eva3992 komentáře u knih
Románové zpracování života Almy Mahlerové. Krásná, inteligentní a hudebně nadaná Alma sní o vlastní kariéře. Jednu svatbu ji rodiče nedovolí a pak potká svou osudovou lásku – ředitele Vídeňské opery Gustava Mahlera. Není ale vše tak krásné, jak to vypadá na povrchu a Alma musí zvládat i těžké chvíle společného soužití.
Musím se přiznat, že jsem si knihu koupila hlavně kvůli nádhernému obalu, aniž bych zkoumala nějak více její obsah. A jsem za to ráda, knížka byla úžasná.
Nejsem znalec umělců tohoto období a znám je spíše jen podle jména, než nějak do hloubky. Bylo to tedy pro mě velice zajímavé a dozvěděla jsem se spoustu nových informací z té doby. Kromě umění i o postavení žen ve společnosti, kdy neprovdaná a nedej Bože vzdělaná žena, byla považovaná za exota a pokud se chtěla některá prosadit, neměla to jednoduché.
Ale ať to byl rok 1900 a nebo je to současnost, to, co prožívala Alma, prožívají mnohé z nás i dnes. Hlavně co se týče manželství a dětí, tak její pocity a myšlenky jsou stále aktuální. Kniha nám nabídne různé podoby lásky a touhy, některé jsou radostné, jiné těžké a smutné.
Alma je v knížce vykreslena tak, že s ní budete prožívat všechny její pocity a každý její krok půjdete s ní. A nejen postavy, ale i popisy míst jsou tu úžasné, kdy si připadáte, jako kdybyste tam právě byli – ať už to je letní příroda v Alpách, nádherné hudební sály nebo třeba New York.
Po dočtení knihy jsem si musela vyhledat i dobové fotografie a hudbu, kterou Alma složila, tolik mě to zasáhlo.
Pokud se Vám líbila kniha Kroniky prachu, ale přišla Vám spíše pro děti, tak určitě sáhněte po Extázi, která je živější, otevřenější a poučnější.
Knihu jednoznačně doporučuji a určitě si chci přečíst i další knihy autorky, hlavně Iluminaci.
Příběh novináře Matthewa, který se dostane do Grónska, kde začne pracovat pro místní noviny. Jeho úkolem je napsat reportáž o neobvyklém objevu mumie vikinga. Ta však zmizí a její strážce je zavražděn děsivým způsobem. Ten novináře při pátrání zavede až do roku 1973, kdy byli podobným způsobem zavražděni další muži.
Thrillery mám ráda, ale bohužel tento se k nim řadit nebude. Celkový děj byl bez napětí. Podle mě by měl mít dobrý thriller kolem 250 stránek, aby to mělo spád. Tato kniha je na rovných 400 stranách - je tu spoustu zbytečných, zdlouhavých popisů, které nás odvádějí od toho důležitého.
Celkový děj byl překombinovaný a nakonec nebylo ani vše pořádně vysvětleno. Bylo zde spoustu postav, spoustu jmen, někteří úplně zbytečně. Vraha z minulosti odhalíte velice snadno, avšak stejně jeho záměr nebyl zcela jasný. Navíc některé rozhovory, zejména ze začátku knihy, jsou jak ze slohové práce žáka páté třídy.
Takže za mě bohužel ne.
Příběh popisuje autorovo strastiplné dětství, kdy objevoval svou homosexualitu, přežíval ve škole nejen nadávky a také se snažil vydržet nepochopení v rodině.
Příběh jako takový byl neskutečný. Byl silný, otevřený, syrový. Autor bez obalu popisuje jeho život, kdy to skutečně neměl jednoduché. Vyrůstal na chudém severu Francie, ve vesnici, kde jen tak nepřipustí něco nového. Takže jeho chování a uvědomění si, že je gay, bylo pro jeho okolí nepochopitelné a neuchopitelné.
Ač je vyprávění opravdu drsné a snad i dojemné, mě bohužel nezasáhlo. Styl, jakým je kniha napsána mi nesedl. Přišlo mi to celé bez emocí, i když je to zrovna hodně emoční téma. Kniha je určitě šokující, co vše se v ní dočtete, ale já si bohužel nic neodnáším.
Každopádně pokud Vás zajímají takováto témata, určitě doporučuji k přečtení.
Sus je devatenáct let, ale vypadá na dvanáct. Otec sedí ve vězení za zabití její matky. Sus drží při životě touha, touha po pomstě. Čeká jen, až propustí otce z vězení.
