eva3992 komentáře u knih
Příběh abstinujícího alkoholika, který je na chatě v Krušných horách společně se šesti dalšími lidmi, z nichž každý má nějakou psychickou poruchu. V knize prožíváme několik posledních let hlavního hrdiny a postupně nám ukazuje, jak se dostal tam, kde teď je.
Od autora jsem četla jeho prvotinu Společnosti (na kterou mimochodem trošičku tato kniha navazuje) a z ní jsem byla nadšená. Ani tady tomu není jinak. Moc mě baví autorův styl, jakým píše – jasné, stručné, drsné. Skvěle dokáže navodit atmosféru, celou knihu jsem byla napnutá, jak se to bude dál vyvíjet. Ač je to drama, jsou zde uplatněny prvky černé komedie a mě to neskutečně sedlo a čtení jsem si opravdu užila.
Knížka je to velmi útlá, máte ji přečtenou za dvě hodiny. Na jednu stranu má to, že nemá moc stran, své kouzlo, opravdu se plně ponoříte do děje a nic Vás neruší. Na druhou stranu bych klidně uvítala o dalších 100 i 200 stran více a zůstala tak ještě chvíli se všemi obyvateli na Chatě 1879.
Rozhodně se těším a budu vyhlížet i další knihy autora.
4,5*/5*
Jdu s hlavou vztyčenou, Daniel Anýž
Tato kniha je o celé rodině Milady Horákové. Jak se Milada potkala s manželem, jak se narodila jejich dcera, seznámení s dalšími členy rodiny. A samozřejmě informace o samotné Miladě, co jí formovalo a jaká byla její životní cesta.
Tohle je opět jedna z knížek, kterou by si měl přečíst každý, neboť je to důležitá část naší historie, a navíc je tahle kniha skvěle zpracovaná. Tím, že se autor zná s dcerou Milady Horákové Janou, dostal tak autentické informace, a navíc i osobní zápisky a dopisy manžela Bohuslava.
O osudech Milady Horákové jsem věděla spíše tak obecně, blíž jsem se o tento vykonstruovaný proces nikdy nezajímala, takže pro mě opravdu velice přínosná kniha se spoustou nových informací.
Milada byla opravdu silná, odhodlaná a moudrá žena. Myslím, že právě takovou, bychom zde potřebovali i v těchto těžkých časech. Někoho, koho bychom mohli následovat a vážit si ho a kdo by se pral za to, co je správné.
Dalším plusem u této knihy je, že je doplněna o fotografie, dokumenty i osobní dopisy.
Rozhodně si tuto knihu přečtěte a važme si demokracie a svobody, kterou tu máme.
Milostná novela o tragické lásce během první světové války.
Toto je knížka plná emocí a citu. Z textu to přímo sálá, začnete číst a okamžitě jste spolu s Petrem a zahlédnete Lucii. Je to napsáno tak intenzivně, že to prožíváte společně s ním. Knížka nám ukazuje, že lze prožít něco krásného a citlivého i v tak hrozném období, jako je válka.
Knížka je plná krásných slovních spojení, slovních obratů. Celé to pohladí po duši. Včetně popisů Paříže i přírody. Vše si dokážete krásně představit a vcítit se do každého okamžiku.
I v tak krátké novele se dá na pár stránkách vytvořit nádherné dílo.
Smutný příběh, který by si měl přečíst každý.
Příběh z předměstí Clevelandu, kde je vše přesně podle šablony a podle pravidel – lidé, bydlení, školy, práce. Elena je přesně typ ženy, která splňuje všechny předpoklady být ideální pro toto místo. Jednoho dne pronajme byt chudé fotografce Mie s dospívající dcerou. Jejich odlišné světy se střetnou a povede to ke katastrofě.
U této knihy půjdu jednoznačně proti proudu. Tato kniha je všude opravdu hodně vychvalovaná, tak jsem měla i já velká očekávání, ale bohužel se nenaplnila. Měla jsem s ní několik problémů.
