evelýny komentáře u knih
První kniha mého života, kterou jsem MUSELA přečíst.
Úkol jsem zdolala, ale pamatuji si jenom na můj strach, že budu muset někdy cestovat sama jakýmkoli dopravním prostředkem. A to mi vlastně zůstalo dodnes.
Ještě jsem nemohla pochopit, proč nemohu číst povinně knihu ,,Z deníku kocoura Modroočka." Před padesáti lety jsem se na to zeptala paní učitelky. Později jsem se již neptala...
Ilustrace paní Zmatlíkové oceňuji.
Možná zkusím od tohoto autora přečíst jiné knihy...
Povinná četba v mých sedmi letech. A tak tlustá kniha... :-) Čteno opravdu z donucení.
Ale kniha mně posloužila jako bezvadný nástroj odplaty za zamotané žvýkačky značky Pedro do mých krásných dlouhých vlasů.
Vysloužila jsem si tím poznámku: ,,Mlátí spolužáka Malým Bobšem do hlavy".
A když můj přísný otec uviděl důkaz pomsty v mých vlasech, bez mrknutí oka podepsal a šli jsme k Paukertovi na chlebíček... :-)) Před tím mi však odstřihl pramínek vlasů. Bohužel pod polštář si jej nedal. Snad proto, že nebyl ustřižen potají...:-)))
P.S: Dnes již lahůdkářství ,,Jan Paukert" navštěvuji bez mého otce, ale vždy mi přes rameno nahlíží malý Bobeš. Dnes bych se tak ráda s Bobšem o chlebíček rozdělila.
Možná bych si knihu Malý Bobeš měla konečně opravdu poctivě přečíst. Ale když na světě je tolik jiných krásných knížek, ctitelé Malého Bobše mi snad odpustí...
Knihu jsem četla v mém dětství. Dodnes, kdykoli se na mojí sítnici zatřpytí červené korálky, vždy si vzpomenu na Hanýžku, která je dostala darem od Martínka. Tehdy jsem tolik záviděla... :-) Bylo mi devět let a žádné korálky jsem nevlastnila.
Dnes již vlastním několikery červené korálky a s nostalgií sobě vlastní oprašuji tuto knihu v mojí knihovně možná pro naději, že jednou ji někdo bude oprašovat se stejnou láskou...
P.S: Klenčí jsem navštívila s mým tatínkem. Takže teď již víte, kdo mi tuto knihu daroval...
Klasická detektivka. Již z názvu odvodíte sériový zločin. Pachatele tušíte, ale k jeho jménu se musíte pročíst až do konce. Nenásilná forma nepotěší milovníky tolik oblíbených ,,severských detektivek" a dnes na ni zřejmě narazíte náhodou.
Já ji objevila zapadlou v mojí knihovně při úklidu. Mezi jejími řádky na mě občas probleskl odlesk šťastného mládí.
A teď řeším skoro nerudovské dilema: Kam s ní ....?
Verše převážně nevážně o vážných věcech. Verše veselé, hravé, s trefnými pointami, které vám mnohdy ,,vytřou zrak" a překvapí svojí jednoduchostí a přímostí.
Verše, které napsal sám život i proto, že jejich autorem je muž tolika profesí - tolika řemesel a pevně doufám, že tím posledním řemeslem není bída.
Otázka pro básníka: Vším, čím jste byl, tím jste byl rád?
Vzkaz pro básníka: U básně ,,O ŽENĚ NA SENĚ" jsem na chvíli skoro oslepla, ale i to je život... A děkuji, že jste můj slovník obohatil o slovo RITORNEL :-)
RŮŽE OD RŮŽI
Dostal jsem růži od Růži
dostala se mi pod kůži
Není to růže, kterou bych chtěl
Doktor jí říká erysipel
Ani se nedivím, že jednou z autorových profesí je nedostudovaný medik :-)
P.S: Báseň o růži přečtena nahlas v knihovně. Řehtali jsme se všichni přítomní :-)))
Za ten smích, i když život někdy není k smíchu, dávám plný počet *
Fascinující čtení o bájných hrdinech , řeckých bozích, mytologických příšerách.
Mě kniha provází celý život a její hrdinové se stali jeho přirozenou součástí i díky symbolice, kterou nám nabízejí.
Nevím, kolikrát jsem usedla spolu s Faetónem do slunečního vozu, vždy si budu přát, aby Pandora neotevřela svoji skříňku a pokaždé se zeptám, proč se Orfeus ohlédl. Kdykoli si navlékám prsten, vzpomenu na Promethea a píchne mě v pravém podžebří, s ranní rosou si připomenu žal boha slunce Helia nad ztrátou svého syna. Trojský kůň pro mě bude vždy symbolem zrady a Sisyfos symbolem marné snahy, na kterou je i chytrost krátká.
