eva3992 komentáře u knih
Navštivte Prahu v roce 1874 a pojďte sledovat soutěž o nejlepší knihu. Dva nakladatelští rivalové uzavřou sázku o to, kdo vydá úspěšnější knihu. Cestu k ní budou doprovázet různé pikle, tajnosti i malé podvody. Když však dojde na největší zviditelnění jedné z knih, čeká nás velké drama.
Tato kniha už svým názvem volá každého knihomola: „Pojď, mě si prostě musíš přečíst“ a já s ní souhlasím. Kniha o tom, jak vzniká kniha, a to před více jak sto lety. V mnoha ohledech je spousta činností stále stejná, ale díky době, ve které se příběh odehrává, to má nádech romantiky.
Je to milý příběh, který pohladí, místy až pohádkový, poetický, ale nenechte se zmást. Ve druhé polovině přijde zlom, který jsem nečekala, autorka opravdu překvapila vývojem událostí a poté už jsem knihu nemohla dát z ruky a potřebovala jsem vědět, jak to celé dopadne.
Moc mě bavily hrátky s českým jazykem, i to, jak autorka „vstupovala“ do děje, kdy nám řekla svůj názor k ději nebo k postavám. Na můj vkus byla první polovina pomalejší, i když na druhou stranu si příběh o toto tempo úplně říkal. Miluji ilustrace v knihách, v tomto směru jsem také spokojena.
Tím, kdy se kniha odehrává a láskou ke knihám, mi při čtení vytanula na mysl kniha Kroniky prachu. Ač je každá úplně jiná svým příběhem, něco mi ji připomínalo a pokud se vám Kroniky prachu líbily stejně jako mě, rozhodně si tuto knihu také přečtěte.
Krásná kniha, která je milá, dobrodružná, pohádková i napínavá. Vše tam patří, vše má své místo. Pusťte se do čtení a nechte se přenést do doby, která vás může okouzlit i překvapit.
Paní Hannah nám vypráví svůj životní příběh, který byl neskutečně těžký. V roce 1933 se jako pětiletá s rodiči odstěhovala z nacistického Německa do Amsterodamu. Zde potkala holčičku jménem Anne Franková a staly se z nich nerozlučné kamarádky, které si užívaly dětství, školu i vzájemné návštěvy.
V roce 1942 jednoho dne Anne zmizela i s celou svou rodinou. Nikomu nic neřekli a Hannah jen doufala, že je její kamarádka v pořádku. Sama se však s rodinou dostala do koncentračního tábora Bergen-Belsenu, kde žili v hrozivých podmínkách. A právě zde se o Anne dozvěděla překvapivé informace.
Mám ráda knihy pamětníků, kteří zažili hrůzy války. Jejich osobní příběhy jsou silné a je nepředstavitelné, čím vším si museli projít. Knih na toto téma jsem přečetla již mnoho a neustále mě udivuje, čeho všeho byl jediný člověk schopen. Je zde ukázáno, jak se lidé během války mění, ať ti dobří nebo ti špatní. A hlavně je zde popsáno, jak prožívaly válku děti, jak vnímaly, co se s nimi děje a proč musí žít v koncentračních táborech.
Příběh paní Hannah je vyprávěn velice poutavě. U některých memoárů mám problém s tím, že mi nesedne styl psaní. To však nebyl případ této knihy. Ponořila jsem se do děje a chvílemi jsem ani nedýchala, jak to bylo napínavé a zároveň děsivé. Knihu jsem vůbec nemohla odložit a několik večerů jsem tak prožívala život společně s paní Hannah.
Samotný příběh Anne Frankové jsem četla už před lety, a ne všechno si pamatovala, není však podmínkou ho znát. Ale i tak si příběh Anne potřebuji znovu přečíst, abych si díky této knize propojila všechny informace, které jsem se dozvěděla.
Tato kniha je neskutečné silné a smutné čtení, které vás zasáhne. Budete mít pocit, že jste součástí rodiny Goslarových i Frankových. V knize najdete i fotografie, které vám Hannah s Anne ještě více přiblíží.
Autorka se dožila krásných 93 let a celý svůj život přednášela o hrůzách, které zažila, aby i mladí lidé věděli, co se skutečně stalo a co by se už nikdy nemělo opakovat.
