eva3992 komentáře u knih
Bonusová sbírka epizodních příběhů, dopisů a autorčiných poznámek ke knize Kroniky prachu.
Tato kniha je pouze pro ty, kteří byli nadšeni z knihy Kroniky prachu. Pokud se Vám tato kniha moc nelíbila, nemá cenu, abyste si ji pořídili.
V knize se dozvíme, jak autorka vytvořila postavu Animant i jak vznikaly další postavy. Najdeme zde například recept na vynikající máslové sušenky (myslím, že ho vyzkouším :-)), ale hlavně zde máme pár bonusových kapitol. Například o tom, jak se seznámil Animantin bratr se svoji snoubenkou, jak se cítil pan Reed, když Animant odjela a také, jak byli spolu.
Příjemná romantická knížečka, pro kterou je nutná znalost předchozí knížky. Kdyby byly bonusové kapitoly přímo v knize, asi bych se nezlobila.
3,5*/5*
Tento příběh se odehrává na začátku 20. století, kdy Café Groll byl legendární českobudějovický nevěstinec. Vzpomínáme na něj pohledem Rudolfa Slívy, který chce odhalit tajemství tehdejší nejkrásnější dívky Anny Václavíkové.
Po této knize jsem sáhla proto, že se mi neskutečně líbila autorova kniha povídek Světlo z Pauliny, ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Moc mi vyhovuje autorův styl psaní. Nevím, jak by ho nazvala, pro mě je to prostě „pěkně napsáno“, poetické, milé, čtivé. Hlavní hrdina Rudlof Vám přiroste k srdci a vy s ním prožíváte nejen milostné trable. Ač jednoduchý příběh, autor tam zvládl dostat i několik vážných témat a připravil pro mě absolutně nečekaný konec.
Poetické vyprávění o šantánech a první republice, novelka, která Vás určitě zaujme.
(SPOILER) Druhý případ Kate Marshallové, kdy při potápění objeví tělo mrtvého mladíka. Policisté označí případ za utonutí, ale mladík byl dobrý plavec a kvůli pochybnostem začne Kate sama vyšetřovat. Postupně se zjišťuje, že je v nádrži mrtvých těl daleko víc…
Toto byla moje třetí kniha od autora. Jedna se mi moc nelíbila, z další jsem byla nadšená. Tahle je tak nějak mezi.
Knížka se neskutečně dobře čte a ač má téměř 400 stran, máte ji za dva večery přečtenou. Autor dokáže vykouzlit atmosféru plnou napětí, že chvílemi nebudete ani dýchat. To je super.
Mám trošku připomínky k ději, neboť bych potřebovala asi více vysvětlení, proč to tak všechno bylo. Stále nás autor vodil za nos a když odhalil vraha, tak to bylo všechno moc rychlé a pro mě málo objasněné.
Každopádně knihu můžu s klidným svědomím doporučit a pokud se mi do rukou dostane další autorova kniha, ráda si jí přečtu.
Příběh Henriho a Juliena – otce a syna. Henri celý život vaří v malé hospůdce a doufá, že syn nepůjde v jeho stopách. Když vážně onemocní, Julien sedí u jeho lůžka, drží ho za ruku a vzpomíná na jejich společné chvíle a v myšlenkách se vrací ke starému sešitu s tatínkovými recepty, který beze stopy zmizel.
Tak tohle byla nádhera. Příběh, který Vás pohladí po duši a přenese do malé francouzské restaurace mezi úžasné jídlo, výborné víno a zajímavé lidi. Příběh, který není jen o vaření, ale hlavně o vztazích mezi lidmi. Také o jejich přáních, smutcích, vášních a o rodičovské lásce.
Kniha je napsána jednoduše, ale krásně. Plujete po písmenkách a v mysli se necháte unášet jejich proudem. Jemná, něžná, smutná knížka, která Vás dostane. Po dočtení se mi chce brečet, ale i smát a usmívat. Rozhodně se ke knížce v budoucnu vrátím a bude to právě jedna z těch, která bude mít čestné místo v mojí knihovničce.
Připravte si skleničku dobrého vína a k tomu nějaké úžasné sýry a pusťte se do čtení. Slibuji, že nebudete litovat.