Tak tohle byla síla! Útlá knížečka, která Vám ukáže jen pár dní ze života Sus, ale i tak pochopíte celý její život. Kniha je nacpaná emocemi, nedovolí Vám vydechnout. Já ji přečetla na jeden zátah, nemohla jsem ji odložit.
Dozvíte se zde spoustu o životě na okraji společnosti. Jaké to je vyrůstat s alkoholikem a drogově závislou. Kam se člověk může dostat díky nefungující rodině.
Kniha je velice čtivá, autor skvěle vykreslil postavu Sus. Díky tomu chápeme její myšlenky, i když jsou pro nás v normálním životě nepochopitelné a neznámé.
Je to hodně drsná knížka, ale určitě doporučuji k přečtení.
Příběh odehrávající se ve Vídni od roku 1892. Anna Sacherová chce po smrti manžela pokračovat ve vedení hotelu a jde si rázně za svým. Zároveň se v hotelu potkávají dva nesourodé manželské páry. Spřádá se tak milostné drama lásky, nevěry a žárlivosti.
Kniha vznikla na základě dvoudílného filmu.
Kdo čeká, že se v této knize bude točit vše kolem hotelu Sacher, tak se plete. O hotelu tu jistá část je, ale jedná se spíše o osudy jeho návštěvníků. Je fakt, že se v knize stále něco děje, sledujeme hned několik osudů a také skutečné historické události.
Ale bohužel styl psaní mě neoslovil. Připadalo mi to, jako kdyby se slovo od slova opisoval scénář. Navíc co se zápletek týká, tak jsou velmi brzy prozrazeny a chybí tak větší napětí.
Každopádně i přes tyto nedostatky je to příjemné čtení, které mě dokonce nalákalo podívat se i na film. Ten byl fajn a jen mě utvrdil, že kniha je pouze přepsaný scénář.
Pokračování známého Příběhu služebnice. Autorka navazuje 15 let poté, co jsme na konci minulé knihy zabouchli dveře dodávky za June. Opět sledujeme děsivý příběh Gileádu a jeho hrůzy páchaných na ženách. Dozvíme se i něco z jeho počátků.
Díky tomu, že už člověk ví, o co v Gileádu jde, tak se mi kniha četla neskutečně dobře. Navíc je vyprávěna pohledem tří různých, různě postavených, žen. Jejich vyprávění nás zavede do minulosti, dozvíme se, jak se některé postavy v Gileádu ocitly. A zároveň sledujeme současnost.
Oproti Příběhu služebnice je kniha psána lehce, byla pro mě daleko lépe čtivá, byla napínavá. Ale právě díky znalosti prvního dílu tam chybí wow efekt, protože už víme, do čeho jdeme.
Každopádně i tak je příběh vylíčen reálně a představa, že by se něco takového mohlo skutečně stát, je děsivá, ale bohužel v dnešní době se obávám, že ne až tak nereálná :-(
U Příběhu služebnice jsem nejprve četla knížku a až poté jsem koukala na seriál. Tentokrát jsem byla znalá i seriálu a byla jsem za to ráda (samozřejmě pro pochopení děje to není nutné). Knížku moc doporučuji, ale rozhodně si nejdřív přečtěte první díl.
Mladá spisovatelka Lowen má dopsat sérii knih slavné spisovatelky Verity Crawfordové, protože ta po autonehodě nemůže psát. Aby mohla dobře navázat na její knihy, odstěhuje se na pár dní do domu Crawfordových. Tam najde autobiografii Verity a Lowen se tak dočítá, jak se stalo, že je pronásleduje jedno neštěstí za druhým.
První pokus Colleen o psychothriller a pro mě kniha s velkým očekáváním. A jakmile se dostaví velké očekávání, většinou je to pro mě špatně…
Knížka je neskutečně dobře napsaná, velice čtivá, napínavá. Z některých věcí Vás až zamrazí. Knížku prostě nemůžete odložit, dokud ji nepřečtete.
Ale, i tak mi pár věcí vadilo. Ač je to psychothriller, je tam jasný autorčin rukopis, kdy je tam romantická linka a spousty sexu a erotických scén, takže většina knihy byla opět v žánru new adult.
Zhruba od poloviny knihy jsem tušila, jak by to mohlo dopadnout a čekala jsem na nějaký velký zvrat, ale on nepřišel. Konec byl sice překvapivý, ale pro mě to bylo prostě málo, čekala jsem o něco víc.
Každopádně celkově mě kniha nezklamala, naopak jsem ji přečetla jedním dechem a opět se budu těšit na další knihu od Colleen.
