ErikaJ komentáře u knih
Tuto knihu jsem se rozhodla přečíst pro její zajímavý název i krásnou obálku, a nelituji!Dojemný příběh o rodinných vztazích, které zasáhne smrt blízké osoby na nemoc, o které se v té době moc nemluví. Příběh o přátelství, o hledání sama sebe a o znovuobjevení sourozeneckého pouta. Jedna z mála knih, na kterou si vzpomenete i po letech.
V knizkach Gemmy Liviero se zpocatku ztracim,ale uz vim,ze musim vydrzet,nez se v postavach trosku zorientuji a jakmile pochopim,kdo je kdo,nemuzu se od knizky odtrhnout. Stejne jako Zlomeni andele,i tato knizka je velmi poutave napsana a konec nepredvidatelny.Urcite doporucuji!!
Zpočátku jsem se nemohla začíst, knížku jsem odložila, ale po měsíci mi to nedalo, opět jsem ji otevřela a po prokousání se začátkem mě kniha začala velmi bavit. Osud vily a Skleněného pokoje mě velmi zaujal, že jsem si na internetu hledala další informace i fotografie a přemýšlím, že bych se tam časem ráda vypravila podívat.
Knížka se mi moc libila. Děj knizky me drzel v napětí po celou dobu. Bylo to čtivé, žádný krvák, podezirala jsem všechny, pomalu i Jarvise, nebo jak presne se ten pes jmenoval... :-) Urcite si rada přečtu i druhou knížku autorky.
No pane jo!!! Byl to docela fičák ... Akce střídala akci, a i když to bylo sem tam přitažené za vlasy, napjatá jsem byla od začátku do konce. Tento žánr nečtu až tak často, ale za mě je tato knížka docela povedená.
Mám ráda knížky podle skutečné události, a zvlášť pak ty, kde hrdina čelí nástrahám přírody a bojuje o holý život v těžko zvládnutelných podmínkách. Nechtěla bych být v kůži Yossiho ani chvíli. Film jsem neviděla, ale knížka je napsaná velmi dobře.
Zpočátku jsem si myslela, že mám v hlavních postavách jasno, ale pěkně jsem se mýlila ... Do konce knihy jsem pořád přemýšlela, kdo je vlastně kdo a co se skrývá za tím, že je to tak, jak to je :-) Vyuzlení příběhu vše vysvětlilo a ve finále knížku hodnotím čtyřmi ****
Ke knížce jsem přistupovala spíš ze zvědavosti, jak vlastně ta Sára Saudková píše!? A ono to nebylo vůbec špatné... Rychlý děj, vtip, akce.Byla jsem docela spokojená. Sára mě opravdu mile překvapila!
Když pominu chyby v textu, kniha se mi nečetla úplně nejlépe. Ze začátku jsem se do čtení vysloveně nutila a prakticky mě zajímaly jen kapitoly vyprávěné Rill Fossovou. Děsivé téma, které mohlo být určitě líp zpracováno. Nicméně knížka ve mně vzbudila zájem o toto téma, takže budu určitě hledat více informací o Georgii Tannové a organizaci kolem prodeje dětí z chudých rodin. Dávám ***
Bylo to čtivé, napínavé, doslova mě to vtáhlo do děje a úplně jsem cítila tu paniku matky, které by najednou zmizely děti za takových podivných okolností. Asi bych se neudržela a tomu šerifovi po tom všem ukopla hlavu. Skvělý thriller.
Tuto knížku jsem poprvé četla ve 14 letech, neboť jsem ji měla na seznamu doporučené četby. Nyní po 20 letech jsem se k ní vrátila a opět si ji s chutí přečetla. Paní Kantůrková v ní poutavě popsala nejen pobyt ve vězení,ale i charaktery ostatních vězeňkyň. Kolikrát mě až mrazilo při představě, s kým vším by byl člověk nucen trávit nekonečné dny a měsíce v minimálním prostoru, kde není před nikým a ničím úniku. Já, co by introvertka, bych to nesla hodně těžce...