Tato kniha je románovým zpracováním života Lady Clementine – ženy Winstona Churchila. Sledujeme její život od roku 1908, kdy byla jejich svatba, až do roku 1945, do konce druhé světové války.
Clementine nebyla svému muži jen manželkou a matkou dětí, ale hlavně rádce a strážce v jeho politické kariéře i v jeho životě.
Dovětek v názvu: „Za každým úspěšným mužem stojí silná žena.“ je naprosto přesný a Lady Clementine zde dokazuje, že síla ženy je neskutečná.
Tuto knihu můžete číst, i když nevíte nic o Churchilových. Já sama jsem toho moc nevěděla, ale příběh je napsán tak, že zaujme každého i bez předchozích znalostí. Vše je tu krásně vysvětleno a dobře podáno.
Tím se dostávám k tomu, že je kniha neskutečně dobře napsaná. Četla se úplně sama, vše dobře plynulo. Nejsou zde žádné velké akce a napětí, ale je tu velice dobře popsán život takový, jaký je.
V knížce toho je spousta – láska, politika, rodinné vztahy, mateřství, psychické problémy a jako celek to funguje strašně dobře.
Lady Clementine nejen že byla podporou svému muži, ale sama se aktivně zasazovala o práva žen a během druhé světové války pracovala tam, kde bylo potřeba a na co již politici neměli sami čas. Šla si za svým, vždy diplomaticky a s rozumem.
Sice nebyla úplně matka roku, ale to, jak vysvětluje, proč to tak bylo, jen může pomoci matkám, které to cítí podobně a budou vědět, že tak se to dělo vždycky a nejsou v tom samy.
Kniha mě „donutila“ vyhledat si další informace a také fotografie ze života Lady Clementine a to se mi často nestává. Bylo to prostě úžasné čtení, které Vás pohltí.
Jedinou drobností, ale spíš mým problémem, na celé knize, bylo oslovování mezi manželi přezdívkami, které mi přišli až příliš dětinské do takovéto knihy, ale tak to prostě bylo :-)
Pokud máte jako já rádi knihy dle skutečných událostí a o skutečných osobnostech, tak rozhodně neváhejte a tuhle knihu prostě musíte mít. Také doporučuji všem, kteří se rádi více dozvědí o silných a úspěšných ženách, o kterých se až tak moc nemluví.
Když před rokem zmizel malý Max, jeho otec chce zjistit, co se mu doopravdy stalo. Pravděpodobný pachatel je však léčen na psychiatrii. Aby se Maxův otec dozvěděl pravdu, musí se sám stát pacientem…
Moje první kniha od Sebastiana Fitzka a rozhodně ne poslední. Tahle kniha mě opravdu bavila a nemohla jsem jí vůbec odložit. Od prvních řádků Vás kniha vtáhne do děje, má krátké kapitoly, které jsou z pohledu různých lidí. Ač si celou dobu myslíte, že víte, jak to celé vlastně je, tak Vás kniha nepřestane bavit a i tak budete potřebovat číst dál a dál. A navíc konec Vás opravdu překvapí a šokuje.
Jediné co mi trošku vadilo, bylo hodně nereálných věcí, občas něčeho bylo prostě až moc. Někomu by také mohly vadit zvrhlé a až nechutné popisy různých „úchylek“.
I přesto všechno hodnotím plným počtem hvězd, neboť kniha si mě získala, bavila mě a absolutně jsem neodhadla konec. Všem čtenářům psychothrillerů jednoznačně doporučuji.
Povídání o životě s kočkami. Jaké to je, když se u Vás objeví první kočka a pak už jen přibývají. Vtipně podané historky z vlastního života autorky s kočičími mazlíčky.
Tohle bylo příjemné počtení. Kdo má rád kočky, autorku pochopí, co přesně prožívá, co si myslí, proč se chová tak, jak se chová. Bylo fajn sledovat, jak se blíže seznamuje s kočkami až v dospělosti, jak je poznává a jak vzniká její láskyplný vztah k novým kočičkám.
Tahle knížka je určena pro kočkomily. Pokud nemáte kočky, tak si myslím, že Vám toho moc nepředá. Já jsem se u ní nasmála i dojala a myslela u toho na naše kočičáky. Nebylo to úplně top, ale jako příjemná oddechovka, proč ne.