Příběh vypráví o nepředvídatelnosti milostných vztahů a stěžejních životních rozhodnutí. Odehrává se v Austrálii po první světové válce.
Čtyři sestry, bystré a ambiciózní, musí čelit předsudkům tehdejší společnosti. Jejich život se však změní, když se dají zaměstnat v nemocnici jako ošetřovatelky.
Uf, tak tohle pro mě nebyla dobrá knížka a celou dobu při čtení jsem se trápila. Co se mi líbilo, je téma, které kdyby bylo jinak zpracované, tak by mě bavilo.
Měla jsem problém se stylem psaní, špatně se mi to četlo. Psáno povrchně, nezáživně. Nic nešlo do hloubky, vše bylo prvoplánové a jasné co se stane. Bez napětí, bez očekávání.
Další problém jsem měla celkově s dějem a s postavami. Všechny čtyři sestry byly taaak dobré. Povahy a chování se v knize měnily, jak se to zrovna hodilo, takže každá postava měla několik svých tváří. Rozhovory byly povrchní až trapné.
Za mě tedy bohužel nemůžu doporučit.
Žítkovské bohyně, Kateřina Tučková
Hlavní hrdinkou je Dora Idesová, která patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění (léčit, pomáhat s trápením, vidět do budoucnosti) se bohužel nenaučila. Ráda by však napsala rozsáhlou vědeckou studii o bohyních z Bílých Karpat.
Tato kniha byla napsána na základě skutečných osudu žítkovských žen. Takovéto příběhy mám moc ráda. V tomto hlavní hrdinka Dora odhaluje svůj nelehký život a přitom popisuje bohyně ze svého pohledu i z pohledu ostatních. Příběh je proložen zprávami z archivu, ať už ze záznamů STB nebo zpráv z výzkumu z období druhé světové války.
Je to velice nevšední, ale zajímavý příběh. S tímto tématem jsem se ještě nesetkala, ale moc ráda jsem se o něm více dozvěděla. Nečekejte úplně oddychové čtení. Je zde uvedeno relativně dost jmen, které musíte umět zařadit a zprávy z archivu pro mě byly také náročnější čtení.
Právě proto nedávám 5 hvězdiček, i když se mi kniha moc líbila. Zprávy z archivu (hlavně z části německého výzkumu) mě nebavily a přistihla jsem se, že je moc nevnímám.
Ale i tak je to úžasná knížka, kterou doporučuji k přečtení.
4*/5*
Skutečný příběh židovské dívky Hany, která zahynula v Osvětimi. Příběh její rodiny rekonstruovala Fumiko Išioka, zakladatelka Tokijského centra pro studium holocaustu, ve kterém se právě objevil kufřík, který patřil Haně Bradyové.
Pravdivé příběhy z období druhé světové války mám ráda. Tento je podán jednoduše, na pár stranách, neboť je určen i pro dětské čtenáře. Avšak to mu neubírá na hodnotě. Silný příběh je doplněn spoustou fotografií, o to víc je emotivnější.
Doporučuji všem čtenářům, kteří se o toto téma zajímají, nebo chtějí dětem poskytnout informace o tom, jak se u nás žilo židovským dětem a rodinám.
Birdovi bydlí v malebné anglické vesničce. Milující rodiče a čtyři děti. Vše plyne poklidně, užívají si života až do té doby, než se o jednom velikonočním víkendu stane tragédie. Rodina se začíná rozpadat, každý má své tajemství a bojí se setkání s ostatními.
Zajímavá kniha, která nám postupně odhaluje další a další tajemství jedné rodiny. Díváme se na ně z pohledu všech členů, takže si na ně můžeme udělat komplexní obrázek. Těch tajemství a různých osudů je v příběhu tolik, až se mi kniha nakonec nelíbila. Připadalo mi, že tam toho chtěla dát autorka za každou cenu co nejvíc, až z každého udělala jakéhosi podivína.
U takovýchto typů knížek většinou brečím, ale tady ne. Nevím, jestli to bylo způsobem, jakým byla kniha napsána (i když se četla dobře), nebo právě tím, kolik tam bylo zvláštností. Kniha se mě bohužel nedotkla a neoslovila mě.
Věřím však, že si své čtenáře najde.
Příběh Lucie, holky, která se rozhodne splnit jedno ze svých přání a vyrazí na Pacific Crest Trail, dle spousty lidí nejnáročnější dálkovou pěší trasu na světě, vedoucí od mexických až ke kanadským hranicím (4 300 km).