Co mi vadilo asi nejvíc, tak to, že v anotaci je prozrazena docela podstatná část příběhu, takže jedna linie v knize mi byla předem jasná a chybělo mi tam napětí a moment překvapení. Řeší se zde hlavně téma mateřství a autorka ho tam měla potřebu dát ve všech možných formách a bylo toho prostě moc, stačily by dvě hlavní linky, ale tady se mateřství řešilo na 10 způsobů.
Postavy zde byly předem rozděleny na ty dobré a zlé. A Mia, která dokázala vše zvládnout, vše vyřešit a byla ve všem tak strašně dobrá, mě neskutečně rozčilovala.
Na to, jaká citlivá témata se v knize řeší a že já jsem opravdu emotivní člověk a u knih často brečím, tak mě nechala naprosto chladnou a vůbec se mě to nedotklo.
Knížka mě celkově nesedla a nezaujala mě. Do čtení jsem se musela nutit, v podstatě mě vůbec nezajímalo, jak to bude dál.
Původně jsem si myslela, že se po dočtení podívám na seriál, ale myslím, že ho oželím :-)
V této knize sledujeme Adélu, patnáctiletou slečnu, která tráví nejraději čas v klubech a nočním baru Tichu. Tam se však chodí „ukrývat“ i ve dvaceti, v pětadvaceti… Dá se žít normální život a co je vlastně normální?
Knížka ze života a o životě. O tom, jak život vnímáme v různých období našeho života kolem dvacítky. Ne vždy je jednoduché se světem protloukat a dělat vše správně. Otázkou však stále zůstává, co je vlastně správně.
Moc mě bavil pohled na život pubertální Adély. Autorka, si myslím, přesně vystihla, jak se člověk v tu dobu cítí, jak se chová, jeho názory a pohled na svět. Knížka mě moc bavila, člověk se v ní kolikrát i najde, ať už sebe, nebo své rodiče, kamarády, příbuzné. Ke konci mi tam některé věci už úplně neseděly, ale jinak super.
Bavil mě styl, jakým je kniha napsána. Jednoduché, krátké věty, které přesně najdou svůj cíl. Žádnou pohodičku tady nehledejte, ale spíše pěknou depresi. Některé situace autorka jen naznačuje a už je na čtenáři, jak se s tím popasuje a co si dosadí do neznámé….
Knížku jsem si moc užila. Rozhodně další česká autorka, která se stává mou oblíbenkyní.
Příběh Jákoba, osmiletého cikánského chlapce, který putuje sám v nacisty okupovaném Rakousku. Přišel o celou rodinu a snaží se dostat tam, kde mu bude líp. Zároveň s tím sledujeme život jeho matky a jeho otce, jejich dětství a jak k sobě našli cestu.
Tak tohle byl další ze silných příběhů z druhé světové války. Tentokrát téma, které není tak často používáno a to pronásledování Romů. Spousty z nich bylo zabito nebo odvezeno do koncentračních táborů.
V knížce sledujeme tři časové linie. Neměla jsem s nimi problém zhruba do poloviny knihy, než se v jedné linii ocitáme najednou zase někde jinde a pak už mi to přišlo trošku zmatené. Ale to je jen malá vada na výborně napsané knížce. Myslím si, že kdyby kniha byla napsána klasicky jako jeden příběh od minulosti do současnosti, tak by jí to slušelo více. I když takhle nám autorka spoustu věcí naznačovala a pomalu odkrývala a tím to možná vytvářelo větší napětí. No, posuďte sami.
Kdo máte rádi příběhy z období druhé světové války, tak rozhodně doporučuji. Navíc je tam i pár dalších zajímavých témat (nebudu rozvádět, abych nespoilerovala). Kniha je to rozhodně silná a krutá a stojí za Vaši pozornost.
V knížce sledujeme příběh z roku 1847, Amélie a Becky, dvou různých dívek z různých společenských vrstev. Celý román je pak satirickou kritikou tehdejší anglické společnosti.
Tato kniha bohužel není pro mě a jen jsem se s ní trápila. Absolutně mi neseděl styl, jakým je napsána – spousta lidí, spousta popisů, zbytečně zdlouhavé. K tomu ještě musím poznačit, že překlad jmen, díky čemuž jsme se setkali v Anglii s Pepíčkem a Jiříčkem, tak to mě pobavilo.