Příběh inspirovaný skutečnými osudy Stanislawy Leszczynské, která v Osvětimi pomáhala rodičkám a snažila se zachránit novorozence. V Osvětimi byla nazývána Mámou a tou i byla všem nastávajícím maminkám a všechny se snažila podporovat.
Tak anotace zněla skvěle, bohužel, knížka samotná už taková nebyla. Způsob, jakým je kniha napsána je jeden velký chaos. Strašně těžko se orientujete, kdo a kdy zrovna vypráví. Časové linie jsou promíchané. Chápu současnost a minulost, ale i strávená doba v Osvětimi je zde na přeskáčku a kolikrát to nedává žádný smysl. Časová linie se ženou ve Francii je podle mě až zbytečná.
Styl psaní mi nesedl ani v tom, že jsem si kvůli němu nemohla udělat žádný vztah k hlavní hrdince (ta v podstatě za celou dobu nepromluvila) a tím mi to přišlo odtažité a neosobní.
Také mi vadilo, že se tam spoustu věcí, děje, opakovalo. A o jedné a té situaci čtete třeba třikrát. Navíc děje tam nebylo ani tolik, spíše převládaly jen myšlenky a pocity.
Samozřejmě téma, které v knize je, je vážné a kruté, to rozhodně nezpochybňuji, ale takto zpracované se mi nelíbilo.
Morgan se snaží vychovávat svou dceru tak, aby neopakovala její chyby, kterých se v minulosti dopustila – otěhotněla v sedmnácti a musela tak odložit své sny na neurčito. Do jejich života zasáhne rodinná tragédie a v knize sledujeme, jak se s ní Morgan i Clara dokáží vyrovnat.
Knížky od Colleen miluji, ale tentokrát musím říct – to nebylo ono. Na jejich knihách mě baví, že Vám autorka při čtení postupně dávkuje tajemství a skrytá vážná témata. Tady se sice jednalo o vážné téma, ale to bylo tak jasné a předvídatelné, že tam nebyl žádný wow efekt, jak jsem zvyklá.
Životní cestu matky i dcery i jejich romantické linky, odhadnete velice brzy, v podstatě ničím Vás kniha nepřekvapí.
I když je u knihy info, že je to čtení pro ženy, tak tentokrát je to opravdu hlavně pro slečny. Pubertální láska a pohled sedmnáctileté slečny na svět. Přišlo mi to vše jednoduché, až hloupé.
U předchozích knížek jsem spotřebovala krabici papírových kapesníků a většinou jsem brečela od začátku do konce, tentokrát bohužel nic.
Knížka je celkově neskutečně čtivá, přečetla jsem jí za jeden večer. To je ale jen jedno z mála pozitiv.
Určitě knihu doporučuji mladým slečnám, těm by se mohla líbit.
Příběh ze života jedné rodiny, sedmnáctileté manželství Alice a Richarda, jejich dvě děti a stereotyp běžného života. Až do doby, než přijde někdo nový. Má cenu ještě rodinu zachraňovat?
Tak tohle je příběh, ve kterém se uvidí v určitých částech téměř každý z nás. Je to o životě tak, jak plyne – seznámení, svatba, děti, stereotyp. Ze začátku mě kniha neskutečně bavila, našla jsem se tam opravdu několikrát, musela jsem se usmívat, jak je to přesné. Kolem poloviny mě už kniha tolik nebavila, bylo to na mě pomalejší a dost věcí se tam opakovalo. Ani konec to už úplně nezachránil. Ale každopádně kniha nebyla špatná, celkově jsem si ji užila.
Bavilo mě střídání jednotlivých postav ve vyprávění a to i včetně dětí. Jak oni vnímají různé situace v rodině, jak je to zasáhne.
Nečekejte žádné velké akce a dramata, ale spíše poklidné vyprávění o tom, jak to chodí v životě jedné rodiny.
Jeden příběh, jedno léto. Parta kluků a jejich „klučičí problémy“. Klubovna, cigárko, pivko. Vše se zdálo ideální až do doby, než se seznámili s novou partou. V tu chvíli jim skončilo dětství a stali se z nich příliš brzy dospělí.