A na každého z nás čeká Charón ve své pramici ...
Co dodat?
Kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků a ve Francii se stala i školní četbou.
P.S: Věděli jste, že pan Eduard Petiška psal i texty k příběhům o Krtečkovi? Spisovatel mnoha žánrů, narozený 14. května, stejně jako císař a český král Karel IV.
Na knihu jsem vystála poctivě frontu v knihovně, ale nezačetla jsem se.
Všechno bylo tak nějak uspěchané, zápletky předvídatelné. Rušil mě i styl bez přímých řečí. Respektuji a knihu urychleně vracím, aby potěšila dalšího čekatele.
POZITIVUM: Po dočtení mě překvapila myšlenka: Neměla bych uplést šálu? A tak jsem oprášila pletací jehlice. Šála na zimu se bude hodit :-)
Kniha mi přinesla krásné poselství: Pozvedni zrak svůj o trochu výš, abys mohl spatřit maličkosti, které tě posunou k dokonalosti.
Začni v přízemí u patníků, stoupej ke klepadlům, vlajkovým stožárům, slunečním hodinám. A když pohlédneš ještě výš, co vidíš? Komíny, korouhve, věže - věžičky...
,,Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost maličkost není" (Michelangelo Buonarroti) A pro mě se takovou maličkostí staly sluneční hodiny na secesní budově, kde jsem léta pracovala. Nikdy jsem si jich nevšimla. A přitom stačilo tak málo: Pozvednout svůj zrak k nebesům.
Pravidelným rituálem se pro mě stávají vycházky do míst mně zatím neznámých, ale i do míst, které znám velmi dobře - o to víc bývám překvapená.
A jaký je můj další cíl?
Bronzové lavičky lásky nebo záhadný trojzubec na Balabence.
Šťastnou cestu přeji vám i sobě.
Co přát ,,stověžaté?" Ještě více dalších maličkostí, protože při celkovém pohledu se její dokonalost vytrácí, bohužel. Ale za to ,,Praga caput regni" opravdu nemůže.
Světová klasika, kterou již čtenáři mohou číst 174 let. Pro mě jeden z nejlepších dobrodružných románů.
A celoživotně budu mít tento román spjatý ještě s jedním jménem - Radan. Půjčil mi jej v r. 1975 a zpříjemnil mi tak jedny letní prázdniny. I když Hrabě Monte Christo je nesmrtelný, Radanovi se to bohužel nepovedlo. Tento román jsem již nikdy více nečetla... Přesto pro mě krásný příběh lásky, zrady a pomsty pro čtenáře všech věkových kategorií a já si jej pamatuji dodnes snad i díky několikerému filmovému zpracování.
Zajímavost: Autor tohoto románu byl kreolského původu a měl mírné černošské rysy. Jeho babičkou byla otrokyně z Haiti ( dříve kolonie Francie)
P.S: V mé fantazii jediným možným Edmondem Dantèsem je Jean Marais...
Báru Nesvatbovou jsem vždy vnímala spíše jako celebritu, než jako spisovatelku. Proto mě tato kniha pro mě spíše úvah než povídek, velmi překvapila. Upřímná, nic nepřikrášlující a přesto dojemná, věrohodná a někdy hodně trpká, k zamyšlení.
Již dlouho se mnou kniha tak nerezonovala.
Naše amygdala si zaručeně zvěční osudová rozhodnutí, ve kterých hlavní roli hraje zrada, nevěra, závislost, zklamání, smrt, samota, žárlivost, smutek...
Ale co s takovými momentkami, které v nás zůstanou navždy...?
,,Uvěřit v lásku je někdy až příliš snadné."
Posloucháno jako audiokniha a Jitka Čvančarová opravdu Báře Nesvadbové sluší. Slovo ,,krystalický" jsem skoro nezaznamenala, ale unikla jsem otázkám, takže ... Zvítězí moje zvědavost?
P.S: Mrzí mě tak nízké hodnocení této knihy
Horká moje ženská krev
konečně rozumu zbavená
Čichat oheň
Krájet vítr
Být se sebou sama
Tiše šílená
Nad touto básnickou sbírkou jsem pochopila
moje fantazie není bezbřehá, ale když trochu přidám...
ještě nejsem tak stará
Jupííí... :-)))
je nekonečno způsobů
jak můžeme změnit tento svět
-vyber si ten svůj
uzdravit se
znamená
sestoupit ke kořenům
svých ran
a slíbat všechnu bolest
Přestože v mém věku již mám své oblíbené autory i básně, stále nepřestanu hledat novou inspiraci pro svoji duši. A v této sbírce je jí tolik ...
dokud
svítí slunce
květiny rozkvétají
není se čeho bát
Pro mě kniha, která rozhodně splňuje heslo na jejím přebalu: Univerzální příručka k tarotovým kartám.
