Eridan komentáře u knih

Knihu jsem si užil a těším se na film. Sledovat dnešní svět očima nejslavnějšího diktátora vede jednak k zamyšlení a jednak k úsměvu. A kniha balancuje na této hranici velice dobře. Určitě bych rád četl i druhý díl. Znát lépe německou politickou scénu, asi bych se smál ještě více. Otázka je: Kdy se to podobnému člověku povede a to, co vypadá jako nadsázka, realizuje?

2 20.07.2021

Příjemné zpestření jednoho večera. Pro skalní fanoušky kapely asi žádná novinka, přesto i oni možná ocení nejen hezké ilustrace. Lehké črty Freddieho osobnosti a několik citátů a kontext vzniku písní jsou prostě fajn.

3 12.07.2021

Monumentální freska souboje dvou světů - pohanského a křesťanského na pozadí milostného shakespearovského příběhu Romea a Julie alias Vinicia a Lýgie. Děj začíná jako detektivka, pak se z něj zrodí milostné drama a nejednou sahá k tragédii. Uchvátila mě autorova znalost historie, mytologie i různé narážky, pozdravy a celková plastičnost světa. Vývoj charakterů je místy překvapivý. Několik soubojů dodává ději šťávu - Tigellinus versus Petronius, Petr versus Nero, Chilón versus Glaukos. Charisma křesťanů je nakažlivé. Několikrát mě autorovo líčení dojalo a citově pohlo. Skutečně mistrovské dílo! Otevřelo se mi úplně nové zákoutí literatury.

19 07.07.2021

Jak přežít Gulag? Solženicynův recept je poměrně jednoduchý: "Přežij jeden den a postupně přežiješ celý trest. Pokud Ti ho teda neprodlouží. A to oni asi udělaj, takže kašli, prosím Tě, na nějaké ideály a myšlenky na to, co by mohlo být. Důležité je teď a tady. Trochu toho chleba a tepla. O ničem jiným život ani není. Nebo snad jo?" V tomto duchu se nese celá kniha. Chybělo mi a rušilo mě: 1) charakter hrdiny je neskutečně plytký. O minulosti téměř nepřemýšlí, budoucnost neřeší. Emoce nejsou na pořadu dne. 2) Ideály - Franklovo "A přece žít životu ano" je zajímavé tím, co hlavnímu hrdinovi pomáhalo přežít. Soustředění se na dílo, úkol, psaní knihy. To zde nenajdeme. 3) Jirásek by Solženicyna miloval! Dokáže na 5ti stranách popisovat stavbu zdi. Kam která cihla přijde, kolik malty se přidá a jak je rovná. Proč? Komu tím prospěje?
Takže celkově mě kniha dost nudila nekonečnými nezáživnými popisy a povrchním hrdinou. Kdyby měl Jeden den popsat dnes, popsal by den průměrného dělňase, který maká někde ve skladu, detailně by sklad vylíčil, každou plechovku a zákoutí, každou minutu směny. Doma by ho nikdo nečekal a vlastně by o tom ani nepřemýšlel. Proč by to někdo četl? Inu - některé popisy jsou zajímavé. Fungování gulagu a jeho hierarchie například. Hlavním hrdinou vlastně není Ivan Děnisovič, ale gulag samotný. O ten jde především. Popsat jeho strukturu a duši. Jednotlivec není podstatný. A jeho touhy a přání už vůbec ne. Takže čtěte, jen pokud jste vyloženě racionální typ, který miluje strukturu a popisy a na emoce si nepotrpí. jinak vás čeká zklamání.

4 13.06.2021

Lewis je v této knize hodně racionální. Samo o sobě to není špatné, ale někdy mě to neustálé škatulkování a argumentování unavovalo. Jeho styl mi připomíná Reného Descarta. Z ideje odvodí exitenci něčeho, co přesahuje člověka a nazve to Bohem. Cogito, ergo sum. Bohužel stejně jako Descartes i Lewis někdy předkládá jen jediné možné řešení. V několika případech je to ale zkreslení. Možností máme víc a rozum nevyužíváme plně. Tvrdit, že máme jen jednu cestu, když máme minimálně dvě a tvářit se u toho, že opravdu rozlišuji a argumentuji z faktů a axiomů, je přinejmenším nefér. Ale celkově vzato, pokud jste křesťany - asi vás kniha potěší. Pokud jste ateisty, asi výrazně váš život nezmění. Pár myšlenek se mi opravu líbilo.