Zlodějku knih jsem četla dvakrát. Poprvé jsem z ní byla nadšená, podruhé po letech už tolik ne, ale nikdy by mě nenapadlo, že nějaká knížka od tohoto autora bude stejně dobrá, ne-li dokonce o něco lepší. Posel bylo skvělé čtení!!Mělo to nápad, šťávu, bylo to neotřelé, napínavé, humorné. Markus Zusak to prostě umí
Být tím druhým, mít nálepku Náhradník, to musí vždycky trošku bolet. Harry to asi nemá jednoduché, i když nemůžu napsat, že bych s ním úplně ve všem sympatizovala. Ve spoustě věcí se ho snažím pochopit, ale za plno klukovin si může sám. Jako kdyby někdy nepřemýšlel nad důsledky svých činů. Ale co kdyby tu stejnou klukovinu udělal obyčejný kluk? Pozastavil by se někdo nad tím? Že je to ale Harry, rázem je každý soudcem. Harry je prostě rebel. Stejně taková byla jeho maminka. Dokázala se postavit všem a jít proti konvencím. Snad právě i proto jsme ji měli všichni raději, než tu bezchybnou a vždy chladnou Camillu. Jen ten bulvár!!!Kam až dokáže zajít, aby ukojil čtenáře? Však nebylo by bulváru, kdyby nebylo senzachtivých čtenářů bažících po skandálech.
Takový zvláštní styl vyprávění, od kterého se nedalo odtrhnout. Kniha stojí určitě za přečtení. Kladně hodnotím i obálku. V jednoduchosti je krása.
Jedna žena tiše prozpěvovala dítěti, které držela v náručí. Dítě se stále ptalo, zda už půjdou domů. Zdálo se mi, že jakási asi dvanáctiletá dívka se ptala, jestli stihne domácí úkoly.
Všechno trvalo jen několik sekund.
Na signál Foltze se rozštěkaky kulomety. Do nosu mi vnikl zápach střelného prachu.
V mlze jsem viděl Židy, jak padají jeden přes druhého. Na tělech byly vidět malé zarudlé dírky.
Dívka, která se ptala na domácí úkol, ležela přes tělo své matky. Objímaly se, už obě mrtvé.
Neskutečná krutost! Při čtení tohoto příběhu, stejně tak i všech ostatních, spojených s holocaustem se pokaždé ptám, jak se tohle vůbec mohlo stávat? Jak někdo mohl brát bez výčitek život jinému národu? Dokonce i dětem? Proč si Němci připadali jako nadlidi? A jak s krví na rukou mohli vůbec žít?
Obdivuji autorku, že se rozhodla pro léčbu, že necouvla a vytrvala. Její deníkové záznamy popisují, že ne vždy to bylo lehké. Člověk, asi i když se vyléčí, žije dál v nějakém takovém pokušení po té lahvi při větších problémech sáhnout, a o to víc smekám před všemi, kteří odolají. Alkohol totiž není problémem jen těch dotyčných, kteří pijí. Je to i o těch, co vedle nich žijí, co je mají rádi a co jsou nuceni to s nimi prožívat a vydržet. Verčo, sleduji Vás na FB skoro od začátku a moc držím pěsti!! Ať už se Vám daří jen dobře!! Věřím, že to zvládnete!!! Knížka je super!!!
Skláním se před nezlomnou odvahou Inky a před její láskou k vlasti, která byla silnější než strach ze smrti.
Pěkný čtivý příběh o životě v dětském gangu. Jen ten konec se mi zdál po všech těch tragédiích takový přeslazený a těžko uvěřitelný. Hlavně co se týče Sophie a Davida
Velmi zajímavá kniha o léčiteli Mikoláškovi, z které se dozvídáme, jak v sobě objevil léčitelské schopnosti, kdo jej naučil rozpoznávat nemoci z moči, jaký prožil život, jeho vztah k Bohu apod. Zároveň zjišťujeme, že i on měl své temné stránky a některé jeho činy jsou tedy odsouzeníhodné. Nyní bych si chtěla přečíst jeho Paměti přírodního léčitele.