Vydejte se do Pražských ulic tak, jak je neznáte a připravte se, že prožijete nejednu noční můru. Autoři nám přiblíží zločince, kteří nemají obdoby. Brutální vrahy, organizované gangy, podvodníky i násilníky. Dobře zamkněte a pusťte se do čtení.
True crime příběhy jsou velice oblíbené, sama je mám moc ráda, proto jsem neváhala a pustila se i do jejich české verze. Autoři nám tu přiblíží případy starší, např. z devadesátých let, ale najdete tu i spoustu, které se odehrály relativně nedávno. Tím, že se zločiny odehrávají v naší republice, přijde mi to o to horší a více mě to dokáže zasáhnout. Čtení před spaním rozhodně nebyl dobrý nápad, neboť jsem zbystřila při každém neobvyklém zvuku.
Pokaždé, když čtu podobné knihy, nepřestávám žasnout, čeho všeho jsou lidé schopni. Při představě, že se třeba denně potkávám s někým, kdo přemýšlí podobně jako zločinci v knize, tak je mi z toho opravdu úzko.
Knihu doprovázejí ilustrace i fotografie vrahů a násilníků a vůbec mi nedělalo dobře se jim dívat do očí. Navíc, pokud jste slabší povahy, připravte se, že je v knize hodně krve a kolikrát hodně detailně popsané brutální násilí.
Po dočtení mám pocit, že bych si měla teď přečíst něco milého (ideálně pohádku ), ale zároveň mám pocit, že bych si klidně ještě pár otřesných případů přečetla :-D
Pro všechny milovníky true crime velké doporučení.
Kdo by neznal Freda Astaira? Ale kdo ví, že měl sestru, se kterou dlouhé roky tvořil taneční pár? A navíc, že jeho sestra byla označována za tu talentovanější a zářivější polovinu sourozeneckého dua. Tato kniha nám přiblíží Adelin život v letech 1923 až 1954. Dozvíme se, proč se rozhodla ukončit svou kariéru a jaký byl její život na pozadí smutných historických dějin.
Miluji zbeletrizované životopisy, obzvláště pak „BÉŽOVKY“ od Metafory. Když jsem četla jakoukoliv knihu z této řady, byla jsem nadšená. A stejně tak tomu je i tentokrát. Ač se to ze začátku nezdálo, nakonec jsem dostala velmi silný příběh o silné ženě.
Je to psáno lehce, čtivě. Do příběhu jsem se ponořila a knihu jsem nemohla odložit. Vím, že je to zbeletrizovaný příběh, tedy, že ne vše z něj je pravda, ale autorce jsem uvěřila každé slovo a celou dobu jsem měla pocit, že to přímo vypráví Adele Astair.
Kromě samotného osudu hlavní hrdinky, je zde ukázán nelehký život celebrit. I když se v tomto případě odehrává v minulém století, některé problémy se nezměnily a jsou tu stále.
Je zde ukázána sourozenecká láska, rodinná pouta, ale i láska mezi mužem a ženou. Samozřejmě tu nechybí láska k tanci a k práci. A někdy je těžké rozhodnout, která z nich je ta nejsilnější.
Jako pokaždé, když čtu podobný příběh, dohledávala jsem si další informace, dívala se na fotografie a videa. Ale pozor! Pokud jste na tom stejně, nejdříve si přečtěte knihu a teprve poté si dohledávejte. Mohli byste přijít o překvapení, která jsem v životě Adele nečekala. A jak to mám ráda, dozvěděla jsem se spoustu nového.
I tentokrát jsem si potvrdila, že žánr zbeletrizovaných životopisů je můj oblíbený, a i nadále budu podobné knihy vyhledávat.
Nela a Ben se spolu poprvé potkali v knize Hra na druhou. Její konec nejedna čtenářka oplakala. Autorka tak připravila pokračování a ukáže nám, jak se cesty hlavních hrdinů rozdělily. Anebo snad spojily?
Jelikož jsem byla z prvního dílu nadšená, příběh Nely a Bena si zamilovala a líbilo se mi, jak nás dokázala autorka překvapit, neváhala jsem a Dvě prázdná místa jsem si hned musela přečíst. Možná právě proto, že jsem měla vysoká očekávání anebo i tím, že jsem tak trochu věděla, co mě čeká a chyběl mi tak moment překvapení, jsem tentokrát tak nadšená nebyla, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Jelikož mám ráda citáty, moc jsem si užívala, že stejně tak jako v prvním díle, jsou přidány vždy na začátek kapitoly. To mě opravdu moc baví.