Samotný příběh mně připadal jen jako tlachání o ničem – kdo s kým je a není, kdo má peníze a kdo nemá. Prostě jen pomluvy a o těch mě číst opravdu nebavilo. Vím, že v podstatě o tom má být celá kniha, ale pro mě je to málo.
Jako celek mě to tedy nesedlo, chvílemi jsem přeskakovala odstavce, abych to prostě měla už za sebou.
Na doporučení jsem se ještě podívala na film. Výprava a zpracování super, ale ani tam mě děj nezaujal a film mě nebavil.
Příběh z roku 1826, kdy celý Londýn čeká na rozsudek o Frannie, která má být odsouzena za dvojnásobnou vraždu svých pánů, kterým sloužila. Všichni ji označují za otrokyni, děvku a vražedkyni. Frannie vzpomíná na svůj život a poodkrývá tajemství, co se tenkrát vlastně stalo.
Tak tohle bylo úžasné, nemohu to popsat jinak. Příběh byl plný závažných témat jako rasismus, otroctví, homosexualita, závislosti, postavení žen ve společnosti a to vše kolem roku 1820. Bylo tam tolik nespravedlnosti, že se mi chtělo při čtení křičet. Knížka ve mně vyvolala celou škálu emocí a silně mě zasáhla. Každou stránku jsem dychtivě četla a hltala každý řádek.
Navíc je knížka napsána nádherným jazykem. Jsou zde slovní obraty a přirovnání, které se jen tak nevidí. Perla vedle perly. Na to, jak vážná témata v knize jsou, tak je to psáno až poeticky a mile. Vše pěkné a to, co mě zasáhlo, jsem si chtěla vypsat a pak jsem si uvědomila, že bych musela vypsat polovinu knihy. Čtení jsem si naprosto užívala.
Vůbec bych netipla, že je to autorčina prvotina. Kniha je propracovaná do detailů a opravdu skvěle napsaná. Škoda, že není více vidět, myslím, že by si právem zasloužila více pozornosti.
V knize se dočtete, jak se autorka stala z lhostejné pozorovatelky zapálenou bojovnicí za lepší svět. V Austrálii založila spolek Milion žen, který je nyní již rozšířen po celém světě a ženy společně bojují proti klimatickým změnám. Kromě faktů, o tom, jak si na tom dnes planeta stojí a kolik se čeho kde spotřebuje, najdete v knize spousty tipů na to, jak začít u sebe a změnit svůj životní styl.
Autorčino poselství je prosté: v boji proti klimatickým změnám nikdy nepodceňujte roli jednotlivce.
Spoustu věcí v knize znáte, možná již některé rady i praktikujete, ale je fajn si stále připomínat, co všechno můžete sami dokázat a že tím můžete ovlivnit i nejbližší okolí. Právě fakta, která v knize jsou, např. o spotřebě plastů, Vás určitě budou motivovat, abyste se zamysleli nad svým chováním a nad svými zvyky.
Rozhodně tuto knížku doporučuji k přečtení a také k jejímu šíření mezi Vaše okolí.
Tahle útlá knížečka nám krásnými ilustracemi a skromným textem představuje původní nezávislou mořskou pannu a pokud se budete řídit vším, co mořská panna dělá, budete stejně úžasná jako ona – nezávislá, silná a svobodná :-)
Knížečka pro povzbuzení i pro pobavení pro všechny dívky, slečny a ženy. Je milá a potěší třeba jako dáreček.
Příběh Tomáše, který se rozhodl, že vystuduje na doktora a po škole přemýšlel, co se životem. Nakonec se rozhodl pro chirurgii, ale stále uvažuje nad tím, zda je to pro něho to pravé.
Tuto knížku jsem začala číst na základě doporučení, kdy jsem chtěla číst po knize Chirurg od Petry Dvořákové, něco podobného. Bohužel, velké nadšení se nekoná. Kniha byla pro mě zvláštně napsaná a bylo to pro mě jakoby neuspořádané. Chvilku letěl děj dopředu rychlostí blesku, kolikrát jsem ani nepostřehla, kdo je kdo, hlavně ze začátku. To se střídalo z rozvleklým uvažováním Tomáše ve stylu být či nebýt. A do toho občas z čistého nebe přišel nějaký zlom a napínavá událost, která ovšem trvala tak půl stránky a zase jsme byli u uvažování. Takže celkově nápad na knihu dobrý, ale zpracování se mi nelíbilo. Co bylo fajn a co mě bavilo, tak různé střípky z nemocnice o operacích a diagnózách.
