EvelineGray komentáře u knih
Tohle byl hodně zvláštní zážitek. Upřímně nevím, jestli se mi příběh líbil nebo ne, rozhodně se mi ale dostal pod kůži a i teď dva týdny po dočtení se k Violette v myšlenkách vracím. Zprvu jsem myslela, že to bude trochu zvláštní feel good román z prostředí hřbitova - to jsem ho ale podcenila. Feel good tam je, ale zároveň je tam i hloubka plná bolesti, která tomu všemu propůjčuje další rozměr. Je to silné, je to plné krásných obratů a myšlenek, je to o životě, který není hezký, ale my si v něm to hezké vždycky můžeme najít.
Co k tomu dodat? Agatha ve své nejlepší formě. Ačkoli jsem trochu tušila, že vzhledem k jejímu stylu nebude vrahem zahradník a snad poprvé jsem řešení uhodla (samozřejmě když už k němu byl jen krůček), bylo to skvělé. Zvlášť miluju, jak rozhazuje maličké návnady, tak nenápadné, že si říkáte, že teď jste na to kápli, jen aby se vám vzápětí vysmála a ukázala, že jste jí jen skočili na udičku. Geniální.
Tak tohle bylo něco... Většinou se děsím knížek s až moc dobrým hodnocením, protože mám pak vysoká očekávání, která se ne vždy naplní, ale tady to prostě nejde jinak a přidávám se k obdivovatelům. Už dlouho se mi nestalo, že bych u příběhu prožívala přesně to, co jeho postavy - napětí, okouzlení, smutek (musím se přiznat, že i pár slz ukáplo). Nádherný poeticky napsaný příběh, nad kterým budu přemýšlet ještě dlouho.
Knihu jsem si koupila před cestou do Irska a nakonec to dopadlo tak, že jsem procestovala značnou část míst, která se k příběhu vážou. Tohle bylo totiž pohlazení po duši - nádherný popis krajiny, krásně přiblížená gastronomie, postavy byly sympatické, vtipné a uvěřitelné a dějová linka byla přesně to, co od příběhů tohoto typu čekáte. Určitě se tedy pustím i do dalších "Romantických útěků".
Trošku lituji, že jsem se k Anně dostala až v dospělém věku, protože mé mladší já by bylo naprosto nadšené. Ale i v tomhle věku jsem si tu pihatou holku zamilovala a zařadila do žebříčku nejoblíbenějších hrdinek.
Já si nemůžu pomoct, ale takhle série mi hrozně sedí. Pokud od toho člověk nečeká skvěle promyšlenou detektivku s šokující zápletkou, ale spíš jen odpočinkovou jednohubku plnou humoru s troškou romantiky a vyšetřování, tak si přijde na své. Bea i vévoda jsou skvělí a jejich dialogy - chef kiss-. Možná bych jen maličko ubrala na opakování, co se stalo v předchozí knížce, toho tam je zbytečně moc.
Tohle mě tak moc bavilo! Po celou dobu čtení jsem obdivovala vtip a nadsázku, s kterou byla kniha napsána. Dialogy a vykreslení společnosti 10/10. Detektivní zápletka byla taky fajn, i když dosud úplně nevím, jak z indicií dokázali přijít na vraha.
Velmi hezká kniha, která přibližuje dost divoké a kruté dějiny Vietnamu. Ačkoli čtenář s rodinou Tranových prožije jednu tragédii za druhou, po dočtení to v něm zanechá určitý klid, pokoru a obdiv k nezdolné lidské síle.
Myslím, že vše už tu bylo řečeno, a tak to jen potvrdím - je to milý, je to ultra vtipný, je to romantický a vůbec se mi s tím nechtělo loučit. Takhle by měla být napsaná slow burn romance.
Jen tu bonusovou kapitolu bych vynechala, nějak mi nesedla k Adamovi, kterého jsem si vytvořila v hlavě.
Oficiálně má srdeční záležitost!
Jasně, pokud bych to měla posuzovat jen na základě detektivní zápletky, tak by to nebyla taková sláva. I tady je vyšetřování zločinu založeno hlavně na domněnkách, nikoli na důkazech. Ale to už jsem si trochu zvykla a vychutnávám si hlavně naprosto krásné obraty, vtipné dialogy a celkovou atmosféru, kterou autorka dokáže úžasně navodit. A samozřejmě hlavní dvojici, která je k sežrání.
