evask komentáře u knih
Člověk čte a přemýšlí o ruské duši. Mentalita nás středoevropanů asi opravdu jiná.
Čekala jsem autentická vyprávění pamětníků. Skutečné příběhy. Takže trochu zklamání. Zřejmě prvotina a žádný literární skvost, víc jsem se začetla až v polovině knížky. Ale ke konci už se mně celkem líbila, charaktery a osudy postav vykresleny pěkně. Tři a půl hvězdičky bych dala.
Rozhodně doporučuji k přečtení. Pan Humbl, postava tragická, s trpkým humorem vykreslená. Bohužel, smutná pravda, “... nás Humblů je mnoho a mnoho, ... my děláme dějiny...”.
Poprvé vyšlo v roce 1967, a to se divím, že se tahle knížka za komunistů mohla vydat.
Tak jsme si dlouho mysleli, že to je jasný, a ono houbičky, stál za tím někdo jiný. Že se ale Christine dokázala pomstít, co?
Leningrad v době blokády a těsně po ní. Bez zvláštního patosu a přesto poutavé, zajímavé.
Zajímavé, poučné. Nejsem schopná si zapamatovat jména horolezců.
Zajímavý příběh - pět hvězdiček. Rozvláčné až nudné (zvlášť první polovina knihy), příliš mnoho postav, zbytečně dlouhé - mínus jedna *, přeskakování ve třech časových rovinách a k tomu proloženo pohádkami -mínus druhá *. Ale brzo vycítíte, co je tam jen jako omáčka, a to pak přeskočíte, pak je to pěkná knížka.
S hodnocením jsem na vážkách. Styl, jakým je knížka napsaná, mně vůbec nevyhovoval, tak do dvousté stránky jsem přeskakovala a chtěla odložit, jen ty pochvalné komentáře mně v tom zabránily. Pak mně to přece jen začalo bavit. Přemýšlet o reálnosti příběhu radši ani nebudem.
Krásná knížka. Dozvěděla jsem se spoustu nového. Je tedy poněkud obsáhlá. Zhruba v polovině jsem si říkala, jak dnešní autorky románů pro ženy musí uměle vymýšlet témata a zápletky. Tak tady potíže a zápletky nese každodenní život. A ty vymyšlené příběhy mně vedle téhle knížky najednou připadaly trapné. Druhá polovina už se trošičku táhla, ale přesto - můj názor - nejmíň plný počet hvězd.
Předchozí díly jsem nečetla. Knížka se mně líbila, ale při čtení současnosti jsem se těšila na kapitoly válečné, kde byl děj přitažlivější.
Bylo to hezké čtení a chtěla jsem dát plný počet hvězd. Ale jednu hvězdičku musím strhnout za ten závěr. To už pak byla červená knihovna. Zlého otce měla nechat autorka včas zemřít, bylo by to všechno věryhodnější.
Tři a půl * a velké zklamání. Momentálně je celkové hodnocení 90%, a to je podle mě hodně nadsazené. Než jsem tě poznala je moc povedená, zaslouženě úspěšná knížka. Každé pokračování je riskantní.
Knížka je dost dlouhá, možná až moc. Hodně zajímavá. Maria je ke své matce kritická, asi oprávněně, Marlen byla sebestředná a panovačná, ale Maria ji svým způsobem jistě měla ráda, protože ji nikdy nenechala ve štychu.
Za mě čtyři a půl *. Kniha se mně líbila, ale zároveň jsem se těšila, až ji budu mít dočtenou.
Prostřední část knížky mně přišla trochu nudná. Ale ten zvláštní konec. Autor přece mohl nechat Graebra padnout v boji. To jsem předpokládala. Takhle ale ještě podtrhl nevypočitatelnost války a nevypočitatelnost lidského nitra.
Zola prokázal výborné znalosti vedení obchodního domu, člověk by věřil, že pracoval jako ředitel, přinejmenším jako prodavač někde v textilu. Téma konkurenčního boje - stále aktuální. A jednání, charakter postav románu, to taky odpovídá současnosti. Snad jen ta Denisa je tak slušná, obětavá, hodná a solidní, takovou čistou duši už dnes nepotkáme.
Zola je Pan spisovatel.
Příjemné odpočinkové čtení. Žádný trhák, ale dobrý.