eva3992 eva3992 komentáře u knih

Pařížská švadlena Pařížská švadlena Natasha Lester

Příběh dvou žen - Estelly a Fabienne. Babičky a vnučky. Pohled obou z nich na jejich složitou rodinnou historii. A hlavně móda – Estella, jež se stala legendární módní návrhářkou a propojila tak Paříž i New York navzdory času, dějinám i předsudkům.

Kniha, která má rozpolcená hodnocení a i já se po jejím dočtení tak cítím. Kniha je plná událostí, zvratů, lásky, módy, je tam všechno. Navíc některé z postav byli v reálu opravdu skuteční lidé (tato informace mi trošku chyběla na začátku příběhu a bylo mi líto, že jsem se to dozvěděla až z poznámky autorky).

Bohužel, co mi však vadilo bylo, že toho všeho bylo prostě až moc a bylo to těžko uvěřitelné. Tolik náhod, tolik situací, které si tam autorka dala, aby se díky nim až okatě dostala tam, kam chtěla, mi prostě vadilo. Také mi nevyhovovalo, že spoustu informací k zápletce, dala autorka čtenáři dřív, než by měla, tím pro mě chyběl wow efekt. Jak už jsem někde psala, nemám ráda, pokud čtenář zná vraha dřív, než vyšetřovatel. Tady nejde o vraha, ale o důležité skutečnosti, které nás dovedou k vyřešení zapeklité rodinné situace. A také spousty událostí jsou podány tak, že jejich vývoj je snadný odhadnout.

Věřím, že kniha si své čtenáře rozhodně najde. Určitě doporučuji všem velkým romantikům a hlavně milovníkům módy, které je v knize opravdu hodně a nádherné šaty jsou zde popsány tak, že i já jsem si je dokázala živě představit. A další plus knihy je určitě její čtivost, i přesto, že má více jak 400 stran, tak když se do ní ponoříte, nepřestanete číst, dokud nebudete na konci.

24.07.2020 3 z 5


Slib svatojánské noci Slib svatojánské noci Jana Klimečková

Příběh se odehrává v polovině devatenáctého století. Tři venkovské děti z Moravského Slovácka musí uprchnout po nešťastné události, kterou způsobily. Přestože jsou malé, vydají se na odvážnou cestu až do Vídně. Podaří se jim tam najít druhý domov a splnit si své sny? Nebo si s nimi osud nepěkně pohraje?

Ke knížce jsem se dostala úplně náhodou a v podstatě jsem vůbec netušila o čem bude. Musím říci, že mě kniha příjemně překvapila. Styl psaní mi nejprve připadal hodně dětský, ale pak jsem si na něj zvykla a moc mi vyhovoval. Celkově mi kniha vyzněla spíše jako pohádka, celý příběh byl milý a pěkný (tyto dvě přídavná jména k němu pasují asi fakt nejvíc). Ale poslední třetina byla plná emocí, že jsem si u ní i pobrečela.

Ač jsem trošku podle anotace očekávala spíše drsnější příběh o tom, jak se děti musí protloukat světem, byla jsem nakonec moc ráda za tuhle milou oddechovku. Děj byl možná někde i trochu předvídatelný, ale ani to neubralo knize na kráse a jemnosti.

Doporučuji k přečtení a to spíše romantickým duším.

23.07.2020 4 z 5


Iluminace Iluminace Mary Sharratt

Román vypráví neobyčejný příběh Hildegardy z Bingenu, která byla nejproslulejší ženou své doby (1098 – 1179). Vizionářka a žena mnoha talentů, která byla už v osmi letech věnována církvi. Tam rozšiřovala své znalosti nejen o teologii, přírodovědě a medicíně. Kniha je zároveň beletrií, mixem historických faktů a filozofií Hildegardy.

Po úžasné knize Extáze jsem sáhla po další knize Mary Sharratt a opět jsem nadšená. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Je napsána neskutečně čtivě, vtáhne Vás do vyprávění a už nepustí.
S Hildegardou okamžitě začnete soucítit. Je zde ukázána jako běžná, ale zároveň také jako velmi silná žena, která si jde za svým, což bylo v té době nevídané.

Také se zde rozebírají témata jako zkorumpovanost církve, síla přírody, ale i přátelství a odhodlanost. V knize jsem se dozvěděla spoustu nového z historie, ale vše je podáno tak, že mě to bavilo a zajímalo.

