Eridan
komentáře u knih

Kniha na jeden večer, kdy se zasmějete, občas zamyslíte a bude vám tak nějak dobře...


Chcete si přečíst netradiční cestopis? Tak tady ho máte! Pana Marca Pola zajímá především víra, ženy a různé báchorky a zkazky. Ne nutně v tomto pořadí. Nudit se nebudete, to zaručuji.


Dá sa. Lehce kanální humor s občas dobrou pointou proložený kupou ostravského dialektu.


Kniha ve mě vyvolala spoustu vzpomínek a příjemné nostalgie. Je zvláštní, kolik toho může mít člověk společného s někým jiným žijícím ve stejné době. Hvězdičku navíc dávám za vymazlený styl knihy - různé fonty, poznámky na okraji psané 'ručně' a hlavně spousta dobových relikvií od desky Abby až po talířek s kačenkou. :)


2035 v první polovině knihy dost připomíná první díl (stejné chraktery, stanice, plnění mise), ale nenechte se odradit. Druhá polovina vám roztaví mozkové závity! Budete svědky nečekaných odhalení a zvratů v příběhu. Mě osobně se líbilo trošku drsnější ražení některých stalkerů (pro sprosté slovo nejdou daleko). Oslovili mě také mytologické narážky (Mojžíš a vyjití z Egypta, Mesiáš). Příběh rozvíjí jak 33, tak 34 a dostane ho na troch jinou - postmoderní rovinu. Užil jsem si to a klidně bych si dal ještě 2036. Co tomu říkáš, Dmitriji?


Unikátní kniha. Napsána v roce 1949 (autor zemřel o rok později), kdy se toho o totalitách přece jen nevědělo tolik jako dnes. Proto mě překvapily až prorocké pasáže a popisy manipulace Strany. Některé pasáže jakoby vypadly z budovatelských deníků ČSSR. Dílo je rozděleno do tří knih, z nichž každá mi připadala natolik odlišná, že jsem chvíli přemýšlel, zda ji napsal tentýž autor. První je racionální a až suchopárný popis totalitního režimu, druhá emocemi nabitý milostný vztah a třetí kniha je jednoduše řečeno psycho-teror. Přesto to drží pohromadě a zejména ve třetí knize se jednotlivé roviny propojí. Občas mě zamrazilo. Kniha mi dlouho zůstane v mysli. Společně se 451 stupňů Farenheita ji považuji je jedno z nejzdařilejších anti-utopických děl.


Příjemný melanchoický příběh (takřka) platonické lásky, který nikam nespěchá, ale rozhodně nenudí. Přečtěte si pokud máte rádi Orient, jídlo, vztahy.


Kniha do sebe skvěle zapadá a každá informace má své místo - příběh je výborně promyšlen. Bavily mě všechny 3 knihy (život v ZOO, život trosečníka i život v racionálně založené společnosti). Občas dost naturalistické, magické a fantaskní. Závěr mě odboural. Zůstává ve mě víra v příběh a zároveň racionální pochybnost. Prošel jsem přesně těmi stádii pochybností a odmítnutí, které autor chtěl. Pohrál si se mnou a mě se ten nápad líbil. Je mi jasné, že několik dní tuhle knihu nedostanu z hlavy. Což je důkaz velmi dobrého díla.


Kniha je určena především dětem tak mezi 8 až 16ti lety (pokud jste v tomto věku, klidně si hvězdičku přidejte). Přesto mě jako dospěláka docela pobavila, byť byla dětsky přímočará. S filmovým zpracováním má společné snad jen jména hlavních hrdinů a svět Vikingů. Ale vyloženě to není na škodu. Palec hore za kupu humoru (trošku mi připomíná Pratchettovu knihu Nefalšovaná kočka) a vymazlené vydání ve Slovartu s obálkou z plastických dračích šupin, kvantem dětských malůvek a druhů písma. Těším se, až dobrodružství Hiccupa Škyťáka budu předčítat synovi.