Napsána stručně a přitom je tam vše, co potřebuje znát ,,tarotový začátečník."
A jen čas ukáže, zda s vámi tarot rezonuje.
Já jej již s pokorou přijímám 15 let a upřímně, někdy mám pocit, že jsem na začátku.
Rozvíjí vaši intuici, fantazii. Každý vyklad, ať již můj osobní nebo pro ostatní, je začátkem nového příběhu, do kterého se noříte, abyste objevili tu správnou ,,pecku v meruňce", podstatu, která vás třeba překvapí svojí jednoduchostí a díky níž objevíte svoji sílu...
Moje v pořadí druhé vykládací karty. Učarovaly mi snad svojí mystičností, tajuplností, protože již v prodejně v mojí mysli vytanula bájná Atlantida.
Někdy se musím ponořit hodně hluboko, abych objevila poztrácené perličky v mém a někdy i cizím náhrdelníku.
A velmi se mnou rezonuje i doprovodný text v přiložené knížečce.
Karty opravdu krásné a jejich bonusem jsou vepsaná poselství pod obrázky u každé z nich.
Já zatím nehodnotím, protože k nim stále hledám cestu. Snad i proto, že při jejich koupi jsem se nechala zmanipulovat prodavačkou, přestože jsem původně do obchodu šla koupit úplně jiné katry.
DOVĚTEK: Dnes již vím, proč jsem tyto karty měla koupit. Velmi rezonují s duší mojí kolegyně. A tak jsem je darovala. Vše se děje přesně tak, jak má...
Karty jsou opravdu nádherné. Vše podstatné již napsala RenataP.
Moje zkušenost praví: karty potřebují velké soustředění a začátečníci s nimi mají problém. Já je používám jako doplňující výklad k základnímu výkladu jinými kartami (Osho Zen tarot - práce s podvědomím ).
Karty by s vámi měly rezonovat, takže doporučuji osobní výběr karet v prodejně.
Kniha je věnována všem, kteří hledají určitý posun ve svém životě. Umožní vám pochopit PROČ tím, že lépe poznáte sami sebe. Vlastní sebeanalýzou můžete poznat JAK a kniha Vám dokonce nabídne i určité prostředky k nápravě.
A co každý z nás může udělat pro to, aby pochopil?
Odložit pýchu a svoje ego a neschovávat se za ,,odpad", když nepochopil. Věřte, nejste sami, protože tuto knihu je velmi těžké pochopit a nestačí ji jenom přečíst. Tato kniha vyžaduje pravidelné studium.
K této knize je třeba dozrát.
P.S: Další knihy tohoto vrcholového gymnasty a později i trenéra jsem nečetla. Proč? Já v mládí vsadila na úplně jiný sport. V gymnastice jsem skončila u výmyku na hrazdě a úplně mi to stačilo.
P.P.S: Gymnastiku však nezatracuji a pravdivostí této knihy jsem velmi překvapena a vím, o čem mluvím... Amen.
Dnes bych o této knize řekla naivní, kýčovitá. V mém dětství mi ji půjčila kamarádka a já ji četla s obrovským zápalem.
Kdykoli cestuji přes ,,Lážov" vyhlížím na náměstí postavu malého klučiny a s ním vždy přítomnou Zdeňu z lesovny. Ale kdo mi to mává u kostela? Je to můj tatínek, který mi se strachem o můj spánek každý večer knihy odebíral, aby se pod rouškou noci z něho aspoň na chvíli stal nejlepší kamarád školáka Káji Maříka.
S nostalgií dávám plný počet *, i když jsem se ke ,,Kájovi" již nikdy nevrátila. Snad proto, že jsem nechtěla zrušit tajemství mezi mnou a mým přísným otcem, protože on věděl, že já vím...
P.S: Mám tě ráda tati, mám tě ráda školáku Kájo Maříku...
Nedokáži pochopit, jak z této knihy mohl vzniknout tak krásný film.
Tahle kniha mě již udivuje a fascinuje rok.
Je určena všem těm, kteří chtějí rozplést svůj uzel příběhů a zmatků. Nejdřív totiž musíte přijít na to PROČ a teprve potom můžete zjistit JAK.
Umožní vám takovou malou sondu nejenom do vašich povah a tím životů.
A malým bonusem této knihy je fakt, že vám pomůže oddělit zrno od plev. Potřebujete k tomu pár čísel a základní matemetické úkony = sčítání a odčítání.
P.S: Nebudete tomu věřit, já touto mřížkou uzemnila i promovaného psychologa :-)))