evelýny komentáře u knih

Život je vlastně slepá mapa a já budu vždy fascinována tím vteřinovým osudovým rozhodnutím, které mnohdy zamíchá nejenom vašimi kartami, ale změní zásadně váš směr. Najednou balancujete nad propastí a musíte rychle najít sílu ve svých kořenech a pevně se jich přidržet.
Budu stále fascinována karmickým kolotočem, kdy osudy prarodičů se promítnou do osudů vnoučat, pravnoučat.
Kruh uzavřen, protože zde slepá mapa končí...
Opravdu....?

P.S: Jak mně se na konci ulevilo, že moje jméno nefiguruje na žádném seznamu a že moji milí ,,tam nahoře" si mohou v klidu užívat nekonečnou párty na zelené louce

P.P.S: Alžběto, proč jsi spálila ten dopis?!!!
A Alžběta odpověděla: ,,Aby měla paní Mornštajnová o čem psát."

104 02.09.2019

Přemíra slov v této knize a stálé opakování již řečeného mě okradlo o radost ze čtení a skoro jsem nezaznamenala poselství, vyslané ke čtenáři.
Trojúhelník lásky - žena a dva muži - Vivian, Aubrey, Howard. Kulisou pro jejich příběh - 1. sv. válka.
Láska, která má dojít naplnění, nemůže být vykoupena jenom smrtí ,,toho nepohodlného".
Válka si žádá pravého vojáka, který splní jakýkoli rozkaz i za cenu vlastního života.
Láska si žádá také nezlomnou víru, obsaženou ve třech prostých slovech: ,,Vrať se domů."
A co chce osud? Osud chce odpuštění formou úcty k lidskému životu...

P.S: U tohoto příběhu jsem si uvědomila, že v mé šroubovnici DNA jsou otisky mého dědy, kerý měl to štěstí a přežil. Protože kdyby nepřežil...

Kniha mě donutila přemýšlet a proto měním primární hodnocení, ale těch slov tam opravdu bylo nad rámec mojí tolerance.

38 02.09.2019

Kniha mě ohromila svojí jednoduchostí, prostým dějem.
Navždy pro mě bude symbolem pokory, lásky, naděje, přátelství, úcty, v neposlední řadě velké morální a duševní síly.
Santiago svůj čestný boj v knize vyhrál - doplul do přístavu.

Ernest svůj život ukončil výstřelem z vlastní zbraně. Nezastavila jej ani italská stříbrná medaile za statečnost v 1.sv. válce ani Bronzová hvězda za aktivní účast ve 2. sv. válce. Nezastavila jej ani Pulitzerova cena, nezastavila jej ani Nobelova cena. Svůj život ukončil stejným způsobem jako jeho otec. Náhoda? Osud?

Posloucháno jako audiokniha a myslím, že této knize mluvené slovo opravdu sluší, zvlášť v podání Václava Vosky z r. 1967.
Nadčasová kniha - nadčasová interpretace.
A já musím napravit svůj dluh vůči představitelům tzv.,,Ztracené generace,"

P.S: Proč, papá Ernesto...?

72 01.09.2019

Kniha na mě ,,vykoukla" v upoutávce.
Četla jsem ji v dětství z nouze a bavila jsem se. Opravdu humorné čtení pro dětské čtenáře. Ke knize jsem se již nikdy nevrátila, přesto zůstala v mojí knihovně. Historie se totiž opakuje - co kdyby opět ,,někomu došly knihy", i když v současnosti spíše utopie.

P.S: Snad mně starý Klapzuba i Eduard Bass prominou, ale já již číst nebudu. Já mám raději zelené prérie...
A pak, nic ve zlém: Ronaldo je Ronaldo...

46 31.08.2019

Potěšující knížečka.
Taková první vlaštovka, která by měla přistát na stole každému, kdo ještě nečetl ,,celého" Malého prince.
Vážení, kdo jste ještě nečetli, čtěte!
,,Nikdo se moudrým nerodí, nýbrž stává se jím" (Seneca)
A proto vy ostatní čtěte zas a znova, neboť: ,,Opakování, matka moudrosti."

Zajímavost: Tuto ,,vlaštovku" jsem dostala já, která četla, od své dcery - té, která nečetla....
Správně vidíme jenom srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné....
P.S: Musím jít koupit vánoční dárek... :-)

43 31.08.2019

Pro mě je tato sbírka oslavou českého jazyka.
Překvapila mě fantazie autorky, specifický a velmi inteligentní humor, překvapivé pointy básní.
Verše jsou melodické, hravé, mnohdy s ironickým podtextem a rozhodně potrápí vaše šedé buňky mozkové a to já miluji, když musím přemýšlet.
Skládám hold fantazii a vynalézavosti ve skladbě slov i rýmů, proměnlivosti témat.