Sbírka weird tales lehce připomínající kdysi populární seriál "Věřte, nevěřte". Takřka vždy mě dostal závěr povídek (někdy až hororový). Bradbury si většinou vezme nějakou fóbii a s ní pracuje (až ad absurdum). Např. strach z pohřbu zaživa, poporodní depresi, strach z utopení. Hrdinové jsou bohužel svou vyšinutostí jen málokdy sympatičtí a tak jim moc nedržíte palce. Často se také opakuje motiv disharmonie v partnerském vztahu.


Osobně mi tento americký styl psychologie života sedí. Když otevřete knihu psychologie evropského typu, čeká vás spoustu definic a třídění pojmů, přitom v praxi vlastně nevíte, jak poznatky uplatnit. Většinou je závěr těchto knih: Najděte si psychoterapeuta. Tím Bowen netrpí. Místo psychologů cituje filmy a hudební texty. Místo sbírky pouček dostanete jednoduché instantní moudro a k tomu hezkou praktickou metodu jak si ho osvojit. Používá selský rozum. A zasmějete se. Že to je pořád dokola? No a? Vy byste s tou výzvou začali, kdyby to bylo napsáno jinak? Pochybuji... Já s ní začal a zatím se stále nemohu přehoupnout přes první den. Je to boj, ale věřím, že to dám! Díky za inspiraci Bowene!


Stejně jako 2.díl více akčnější, přímočarejší a méně hororové než díl první. Bavilo mě to více než díl druhý a krapet méně než ten první. Důstojné zakončení trilogie. Myšlenku knihovny duší a rozvoj Portmanových schopností autor dobře zvládl. Daří se mu hezky namixovat akční scény tak, aby byly napínavé a aby jich nebylo moc. Osobně jsem si oblíbil humor Sharona (Chárona) a mostních hlav. Rád bych si přečetl i další díl, zasazený třeba o 5 let později v současnosti. Ono, kdo ví, jak to s Benthamem vlastně dopadlo, že?


Četl jsem s s několikaletým zpožděním od prvního dílu a myslím, že to bylo dobře. Prostředí je víceméně stejné, cestuje se méně, charakterů více. Hlavní zápletka není špatná. Osobně jsem si oblíbil Homéra (I když bych to na první pohled neřekl) a jeho touhu po vědomostech a psaní příběhu. Příjemné byly i narážky na řeckou (Prometheus) a biblickou (archa) mytologii. Saša byla sympatická, Leonid zvláštní, ale taky si mě postupně získal. Hunter byl někdy až moc super muž, ale jeho vnitřní souboj mě také pohltil. Nemohl jsem přestat číst a zajímalo mě, jak to bude dál. Plus je lehká filozofická nadstavba (co dělá člověka člověkem? Jsme v jádru zlí nebo dobří?). Těším se na další díl.


Kniha svým stylem a podrobnostmi připomíná spíše deník nebo blog. Je to pohled tehdy 16ti leté dívky na problémy v Pákistánu související především se vzděláváním dívek a islámským fundamentalismem. K přečtení bych ji doporučil všem, kteří si chtějí rozšířit obzory a pochopit muslimy a jejich odlišný svět. Jak je z knihy krásně patrné, ne všichni jsou teroristi a fundamentaliste toužící po krvi. Malále držím palce, aby se jí její vize vyplnila.


Agatha mistrně ovládá lidskou psychiku a má neuvěřitelnou fantazii při vymýšlení zápletky. Pohltí vás paranoia a když už si budete myslet, že víte, kdo je vrah, Christie vás opět doběhne. Všechny mé 4 teorie byly postupně zborceny jako domeček z karet, i když pravda byla někde uprostřed. Bavil jsem se, bál a lámal si hlavu. A tohle vše má pořádná detektivka přece mít.