Z příběhu je cítit, jak do něj autorka vložila spoustu momentů ze života, můžete se tak v něm nejednou najít a hlavní postavy se ocitnou v situacích, které dobře znáte. Stejně tak je znát, jak autorka skutečně prožívá, to, co Nela dělá a cítí a jsou spolu naprosto propojené. Ke konci knihy se na mě emoce přenesly a já měla i slzy na krajíčku.
Úžasné je i to, jak je zde skvěle vykreslen vztah matky a syna a je vždy krásné, hlavně ve skutečném životě, jak se rozvedená žena může opřít o svého dospívajícího syna.
K příběhu však mám i několik výhrad. Vadil mi pomalejší rozjezd a větší akce pro mě byla až téměř na konci knihy, ale to už jsem zase u očekávání, neboť v prvním díle autorka dokázala až šokovat. S čím jsem ještě měla problém, tak autorčin styl. Tentokrát jsme se nepotkaly, obzvláště pak v delších popisech, které mi přišly pro děj zbytečné.
Rozhodně Vám doporučuji přečíst si první knihu Hra na druhou a pak už nechám jen na vás, jestli budete chtít znát další osudy Nely a Bena.
Román nás zavede do Tanzanie na počátku 20. století. Potkáme chlapce Jusúfa, který je ve dvanácti letech prodán svým otcem do otroctví. Sledujeme jeho vývoj od dítěte do dospělosti, jeho práci, přátele i první lásky. Poznáme tak lidské osudy, mocenské i ekonomické vztahy, exotickou krajinu, ale i zvyky, kulturu a náboženskou důležitost.
Bojíte se oceňovaných autorů? Říkáte si, že to není nic pro „běžného“ čtenáře? Zahoďte předsudky! Nobelovou cenou oceněný Abdulrazak Gurnah dokazuje, že i díla, která si vysloužila pozornost různých akademiků, vás mohou zaujmout stejně.
Vím, že knihy od Prostoru jsou sázkou na jistotu a stejně tak to bylo i v tomto případě. Od prvních řádků si mě příběh získal a nepustil. Ač možná pomalejší děj, ty úžasné barvité popisy, nádherné věty, krásné myšlenky, to vše udržovalo můj zájem a já se od knihy nemohla odtrhnout.
Jusúfa jsem si zamilovala a chtěla jsem vědět, co s ním bude dál. Dobrá, čistá duše. V podstatě si vůbec neuvědomoval, že se stal otrokem.
Je tu krásně popsána Afrika, nejen však její přírodní krásy, ale hlavně i různí lidé, různé národnosti a náboženství, vliv Evropanů. To vše dává dohromady nadčasový příběh, u kterého mi kolikrát ani nepřišlo, že se odehrával před více jak sto lety.
Myslím, že by příběhu slušelo filmové zpracování, úplně ho vidím. Ještě musím pochválit obálku knihy. Když se podívám na použitý akvarel, před očima mi opět naskočí vzpomínky na Jusúfovo putování.
V doslovu se pak dozvíte více o autorovi i to, že se jeho život občas odrážel i v této knize.
Kdo by neznal císařovnu Sisi! Knihy, filmy, dokumenty, spousta věcí bylo o ní řečeno. Autorka nám předkládá však něco nového dosud nezveřejněné dopisy od Sisi. Dozvíme se tak, jak se její korespondence měnila v čase, i rozdíly pro jednotlivé adresáty a nahlédneme do myšlenek rakouské císařovny.
Kdo se zajímá o historii, nebo třeba jen o císařovnu Sisi, tak by si tuto knihu měl rozhodně pořídit. Nejsou zde jen přepsané dopisy a jejich vysvětlení, najdeme tu rodokmen, fotografie i fotokopie některých dopisů. Když se na ně podíváte, zjistíte, jakou práci si musela autorka dát s tím, než je rozluštila. Jak se jí to podařilo, i to, kde všechny dopisy získala, se dozvíte hned v úvodu.
Z textu je cítit, jak autorka osobností Sisi žije, zná, jak je co provázané a její popisy jsou tak jasné a zajímavé. Není to žádný „bulvár“, ale naopak doplnění historických znalostí.