Rozhodně doporučuji k přečtení.

20.07.2020 5 z 5


Paní Stendhalová Paní Stendhalová Rafel Nadal (p)

Když postarší muž objeví v antikvariátu fotografii statku, kde jako dítě vyrůstal, začne vzpomínat, co všechno tam prožil a postupně odhaluje tajemství a svůj život. Ale je všechno skutečně tak, jak si myslel? Odpověď nyní zná už jen paní Stendhalová.

Opět jedna průměrná kniha, která mě prostě nechala chladnou. Příběh očima malého chlapce, který prožívá své dětství v náhradní rodině a později na internátu. Jeho vyprávění je milé a nenáročné. Až do chvíle, kdy se dostaneme k odbojům a partyzánům. Tam už bylo na mě spoustu jmen, spoustu odkazů z minulosti, spoustu věcí, které jsem v podstatě ani nepochopila, takže poslední třetina knihy mě vůbec nebavila a chtěla jsem ji odložit. Na posledních pár stránkách se ještě dozvíme pár nečekaných informací, ale to už knihu nezachránilo.

Knížka se dobře četla, ale nic mně nepřinesla, nic ve mně nezanechala. Hodnotím průměrem, ale věřím, že své čtenáře si najde.

19.07.2020 3 z 5


Růže od Stalina Růže od Stalina Monika Zgustová

Biografický román Světlany Allilujevy, Stalinovy dcery. Její pohnutý osud plný zvratů můžeme sledovat v této knize. Seznámení s Indem Singhem zásadně ovlivnilo její život a nakonec se dostala i z Ruska do Švýcarska a Ameriky, bohužel ji to však stálo ztrátu svých dětí…

Tak, co k této knize napsat. Bohužel musím říct, že mě anotace zasáhla víc, než samotná kniha. Navíc už v anotaci se dozvíte úplně vše o životě Světlany a v knize je to už jen o trochu více rozvedeno.

Téma knihy mě velice zajímalo, dozvěděla jsem se spoustu nového a připomněla si hrůzy, které se odehrávaly v Sovětském svazu a jak na ně nahlížel celý svět.

Tentokrát mi nesedl styl psaní. Spoustu myšlenek se znovu a znovu opakovalo. Nebyla na mě přenesena žádná emoce, ačkoliv o spousty dramatických a emočních situací nebyla nouze. Hodnotím tedy průměrem, ale určitě kdo se chce dozvědět něco více o této ženě, tak doporučuji k přečtení.

18.07.2020 3 z 5


Schovej mě v dešti Schovej mě v dešti Jojo Moyes

Příběh tří žen jedné rodiny. Nejmladší Sabine, kterou v šestnácti cloumá puberta a její matka Kate, která ji připadá naprosto nemožná. Kate jako mladá utekla z domova, toužila začít nový život a zapomenout na svou vlastní minulost. A babička Joy, která žije v Irsku obklopena koňmi, které miluje více, než lidi. Setkáním všech tří se nám odhalují rodinná tajemství…

Toto je prvotina Jojo Moyes a asi to je znát. I když od autorky jsem četla pouze tři díly knihy Než jsem Tě poznala, tato kniha mi z nich přišla rozhodně nejslabší. Děj byl hodně rozvláčný, zbytečně natahovaný, na rodinná tajemství čekáte celou knihu a pak mi to nepřišlo až tak šokující. Nejvíce mi asi vadila Kate, která se celou dobu chovala jako šestnáctiletá.

Téma by nebylo špatné, kdyby bylo trochu více propracované a mělo to větší spád, tak to mohla být rozhodně hodně dobrá kniha. Autorka se snaží ukázat na každé postavě (i těch vedlejších) různorodost citů, takže každý byl jiný, ale bylo to tak okaté, až mi to přišlo moc.

Od autorky mám doma v knihovně ještě Zakázané ovoce, tak doufám, že mě osloví více.

17.07.2020 3 z 5


Hodinky od Ašera Hodinky od Ašera Zuzana Dostálová

Co trápí dnešní třicátníky? Stres, osamění, peníze?
Příběh Karla a Heleny, kteří se náhodou potkají, ale osud nejdřív ještě zamíchá karty, než je k sobě skutečně dovede. Nakonec si spolu založí rodinu a společnou firmu. Na životní cestě potkávají zdary i nezdary, šťastné i méně šťastné chvíle.