Prožíváme s ní úspěchy, neúspěchy, přátelství, dobrodružství, ale hlavně její pohled na svět a jak jí cesta změnila.
Příběh je psaný formou deníkových zápisů, které ne každému vyhovují, neboť spousta věcí se zde opakuje, jsou si podobná rána i pobyty ve městech. Kolikrát jsem měla u čtení chuť na burger, neboť právě ten je v knížce zmíněn snad nejčastěji :-D
Vyprávění mě moc bavilo, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, „podívala“ jsem se na zajímavá místa, „potkala“ zajímavé lidi. Celá kniha je psána humorně a s nadhledem, kolikrát jsem se u ní musela i nahlas smát. Někdy přišly i dojemné situace a i slzička ukápla. Nejslabší moment knihy pro mě bylo, když Lůca prožívala lásku, to jsem si připadala, že čtu holčičí love story pro puberťáky.
Kniha je doplněna o spousty fotografií. U některých opravdu zrak přechází. Jen škoda, že jim není věnováno víc prostoru.
Volné pokračování knihy Do tmy, které nás opět zavede do městečka Řečovice. Tentokrát sledujeme hned několik osudů a tajemství. Osudy postav se kříží a praskají jako dráty elektrického vedení mezi stožáry v polích za městem…
Styl psaní autorky mě opět moc bavil. Neskutečně čtivé, pravdivé, občas tajemné a temné. Ve spoustě postav se najdete, budete jim fandit, budete s nimi dýchat. Zajímavé a těžké osudy, které se zde promíchávají a nedají Vám spát. Spousta věcí je v knize zahalena tajemstvím a je jen na čtenáři, jak si domyslí, že to vlastně bylo….
První kniha Do tmy se mi však líbila víc. V této knize mi možná vadilo moc postav. Raději bych jich tam měla méně, ale jejich osudy vzít ještě více do hloubky.
Příběh prokleté dívky Morrigan. Narodila se v nejnešťastnější den a všichni ji obviňují, že má na svědomí každou pohromu. Navíc musí zemřít v den svých jedenáctých narozenin. Potká však záhadného Jupitera Northa, který ji vezme do tajemného světa Nikdyuš, kde musí Morrigan složit zkoušky, aby mohla zůstat v bezpečí.
Tuhle knížku jsem si půjčila z knihovničky mého syna a jsem za to ráda. Je sice určená pro děti od 9 let, ale i dospělí si ji nadmíru užijí. V první kapitole se mi kniha nepozdávala, byla hodně temná, drsná, ale jakmile přišel na scénu Jupiter, vše dospalo spád a v zemi Nikdyuš bylo nádherně.
Kniha je napínavá i milá, jen tak ji neodložíte a budete si užívat každou chvilku s Morrigan a jejími přáteli. Krásné popisné pasáže nejsou nudné, naopak se díky nim ponoříte hlouběji do kouzelného světa. Všechny postavy si okamžitě zamilujete – mojí oblíbenkyní se stala kočka Fen :-)
Určitě brzy pořídím i druhý díl Divomor a opět nezůstane jen u Lukáška v knihovničce.
Novinářka Nora Sandová si ve vetešnictví koupila starý kufr. Doma v něm našla fotografie dívek, na kterých potkala dvě, které se před lety ztratily na trajektu z Kodaně do Anglie. Na vlastní pěst se tak rozhodne pátrat, kde se tam fotografie vzaly a co se s dívkami tenkrát stalo.
Za mě to byl průměrný thriller. První dvě třetiny se hodně natahovaly a v podstatě nic závažného se nedělo. Poslední třetina byla plná akce, ale stejně mi neposkytla odpovědi na spoustu otázek.
Nemám ráda, když se novináři (nebo jakýkoliv obyčejný člověk) tváří, že jsou chytřejší než policie a samozřejmě celou záhadu vyřeší lépe.
Navíc se zde opakovalo spoustu motivů a situací, které jsou v každém druhém thrilleru, takže žádná velká překvapení se nekonají.
Není to špatná knížka, ale jsou lepší.
Příběh osamělé nemocné ženy, která se živí sběrem léčivých rostlin a postupně je na sběru stále více závislejší. Vyprávění hlavní hrdinky je záhadné a občas na povrch unikne důležitější informace o její rodině a lidech kolem ní a díky tomu si poskládáme obrázek, jaký život Anna dosud vedla.
Wau! Od knihy jsem neměla žádná očekávání a totálně mě dostala. Nečekejte žádnou akci, žádné velké zvraty, ale očekávejte sondu do života a psychiky nemocné ženy. Jak myslí, jak se chová, proč dělá právě to, co dělá. Všechno je navíc zahaleno tajemstvím, které se nám jen malinko ukáže, ale jinak nechá naši představivost pracovat na plné obrátky.