Je lepší knihu číst, pokud o Sisi již něco víte, avšak i pro neznalce autorka vše vysvětlí tak, aby to pochopil. Mně osobně moc pomohl rodokmen, který je součástí knihy, ke kterému jsem se během čtení několikrát vracela a díky němu si udělala jasno v tom kdo, s kým, kde a proč
Knihy o Sisi jsem ráda četla, ale je to už opravdu dávno. Po dočtení jejích dopisů mám opět chuť si o ní přečíst něco víc. Ač útlá kniha, je plná informací, které vás rozhodně zaujmou.
Tato kniha se vám dostane pod kůži i do všech zákoutí vaší mysli. Slibuji, že se po dočtení budete na spoustu věcí dívat už navždy jinak.
Povodně zasáhly jižní Moravu, ničí vše, co jim přijde do cesty, a navíc parta dětí najde mrtvolu krásné dívky. Filip, který vidí duchy, se rozhodne vypátrat vraha. Po více než dvaceti letech se žene další pohroma tentokrát vítr, který si s sebou bere vše auta, domy, ale i životy.
Po knize Šepot z lesa, ze které jsem byla nadšená, jsem neváhala ani minutu a okamžitě jsem si přečetla i Zvedá se vítr. Jsem ráda, že se má vysoká očekávání naplnila.
Příběh je nakombinován vyprávěním z minulosti, z přítomnosti, čekají nás podrobnější informace o povodních i o hurikánu. Postupně autorka přidávala, spojovala, prolínala, až nám řekla vše, co bylo potřeba a čtenář si vše posbíral a poskládal a po téměř tři sta stranách si mohl oddechnout. Je to čtivé, napínavé, smutné, ale i dojemné.
Moc mě baví kombinace skutečnosti, fikce a nadpřirozena. Nevěřila bych, že to k sobě půjde tak skvěle. Prožívala jsem pocity lidí při ničivých záplavách i hurikánu, zároveň jsem se místy bála. V některých situacích jsem měla oči přilepené na řádky a ani jsem nedýchala. K tomu všemu jsem si zavzpomínala na devadesátky, ve kterých jsem vyrůstala, takže nejednou jsem v příběhu potkala dobře známé momenty.
Kolikrát mi běhal i mráz po zádech, i když po dočtení knihy toto rčení už raději nebudu používat.
Autorka má svůj nezaměnitelný, osobitý a originální styl. Potvrdila to svou druhou knihou. Já si ho zamilovala, takže už teď vím, že ať Kateřina Surmanová napíše cokoliv, já si to moc ráda přečtu.
Mara nečekané zdědí chátrající penzion na Shetlandských ostrovech. Vrací se tak po čtrnácti letech na místo, které si získalo její srdce. Stojí před těžkým rozhodnutím, jestli si má penzion nechat, anebo ho bude lepší prodat. Do cesty se jí připlete i pohledný Gavin, se kterým kdysi prožila krátký románek. Je možné navázat tam, kde kdysi přestali?
Potřebovala jsem ke čtení něco milého, oddechového, romantického, tak jsem sáhla po Polibcích svatojánské noci. A dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Romantiku zasazenou do krásného prostředí.
Je to psáno jednoduše, jasně, lehce, ale zároveň i předvídatelně, prostě romantický příběh, jak má být. Prvních pár stránek jsem se trošku lekla, že to bude ukňourané, ale po chvilce se vše rozjelo a já si příběh užívala a prožívala ho s hlavními hrdiny.
Co mě však nejvíce na knize zaujalo, bylo prostředí, kde se příběh odehrává Shetlandy. Nádherně popsané krásy přírody, síla moře, typické počasí, zvířata. Ale i úžasní lidé, kteří žijí v souladu s přírodou. Popsány tradice, život na ostrově kdysi a nyní. Na mapách jsem si dohledávala, kde se zrovna nacházíme, hned bych se tam rozjela. A ideálně do penzionu, který Mara zdědila
Na konci knihy autorka vysvětluje, proč právě Shetlandy a já ji plně chápu. I když jsem na ostrově nikdy nebyla, jen podle popisu jsem si ho okamžitě zamilovala.
V knize nechybí ani pár receptů na úžasné dobroty, které v příběhu poznáme a můžeme tak i doma zažít kousek ze Shetlandských ostrovů.
Knihu bych rozhodně doporučila všem fanouškům Julie Caplin, při čtení se mi vybavila její kniha Hrad ve Skotsku a myslím, že by její čtenáře Polibky svatojánské noci mohly oslovit.
