evelinaevelina komentáře u knih
Nedomnívám se, že ve hře chtěl někdo vytvářet šlechtu z vysokoškolských lidí. Princip byl v tom, aby se ukázalo jaké šílené funkce a hierarchie existují ve školství a nejlépe při každém problému se problém sám nevyřeší, jediným řešením je zavolat tzv. vyšší instanci (alespoň to tak v dřívějších dobách fungovalo, jak si dobře pamatuji.
Nevím jak často se hra hrála nebo nehrála od jejího vzniku, ale dovoluji si mírně nesouhlasit s tím, že se nepovedla. Minimálně v semináři stojí za to NEVĚŘÍCÍ VLASÁK.
Není dílo našeho úžasného génia Cimrmana, které bych si nepřečetla ráda, a to několikrát!
Kniha bude lahůdkou pro "náročnější" čtenáře, ale i pro takové jako já, kteří si prostě rádi občas přečtou nějaké historické pojednání, když si zvyknou na způsob vyjadřování. Také jsem nejprve zvolila spíš metodu čtení určitých kapitol, na které jsem zrovna měla chuť.
Nedokázala jsem knihu přečíst tzv. jedním vrzem, ale vybírala jsem kapitoly - potom jsem informace dokázala vstřebávat lépe. Je to svým způsobem velice zajímavě sestavená kniha ze sice náročných, ale pěkných textů.
Bohužel velká část děje se odehrává v tomto románě právě v Rize nebo jsou další okolnosti s ní těsně spjaty. Vím, že v zemích Pobaltí to bylo v 90. letech poměrně "divoké", ale tuto detektivku to dostalo do pozice lacinějšího románu s nádechem jak politiky tak s prvky krimi, což je škoda, protože autora a jeho knihy mám také ráda. Možná na to jinak nahlíží čtenáři odjinud než z bývalého východního bloku.
Edice OKO a hlavní města - kniha vydaná na kvalitním papíře, info vždy od historického vývoje města po současnost, nejzajímavější nebo nejznámější místa, geografické umístění. Zajímavosti typu průměrné teploty. Doprovázeno fotografiemi a kresleným znakem města.
Edice OKO se svým klasickým zpracováním opět nezklamala. Stručně, jasně, přehledně a čtivě - tak jsou zpracovány svátky méně známé (Hromnice, Řehoř, Svátek mláďátek atp.) i známé. Na Velikonoce si vždy znovu připomenu, jak se jednotlivé dny těchto svátků nazývají a co by se mělo dodržovat - i když to třeba nevyjde.
Ke knize jsem se dostala až díky tomu, že pohádky znovu čtu svému dítěti. Já sama si je z dřívějška nepamatuji, ale stoprocentně tato kniha patří k těm, které si vychutnám asi více až v dospělosti, už díky jazyku, jaký Vladislav používá - ten bych jako dítě neocenila.
Je zajímavé si listovat ve více jak 25 let starém vydání a porovnávat tehdejší názory se současnými poznatky (nebo spíše trendy ?) v kapitolách jako je Strategie pátrání po mimoz. civilizacích atp.
Edice OKO téměř nikdy nezklame. Informace vždy výstižné, přehledné, čtivé. Dostatek ilustrací, které jsou tedy jistě pro laika přijatelnější než realistické fotografie oblohy.
Průměrné dílo, které neoslní, ale zase ani nedonutí knihu odložit před dočtením.
Jako laikovi se mi Kazancevova teorie o původu pozemské civilizace líbila. Kniha celkově odpovídá poměrně dobré "ruské škole" vědeckofantastických románů.
Knihu jsem zakoupila v antikvariátu bez žádného velkého očekávání. Překvapení následovalo - 210 stran přečteno jedním dechem. Někteří současní autoři sci-fi by si mohli vzít příklad z děje se skutečně překvapivými prvky, které ale v žádném případě nejsou na hranici fantasmagorie.
Jak jednoduchá by nyní byla čeština podle Hrona:
plaviti - plav + ba = plavba
hrouiti - hroz + ba = hrozba
učiti - uč + ba = učba
K problému azylantů v této knize - očekávala bych větší profesionalitu autora ve výběru národnosti a následnému přidělení jmen. Zde uvedení Češi mají jména Lothar Kraftczyk a Andreas Haas. Pravda, četla jsem vydání z roku 1991, to jsme byli tzv. všichni "jeden Východ",ale to neomlouvá.