Po úžasné knize Soběstačný jsem si chtěla přečíst i další knihy od Zuzany Dostálové a jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. Kniha Hodinky od Ašera mě opět velmi bavila. Osudy běžných lidí, v běžném životě. Radosti i strasti, které mohou potkat každého z nás anebo je vídáme kolem sebe. Spoustu z nás se v knize určitě najde. Je zde vykresleno opravdu hodně problémů dnešní doby.

První polovina knihy, kdy poznáváme různé postavy a jejich problémy mě bavila o něco víc. V druhé části se autorka spíše věnovala nástrahám podnikání a jeho dopadů na vztah a to mi přišlo malinko zdlouhavější.

Líbilo se mi, jak autorka zpracovala postavy a to od těch nejmladších až po staré babičky. Rozdílnost myšlení v různém věku, životní moudrost. V příběhu bylo spousta míst na zamyšlení, které Vás mohou oslovit. A ještě nesmím zapomenout, že se v knize objevuje můj oblíbený autor John Irving a citace z jeho knihy, což mě velmi potěšilo.

Krásná knížka, kterou určitě doporučuji k přečtení. A nezapomeň: nikdy se nevzdávej, dokud nevidíš na úplný konec.

10.07.2020 4 z 5


Katka Katka Michael Třeštík

Příběh Katky, díky dokumentu a filmu, jedné z nejznámějších narkomanek u nás. Pár vzpomínek na dětství a pak více jak dvacet let plných drog, krádeží, pochybného života, prostituce, chátrání a občasné snahy skoncovat s drogami.

Absolutně nepředstavitelný příběh pro člověka, který s drogami nemá zkušenosti a nemá ve svém okolí někoho takového. Autentičnost vyprávění dodává to, že je kniha napsána Katčinými slovy, žádné uhlazené přepisování, ale vše je tak, jak to ona v tu chvíli cítila. Fotky krásně ukazují, co udělají drogy z pěkné holky za pár let.

Neskutečné, neskutečné, neskutečné, přečtené téměř v jednom kuse. Jen jsem musela na chvilku přestat číst, když bylo více popsáno, jak si Katka píchala do žíly. Pro slabší povahy a hlavně pro ty, kdo nemají rádi injekce, doporučuji obrnit se. I když jsem viděla film i dokument, i kniha mě velmi zasáhla a opět uvrhla do smutku.

Určitě kniha, o které by se mělo mluvit a měla by být vidět.

09.07.2020 4 z 5


Kočka na cestách Kočka na cestách Hiro Arikawa

Příběh o putování mladého muže Satoru s kocourkem Nanou. Tomu potřebuje najít páníček nový domov, tak navštěvuje staré kamarády a u toho vzpomíná na své mládí a studentská léta. Podíváme se na cesty a přátele nejen pohledem kocourka a dozvíme se tak, co prožíval Satoru dřív a kam teď vedou jeho cesty.

Tato knížka splňovala všechny předpoklady, že se mi bude líbit – jsem milovník koček, mám ráda road movie v knihách i ve filmu, vysoké hodnocení ostatních čtenářů, ale bohužel, nadšení se nekonalo, přišlo zklamání.

Absolutně mi nesedl styl, jakým byla kniha napsána. Nevím, zda to byl záměr nebo chyba překladu, ale připadala jsem si, jak kdybych četla slohovou práci žáka sedmé třídy. Věty i myšlenky se opakovaly, až jsem měla tendence přeskakovat ve čtení. V knize bylo spoustu chyb, překlepů, dva typy uvozovek a pro jistotu u některé přímé řeči nebyly uvozovky raději žádné.

Děj byl velice předvídatelný a v závěru bylo až moc zbytečných odhalení, aby to bylo celé co nejdojemnější. Ani protivný kocour si mě nezískal. Za mě tedy celkově bohužel nemohu doporučit.

09.07.2020 2 z 5


Buď cool jako kočka Buď cool jako kočka Stéphane Garnier

Přichází Ziggy, kocour, který Tě naučí jak být cool a jak vyřešit všechna trápení. Jak být oblíbený, jak být samostatný, v pohodě, porazit nesmělost a obejít se bez mobilu. Knížka pro všechny čtenáře a pro děti od 9 let.

