Erummeldë komentáře u knih
Přečetla jsem už hodně příběhu odehrávajících se v krutých dobách války, koncentračních táborů, pracovních táborů nebo ve složité povalecne době, ale žádný z nich ve mě nedokázal vyvolat tak silné emoce jako Hana. Během první části knihy mě občas zamrazilo, v druhé části bylo mrazení častější a v poslední části jsem se husí kůže nemohla zbavit po celou dobu čtení. Autorka píše neskutečně poutavě, čtivě a dokáže mistrně vykreslit emoce a čtenáře úplně vtáhnout.
O knize bylo hodně slyšet a já ačkoliv jsem neměla nejmenší tušení o čem kniha je, jsem se pustila do čtení. Bylo milé zjistit, že děj se odehrává tak blízko, dovídat se určitá ne moc známá historická fakta a to skrze životní příběhy jedné rodiny. Velmi dobrá kniha, snad druhý díl naváže stejně dobře.
Poutavé završení kouzelného čtyřlístku knih paní Mornštajnové. Na jednu stranu mi její knihy přijdou trochu na jedno brdo - příběh rodiny a osudy jejich nejbližších během změn režimů v minulém století. Na druhou stranu se i přes tuto časovou podobnost strašně liší, nejvíce určitě Hana. V knihách paní Mornštajnové oceňuji lidskost, uvěřitelnost, jak je vše krásně propletené, vše je dořešené, i když někdy chvíli trvá, něž si to čtenář spojí, a nakonec vše je vyprávěno strašně lehce, nikdy jsem se do čtení nemusela nutit. Jde vidět, že za jejími knihami jsou léta a léta příprav, ověřování a plánování dějových linek, škoda jen, že takových knih není více.
Obdivuji tu podrobnou a velmi náročnou práci, která vedla k sepsání knihy. Doplněné fotografie podtrhly celou skutečnost, neboť pokud se ke jménu mrtvého přiřadí i obličej, je celá věc pro čtenáře mnohem horší, mrazivější. Narozdíl od Šikmého kostela byla ale kniha psána více věcně a jmen bylo tolik, že si čtenář nemohl stihnout vytvořit nějaké osobní pouto. Šikmý kostel byly částečně smyšlené postavy, které ale v příběhu dospívaly, měly děti a umíraly. Pouto k nim z pohledu čtenáře bylo velké. V této knize šlo o naprosto reálné lidi, o některých byla v knize krátká zmínka o některých více stran, i tak jich bylo ale takové množství, že člověka sice zasáhne ta nespravedlnost a celá tragádie, ale mnohem mrazivější by pro samotného čtenáře bylo, kdyby o zmíněném člověku věděl mnohem více, sledoval jeho příběh po více měsíců nebo let. Proto plně souhlasím se zařazením knihy do literatury faktu, neboť příběhovost beletrie je zde minimální.
Zatím nejvydařenější díl. I když až do samotného rozuzlení jsem v postavách a hlavně jejích jménech měla strašný zmatek, naštěstí bylo vysvětlení detailní a vše nejen že dávalo smysl, ale bylo brilantně propletené.
Do přečtení této knihy jsem měla za to, že nic nechutnějšího než podrobné scény v Misery od Kinga si přečíst nejde. Některé popisy mi v hlavě uvíznou na dlouhou dobu. Přesto to všechno to bylo perfektní. Knížka byla tak děsivá, že jsem nechtěla číst dál, ale zároveň tak brilantní a napínavá, že se nešlo odtrhnout.
Prvních pár kapitol jsem se nemohla zbavit pocitu, že kniha bude mít stejný závěr jako jiná velmi známa detektivka. Ale byl to pouze první dojem. Líbilo se mi, že autor jde rovnou k věci, že kniha nemá zbytečné pasáže a ačkoliv se může zdát, že některé příběhy nejsou k věci, na konci to dává perfektní smysl. Úžasně propracovaný příběh.
Tento příběh mě oslovil mnohem více než předešlá přečtená kniha autorky "Slepá mapa". Byla to velmi čtivě napsaná oddechovka s poutavým vyprávěním o životě Svatopluka a jeho blízkých. Konec se mi líbil, nic bych neměnila. Ti, co četli pozorně a příběh je pohltil, si určitě zvládnou domyslet, jak by se příběh dál vyvíjel. Proto je rozvinutější konec nebo snad pokračování knihy zbytečné, možná by to bylo i na škodu.
Poprvé co jsem knihu musela na chvíli odložit uprostřed velmi napínavé scény. Nepotřebovala jsem vstřebat inforamce nebo si něco sama pospojovat, prostě jsem měla strach číst dál. Chvíli jsem uvažovala, že ani knihu nedočtu a nechám tomu otevřený konec. Jak už se totiž ukázalo v předchozích knihách série, autor si pro hlavní vedlejší postavy plánuje velmi smutné konce. Knihu jsem nakonec dočetla a v nejbližších dnech se podívám i na filmové zpracování.