Před přečtením knížky jsem viděla pár recenzí, které byly nadšené ze zajímavého plot twistu. Moc jsem je nechápala, protože už na začátku se některá rozuzlení vyloženě nabízí a autorce se moc nedaří svést čtenáře na jinou stopu - ale teď po dočtení přiznávám, tohle jsem fakt nečekala a za to klobouk dolů.
Ačkoli se příběh četl snadno a námět byl zajímavý, něco mi tam trošku scházelo. Nějaké nutkání číst dál, touha dozvědět se, jak to dopadne. Hlavní hrdinové mi k srdci příliš nepřirostli, romantická linka byla trochu fádní - jakoby už při prvním setkání věděli, že mezi sebou musí něco rozehrát, protože se to na young adult fantasy sluší, a tak se tomu teda podvolili, stejně tak i úkoly byly vlastně nudné tím, jak byly nesplnitelné a od hrdinky nevyžadovaly skoro žádnou snahu. Zároveň se mi zdálo, že vykreslení Kivy neodpovídá tomu, co měla prožít (je na nejhorším místě na světě 10 let a zhroutí se, když ji jeden z dozorců popadne drsněji za zápěstí?). Je možné, že si za čas přečtu i další díly, ale teď určitě ne.
Myslím, že tuhle knížku může vystihnout jedním slovem, přesněji citoslovcem: Awwww! Ze začátku jsem od toho čekala jen neslanou nemastnou vánoční oddechovku, ale postupně jsem se tak začetla, že jsem se nedokázala odtrhnout a na každé rande se těšila, jako by bylo moje. Celá rodina a zejména "fantastická čtyřka" mi přirostla k srdci a fakt jsem Soph záviděla, že mezi ně patří. Takže shrnuto podtrženo - oddechovka to opravdu byla, ale tak milá, romantická a zábavná, že jsem tu žádnou hlubší myšlenku ani větší akci nepostrádala.
Má srdcová záležitost. Poprvé jsem se s oběma knihami setkala na základní škole a byla naprosto okouzlená, od té doby jsem se k nim ještě několikrát vrátila a určitě ještě vrátím. Příběh má skvělou atmosféru, hrdinka je "tak akorát" - celkem sympatická a člověk se s ní lehce ztotožnil, zápletka tajemné věštby je taky super a milostná linka je třešničkou na dortu (Filip je, pokud přehlédnu to, že vzhledově není zrovna můj typ, k sežrání). Jediné, co mi potěšení z četby vždy zkazí, je ten konec...
Nezávislá mladá lady vyšetřuje na anglickém venkově 20. století vraždu - co by se tady mohlo pokazit?
No, nakonec skoro všechno. Kniha má hezkou atmosféru a hlavní hrdinka, pes Gladston a majordomus jsou celkem dobrá trojka, ale tím to končí. Celá logika vyšetřování vraždy je postavená na hlavu, a tak se první polovina knihy nese v tom, že Eleanor neustále dokola jezdí na místo činu a vyslýchá "své podezřelé", kteří se podezřelými stali jen z toho důvodu, že to byli první 4 lidi, na které čirou náhodou narazila. To že by zde měl být motiv, příležitost nebo minimálně nějaké vodítko se vůbec nebere v potaz. Navíc je zde opravdu plno scén, které jsou víceméně výplňové, příběh nikam neposouvají a po jejich dočtení přemýšlíte, co měly za smysl. A nakonec důkazy, které na pár posledních stránkách usvědčily opravdového vraha. To už bylo velké HAHA, ve stylu že by lékař na místě činu nechal stetoskop. Možná jsem moc zhýčkaná Agathou, ale tohle bylo slabé.
Ani mě ne nevyhnula netflixová senzace Bridgertonů, a tak když jsem potřebovala nějakou historickou oddechovku, sáhla jsem po příběhu Kate a Anthonyho. Docela mě překvapilo, že se asi od půlky začal děj odvíjet trochu jinak než v seriálu a nakonec jsem za to celkem ráda. Zdá se mi totiž, že se v knize výrazněji řeší i trochu těžší témata, která tomu všemu propůjčují hloubku. Celkově bych to hodnotila jako nenáročnou a poměrně zábavnou romantiku, která vás na chvíli přenese do ideálního světa regentské Anglie. Btw. Díky bohu, že se díky Netflixu změnily ty příšerný obálky s polonahými chlápky, které vůbec neodpovídaly obsahu.