Je to klasika žánru a docela mě zajímalo, jaké to bude. Osobně bych prvních 120 stran zkrátil tak na 10. Je to plné technických nezáživných popisů - o tíži, fungování družic, popisy planet apod. Ano, je to novátorské, když člověk uzná, že v roce 1968 ještě nevkročila lidská noha na Měsíc, ale přece jen jsem měl pocit, že čtu učebnici fyziky. Když pak autor začal popisovat, jak hlavní hrdina jde na záchod a má nutnost nám to popsat do nejmenších technických detailů, tak už mi to přišlo trochu moc. Část s Halem bych naopak prodloužil, ´souboj´ mohl být ještě dramatičtější. A poslední část byla zas až trochu moc iracionální, ale asi to k A. C. Clarkovi hold patří...


Dovolím si srovnat s jinými britskými autory Terry Pratchettem (série Zeměplocha) a duem Grant - Naylor (seriál a knihy Červený Trpaslík). V paradicko-sarkastickém duchu jsou si podobní, ale řekl bych, že využívají tyto prostředky jinak než Adams. Pratchett i Grant - Naylor vytváří svůj svět, jeho pravidla, děj plný akce s trochou té romantiky. Sarkasmus je jen jakousi významnou špetkou, kořením. Adams nás zavalí kořením a jaksi zapomene na děj. Spíš to připomíná jakousi sérii skečů, ne příliš dobře poskládané za sebou. Charaktery nehrají moc velkou roli, jsou nepropracované a až příliš často jsou zachraňovány nějakým nesmyslem. Do toho spousta popisů, ano občas vtipných, ale celkové vyznění je spíš nudné. Škoda, čekal jsem od legendy víc. Co mě oslovilo je audio zpracování, které se dá najít na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=Hrrn_rmz63E&t=282s Namluvil Jiří Lábus, Marek Eben, Miloslav Moravec a další čeští herci. Knihu zkrátili asi o třetinu, vynechali popisy, občas něco předělali do dialogu nebo lehce upravili. Spojili 1. a 2 díl. Všechny důležité vtípky jsou zachovány a má to úplně jinou dynamiku - spád.


Na prvním díle mě uchvátil nový svět a jeho postupné objevování v mysteriózním duchu, pocit ohrožení a psychologická témata (především vztah otec-syn). V druhém díle už jsou karty rozdány, ale přesto vás čeká několik zajímavých rozšíření mytologie světa Podivných (např. zvěřinec, duše). Psychologická rovina se více soustředí na partnerské vztahy. Pocit ohrožení (až na pár výjimek) není tak silný. Styl se přehoupl z mysteriózního na akční putování ve stylu Pána Prstenů. Mě osobně bavil první díl o trošičku více, ale určitě budou tací, kterým víc sedí tenhle styl. Každopádně je to kvalitní dílko a konec vás napne tak, že třetí díl číst prostě budete.


Napínavé od začátku až do konce. Autor skvěle vrství příběh, takže čtenář má pořád před sebou nějakou otázku nezodpovězenou a čeká, co bude dál. Strhující. Nápad smyček, netvorů a stvůr je dobře propracovaný, ostatně jako celá kniha. Dle mého příběh alegoricky zpracovává dospívání. Smyčka představuje dětství - bezpečí pod dohledem rodičů (slečna Peregrinová), ze kterého děti (ne)chtějí vykročit do světa (dospělost) a postavit se na vlastní nohy. Dítě v nich si myslí, že na to ještě nejsou zralí a pochybují o sobě, mají strach ze zodpovědnosti za vlastní život, a přesto (nebo právě proto) po ní touží. Fascinovalo mě jak všechno v knize má svůj význam a místo. Fotografie (prý skutečně dobové) skvěle dokreslují příběh. Navíc bez zbytečných sexuálních nebo násilných scén. Jednoznačně 5 hvězd a hned začínám druhý díl!


Myslím, že jednou za čas je fajn se zastavit a popřemýšlet o svém životě. O tom, kým jsem byl, kým jsem a kým bych se chtěl stát. Tato kniha je k tomu velmi dobrým nástrojem. Provede vás od dětských slibů (už nikdy...!), které mají vliv na to, kým jste, přes tužby muže, jeho tváře, role, pasti, znaky, až k životním úkolům. Nabízí i jakousi revizi a motivaci do budoucna. Některé výroky ve mně rezonují a budu je dále zpracovávat. Děkuji za ně! ;-)