Tak tahle knížka mě opravdu hodně bavila. Je to sice útlá knížečka, ale může Vám přinést víc, než nějaký tlustý román. Příběh je neskutečně dobře napsán, okamžitě se vžijete do pocitů hlavního hrdiny a prožíváte s ním všechny radosti i strasti. Autor se zde dotýká spousty témat, které trápí dospívající kluky. Něco rozvede více, něco předá jen náznakem. Konec knížky mě dostal, nečekala jsem ho a bylo to krutý.
Kniha mě zasáhla možná o to víc, že můj syn se blíží do věku hlavního hrdiny a tím jsem ji i víc prožívala.
Pokud si chcete přečíst novelu o životě a ze života, rozhodně Na seně doporučuji, stojí to za to.
Druhá světová válka zase trochu jinak. Tentokrát se s válečným korespondentem Ianem Grahamem ocitáme v roce 1950. Právě on se snaží vypátrat zločince, kterým se podařilo uprchnout před spravedlností. Koho však touží opravdu najít je žena „lovkyně“, která chladnokrevně zabíjela a to i včetně dětí.
V knize se setká s Ninou, bývalou poručicí sovětského letectva a brzy zjistí, že mají společný cíl – najít „lovkyni“.
Sledujeme zde tři lidské osudy a různé časové roviny. Mladou dívku Jordan v Americe, Ninu v Sovětském svazu a Iana v Rakousku. Všechny příběhy se postupně začnou proplétat a doplňovat a Vy odhalujete další a další tajemství, které Vám budou dohromady dávat smysl.
První polovina knihy mi přišla trochu pomalejší, avšak ne nezajímavá. Posledních sto stran ale vše dohnalo a byla to jedna velká jízda, při které jsem ani nedýchala a knihu nemohla odložit z rukou.
Všechny hlavní hrdiny si zamilujete, budete s nimi pátrat, budete jim fandit, budete se s nimi smát i brečet, budete jim chtít poradit, navést je na správnou stopu.
Autorka zde kromě jiného „oslavuje“ sílu žen. Hlavní hrdinky jsou zde každá jiná a přesto každá silná a dokáží se vyrovnat s ranami osudu. Nina, která je válečnou pilotkou a která opravdu neměla lehké dětství, nám dokazuje, že každý máme šanci na to, abychom žili tak, jak chceme a můžeme se vymanit z předem daného života. Navíc tu byl opravdu zajímavý pohled mezi pilotky ve druhé světové válce – ženská síla, odhodlanost a pospolitost. To, co zvládly, bylo neuvěřitelné.
V knize najdeme akční i dojemné scény. A i když se jedná o závažné téma, autorka do knížky několikrát propašovala vtipná místa, takže vše příjemně odlehčila, avšak nezlehčila.
Pokud máte rádi knihy z období druhé světové války, tak jako já, pokud rádi čtete o silných ženských hrdinkách a pokud se nechcete u knížky nudit, je právě Lovkyně kniha pro Vás.
Už rok mám doma i autorčinu předchozí knihu Alicinu síť a rozhodně se na ni v nejbližší době chystám a těším.
Moderní hindská poezie, ale nejenom to. Kromě básní zde najdete také informace o Indii, o rozdělení poezie, o tom jak vzniká, jak se dále předává.
U samotných básní je vždy představen daný autor a ukázka z jeho díla. Je to jiná poezie, než na jakou jsme zvyklí tady v Evropě, ale i tak je krásná a odhaluje nám zase něco více o této pro nás exotické zemi.
Kniha je doplněna nejen krásnými ilustracemi, ale také fotografiemi. Konec knihy, kdy nás autor seznamuje s indickými zvyky, mýty a pověrami, mě opravdu moc bavil.
Ač je tato kniha už z roku 1975, nic ji neubírá na její kráse. Po knize jsem sáhla hlavně pro to, že mi chyběla kniha básní ve výzvě na databázi knih, ale rozhodně nelituji a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Příběh Hany, která se vrací v roce 2008 do rodné vesnice, která musela ustoupit stavbě jaderné elektrárny Temelín. Chce zde uzavřít staré záležitosti a bolesti a udělat si ve svém životě pořádek.
Tato kniha přináší téma, o kterém jsem zatím nikde nečetla a moc mě to zaujalo – téma vysídlování a bourání obcí, aby na jejich místě mohl stát Temelín. Sledujeme zde pocity lidí, kteří mají opustit svůj dům, ve kterém žili celý svůj život. Také to, jak je obec informovala, nebo spíše neinformovala a jejich boj s větrnými mlýny.