Rozhodně nedoporučuji číst knihu ve špatném rozpoložení, ve špatné náladě nebo v depresi, protože Vás příběh uvrhne ještě do větších chmurů.
Za mě to byla naprosto úžasná knížka. Styl psaní autorky je nádherný, okamžitě se začtete a kniha Vás už nepustí. Moc se mi líbilo i vše kolem bylinek, protože je miluji a o nich je v knize vyprávěno opravdu nádherně.
Příběh mě připomínal knihu Houbařka od Viktorie Hanišové, takže komu se líbila, doporučuji i knihu Do tmy.
Příběh čtyřicátníka Grahama, profesora na univerzitě. Žije si spokojeně svůj život se svou ženou Barbarou a užívá si stereotypu. Až jednoho dne potká na večírku Ann, bývalou filmovou herečku, která mu změní život. Graham se rozvede a ožení se s ní. Do jeho spokojeného vztahu se však začne dostávat žárlivost na Anninu minulost.
Zajímavá knížečka… psychologická sonda do hlavy někoho, kdo začne nesmyslně žárlit a začne se tím užírat víc, než je zdrávo. Černá komedie, která místy opravdu pobaví suchým anglickým humorem, někdy Vás však donutí přemýšlet. Autor si nebere servítky s výrazy a s některými popisy, takže počítejte i s pasážemi mládeži nepřístupnými :-)
Celou knížku mě bavil jazyk, jakým je napsána. Je to čtivé, barvité, čtenáři blízké. Kniha ve Vás určitě vyvolá emoce, ať už budete litovat Ann nebo nesnášet Grahama. A tak to má být. Kniha má být právě taková, aby ve Vás emoce probudila. Za mě zajímavý příběh.
Nigerijské teroristické hnutí Boko Haram v roce 2014 získalo kontrolu nad pětinou území země. Sekta unáší ženy a ty poté žijí v zajetí. Autor hovořil s dívkami, kterým se podařilo uprchnout. Díky jejich vyprávění se dozvídáme, jak záhadná organizace Boko Haram funguje.
Je neskutečné, co se na světě děje, ani o tom v podstatě nevíme. Pro nás jsou nepředstavitelné podmínky života v Nigérii, natož ještě sekta a náboženští fanatici, kteří během chvilky dokáží zlikvidovat celé vesnice a městečka.
Díky takovýmto knihám jsem jen a jen ráda za místo, kde žiji a jaké lidi mám kolem sebe.
Kniha je zpracována jako delší článek v časopise. Výpovědi žen jsou prokládány fakty o Nigérii a organizaci Boko Haram. Pokud nechcete být slepí k tomu, co se kolem nás děje, určitě doporučuji k přečtení.
Životní příběhy tří žen, které sledujeme od šedesátých let až po současnost. Každá je jiná a každá prožívá svůj život, lásky, manželství, ale i životní karamboly.
Kniha je složená ze dvou starších románů autorky – Stanice odložených lásek a Dokud se budeš smát. Oba příběhy na sebe navazují a potkáváme se stejnými hrdinkami.
Kniha se mi líbila, autorky styl psaní mi vyhovuje. Pro mě zajímavější byla druhá část, u které, jak je u mě zvykem, jsem si i občas pobrečela. Nečekejte však žádné velké akce, je to prostě o tom, co život přináší a co by se mohlo stát každému z nás. Určitě si tak v knize najdete spoustu situací, která Vám budou opravdu blízká.
Po Heřmánkovém údolí a Hlasu kukačky mi tato kniha zatím od autorky přišla nejslabší, ale i tak byla pěkná, čtivá a zajímavá.
Tři příběhy o tom, jak nízké sebevědomí ovlivňuje náš život. Kristýna se na přání svého přítele začne s nízkým sebevědomím léčit. Karolína se chce vymanit z vlivu nábožensky fanatického manžela. A Naďa chce nová prsa, aby se cítila lépe.
Příběhy, u kterých prožijete tolik emocí. Máte chuť do příběhu vstoupit a těm holkám říct, ať už se tak netrápí. Budete kroutit nevěřícně hlavou, budete brečet. Tedy aspoň já jsem si poplakala a zasáhlo mě to opravdu hodně. Kolik lidí takhle žije, proč se nechávají ovládat a manipulovat sebou?
Silná kniha, silné příběhy, tak, jak to právě Petra Dvořáková umí.