Zase jednou jsem sáhla k Lukáškovi do knihovničky a protože miluji kočky, tak jsem tuto knihu nemohla nechat bez povšimnutí. Knížka nenásilným způsobem dětem vysvětlí, jak to zvládnout v dnešním světě. Ať už se jedná o kamarády, rodiče, školu, nové prostředí, první lásky. Každá část je vysvětlena na příběhu ze života, ve kterém se děti můžou najít a díky kocourkovi Ziggymu se dozvědí, jak si s kterým problémem poradit.
Po každé kapitole v knize najdete „chat“, kde si děti můžou zodpovědět otázky o sobě, jak se samy chovají a jak by se třeba mohly zlepšit nebo změnit.

Určitě poučná kniha podaná zábavnou formou. Myslím, že by i některým rodičům mohla trochu pomoci, když si nevědí rady, jak svému dítku vysvětlit nějakou situaci.

06.07.2020 4 z 5


Bál šílených žen Bál šílených žen Victoria Mas

Paříž, rok 1885 a hospitál Salpetriere, kam se odkládaly nejen duševně choré ženy, ale i mravně zkažené a prostě nepohodlné. Právě se chystá každoroční masopustní bál, kde se setkávají dva odlišné světy – svět internovaných žen a svět pařížské smetánky.

Jednoduchý, avšak šokující příběh, odehrávající se v rozmezí pár dnů, takže děj má spád. Kniha je psána jednoduše, snadno se čte a rychle Vás vtáhne do děje. Podíváme se i na historická fakta - pokusy doktora Charcota a jeho asistenta Babinského, na to, jak snadné bylo dostat ženu do ústavu.

To, co se tenkrát dělo a jakou moc měli muži bylo hrozné, nechtěla bych se dostat do té doby. Úplně historickým románem bych tuto útlou knížečku nenazvala, ale každopádně je to zajímavá sonda do duší žen a je jen na nás, jestli nám připadají šílené.

Duchařina, která zde byla uvedena, mi v knize nevadila. Naopak, když jsem dočetla knihu v 11 večer a byla jsem sama doma a zvenku jsem slyšela podivné zvuky, příjemně mě zamrazilo :-)

Za zajímavé téma, které mě pohltilo a za čtivost knihy dávám plný počet hvězd.

06.07.2020 5 z 5


Osudové léto Osudové léto Nicola Harrison

Příběh se odehrává v roce 1938 v luxusním hotelovém rezortu na ostrově Montauk. Newyorská smetánka se zde schází na celé léto, aby se nechala opečovávat. Hlavní hrdinka Beatrice doufá, že se během prázdnin opět sblíží se svým manželem Harrym, ale člověk míní a osud mění.

Než jsem se pustila do čtení knížky, našla jsem si nejdřív nějaké informace o Montauku a moc mě to zaujalo, bohužel o knize se to už říci nedalo. Zhruba prvních sto stran bylo pouze o hloupé paničce, která se dobře provdala. V tu chvíli jsem myslela, že snad knihu odložím. Poté se začal rozvíjet i nějaký příběh. Místy i vcelku zajímavý, ale jako celek je to prostě jednoduchý romantický příběh pro ženy. Neurazí, nenadchne. Celkově se to velice dobře četlo, je to odpočinkové a na závěr i nějaké to napětí bylo, takže hodnotím průměrem.

05.07.2020 3 z 5


Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

Dva příběhy, tak vzdálené a přitom tak blízké…
Marie-Laure žije jako malá v Paříži spolu s milujícím otcem. V dětství oslepne a musí se učit vše znovu. Když Francii okupují Němci, musí s otcem uprchnout a hledají bezpečné místo pro ně i pro otcovo tajemství.
Werner, malý sirotek vyrůstající v německé hornické kolonii, chce přijít na kloub všem záhadám, fascinuje ho věda a technika. Jeho technický talent ho dovede až na elitní vojenskou akademii a později se z něj stane specialista na odhalování odbojových aktivit. Díky tomu se dostane až do Francie.

O knihách, ve kterých jsou zachyceny hrůzy války, nerada píšu, že jsou krásné, ale tady nemohu jinak. Jsou světla, která nevidíme je prostě krásný příběh. Moc se mi líbil styl, jakým je napsán, slova plynou po papíře tak lehce a přirozeně, že Vás čtení úplně pohltí. Nečekejte žádné velké akce, ale příběh plný lidskosti, který pohladí na duši.