Zároveň se v knize dozvídáme o životě Hany. O její rodině, přátelích i láskách. Příběh, který mohl prožít každý z nás.
Moc se mi líbil vykreslený vtah lidí ke svým chalupám a chaloupkám a celkově život na vesnici. Toto téma je mi blízké, tak jsem si to moc užila.
Jednu hvězdičku strhávám za to, že v první polovině knihy mi přišel děj trošku rozvleklý, některé situace se tam na můj vkus moc často opakovaly. Ale jinak kniha jako celek je super a opravdu ji doporučuji k přečtení. Dozvíme se v ní o naší celkem nedávné minulosti a to opravdu zajímavě a čtivě.
Povídky o pohnutých osudech lidí z jižních Čech. Osada Paulina sice zmizela z mapy, avšak osudy lidí, kteří tam žili, zůstaly a my se díky této knížce můžeme dozvědět, co kdo prožil, jeho vzpomínky i současnost.
Tak tohle byla úžasná knížka. Už budu muset přestat říkat, že povídky zrovna moc nemusím :-) Během dvou měsíců si mě dvě povídkové knížky naprosto získaly. Tato malá knížečka je plná silných příběhů. Moc se mi líbí lidskost, která je v nich schovaná. U každé povídky máte pocit, že hlavního hrdinu znáte, že mu rozumíte. Chvílemi jsem se přistihla, že při čtení ani téměř nedýchám, jak jsem byla pohlcena do děje. Vše kolem přestalo existovat a já si jen užívala příběhy, které mají hloubku, cit, jsou silné, dojemné, smutné.
Moc mě také bavilo drobné provázání jednotlivých příběhů, které bylo nenucené a zároveň příjemně překvapivé.
Úžasné ilustrace Veroniky Bílkové ještě umocňují veškeré pocity při čtení.
Za mě krásná knížka a rozhodně se musím podívat po dalších knihách autora.
Marianela, Benito Pérez Galdós
Tento krásný příběh nás zavede do Španělska kolem roku 1880. Sledujeme zde mladou chudou dívku Marianelu, která neměla lehký život. Zamiluje se do bohatého slepého chlapce Pabla. Autor nám zde ukazuje pohled světa na krásu - na tu vnitřní i vnější.
Tahle útlá knížečka se ke mně dostala náhodou a jsem za to ráda – je nádherná. Jednoduchý, avšak smutný příběh o lásce, o citech, o kráse, pochopení, ale také o zlu a povrchnosti. Nádherně popsané celé místo, krajina, kde se děj odehrává. Úžasné myšlenky (květiny jsou hvězdy země…). Prostě jako celek to funguje a je to skvělé. V knížce také najdete krásné ilustrace, které vše nádherně doplňují.
Někdy se to chce zastavit, zamyslet se a vychutnat si chvilku klidu v dnešní uspěchané době.
Občas je potřeba sáhnout po starší knížce, která není tak známá a všude vychvalovaná. Může Vás příjemně překvapit a strčí do kapsy kdejakou žhavou novinku :-)
5*/5*
Příběh desetiletého Viktora, který je docela průšvihář, jeho matka si s ním neví rady a navíc potřebuje čas na natáčení seriálu. Rozhodne se ho tedy odvézt na venkov k babičce, která ho bude mít na starosti.
Rodinný příběh, ve kterém si nikdo není jistý, co je pro ostatní nejlepší a co je vlastně nejlepší pro sebe samého.
Příběh sledujeme z pohledu všech hlavních hrdinů – Viktora, jeho maminky Hany a babičky Evy – tím se můžeme sžít s každým z nich a chápat tak jeho chování a myšlení.
Knížka je velice dobře napsaná a dobře se čte. I když ne každému, může tento styl sednout. Střídání postav je náhodné, čtenář se musí sám zorientovat, kdo zrovna vypráví. Chybí tu klasická přímá řeč s uvozovkami, ale je uvedená přímo v textu. Mě osobně tento styl nevadil, naopak mi vyhovoval.
Kniha nám ukazuje, že není vždy a všude jen slunce, ale můžou přijít problémy a člověk se s nimi prostě musí vypořádat. Příběh je smutný, depresivní, ale prostě i tohle je život.