Autorka již chystá pokračování tohoto příběhu. Romantické knihy si dopřávám jen občas, ale druhý díl si rozhodně nenechám ujít.
(SPOILER) Robyn a její otec se vydávají do Irska, aby pomohli vyhubit poslední vlky. Robyn by ráda otci pomohla, ale musí zůstat za hradbami a pracovat v paláci. Volání divočiny je však silnější a sama se vydá do lesa. Tam ji přepadne vlčí smečka, naštěstí je poblíž divoženka Mebh, která ji zachrání. Sama totiž patří mezi Vlkochodce, starý keltský kmen, jehož lidé se dokáží proměnit ve vlky. Robyn se jim rozhodne pomoci, aby spolu s vlky nezmizeli ze světa.
To byla nádhera! Nevěděla jsem, co mám očekávat a dostala jsem krásný příběh plný emocí. Zároveň i akční, dobrodružný, milý, dojemný, ale hlavně silný příběh. Vůbec jsem netušila, kam se příběh bude ubírat, byla jsem tak překvapena a místy jsem při čtení ani nedýchala. A to i přesto, že je to komiks, kde máte více obrázků než textu. Opravdu to na mě zapůsobilo.
Jakmile komiks uviděla moje desetiletá dcera, byla nadšená. Okamžitě mi knihu zabavila a pustila se sama do čtení. Bylo skvělé ji při tom pozorovat, jak vnímá jednotlivé obrázky jinak než dospělý. Všímá si jiných detailů, zaujmou ji i jiné věci.
Kniha pro všechny generace a za nás ji můžeme doporučit jak pro dospělé, tak i pro děti. Stojí to za to.
Vydejte se na cestu do vesmíru a objevte záhadnou nyxii, hmotu, která je nejcennější surovinou. Emmetta a dalších devět lidí si najala nejvlivnější společnost Babel Communications, nabídla jim neuvěřitelnou sumu a cestou na novou planetu se budou učit jak těžit nyxii a jak přežít.
Tato kniha mi opravdu hodně dlouho ležela nepřečtená v knihovničce, ale jelikož jsem do čtenářské výzvy na Databázi knih potřebovala knihu, která se odehrává ve vesmíru, konečně na ni přišla řada a já musím říct, že mě neskutečně překvapila.
Nejsem cílová skupina, nečtu sci-fi, ale tohle bylo opravdu dobrý. Po trošku rozpačitém začátku jsem se začetla a pak už jsem knihu nemohla odložit. Navíc, zhruba v polovině, přišel zvrat, který jsem nečekala, a tím více jsem se do příběhu ponořila a chtěla víc.
Bylo to akční, napínavé, ale i dojemné. V podstatě úplně jednoduchý příběh, ale rozhodně zaujal. Překvapivě se mi to líbilo natolik, že bych se klidně pustila i do dalších dílů (tomu jsem před čtením vůbec nevěřila).
Pokud chcete zkusit něco, co je i pro vás jiné, Nyxia může být tou správnou volbou.
Příběh Roser a Víctora. Koncem třicátých let 20. století se Španělsko ocitá v občanské válce, těm, kteří chtějí žít svobodně, nezbývá nic jiného než emigrovat. Podaří se to i hlavním hrdinům, kteří se tak dostanou do Chile, kde chtějí začít nový život. Rádi by se však jednou vrátili do své rodné země a věří, že bude brzy opět svobodná.
Velmi oblíbená autorka a moje první setkání s ní. Už teď vím, že však rozhodně nebylo poslední.
Sledujeme zde osudy jedné rodiny, a to od roku 1936 až do roku 1994. Jejich život rozhodně nebyl jednoduchý, ale díky odhodlání, síle osobnosti a podpoře, zvládají i opravu náročné výzvy.
Je to příběh o svobodě, lásce, stáří, síle rodiny, ale i o touze po domově a hledání svého místa na zemi. Tím, že je příběh založen na skutečných událostech, je o to víc smutnější. Navíc, když si v dnešní době uvědomíme, jak se historie neustále opakuje, tak mi bylo při čtení opravdu úzko.
Ze začátku jsem si musela zvyknout na autorčin styl, trochu mi vadilo dost politiky, ale čím více jsem četla, tím více si mě příběh získával. Ke konci jsem knihu nemohla odložit a potřebovala jsem vědět, jak to s Roser a Víctorem dopadne.
