ze zvědavosti, ale hned na začátku mě čapla a do konce nepustila. Nevím, jak bych to popsala a co bych upřednostnila. Líbilo se mi vyprávění formou deníku psaného kastelánem, který opustil velkoměsto a nastěhoval se do zámku, ačkoliv k tomu neměl žádný zvláštní důvod ani žádné zkušenosti. Líbily se mi postavy, které jej provázely jeho příběhem, o kterých jsem mnohdy nevěděla, co si myslet, ale které byly všechny pomilováníhodné. Moc se mi líbily nadpřirozené věci, které jemu i jeho manželce a dcerce začínaly vstupovat do života čím dál víc. A líbil se mi styl Bočkova psaní, to tedy moc. NELÍBIL se mi závěr, protože žádný nebyl. Tedy byl, ale jiný než jsem čekala. Takže vlastně nebyl. Kdyby bylo alespoň přislíbeno nějaké pokračování....
Autorku mám moc ráda, četla jsem od ní snad všechny detektivky, které u nás vyšly a většině bych dala pět hvězdiček. Ale tohleto teda fakt ne. Dívka Faye utekla z domova před tragickou událostí a nechala za sebou mrazivé tajemství. No dobrá. Ve Stockholmu to pěkně roztáčí, až potká muže svých snů, vznikne oboustranná láska na první pohled a následuje svatba. Zatímco u Faye zamilovanost přetrvává a činí z ní zaslepenou tloustnoucí domácí puťku, u manžela je to zcela jinak. Takže to trvá hezkých pár let, než milé Faye spadnou klapky z očí a pak začne snovat pomstu, kterou dovede do zdařilého konce. Námět tedy docela dobrý, líbí se mi i styl psaní Camilly Läckberg, ale rozhodně by mi postačilo méně erotických scén dopodrobna popsaných. To je jedna věc. Další věcí je ne zrovna moc věrohodná pohádka o tom, jak jdou hlavní hrdince všichni (teda skoro všichni) na ruku při realizaci likvidace manželovy firmy a jak jí to všechno vychází. A pak je tam ještě třetí věc, což jsou všechna ta tajemství z minulosti, která tedy Faye rozhodně nestaví do dobrého světla. Ale to autorka až tak úplně neřeší. Tedy ona hlavní hrdinka ani tak není žádná sympaťanda (z mého pohledu), já bych s ní rozhodně na kafe nešla. Nakonec dávám tři hvězdičky, a to hlavně kvůli stylu psaní, dvě by bylo málo. Omlouvám se všem čtenářům, kterým se to líbilo, každý má rád něco jiného.
Neskutečně čtivé! Možná někomu nevyhovoval styl psaní, ale mě naopak ano. Myšlenky starého, životem nešetřeného detektiva se do toho podle mého hodily. Příběh určitě nebyl zamýšlen jako literatura faktu ani nic podobného (Kramný a další - podoba čistě náhodná). V mnoha dílech českých a ještě více zahraničních autorů se na nás valí historické i jiné události více či méně zkreslené a upravené, tak to prostě je a myslím, že to takový hřích není. A ani jsem neřešila, jestli to či ono je vůbec možné, což pravda mockrát bylo na hraně, Já mám ráda napínavé příběhy, kde děj každou chvíli překvapí něčím novým a misky vah se několikrát převáží na tu či onu stranu. Brala jsem to jako dobrou detektivku, kterou doporučuji.
Tleskám. Tato parketa panu Bryndzovi podle mě vysloveně sedí snad ještě víc než klasické detektivky. Některé dramatické pasáže mi sice přišly trochu zdlouhavé a malilinko přitažené za vlasy, takže jsem chvíli uvažovala o 4 *, ale předposlední a poslední fáze všechno vynahradily. Napínavé, čtivé, nemohla jsem se odtrhnout. Takže 5 a doporučení.
Tak moc ne. Po Doručovatelkách jsem si řekla, že šéfinspektora Ketta ještě zkusím, třebaže mi něteré věci moc nesedly. Zlý pes se čte hezky, styl psaní se mi líbí, ale... pro mě nevěrohodné a hlavně odpudivé. Takže i když konec slibuje (možná) posun v pátrání po Kettově ženě, myslím, že po dalším díle už nesáhnu. Asi.
Tak já jsem docela zklamaná. Po dobré zkušenosti s knížkou Pamatuj na smrt jsem se těšila na další dílo mladého autora. Ale ouha. Zmatek v postavách (a to jsou česká jména!), motanice jednotlivých časových rovin, divný konec, něco jsem úplně nepochopila a popravdě i někde divně překombinovaný styl psaní, našlo se i pár pravopisných chyb. Škoda.
Dávám 3,5 * , skoro 4 *, ale místy mi knížka přišla trošku zdlouhavá. Na druhé straně ale velice silný příběh. Trest, který následoval po společném zločinu dvou děvčat, měl uzavřít navždy jejich společnou kapitolu života a dlouhé roky to vypadalo, že už se nikdy neuvidí. Pak je ale náhoda svede dohromady při nové tragické události a kola osudu se opět roztočí. A nastupují další události, do kterých jsou nyní už dospělé ženy čím dál víc zaplétány. I když jsou zločiny postupně odhaleny, minulost se probouzí v plné síle. Knížka je naplněná emocemi, zoufalstvím, smutkem, vztekem, strachem, láskou i nenávistí, k tomu bezohledností, nevědomostí a chladnou netečností a kdoví čím ještě. Já sama pociťovala hlavně lítost. Určitě mi knížka bude dlouho ležet v hlavě.
Čtivá česká detektivka, rychle ubíhající děj, několik podezřelých, ale konec docela předvídatelný. Ale jo, líbilo se mi.
Nevím co napsat, abych to vyjádřila. Začátek mi připadal nějak divný, ale pokračování to dohnalo. Padesátá léta a rozdíly mezi rasami byly už námětem snad milionu příběhů, popravdě mě málokdy chytly, ale tohle mi vyrazilo dech. Samozřejmě zase maličko nadnesené, ale proč ne. Mým názorem je, že kdo chce číst o čisté pravdě, musí volit literaturu faktu. Takže tady je Ruby bezvadná chytrá holka a detektiv Mick Blank rozumný detektiv a člověk, který s ní spojí síly při vyšetřování vraždy její bohaté zaměstnavatelky. Příběh je to skutečně temný a plný tajemství, třebaže se odehrává v nádherném prostředí zalitém sluncem. Jak tady bylo napsáno, atmosféra je úžasná a stejně tak vykreslení jednotlivých postav. Tleskám a doufám, že se s díly této spisovatelky ještě setkám.
Začínám si na knížky Lisy Jackson zvykat a začínají se mi čím dál víc líbit. A tento příběh se mi líbil hodně. Pořád se tam něco dělo a třebaže jsem se trochu obávala přeslazených romantických scén, bylo jich tam minimum. Navíc se celým příběhem vinulo tajemství minulosti a duchové ještě nedošli svého klidu... to mám taky ráda. Takže ano, dávám 5 * a doporučuji.