Plný počet hvězd nedávám pro pomalejší vyprávění, v tomto případě bych uvítala svižnější děj. Ale jinak úžasná knížka ze života.
Příběh se odehrává v roce 1941 v okupované Paříži. Dva židovští bratři Jacob a Moses zůstali sami a aby se vyhnuli koncentračnímu táboru, utíkají a snaží se najít rodiče. Při svém putování poznají mnoho dobrých lidí, kteří jim pomůžou navzdory složité situaci.
Ač bych chtěla, tak nemohu dát vyšší hodnocení. Měla jsem s knihou pár problémů. Téma, jako takové je důležité, ráda si čtu knihy s tématem druhé světové války a holocaustu. Ale v této knize to je pojato až moc lehce a hezky. Celkový příběh byl pro mě neuvěřitelný. Navíc jsem se nezžila s hlavními postavami. V příběhu se objevovalo také až moc nepřesností (jednou chlapec neuměl plavat, podruhé šel plavat do řeky apod.).
Kniha na mě působila, že je psaná o dětech a pro děti. Určitě by ji zvládli děti kolem 12ti let. Hrůzy, které se v té době děly tu nejsou popsány brutálně. Takže kniha je i pro ty, kdo si chtějí číst příběhy z této doby, ale nechtějí číst hodně drsné příběhy.
Z těchto důvodů hodnotím knihu průměrně, ale pokud hledáte milý a odpočinkový příběh z této doby, určitě si ji přečtěte.
3.5*/5*
Tato kniha je inspirována skutečným příběhem kultu Charlese Mansona. Vypráví nám o Evie, mladé slečně, která se doma nudí a brzy objeví farmu, kde žije komunita, jenž vyznává svobodu, volnou lásku a její vůdce Russell usiluje o smlouvu na první desku. Evie díky nim žije jako ve snu, ale časem zjišťuje, že není vše tak, jak se zdálo.
Příběh sledujeme ve dvou rovinách, v roce 1969, kdy mladá Evie objevuje „Rodinu“ a v současnosti, kdy Evie prozrazuje, jak žije teď a vrací se myšlenkami zpátky do historie, na kterou by však nejraději zapomněla.
Musím říct, že jsem před čtením nezkoumala, o čem konkrétně tato kniha je a kult Charlese Mansona jsem neznala. Po dočtení jsem měla hodně rozporuplné pocity. Není to špatná knížka, ale rozhodě to mohlo být lepší. Stále jsem doufala, že autorka půjde více do hloubky společenství kolem Russella, ale nakonec to byl příběh o pubertální slečně, která moc neví, co se životem. A když se zamiluje, tak je ovládána jen láskou. Příběh ze současnosti mě moc nebavil, autorka se zde snažila ukázat, jak těžké je žít s takovou minulostí.
Takže pokud se pustíte do této knížky, rozhodně nemějte žádná velká očekávání a třeba budete mile překvapeni. Za mě tedy průměr.
Román o beznadějném osudu Anny, která je aristokratkou, matkou a manželkou. Jednoho dne však potká muže, do kterého se zamiluje. Sledujeme její život, kdy se rozhoduje pro tu pravou lásku a hledá životní štěstí. Zároveň sledujeme příběh Kitty a Levina.
Vše se odehrává v carském Rusku v době, kdy byla do země zavedena železnice a vzkvétá zde průmyslová revoluce.
Tato klasika bylo pro mě chvílemi bohužel utrpením. Samotný příběh, ať už Anny nebo Kitty mě bavil, ale toho všeho kolem, bylo na mě moc. Téměř 900 stran bych zkrátila na polovinu a kniha by se mi opravdu líbila. Pohlížení do myšlení a pocitů jednotlivých postav, jejich vzepření se společnosti a snaha být spokojený ve svém životě.
Bohužel pasáže o ruském venkově, jak by to mělo vypadat v hospodářství, jak se seče tráva. A nebo naopak o volbách, mi přišly v této knize zbytečné a zdlouhavé.
Takže kdo má rád opravdu hodně popisné knihy, a kdo rád hledá skrytá poselství, myslím, že bude spokojen. Já osobně se do dalších knih autora rozhodně pouštět nebudu.