Tuhle sérii jsem četla poprvé asi ve 13 letech. Bohužel v té době v knihovně zapomněli koupit 4. díl a tak si teď dávám takový nostalgický rereading, kdy se konečně dozvím, jak to dopadlo... a ono je to fakt dobrý i po letech! Zápletka není kdovíjak složitá, ale mě to prostě baví. Je to vtipný, je to milý, je to moc hezky napsaný.
(SPOILER) Podle mě je to jeden z nejlepších příběhů, které znám a je i mistrně napsán. Ačkoli většinou nemám v lásce příliš sladké a nevinné hlavní hrdinky (přijdou mi neautentické), Tess jsem její čistotu věřila do posledního písmene. I další postavy byly ve svých charakterech uvěřitelné. Ačkoli se na první pohled zdá, že jsou zde záporácké i klaďácké role již dopředu rozděleny, při bližším prozkoumání tomu tak není. I zlosyn Alec má své důvody pro své (většinou negativní) činy a nekoná je jen proto, aby někomu ublížil, ale spíše proto, aby ho konečně někdo opravdu miloval. Stejně tak na první pohled ctnostný a dokonalý Angel žádá odpuštění, ale již není ochoten odpouštět (i když jeho a Tessin hřích je srovnatelný - jen s tím rozdílem, že on neotěhotněl). Thomas Hardy je pro mne Pan spisovatel, který dokázal vytvořit hrdinku, která se dopustila téměř všeho, co bylo v tehdejší době naprosto nepřípustné, a i přesto všechno byla až do konce morálně a duševně čistá, jako nikdo jiný...
(SPOILER) Velmi zajímavý námět, který zůstal naprosto nevyužit. Když jsem tuto knížku začínala číst, těšila jsem se na nový zábavný úhel pohledu, dostalo se mi však jen nepovedené napodobeniny. Fanoušci Jane Austenové musí u tohoto díla zaplakat. Umíte si snad představit, že by pan Darcy nechal venku uprostřed zimi mrznout spící Elizabeth a ještě jí sebral přikrývku??!! Děj byl naprosto předvídatelný, zvlášť proto, že to byla pouze vykrádačka Pýchy a předsudku (pokud do toho tedy nepočítám ty prapodivné scény s ještě prapodivnějším panem Darcym). Hlavní hrdinka se dala ještě skousnout, i když někdy jednala jako smyslů zbavená, ale opravdu, opravdu po mě nechtějte, abych si zamilovala někoho, kdo se jmenuje Spike (to jako vážně?), pod košilí se mu nadouvá panděro, má okousané nehty a celkově je popisován jako nějaký homelesák. Tomu už opravdu nepomůže ani to, když o něm hlavní hrdinka na konci knihy začne nesmyslně prohlašovat, že je to krasavec.
Hlavní myšlenka knihy: Když ti ani tvůj vysněný románový hrdina není dost dobrý, musíš holt zatnout zuby a vsugerovat si, že ten šílený, neupravený chlap se zubní pastou na tričku je tvým splněným snem.
Na tenhle příběh jsem se těšila, protože Benedikt mi byl z Bridgertonových zatím nejsympatičtější postavou. Maličko jsem se ale bála té inspirace Popelkou a toho, že tím pádem bude příběh předvídatelný. Nakonec to byla za mě nejlepší část. Sophie byla skvělou hrdinkou a dialogy mezi rodinnými příslušníky Bridgertonů mi přišli geniálně vtipné, ale jinak... No já nevím. Asi jsem čekala, že Benedikt bude po celou dobu úžasný gentleman a trochu mě zklamalo, že si jel jen svoje potřeby, i když mu Sophie svoje traumata vysvětlila hned na začátku.
Kniha má krásnou obálku a ještě hezčí jazyk. Všechny situace a výjevy jsou skvěle popsány, takže se čtenář rychle a lehce dostane do děje. Jenže ten děj… Většina překvapujících rozuzlení je zřejmá dopředu, takže když je postavy konečně šokovaně odhalí, nechá vás to už poměrně chladnými. No ale je to má milovaná georgiánská doba, takže to asi i dokážu odpustit.