Jelikož je tato kniha staršího vydání, nevyhneme se zde ani zmínkách o komunistickém režimu a jak to tu chodilo, ale naštěstí toho nebylo moc.
Celkově za mě průměrná knížka, která rozhodně není úplnou ztrátou času, ale doporučit ji taky nemůžu.
Příběh dvou žen, dvou generací, odehrávající se v Estonsku. Sledujeme dobu po druhé světové válce, kdy bylo Estonsko pod nadvládou Sovětského svazu a pak chvíli po jeho osamostatnění.
Aliide ukryje mladou dívku Zaru, která utíká před svým pasákem. Obě ženy vzpomínají na svůj předešlý život a postupně se sbližují. V knížce sledujeme rodinnou tragedii na pozadí historických událostí.
Tahle knížka byla naprosto úžasná. Autorčin styl mi neskutečně sedí a jak se jednou začtu do její knížky, tak už ji neodložím, dokud ji nepřečtu celou. Příběh ve mně vyvolal spousty pocitů a emocí a já se tak vžila do příběhu a čtení jsem si maximálně užívala. Nečekejte žádný snadný a lehký příběh, je to drsné, smutné, kruté.
Ač nám autorka odhaluje tajemství a čtenář tak ví víc, než postavy v knize, vůbec mi to nevadí, neboť stále v příběhu zůstávají další tajemství a vy jste napnutí, jak to celé vlastně dopadne.
Moc mě baví autorčiny popisy, situaci vykreslí tak, že si připadáte, že jste přímo v knize a prožíváte to, co hlavní hrdinky, ať už je to vůně malinové marmelády, protivná bzučící moucha a nebo až brutální popisy a násilnosti (pozor, pro slabší povahy to nebude). Také život v Estonsku je tu skvěle vylíčen, jelikož zde autorka strávila své dětství, může tak čerpat ze svých zážitků.
V některých Odeonkách mi úplně nesedí doslovy, tentokrát však doslov Lenky Fárové byl skvělou tečkou za úžasnou knihou.
5*/5*
Kniha, která obsahuje sedm rozhovorů s lidmi, kteří se rozhodli uprchnout ze Severní Koreje. A díky nim můžeme poznat blíže tuto zemi. Pohlédneme na rozdíl mezi městem a vesnicí. Co pro obyvatele znamenají jejich vůdci. Jaký je rozdíl mezi chudými a bohatými. A získáme spoustu dalších informací.
Život v KLDR je pro nás nepředstavitelný, to, co tam lidé prožívají, si ve svobodné zemi nedokážeme ani představit. Jeden velký fanatismus a vymývání mozků. V knize jsem se dozvěděla spoustu nových informací, které jsem četla nevěřícně s otevřenou pusou. Klidně bych ještě pár rozhovorů přidala, mohla bych číst dál a dál.
Rozhodně si pořídím i autorčinu předchozí knihu Mezi dvěma Kimy. A tuto knihu doporučuji prostě všem, jednoznačně stojí to za přečtení.
Hlavní hrdina Rob je šťastně ženatý, má rodinu, práci, která ho baví a nic mu nechybí. Až do doby, než do rodiny přijde nemoc. Vše se v rodině změní, Robův život se zhroutí a jedinou jeho útěchou je fotografování míst, která navštívil se synem.
Smutný příběh, který zahraje na Vaše emoce. Příběh plný lásky, citu, dojetí. Zvláště pro ty, kdo mají děti, to bude hodně náročné čtení. Kniha se čte dobře, ale mám k ní několik výhrad.
Nemám ráda, když se na začátku knihy dozvíte, jak to vlastně celé skončí, takže už Vás toho moc nepřekvapí. Některé situace v knize mi vadily, že bylo jasné, kam se chce autor dále ubírat. Bylo to předvídatelné a vadila mi některá klišé. Navíc hlavní postavy mi byly značně nesympatické, tak jsem se nemohla do příběhu úplně ponořit a maximálně to prožít.