1 04.06.2021

Kniha se čte jedním dechem. Je to taková psychologická detektivka. 3 příběhy, 3 vrahové spokojeného života, 3 rozuzlení. Strhující. Velmi dobře napsáno. K metodě jako takové mám výhrady a zejména třetí příběh mi nasadil skeptického brouka do hlavy. Ale to s literární kvalitou nemá co dělat. Pokud máte rádi psychologii, detektivky a nevadí vám lehký ezo přesah - pak vás to bude bavit.

30.05.2021

Příjemná oddechovka. Nejvíc mě bavil Jeremy, méně Grenville a bez Hayleig bych se i obešel. Celkově však Grant vybudoval velmi slušný příběh, který se v závěru propojuje. Závěr mě docela překvapil (příjemně). Nutno říct, že člověka po přečtení této knihy napadají šílené nápady - třeba jít si zaběhat nebo si dát o párek k večeři méně. Varoval jsem vás. ;-)

3 26.05.2021

Jedna z nejlepších psychologicko-populárních knih, které znám. Jednoduchá, jasná kuchařka k překonání negativních pocitů. Základní technika je dobře vysvětlená a aplikovatelná snad na všechny negace. Doporučuji.

3 23.05.2021

Gump si mě získal. Zprvu to bylo takové nervózní nedůvěřivé očichávání, které ale zejména závěr proměnil v srdcovou záležitost. Pohledem psa je ten náš svět docela chladný a někdy hodně krutý. Snad je ta naivita skutečně chrání před šrámy na psí duši. Hezké dílko k zamyšlení. Něco sladko-bolného ve vás po přečtení zůstane...

12 17.05.2021

Vynikající kniha! Snad ještě lepší než Hana. Rukopis autorky je charakteristický (tak trochu rodinná sága vinoucí se přes desetiletí a v popředí ženské hrdinky bojující proti temné totalitě strachu). Poslední čtvrtinu knihy jsem četl jedním dechem a nedokázal ji ani na okamžik odložit. Reptalům, kteří děj vidí jako přitažený za vlasy vzkazuji, ať si prostudují třeba 50.léta u nás a pražské jaro a následnou normalizaci. Mohlo se to stát, soudruzi, mohlo... Naštěstí však žijeme v jiném světě. I když...?

19 05.05.2021

Pokud se vám líbil druhý a třetí díl, čtvrtý se vám bude taky. Stylem jsou si dost podobné. Za mě byla první polovina knihy zbytečně dlouhá, nová zápletka zajímavá, ale dokázala mě nadchnout až po objevení nové podivné - což je poslední čtvrtina knihy. Úplný závěr mi přišel zbytečně klišoidní. Asi je takhle série příliš YOUNG adult. Líbilo by se mi, kdyby bylo Jacobovi tak o 10 let a zkušeností víc, nebo třeba příběhy starého Abea. Chybí mi nějaký přesah, zralost, hlubší problémy než jen pohled dívky a touha po nezávislosti. Např. Enderova hra nabízí něco i dospělému publiku, přesto že je v něčem Jacobovi podobný. Ender nutí k zamyšlení, Jacob ne. A to je škoda. Celkově je to příjemně ubýhající čtení, občas zábavné a napínavé, občas trochu zdlouhavé.

02.03.2021

Ke knize jsem se dostal více méně náhodou v rámci čtenářské výzvy. Nic jsem o ní nevěděl a to doporučuji, protože mě děj neustále překvapoval. Co se týče příběhů - kniha první a příběh Miry: ten mě vtáhl a hlavní hrdinka mi byla hned sympatická. Autorka skvěle popisuje svět viděný dětskýma očima i první lásky a kamarádské konflikty. Kniha druhá - Ti přede mnou byla pro mě trošku zklamání. Zmizela ich forma, místo ní se vyrojilo spoustu postav. Odkrývání záhad zmizelo a čtenář má najednou k dispozici obsahy myslí všech aktérů. Nic nezůstává skryto. Což je na jednu stranu zajímavé, jako Bůh vidíme vše, na druhou stranu mizí realističnost a prostor pro dohady. Připomíná spíš nějakou rodinnou ságu. Třetí kniha - Já Hana, se vrátila k formě vyprávění knihy první. Tedy opět ich forma, dohady, pocity, soustředění jen na jedince a jeho prožívání. Skvěle vykreslené charaktery a krásný jazyk. Poslední kousky skládačky do sebe zapadly. Příběh mě pohltil. Vřele doporučuji.