Mám ráda, když se v knihách dozvím něco nového a zde toho byla spousta, navíc vše podáno přehledně a jasně.
Úžasná kniha o smutných momentech světových dějin, která se vám dostane pod kůži.
Gentský oltář působivé dílo z patnáctého století, nad kterým dodnes visí nejedno tajemství. Když se podaří restaurátorce jedno z nich odhalit, povolá na pomoc přítele Nicka. Oba se tím zapletou do něčeho velkého konflikt mezi Vatikánem a tajným řádem panen sv. Michala. Postupně budou odhalovat záhady, na které by v životě nepomysleli.
Tak toto byla jízda! Kniha, která by mě ani svým názvem, ani svou anotací, nezaujala, ale získala si mě nakonec tak, že jsem ji vůbec nemohla odložit. Navíc kapitoly končí tak, že prostě potřebujete číst dál. Od začátku napínavé, má to spád, nejsou tu žádná hluchá místa. Střídají se vypravěči, místa i čas. Ocitáme se v současnosti i v patnáctém století. Všechno do sebe skvěle zapadá, vše je skvěle promyšlené.
V knize najdete jak skutečná historická fakta, tak i situace, které si autor vymyslel. Je to však napsáno tak, že máte pocit, že se to stalo přesně tak, jak autor píše. Já sama jsem si neustále dohledávala, co a jak ve skutečnosti bylo. Autor na závěr knihy vysvětlí, co si vymyslel a co je pravda.
Ač je to thriller, dozvěděla jsem se pro mě spoustu nových informací, a to mám u knížek vždycky ráda. A navíc, historické knihy čtu maximálně z osmnáctého století. Tady jsem se ponořila hlouběji, ale vůbec mi to nevadilo, bylo to popsáno skvěle, poutavě a záživně.
V druhé polovině knihy jsme se dostali ještě hlouběji do historie, tam už musím přiznat byly některé pasáže na mě trošku složitější, ale i tak jsem vše chápala, a nakonec se to vše krásně vysvětlilo a propojilo.
Pokud milujete historické romány pojaté jako thriller, tak si tuto knihu rozhodně nenechte ujít. Pro mě to bylo první setkání s autorem, ale všechny jeho knihy, co u nás vyšly, jsou skvěle hodnocené, takže bych se měla podívat i po jeho další tvorbě.
Kniha nás přenese do temného období našich nedávných dějin. Hlavní hrdinkou je dívka Viktorie, které se stýská po otci. Ten byl obviněn jako vlastizrádce a uvězněn. Její matka Helena se tak musí otáček, aby uživila své děti. Novela, která dokáže přenést pocity smutku a zoufalství.
Jelikož miluji edici Tvář od Vyšehradu, byl Přítel Stesk jasnou volbou a opět důkazem, že tato edice je prostě skvělá.
Autorka do knihy přenesla své vlastní zážitky i inspiraci skutečným farářem Ladislavem Simajchlem, který pomáhal obětem režimu. Možná i díky skutečným emocím je kniha tak silná a bolavá. Vše se na mě přeneslo, pocit bezmoci, i nějaká ta slzička ukápla.
Střídají se tu vypravěči, jak farář a matka Helena, tak hlavně mladá Viktorie, která těžce nese uvěznění otce, ale prožívá i své dospívání a hledá sama sebe.
Těžké, smutné téma, které je však výborně zpracováno. Užívám si to, jak autorka píše. Skvěle to vystihuje věta z textu o autorce: Bohaté lyrické zkušenosti se zde snoubí s realistickou prózou a vytváří ojedinělý celek.. A přesně tak jsem to vnímala a bylo to úžasné.
Novela na pár stránkách, ale tak silný příběh.
Krámek s fantazií cestuje po celém světě. Pomáhá lidem spojit se se svými blízkými, kteří je navždy opustili a také pomáhá splnit dávné sny. Jeho strážce má 21 dní na to, aby našel svého nástupce. V malém městečku by to mohl být malý chlapec, který právě přišel o svého otce, nebo mladá žena, která přijela pomoci své babičce, když vážně onemocněla.
Tohle byla jedním slovem NÁDHERA! Já věděla, že mě čeká krásné čtení, ale že si mě až tak získá, tomu jsem nevěřila.