Každopádně velice silné téma a pokud máte rádi srdceryvné příběhy, určitě po knížce sáhněte.
3,5*/5*
Kniha podle skutečné události, kdy byl mladý Vladimír ve vykonstruovaném procesu obviněn a odsouzen k patnácti letům odnětí svobody. Prošel krutými výslechovými metodami StB a osm let strávil v uranových dolech na Jáchymovsku.
Tato kniha je o naší historii, o které se až tak moc nemluví a to je myslím škoda. Kolik knížek vzniklo o koncentračních táborech, ale o naší komunistické historii, kdy se spousty nevinných lidí dostalo do rukou neskutečných stvůr, tu moc není. Tato kniha je drsná svým obsahem, brutální zacházení s vězni je zde vylíčeno neskutečně reálně, ale co je pro mě nejdrsnější, je právě to, že to je součást naší nedávné historie a z toho mi je až špatně. Při čtení pro mě bylo nepochopitelné, jak v takových podmínkách vůbec lidé mohli přežít a pak po návratu domů zase normálně fungovat. Bylo to silné, neskutečné, nepředstavitelné.
Kdo máte rádi knížky podle skutečných události a chcete se dozvědět víc o tom, jak to tu chodilo v padesátých letech, tak rozhodně tuto knihu doporučuji.
Mám jen malý problém a to, že kniha je na pomezí historie faktu a beletrie. Víc by mě vyhovovalo, kdyby to bylo buď jedno a nebo druhé. A ještě mi nesedl styl psaní autorky. Takže dávám sice o půl hvězdičky méně, ale i tak si stojím za tím, že knihu by si mělo přečíst co nejvíce lidí.
4,5*/5*
Příběh tří žen – třech generací. Začínáme je sledovat po první světové válce a postupně se seznamujeme se ženami v jedné rodině, jejich nelehký život, samotu i nemoc. Dokáže se zatím poslední z nich osvobodit od rodinné smůly, která je provází?
Tahle úžasná knížka Vás nechá nahlédnout do nelehkých osudů. V současné době si sami připadáme, že je život těžký, ale když čtete, co musely zvládnout hlavní hrdinky v knížce, tak si hned uvědomíme, jak se máme dobře. Nejen, že si prošly druhou světovou válkou a komunistickým režimem, ale hlavně toxickými vztahy s partnerem, s rodinou a celkově mezi lidmi. Knížka na Vás přenese jejich pocity. Já sama jsem při čtení byla smutná i naštvaná a ne jednou se mi chtělo brečet.
Kniha mě při čtení chytla a už nepustila. Zvládla jsem ji na dvakrát, nemohla jsem ji dát z ruky, protože jsem potřebovala vědět, jak to bude dál. Po dočtení doporučuji vrátit se na začátek a přečíst si znovu první kapitolu. Díky tomu vše dohromady absolutně zapadne.
Nerada k sobě přirovnávám různé knihy, ale v tomto případě si to nemohu odpustit. Pokud se Vám líbilo Heřmánkové údolí od H. M. Körnerové, tak rozhodně si přečtěte tuto knížku, věřím, že budete stejně nadšeni, jako já.
Tato kniha nám představuje dvanáct příběhů = dvanáct silných žen, které se musely vyrovnat se svou osobností a s reakcemi okolí, které ne vždy byly dobré. Kniha oslavuje černošské ženy a vše ostatní, co je pro běžnou společnost jiné.
Uvnitř příběhů naleznete spousty závažných témat, před kterými někdy zavíráme oči. Něco si myslíme, že už je dávno pasé, ale bohužel, je to stále aktuální. Setkáme se zde s feministkami, s lesbičkami. Budeme číst o rasismu, homofobii, problémů se vztahy i s poznáním sama sebe.
Celá tahle kniha je svá. Chybí tu velká písmena, tečky na konci vět, občas text připomíná až poezii. V každém příběhu se seznamujeme s jinou ženou, která řeší své problémy. Příběhy jsou lehce provázány, což mě na knize moc bavilo.