Střídají se zde kapitoly z pohledů několika hrdinů i antihrdinů a různé časové období. Jednotlivé části jsou vždy zakončeny tak, že jste napnutí, jak to jen bude pokračovat a nutí Vás to číst dál a nechcete knihu odložit z rukou. Navíc vše do sebe krásně postupně zapadá a různými drobnostmi Vám před očima roste celek.

Ať už Marie-Laure a nebo Werner, Vám naprosto přirostou k srdci, oba si oblíbíte a budete s nimi prožívat každý jejich den, budete jim fandit a cítit s nimi.

Opět jedna z knih s mou milovanou Francií a mořem. To jsou místa, která mám ráda a pokud jsou obě v jedné knize, vždy je to pro mě velké plus. (Moře – myslím, že to je to nejhezčí, co jsem kdy viděl. Zdá se, že je dost velké, aby se do něj vešly pocity všech lidí.)

Jedna část v knize je zahalena tajemstvím a je na každém čtenáři, aby si z ní doplnil do příběhu to, co si myslí, že je správné. V knize je spousta krásných myšlenek, které Vás určitě obohatí.

Kniha ve mně zanechala hlubokou stopu a moc ji všem doporučuji. Hlavně těm, kdo si chtějí přečíst o druhé světové válce zase trošku jinak.

04.07.2020 5 z 5


Pokrevní sestra Pokrevní sestra Jane Corry

Příběh Kitty, která žije v domově s pečovatelskou službou, nemůže pořádně mluvit ani chodit a chtěla by si vzpomenout na nehodu, která ji upoutala na vozík.
Příběh Alison, lektorky výtvarného umění, která se rozhodne vzít práci ve vězení.
Obě dívky pojí patnáct let stará nehoda a v současnosti je někdo sleduje. Někdo, kdo se chce pomstít za to, co se kdysi stalo.

Tato kniha je označována jako thriller nebo psychothriller. S tím bohužel nemůžu souhlasit. První třetina byl prostě román ze života, ale četlo se to hezky. Kolem poloviny knihy to začalo být trochu zajímavější, ale pak si dáte pět a pět dohromady a je Vám jasné, jak to všechno bylo. Čím víc se kniha blíží ke konci, tím víc se autorka do příběhu zamotává, aby to bylo zajímavější, ale zachránit se to už nepodařilo.
Poslední třetinu knihy jsem už více méně protrpěla, neboť bylo jasné, jak to vše skončí a stále se tam opakovalo to samé.

Takže čtivé ano, ale psychothriller ne. Za mě průměrná kniha.

02.07.2020 3 z 5


Vlak pro děti Vlak pro děti Viola Ardone

Příběh začíná těsně po druhé světové válce na jihu Itálie, kde jsou vybrány děti z nejchudších rodin a budou poslány vlakem na sever, kde se o ně postarají místní. Pro desítky dětí to znamená zásadní životní změnu, strach, nejistotu i naději. Malý Amerigo však zjistí, že větší výzva nebyla odjet, ale vrátit se.

Knížka o novém tématu, o kterém jsem nic nevěděla. Děti z chudých rodin, které z ničeho nic nasednou na vlak a jedou za „lepším“, a které se budou za rok vracet zase zpátky domů. Příběh je vyprávěn pohledem malého Ameriga, který nám vše popisuje s dětskou nevinností. Jemu připadá normální, že je chudý a že si nemůže dovolit pořídit třeba nové boty. Když se však dostane na sever, ocitá se v úplně jiném světě.

Překvapilo mě, že zhruba ve 2/3 knihy je velký časový skok a potkáme zde Ameriga v dospělosti. V poslední části knihy si tak urovnává své myšlenky a pocity. Ač jsem si myslela, že bude kniha více dějová a akčnější, nakonec se z ní stala spíše kniha „přemýšlivá“, o uvědomění si spousty věcí a souvislostí, o lásce i o odpuštění.

Zvláštní a zajímavá kniha, která určitě stojí za povšimnutí.

