ennlady komentáře u knih
Nemůžu říct, že bych byla z knížky úplně odvázaná, ale zas tak špatné to nebylo. Čekala jsem něco víc mysteriózního, takže nějaký čas mi trvalo, než jsem se s příběhem sžila. Osud Davida se plně odkryje až na konci knihy a je to smutný příběh štvance, ale ani život jeho dcery Ady není procházka růžovou zahradou. Rozhodně je to čtení vzbuzující silné emoce, většinou smutek a lítost. Úplný závěr mě trochu zaskočil.
Jsem docela zklamaná. Yrsu mám moc ráda a mám ráda i duchařinu, pokud není nějak přehnaná, ale tohle se mi úplně nelíbilo. Tady příběh sám i styl psaní byly pěkné a nijak se nelišily od předešlých autorčiných děl, ale kdyby se to tak moc netáhlo! Pravda je, že jsem s napětím skákala na další a další stránku, ale mohlo to být trochu dynamičtější. Ovšem sami duchové mi příjemně naháněli husí kůži, to je fakt. Bohužel musím ale souhlasit s tím, že konec byl uspěchaný a za mě ve spoustě věcí nedořešený, dokonce jsem některé věci a souvislosti vůbec nepochopila. Přitom si myslím, že některé postavy by si zasloužily nějaký pěkný a třeba i překvapivý závěr. No nevím...
Díky Čtenářské výzvě jsem si vzpomněla na Píseň o Viktorce, milovanou knížku z mého mládí. Vytáhla jsem ji z knihovny a asi po pětapadesáté přečetla. A opět asi po pětapadesáté žasla a smekala pomyslný klobouk. Tak tomu říkám dílo mistra a nositele Nobelovy ceny. Pro mě to bude vždycky nádhera.
\"Ta, které šeptáš do ucha,
je třeba kráskou z Chavarnaku.
Však může být jak ropucha
a nezatoužíš po opaku.
A jak té krásce z Chavarnaku
budeš jí šeptat do ucha.\"
Velice zajímavý příběh, pěkně se to četlo. A konec jako třešnička na dortu... překvapivé rozuzlení celého zamotaného klubíčka a ještě něco navíc! I když sám závěr se trošku pohyboval na hranici věrohodnosti, mně se prostě líbil. Jednu hvězdičku ubírám kvůli Sebastianovu chování a jeho přístupu k životu vůbec, tedy hlavně k ženám. Na druhou stranu jsem schopná pochopit, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Ale ty ženské za to přece nemohly! Přesto si o něm určitě zase něco ráda přečtu.
Tak já nevím... Jestli je to tím, že pan Ove nasadil laťku hodně moc vysoko nebo co, ale babička mě trochu zklamala. Nebo asi takhle: snad by se mi to líbilo víc, kdyby malá Elsa nebyla tak strašně přechytralá a kdyby se nechovala tak, jak se chovala, s lidmi teda jednala dost hrozně a to i tehdy, když se oni k ní chovali pěkně. Sice to byla holčička s obrovským a dobrým srdcem, které měla po kom zdědit, ale její sociální inteligence byla někdy dost na vážkách. A krmení psa sladkostmi... no taky celkem pakárna, jak zde již bylo zmíněno. Ale tak nějak mi připadá, jako by tak byla "udělaná" a ani za to nemůže. Nicméně i tak má knížka zvláštní kouzlo a patří mezi ty, které se Vám dostanou do hlavy a nemůžete na ně úplně zapomenout.
Líbily se mi všechny detektivky od Camilly Lackberg, ale spolupráce s Henrikem Fexeem je posunula na mnohem vyšší level. Zápletka rozhodně zajímavá, jejíž úplné rozlousknutí si čtenář vychutná až na samém konci. Navíc se mí líbí styl psaní, no a hlavní postavy Mina a Vincent se svými pro mě sympatickými úchylkami, ty tomu přidávají pátou hvězdičku. Zkrátka opravdu povedená knížka. Doporučuji.