23 20.01.2021

Příjemná, vtipná a dojemná kniha o nelehkém tématu umírání a rakoviny. Postavy jsem si zamiloval. Dějová linka s pokračováním knihy Císařský neduh mě bavila i napínala. Závěrečné myšlenky byly fajn. Žádný zbytečný kýč, spíš nadhled.

9 01.01.2021

Můj pohled na život nijak zásadně neovlivnila. Kniha, která má být o smyslu života, mi spíše připomíná sbírku klišé, které se dá najít v jakémkoli lepším hollywoodském filmu. Tedy hlavní myšlenky? "Peníze a kariéra Ti chlapče nepřinesou štěstí. Víc se zaměř na vztahy. Nebuď sobec a dávej." Toť vše. Nic víc moudrosti vás nečeká. Ano, je hezky napsaná, ano, plná pozitivních emocí. Ale myšlenkově to je docela nuda. Škoda...

11 23.11.2020

Sněhová královna mi přišla jako příběh s velkým, ale nevyužitým potenciálem. Proč potkala všechny ty postavy? Proč pak nehrály v příběhu nějakou roli? Proč tam chyběl střet s královnou? A co měl znamenat konec?

1 03.11.2020

Kniha mi pomohla. Její styl připomíná spíš americkou psychologii (zaměřenou na příběh a emoce) než tu naši německo-českou, která má zálibu v dělení a popisování (racionalizace). Což mi vyhovovalo. Rady jsou jednoduché a opakují se stále dokola, takže čtenář ví, co má dělat. Zkušenosti slavných osobností jsou navíc výborným doplňkem. Znovu v nich uvidíte ty stejné rady, jen uplatněné v praxi. Navíc se přesvědčíte, že to skutečně funguje. Takže za mě plný počet.

1 29.10.2020

Tohle se opravdu povedlo! Hned po přečtení Deníku jsem si smlsl na této komiksové jednohubce a velmi jsem si pochutnal. Mé oblíbené pasáže zůstaly zachovány, ty druhé zkráceny. Ilustrace jsou geniální a dávají knize nový rozměr, přesah a hlavně zdůrazňují Anniny pocity zejména humor a nadsázku, ale také melancholii a strach. Dal bych jako povinou četbu ve školách. Věřím, že by se líbila.

6 25.10.2020

Kdybych měl jedním slovem vyjádřit, o čem kniha byla především - pak řeknu o dospívání. O hledání sama sebe, nezávislosti na rodičích a jejich kritice, o růstu sebevědomí a vyrovnávání se s pocity méněcennosti. O hledání důvěrnosti, intimnosti a přítele. Holocaust není hlavní téma, jen tohle všechno urychlil. Kniha je stejně rozpolcená, jako její hlavní hrdinka. První polovinu píše kritická hádavá holčička, druhou polovinu melancholická bytost, která hledá sama sebe a své místo ve světě. Je mi líto, že nikdy nemohla dospět a splnit si tak svůj sen stát se spisovatelkou. Na druhou stranu by tak asi nikdy nevyšel její deník. Myslím, že by ho přepracovala na knihu o zadním domě.

12 24.10.2020

Klidná, místy vtipná kniha v níž se v mnoha situacích poznáte. Pokud se vám líbila Introvertka, bude se vám líbit i tahle...

4 16.10.2020

Autor má obrovský přehled. Kombinuje mytologii, Bibli, dramatiky, historii a kdo ví, co všechno jsem ještě nepostřehl. Nečte se snadno. Jednak kvůli moři odkazů, jednak kvůli zvláštním obratům, jednak kvůli tíživému tématu smrti, nicoty, marnosti, ke kterému se neustále vrací.

1 06.10.2020