29.06.2020 4 z 5


Krása noci Krása noci Nina George

Knížka o tom, jaké je to milovat, o tom, jaké je to být milován a jak člověk pozná, že je to skutečně tak.
Claire, pětačtyřicetiletá profesorka, etoložka na univerzitě. Po více jak dvaceti letech v manželství stále více touží po tom, aby cítila, že žije, ne pouze že existuje. Devatenáctiletá Julie zase čeká na „něco“, na odvahu, na vášnivou lásku.
Obě stráví léto na pobřeží Bretaně – Claire se svým manželem a Julia s jejich synem Nicolasem. Obě ženy, ač rozdílné, zde objevují novou chuť do života a hlavně každá sebe samu.

Od této knihy jsem neměla vůbec žádná očekávání, o to víc mě dostala. Ze začátku jsem byla trošku zmatená, proud myšlenek mi moc nedával smysl a málem jsem knihu odložila. Ale na straně třicet se to zlomilo a já jsem se našla – jako matka, jako žena a knihu jsem už nedala z rukou.

Úžasné prostředí Paříže a Bretaně Vás vtáhne do příběhu a dostanete se do hlav žen, tak rozdílných a přitom tak podobných a hlavně - prostě žen. Obě hledají své Já, každá svým způsobem a přitom vlastně společně. Podíváme se na začátky i konce vztahů, na vztahy dlouhodobé i krásné začátky v mládí.
Není to úplně jednoduché čtení. V ději je víceméně jasné, jak to bude pokračovat, ale o tom ta kniha není. Je o síle myšlenek a síle vlastního Já, je o tom najít hlavně sama sebe.

Nerada škatulkuji knihy, pro koho jsou vhodné, ale z mého pohledu je příběh spíše pro ženy kolem čtyřicítky, které už mají něco odžito. Mě si kniha opravdu našla přesně v ten správný čas. Maximálně jsem si ji užila, je v ní hodně myšlenek a citátů, které jsou mi blízké. Kniha mi dala tolik emocí, pocitů, vjemů. Určitě jsem v ní našla i kus sebe.

Co se mi ještě moc líbilo a musím to vyzdvihnout je moře. Je zde opěvována jeho síla, jeho energie, jeho živelnost. Také bylo úžasné, že se zde zmiňují knihy, které jsem četla a které znám.

Jednu hvězdičku musím strhnout za konec, který mě trochu zklamal, ale i tak je kniha úžasná a stojí za přečtení. A určitě se poohlídnu i po dalších knihách autorky.

27.06.2020 4 z 5


Sbohem, Irsko Sbohem, Irsko Ann Moore

Jedná se o pokračování knihy Irská kráska. Gracelin nyní opouští Irsko a míří do Ameriky za svým bratrem. Zvládne nelehkou cestu v temném podpalubí lodi i pobyt ve zločineckém New Yorku. Příběh o lásce, odvaze a ženské síle.

Tento druhý díl se mi dostal do ruky až rok poté, co jsem dočetla první a bohužel je to moc dlouhá doba. Už se mi špatně vzpomínalo, co se dělo a kdo byl kdo.

V této knize se objevuje spoustu závažných témat, jako je otrokářství, chudoba a život v těch nejnuznějších podmínkách, ale bohužel mě to moc neoslovilo.
Jsou zde dlouhé popisy, které mě nebavily a hlavně mnoho postav. U některých mi déle trvalo, než jsem je zařadila. U jiných bylo po první větě jasné, jak se jejich cesta bude vyvíjet.
Děj byl chvílemi moc poklidný a pak se udála nějaká velká věc, která by si zasloužila více rozebrat, ale v knize byla autorka vždy se vším strašně rychle hotova.

Nevím, jestli to bylo mým momentálním rozpoložením nebo prostě knížkou, ale i když se mi Irská kráska líbila, tento díl mě už tak neoslovil. Ale pokud máte rádi historické romantické příběhy se silnou ženskou hrdinkou, tak doporučuji si přečíst (ale hezky jeden díl po druhém).

26.06.2020 3 z 5


Smrtholka Smrtholka Lucie Faulerová

Hlavní hrdinka Marie se vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné, tak se snaží najít jejich příčinu. Cestu zpět však nelze zvládnout bez ohlédnutí. Dozvíme se zde, že rodinu opustila matka a zasáhla tu nemoc. Je možné po tom žít normálně, ale nejdřív je potřeba vybojovat boj ve své vlastní hlavě.