Velmi mě zaujal náhled do fungování vybrané náboženské organizace, o které je hodně slyšet, ale já osobně o ní vůbec nic nevím. Zápletky autora mě nepřestávají udivovat. Také oceňuju náhled na situaci z pohledu více postav. Epilog tohoto dílu byl pro mě opravdu velmi překvapivý.
Neskutečně dobře promyšlený příběh dotažený do nejmenšího detailu. Po celou dobu čtení mi bylo dost zle, autorka skvěle vystihla každou situaci a emoci a čtenáře tak úplně pohltila/zděsila/zhnusila. Příběh mi bude ještě dlouho ležet v hlavě a nutit dívat se na lidi kolem trochu jinak.
Z prvního dílu jsem byla dost nadšená. U druhého s každou další stránkou mé nadšení opadalo, ke konci jsem se k čtení už doslova nutila. Nevím proč, styl vyprávění byl pořád stejně kvaliní, postavy své, vše rozumně navazovalo a dávalo perfektní smysl. Jen už mě to nedokázalo tak vtáhnout a zaujmout, jak díl první.
Moje třetí kniha tohoto autora a musím uznat, že mě zaujala nejvíce. V knize bylo sice hodně násilí a krutých osudů, ale dominantní byla síla lidských povah a touha po svobodě. Hlavní postavy byly úžasné, v hodně věcech si byly dost podobné, tedy měly podobné cíle, a v mnohém se zase strašně lišily. Možná konec byl přece jenom až moc šťastný v kontrastu zbytku knihy, kde se nešetřilo vraždami a násilím. Na druhou stranu možná ta proměna byla hlavní myšlenkou knihy.
Začátek knihy rychlé utekl, líbila se mi autorčina stručnost a příběh se hezky četl. Později jsem se začala trochu zamotávat do všech těch jmen a míst, ale s trochou vzpomínání jsem se vždycky zorientovala. Líbila se mi finální zápletka a s lepším zpracováním by byla kniha úžasná. Celé to rozuzlení a vyvrcholení bylo málo uvěřitelné, mnoho finálních scén bylo reálně dost neproveditelných. Škoda, že si autorka s koncem více nepohrála.
Krásná oddechovka. První část knihy se mi líbla malinko více než druhá, která byla trochu slabší. Bylo to krásné vyprávění o životě tří ženských generací jedné rodiny, doplněno o barvité vyprávění ze života jejich nejbližších během zásadních milníků minulého století.
Kniha byla jedním slovem naprosto úchvatná. Byla nejen dobře napsaná, ale i úžasně promyšlená a hodně napínavá. Jediné co bych vytkla, byl konec. Na moje očekávání byl závěr dost slabý. Ale i tak je tahle knížka asi jednou z nejlepších, co jsem zatím četla.
Kniha byla svým stylem od zbytku autorčiných děl velmi odlišná. Téma knihy bylo neskutečně zajímavé, autorka představila jeden z n možných scénářů a velmi si s knihou vyhrála. Bohužel jsem ale od knihy měla přemrštěná očekávání a tak mě to v závěru lehce zklamalo.
Po prvních kapitolách jsem měla chuť knihu odložit. Rozčiloval mě styl psaní - upřednostňuju vyprávění v minulém čase - a nesmyslné přeskakování z pohledu jedné postavy na druhou co stránku. Kolik těch pohledů vůbec bylo? Cirka 13? To už je zbytečně moc, mate to a příběh to nějak nevylepšilo. Ze začátku mi to přišlo velmi amatérsky napsané, jak nepovedená školní slohovka. Ale protože jsem si velmi oblíbila thrillery a popis knížky mě velmi oslovil, četla jsem dál. A došlo k určitému vývoji, jako by příběh přebral jiný autor, já se konečně začetla a příběh se mi začínal velmi líbit, bylo to napínavé a nepředvídatelné. A to až do rozuzlení, kde se k vyprávění vrátil ten amatérský autor ze začátku knihy a konec totálně zpackal. Nesedělo mi to, byly tam nesrovnalosti, což mě docela mrzelo. Po té slibné prostřední části knihy jsem věřila, že konec bude překvapivý a dobře promyšlený. Dobrý námět, ale mizerné zpracování.
Poezie není můj šálek čaje a knihu jsem se tedy rozhodla začít číst jen pro splnění čtenářské výzvy. Přečtená za chvilinku. Naprosto změnila můj názor na čtení "knížek s básničkami". Hodně mě pobavila, dvojsmyslné texty byly také úžasné a určitě si ji ještě někdy prolistuji. Ocenila bych mít takovou knihu ve své knihovně.
První půlka byla jak klasický milostný trojúhelník, akorát trochu psycho. Začátkem druhé půlky knihy jsem měla za to, že konec je jasný, zcela předvídatelný. V momentě, kdy jsem si pomyslela, že už mě nic nepřekvapí, se to všechno šíleně zvrhlo. Tohle se opravdu nedalo čekat. Něco takhle bláznivého se prostě nedá vymyslet jen tak. Zamotané, děsivé, matoucí a opravdu šílené.