Docela mi trvalo, než mě knížka začala bavit, proto také ubírám jednu hvězdičku. Jsem ráda, že jsem ji neodložila, protože najednou to začalo být zajímavé a napínavé a události a osudy do sebe začaly zapadat, což mám u detektivek nejraději. Konec skvělý, doporučuji a těším se na další díly série.
Knížka mohla být kldně o něco kratší a navíc o něco méně brutální. Ale pěkně napsaná, třebaže toto téma je v literatuře dost opakované. Navíc jsem podobně jako Allla9 zjistila, že jsem vynechala jeden díl ze série, což zrovna tady trošku vadí. Teď čtu Výkupné pro krále, kde pro mě teprve vyjdou na povrch některé souvislosti. No, nevadí.
Dobře zpracovaný příběh, v každém případě zajímavý a čtivý. A překvapivá odhalení. Jen Alexandr Kraus je na můj vkus trochu moc velký suverén. Ale i tak... krásné (a místy i trochu děsivé) prostředí Karlových Varů, kam často jezdím a které mám pod kůží. A ano, je pravda, že pan Mazáč je jedním z těch, kdo pozvedá úroveň české detektivky hodně vysoko. Díky mu za to.
Je pravda, že paní Ivanka už napsala i lepší knihy, ale stejně... Člověk musí obdivovat její humor, se kterým se vyrovnává i s těmi ne zrovna příjemnými životními situacemi. Navíc přiznává, že je hypochondr a tomu moc dobře rozumím. :-)
Skvělá knížka, moc se mi líbila. Žádné velké zdržování, děj odsýpal a pořád se něco dělo. Navíc mám ráda styl autorova psaní. Konec nebyl až takové překvapení, tušila jsem souvislosti a pachatele, ale i tak spokojenost. Autor se do toho obul a některé aktéry moc nešetřil, ale i tak... Doporučuji.
Tak nevím... Na knížku jsem se moc těšila, příběh z amišského prostředí mě lákal, ale asi jsem čekala víc. Námět skvělý, styl jako vždy úchvatný, ale nějak se to vleklo, měla jsem pocit, že se děj točí pořád dokola a při každém otočení se odkryje malý kousíček pravdy. Advokátka Ellie měla moje sympatie. Z civilizovaného přetechnizovaného světa se dostala do amišské vesnice, kde nebyla ani elektřina a kde musela vykonávat práci, kterou v životě neviděla, a to proto, aby ji obyvatelé mezi sebe přijali a aby mohla zdárně obhájit mladinkou Katie obviněnou z vraždy novorozeněte. Oproti ní mě amišská dívka Katie někdy pěkně štvala svým zvláštním chováním (u Amišů ale asi normálním a i v tom je ten rozdíl). Nicméně než zazvonil zvonec a byl konec, tak se její výpovědi několikrát změnily a chudince advokátce z ní zcela oprávněně šla hlava kolem. Zvlášť když tato prožívala i své osobní problémy a životní změny.
Konec mě až tak nepřekvapil, něco podobného jsem čekala.
Skvělý námět a precizně propracovaný děj. Dětské (spíš dospívající) postavy dodávají příběhu ještě větší napětí a kouzlo. Třebaže děj není úplně nebitý událostmi, pěkně se to čte a směřuje k překvapivému závěru. Bussiho knížky mám moc ráda a tato opět není výjimkou. Já rozhodně doporučuji.
Pro mě příjemné překvapení. První zkušenost s Grahamem Mastertonem a hned moc pěkná. Ty nechutné morbidní pasáže jsem přeskakovala a tím pádem mi nic nebrání dát 5 *. Postavy se mi taky dost pletly, ale nic to neubralo na čtivosti. Spisovatelův styl vyprávění je pro mě velmi chytlavý a Katie mi je už od 1. dílu sympatická. Vůbec mi nevadily ani vstupy do jejího osobního života a řešení soukromých problémů.