Ze začátku jsem měla trošku problém, za prvé kvůli stylu psaní a za druhé mi první dva příběhy přišly prostě moc. Jak kdyby do nich autorka chtěla dát všechny již výše zmíněné problémy. Pak se to však ustálilo a ostatní příběhy se mi moc líbily, zasáhly mě a já si čtení užívala.
Témata, o kterých kniha je, jsou stále velice ožehavá, aktuální a někdy bolavá, takže si myslím, že by kniha měla být více vidět, měla by se číst a mělo by se o ní mluvit.
Jednoho dne jede Kate vyzvednout svou patnáctiletou dceru do školy, přijede však pozdě. Amelia spáchala sebevraždu. Po laxním přístupu policie se Kate rozhodne pátrat dál, chce se dozvědět pravdu, zda dcera skutečně skočila sama.
Tato kniha mi už doma leží nějaký ten pátek, poslední dobou jsem na ní viděla pozitivní recenze, tak jsem si řekla, že je čas se do ní také pustit. Bohužel mě kniha nenadchla, byl to takový průměr.
Na můj vkus byla kniha moc zdlouhavá, pasáže o ničem, jedny a ty samé myšlenky kdyby a co kdyby. U thrillerů a detektivek mám ráda, když má děj spád a vyšetřování nás vede rovnou k cíli.
Bylo zde spousta postav i zápletek a některé byly absolutně zbytečné. Líbilo by se mi, kdyby se autorka zaměřila hlavně na kyber šikanu, o které v knize píše. Navíc veškeré hrdinky mi byly značně nesympatické.
Každopádně knihu určitě nezatracuji, věřím, že své fanoušky si najde. Tato kniha je autorčina prvotina a myslím si, že její další knížky budou jen lepší.
Příběh Willy Drakeové, která nám přibližuje své životní mezníky – v jedenácti ji opustila matka, v jednadvaceti přijala nabídku k sňatku, když jí bylo čtyřicet jedna, stala se z ní vdova. A nyní jí je šedesát jedna a ráda by se stala babičkou.
Knížky Anne Tylerové mám moc ráda. Už Špulka modré nitě se mi moc líbila a i nyní jsem nadšená. Chápu však, že ne každému se její styl líbí.
Ač jsou v příběhu různé zvraty, nečekejte žádnou velkou akci. Kniha plyne příjemně pomalu. Někde by mi to možná vadilo, ale v tomto případě mi to vyhovuje. Nechám se pozvolna unášet příběhem, který je hezký, milý a ze života. Moc mě bavilo prožívat s Willou její příběh, chtěla jsem vědět, jak to s ní bude dál, jak se rozhodne. Jsou zde hlavně vylíčeny myšlenky a pocity jednotlivých hrdinů.
Stejně jako u Špulky modré nitě se jedná o bravurně vylíčený příběh jedné rodiny. Zkuste to, třeba kniha sedne i Vám.
4,5*/5*
Příběh devatenáctileté Maddy, která se stará o svou autistickou sestru B., chodí do práce a nemá čas na svůj osobní život. Stejně starý Albert by chtěl odjet z domu, neboť jejich rodina není zrovna ideální. Jednou se spolu potkají, zamilují se a snaží se řešit problémy společně, než jim do života vstoupí další těžká zkouška.
Pokud máte rádi romantické knížky, které Vás rozbrečí, tak tahle je přesně pro Vás. Knihu bych zařadila do kategorie Young adult (pro mladší), ale i tak jsem si ji maximálně užila. Pokud máte rádi knihy Hvězdy nám nepřály, Než jsem tě poznala a Pět kroků od sebe, je tohle správná volba.
Kniha je neskutečně čtivá, ponoříte se do děje a vše budete prožívat s hlavními hrdiny. Budete jim fandit, budete rozumět jejich problémům.
Od knihy nečekejte žádné hluboké myšlenky a velké poselství, děj je i víceméně předvídatelný, ale pokud ji hodnotím jako milou romantickou oddechovku, která mě zasáhla, tak nemůžu jinak, než dát plný počet hvězd. Od této knihy jsem dostala přesně to, co jsem od ní očekávala.