Tak tohle tedy bylo něco. Nenápadná knížka, malá rozměrem, ale velká obsahem. Sáhla jsem po ní víceméně náhodou a jsem za to moc ráda. Marie nás vezme s sebou do své hlavy, do svých myšlenek a pocitů. Díky jejím vzpomínkám a myšlenkovým pochodům se postupně dozvídáme, co všechno se v jejím životě stalo. Dávkování minulosti je zde dokonalé, jste udržováni v neustálém napětí, co se vlastně tenkrát stalo a čím dál víc Vám to do sebe zapadá.

Ač je to román dramatický a smutný, autorka i přesto do něj vložila něco, čemu se člověk musel zasmát, i kdyby nechtěl. To, jak jsou vykreslené postavy, jak se v nich můžete najít...

Způsob, jakým je kniha psána, mě fakt dostal. Je tam přesně to, co tam má být. Žádné zbytečnosti, všechno tam patří a má svůj smysl. Emocionálně Vás kniha rozloží. Při čtení jsem se pohybovala mezi: wow, cože?, fakt?, nene!, pláčem a smíchem… no prostě tam bylo všechno, co od knihy očekávám a moc jsem si to užila.

Nemyslím si, že sedne úplně každému, ale kdo má rád knihy ze života, dramatické lidské osudy, českou prózu, trošku zamyšlení, tak jedině doporučuji.

22.06.2020 5 z 5


Tajemství hedvábného vějíře Tajemství hedvábného vějíře Lisa See

Příběh odehrávající se v Číně kolem roku 1850. Osmdesátiletá Lilie vzpomíná na svůj život a na přítelkyni, která ji výrazně ovlivnila.
V Číně devatenáctého století, kdy manželky a dcery chodily s podvázanými chodidly a žily téměř v izolaci, vytvořily ženy z daleké provincie Chu-nan své vlastní tajné ženské písmo nu-šu. Díky němu mohly společně sdílet své naděje, sny a úspěchy.

Na tuto knihu jsem se dlouho těšila, ale bohužel přišlo zklamání. Samotný příběh se mi líbil. Bylo velice zajímavé i poučné dozvědět se více o životě v Číně v tomto období. Autorka hodně realisticky popisuje obvazování nohou, aby měly ženy co nejmenší chodidla. To bylo opravdu drsné, ale od této části už ve mně kniha nevzbudila žádnou emoci. Sice se tam odehrává spoustu zajímavých a dojemných situací, ale kniha je psaná tak, že se mě to vůbec nedotklo a nic to ve mně nezanechalo.

Knihu úplně nezatracuji, zajímavých informací je v ní hodně. Je to román, ale na mě to spíše udělalo dojem učebnice dějepisu. Kdo se chce dozvědět více o čínské kultuře, určitě doporučuji k přečtení.

Po dočtení jsem se podívala i na film, který byl na motivy knížky natočen (Sněžný kvítek a tajemný vějíř). Kromě toho, že z knihy tam byla asi tak desetina, tak ani film mě úplně neuchvátil.

22.06.2020 3 z 5


Soběstačný Soběstačný Zuzana Dostálová

Příběh jedenáctiletého Štěpána, jehož svět závisí na dospělých. Jenže jeho táta se odstěhoval a změnil se. Jeho máma je smutná, nemá peníze a nevypadá zdravě. Román o dospívání a dospělosti převážně pohledem Štěpána v průběhu několika let.

Tak tohle byla emoční nálož. Přijde mi fajn, že anotace není moc obsáhlá, protože co všechno si pro nás autorka připravila je opravdu silné a věřím, že to nenechá nikoho chladným. Já už na straně 20 byla úplně citově vyždímaná a to jsem ještě netušila, co mě čeká dál.

Kniha je opravdu ze života, objevují se v ní běžné situace, které každý známe, o to víc jsou pro nás některé bolestivější. Najde se však i pár takových, u kterých se upřímně pousmějete. A jak už je o mně známo, plačka největší, často jsem si u knihy i pobrečela.

Komu se líbila kniha Vrány od Petry Dvořákové, tak věřím, že se mu bude líbit i Soběstačný.

Silné, emoční, ze života, někdy i plné naděje, jindy smutku. Kniha se velmi dobře četla a jak jsem začala, tak už jsem jí nemohla odložit a přečetla jsem ji v podstatě na jeden zátah. Všem doporučuji.

19.06.2020 5 z 5