Mně vůbec nevadil zdlouhavý děj, naopak. Pozvolné dobírání se pravdy a odhalování starých i nových tajemství mám ráda. Bohužel mi tam odkrytí některých tajemství chybělo. Přesto doporučují těm, kteří mají rádi tento styl.
Opravdu nenáročná oddechovka mezi těmi severskými krváky. V podstatě se mi to docela líbilo, třebaže hlavní hrdinka je skutečně poněkud praštěná a dělá nerozumné věci, ale to je v těch zahraničních detektivkách naprosto normální a ani nám to nepřijde divné. Totéž platí i o některých událostech, shodách náhod a jednání ostatních postav. Prostě tak 3,5 *. Jo, ještě jsem nepochopila, proč ten Josefínin švagr s tím policajtem káceli na zahradě ten strom. Ale asi to tak mělo být. :-)
No toto! To bylo jako co? Nevím, jestli si to zaslouží tu jednu hvězdu, ale jo, řekněme za snahu. Já bych to hodnotila jako průměrnou práci průměrného žáka (spíš žačky) druhého stupně základní školy. Příběh... no, řekněme ne moc dobrý, postavy šílené, omáčka kolem nejedlá a styl psaní? Třeba: "Koruny stromů se ledabyle ohýbaly. Každý kousek jehličí o sebe lehoulince třel a přetvářel venkovní auru do ohavnější podoby." Nebo: "Žlutá koule zarputile stoupala a odháněla noční stín." Tak takovýchto skvostů je tam plno.
Samotný příběh spočívá v tom, že dvě holky (Lilly a Lucy) se vydají autem na chatu, ovšem zabloudí, mají autohavárii a každá zvlášť hledá pomoc, takže se vzájemně ztratí. Lilly dojde do vesnice opředené dávným tajemstvím a strachem. Obyvatele děsí prazvláštní bytosti, které přicházejí k jejich obydlím s jasně zlými úmysly a dokonce občas někdo z vesnice zmizí.
A tak se to motá pořád dokola, nebojácná superžena Lilly hledá Lucy, a když se jí podaří přesvědčit pár mužských z vesnice, společně s nimi se vydá záhadě trvající několik desetiletí přijít na kloub, což se za celou tu dlouhou dobu nikomu nepodařilo. Příznivci romantiky nejsou ochuzeni ani o velkou lásku na první pohled... no a pak to všechno nějak dopadne.
Já nevím, asi nejsem správná cílová skupina, ale já bych knížku asi nikomu nedoporučila. Možná některé puberťačce.
To nevymyslíš! Tak já nevím. Prvn část byla opravdu čtivější a byla jsem napnutá, co se z toho vyklube. Nicméně nad tím, co se vyklubalo, mi zůstal rozum stát. Celé to vyústění (nejen rozuzlení) mi přišlo jako pěkná komedie. Ale četlo se to celkem pěkně, takže 3 *.
Vůbec nedokážu říct, čím mě tahle knížka dostala. Mezi horory bych ji rozhodně nezařadila, ale psychotriller to podle mě určitě byl. Dvě mladé ženy se nastěhují do prapodivného domu v Londýně, jedna po druhé, druhá až poté, co je první mrtvá. Obě jsou okouzleny nejen domem, ale hlavně jeho majitelem a tvůrcem - a tady je úžasné střídání vyprávění Emmy a Jane, kdy obě prožívají a cítí prakticky to samé a navíc jsou si i fyzicky podobné, což je až děsivé. A nejen to. Podle fotografií na internetu obě zjišťují, že velice podobně vypadala i majitelova manželka, která i se synem zemřela za podivných okolností.
Knížka vás nenechá vydechnout. Krátké kapitoly a pravidelné střídání vyprávění ve dvou časových rovinách vás žene jak vichřice a najednou jste na konci. No, a konec... no, ten opravdu mohl být trošku propracovanější, proto taky ubírám jednu hvězdičku.
A ještě něco: Skoro nic není tak, jak to vypadá. :-)