Je to smutný příběh, ale zároveň milý a krásný. Je o smrti, o tom, jak se s ní vyrovnat. Je to o tom, jak se k sobě lidé mohou chovat a díky tomu nám může být lépe. Každý z nás prožívá nějaké bolesti a smutky. Já si při čtení kolikrát připadala jako strážce krámku, neboť bych nejraději všem sama pomohla.
Ač jsem úplně nevěděla, kam se příběh vlastně bude ubírat, bylo to skvělé, promyšlené, překvapivé, no prostě úžasné.
Hlavní hrdinkou tu byla i kočka. Miluji kočky, ale většinou mám na knihy s kočkami smůlu a moc se mi nelíbí. Tady jsem si konečně přišla na své a kočka měla úžasné místo v příběhu.
V knize najdete spoustu úžasných a pravdivých myšlenek, nad kterými se budete muset pousmát. V příběhu mi bylo dobře, ač jsem při čtení byla smutná, zároveň jsem se usmívala. Samozřejmě jsem si pobrečela.
Je to kniha plná lásky, krásy, fantazie, magie a úžasných lidí. Rozhodně si ji přečtěte.
Autorka pracovala jako kriminalistka více než třicet let. Za tu dobu pomáhala objasnit stovky vražd, loupeží a znásilnění. Pomáhala zavést nové postupy ve vyšetřování, a hlavně dokázala nahlédnout do mysli vraha.
True crime příběhy jsou v poslední době čím dál více v oblibě, já sama je mám ráda, proto, když se takováto kniha objevila z českého prostředí, neváhala jsem a nutně jsem si ji potřebovala přečíst.
Autorka nám přiblíží svůj život, jak vyrůstala, jak se dostala k práci vyšetřovatele. Jaké byly její začátky, jak se dále vzdělávala, jak se cítila v pozici ženy v oboru, kde pracují převážně muži. Uvidíme vývoj ve vyšetřování od roku 1992 až po současnost.
V knize samozřejmě najdete spoustu kriminálních případů, zejména pak vraždy a různé násilnosti. Některé z nich (v podstatě všechny) jsou neskutečné, nepředstavitelné a občas se mi hrůzou z činů stáhnul žaludek. Dostaneme si i k vyšetřování tzv. Orlických vražd, o kterých jsem moc nevěděla a kniha mi poskytla jasný popis, takže jsem hned o něco chytřejší.
Toto všechno bylo zhruba v prvních dvou třetinách knihy, pak ale přišel obrat a poslední třetina mě prostě nebavila. Byla hlavně o tom, jak prosadit nové metody ve vyšetřování a jak je těžká domluva s nadřízenými. Chápu, že to byla důležitá součást práce paní Hofmanové, ale pro mě, běžného čtenáře, to bylo nezajímavé a nepodstatné.
Naštěstí nakonec byl popsán ještě případ prvních sériových vrahů v České republice, a to bylo opět skvělé.
Rozhodně díky popsaným vyšetřování kniha stojí za přečtení a je na každém, jak si přebere tu část knihy, která pro mě osobně nebyla zajímavá.
Ruthie se poslední půl rok ve svém životě pěkně plácá. Je jí 38, rozešla se se snoubencem, spí u kamarádky na gauči, nemá práci a žal utápí ve víně. Když ji kamarádka přesvědčí, aby se stala společnicí ženě Kay, kterou má dovézt přes celou Kanadu za synem, tak se jí změní život.
Kniha, od které jsem nic neočekávala a dostala jsem úžasný příběh, který jsem nemohla odložit. Při čtení jsem se musela nahlas smát, ale i brečet. Skvělé čtení!
Mám ráda knihy, které se odehrávají jako road trip, je to akční, jsme stále na cestě, poznáváme nová místa. A tady navíc, co ty dvě spolu všechno prožily a vymyslely, bylo super. Je to svižné, vtipné, milé i dojemné. Má to spád, má to hlavu i patu. Jsou tam vážná témata, je tu láska i romantika, je tu dobrodružství. Ač je to předvídatelné, víte, jak to celé dopadne, vůbec mi to nevadilo, užívala jsem si každou stránku a příběh jsem doslova hltala.
Rozhodně se i vy vydejte na cestu společně s Ruthie a Kay, odpočiňte si u jejich nápadů, lásek i karambolů. Stojí to za to.
Příběh, který je inspirován skutečnými událostmi a skutečnými lidmi. Augusta Nekolová, nadaná malířka, která bohužel žila v nesprávný čas. V době, kdy ženy v umění nebyly doceněny, v době, kdy všechno zkazila Velká válka. Příběh nám vypráví její sestra Milada, která je pro Augustu tím nejbližším člověkem a která by za ni i dýchala.
Miluji příběhy podle skutečných událostí, miluji příběhy o silných ženách, mám ráda tvorbu českých autorů, tato kniha je přesně pro mě a po dočtení musím říct, že jsem nadšená!
Tento příběh Vás pohltí od prvních řádků. Okamžitě se na mě přenesla atmosféra dvacátých let minulého století. Život před válkou, ale hlavně během ní. To, jak zasáhla obyvatele měst i na venkově. Jak lidé žili, co jim chybělo, jak mohli sehnat jídlo Příběh je i o obyčejných, ale důležitých problémech. Je o rodině, umění, o postavení žen v tehdejší společnosti, je o lásce, módě, bydlení. Je tam obsáhlé vše, což skvěle doplňuje samotný osud Gusty a Milady.
Čím dále jsem v knize byla, tím více se na mě přenesly emoce, při čtení jsem byla smutná i slzička ukápla.
Je skvělé, že díky kníhám můžeme poznávat zajímavé postavy z naší minulosti. O Gustě Nekolové jsem nikdy dříve neslyšela, dozvěděla jsem se tak spoustu nového. Dohledávala jsem o ní další informace, prohlížela si její obrazy, i když jen přes monitor počítače. Její díla na mě i tak zapůsobila, že je v budoucnu rozhodně potřebuji vidět naživo.
Je to kniha se zajímavým tématem, skvěle napsaná. Je to krásné, smutné i bolavé čtení.
Kósei už jako dítě hrál výborně na klavír, ale poté co zemře jeho matka na něj zanevře. Jednoho dne se potká s Kaori, dívkou, která hraje na housle a díky ní se na svět začne dívat jinýma očima.
Toto bylo moje první setkání s mangou. Jelikož jejímu kouzlu nedávno propadla má dcera, řekla jsem si, že to také vyzkouším, abych věděla, co se jí na tom tak líbí. A asi to začínám chápat
Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na to, jak vlastně mangu číst, jak jdou za sebou jednotlivé obrázky, ale jakmile jsem toto překonala, začetla jsem se a ponořila do příběhu. Ten byl rozhodně zajímavý, zpracovává vážné téma, ale lehce a příjemně. Je to prostě fajn oddechovka.
Musím říct, že to skončilo v tom nejlepším a já nutně potřebuji další díl, abych věděla, jak bude příběh Kósei a Kaori pokračovat.
Myslím, že si i v budoucnu od dcerky nějaké mangy zase půjčím.
Romantický příběh, v němž se musí hlavní hrdinka Elena vypořádat s nejedním problémem. Nedávno se rozešla s přítelem, doma se nepohodne ani s tátou, ani s bratrem, prázdniny musí trávit na brigádě na vinici. Tam však potká Nikolase, sexy dlouhána. Jiskra přeskočí, ale aby jejich vztah mohl fungovat, musí odhalit jeho tajemství.
Tak toto byla příjemná romantika. Kniha pro mladé a o mladých. O jejich životech a problémech, ale i radostech. Řeší se tu spousta aktuálních témat, a i když už jsem věkem trošku někde jinde, moc mě to bavilo a užívala jsem si čtení, třeba i z pohledu rodiče.
Přišlo mi zajímavé, že si autor vybral za hlavní postavu mladou dívku, bála jsem se, jak se do ní dokáže vžít a popsat příběh ženskýma očima, ale bála jsem se zbytečně. Bylo to skvělé. Kolikrát jsem se v příběhu našla, že bych se třeba chovala, nebo cítila stejně, jako Elena.
Ač ze začátku pomalejší, knížku jsem nemohla odložit a přečetla ji za jeden večer. Nakonec mě příběh pohltil. Romantická linka byla moc příjemná. V knížce mi bylo moc dobře a prožívala jsem s hlavními hrdiny jejich životy.
Rozhodně pro mě příjemné překvapení, jakým směrem se autor ubírá a musím jen chválit. Těším se na další knihu autora, ať už to bude jakýkoliv žánr.