Jitřenku chytám do dlaní
Červánkem vrásky vyhladím
V oparu jitra zchladím spánky
Než odemknu všem koutům zámky
(Óda na ranost)

P.S: Jazykolamy v básních jsou stále nad mým limitem ...)))
P.P.S: Na báseň ,,Miloš" však moje šedé buňky mozkové nestačily. Asi to bude tím, že jsem nevystudovala bohemistiku a francouzštinu na Univerzitě Karlově a nebo tím, že znám jediného Miloše, ale k němu mi verše - Miloš šílí Myši mýlí Lomí olši o molo - tak nějak nepasují :-)
P.P.P.S: Kam kane mana se mi zatím nepodařilo zjistit, ale pracuji na tom…

32 30.08.2019

Nad těmito verši jsem cítila nejenom jizvy rosy.
Vnímala jsem smutek, plnou číš a chryzantémy v odkvětu...

Podzim je u konce a dny se vlečou dál.
Vzpomínám, jak je daleko, a cítím chlad a žal.
Oč lepší je být pospolu a volně popíjet
bez stesku, že květ chryzantém u plotu opadal...

Poeticky strávená část horké letní noci nad intimní lyrikou
s vidinou chladné ranní rosy...

P.S: Klimatizace zapnuta i když podzim je již za dveřmi...

36 30.08.2019

Jsem u konce a přesto toužím být na začátku. Jsem na začátku a nechci, aby přišel konec.
Kniha malá svým rozměrem, o to větší svým obsahem. Kniha přečtená na jedno nadechnutí. Kniha o lásce, souznění v loučení, kniha pocitová, laskavá, plná nevyčerpávající fantazie. Kniha, která vám na chvíli zastaví srdce, abyste v ní objevili to své ,,vždy v nikdy - krásu na světě."
Tuto knihu musím mít ve své knihovně, protože ,,člověku se vytrácejí vzpomínky dřív, než z něj vyprchá život."
,,Smrt je pomalý tamtam. Počítá každý úder. Nemůžeme s ní vyjednávat o čase"- ale přesto je naděje...
Tuto knihu si musím uchovat pod víčky, protože v ,,jednom nemocničním pokoji na konci jednoho života někdo rozbil zelený stan. Ve stanu voní hyacinty a není se čeho bát"....
Touha jedné: Jednou bych i já chtěla od svého vnuka dostat kus snědené čokolády :-)

P.S: Nebudete tomu věřit, ale já na chvíli v této knize potkala ,,Malého prince".

Vážení a milí, čtěte, čtěte, čtěte!!!

65 31.05.2018

Primárně mě zaujal fakt, že se vůbec nějaký deník K.H.M. zachoval a že vzbudil takový zájem.
Kniha z mého pohledu napsána suše, nezáživně - vlastnímu deníku věnováno pouze několik stran. Přesto mně přiblížila život básníka. Pro mě zajímavý byl nástin osudu Máchovy milenky Lori Šomkové.
V době svého vzniku byl Máchův Máj veřejností odmítnut - nepochopen, aby se o sto let později stal symbolem naděje českého národa.
K.H.M. byl pro mě muž se silnou osobností, rtuťovitý, s bezbřehou fantazií, posedlý žárlivostí a kontrolou. Bravurně vládl českým jazykem, byl spjatý s přírodou.V jeho osobním deníku bylo hojně rozšířeno slovíčko fikat- tak, jak to u zrozenců ve znamení Štíra bývá.
K.H.M pro mě nebyl pouze básníkem lásky, byl pro mě básníkem nevyčerpatelných metafor - básníkem života. Škoda, že odešel v pouhých 25 letech. Přesto vytvořil vrcholné dílo českého literárního romantismu.

P.S. Každá doba má holt svého ,,Christiana Greye." :-)) Nebo že by každá doba měla svého Karla Hynka Máchu? Ne! Karel Hynek Mácha byl jen jeden.
Toto dilema však již nechám na vaší fantazii, vážení a milí :-)
P.P.S: Co by se stalo, kdyby? Kdyby nehasil, kdyby se nenakazil, kdyby nezemřel, kdyby se stal právníkem?
Ale byl mu předurčen osud velkého českého básníka, takže musel hasit. Karmický kruh uzavřen? A co když ne...

Kniha mě donutila přemýšlet a takové knihy mám ráda. Protože příběh K.H. Máchy stále ještě doznívá v mojí hlavě, musím změnit hodnocení.

43 26.05.2018

Přečteno ze zvědavosti. Pro mě neznámá poezie, ale já srdcem zůstávám doma. A možná jsem jenom neměla tu správnou náladu.
Přesto i v muslimské poezii můžete najít verše, které vás osloví.
Vlastně v každé poezii napříč staletími najdete verše, které vás osloví. Já vnímám verše pocitově a jsem vždy překvapena proměnlivostí obsahu k mé momentální náladě. :-)

První láska - rána pod srdíčkem
druhá láska - rána na srdíčku,
třetí láska - rána přímo v srdci.

Přebolím tu ránu pod srdíčkem,
přebolím tu ránu na srdíčku,
nemohu však přebolet tu ránu v srdci!

P.S. Tak vážení, dobře si rozmyslete, než se zamilujete. Potřetí by se vám to nemuselo vyplatit :-)))

32 25.05.2018

Verše bez rýmů, na první pohled neučesané, chaotické. Některé verše vás upoutají hned a některým musíte dát více času. A když jste trpěliví, pak jistě zaslechnete křik strun intimní zpovědi mladého studenta anglistiky na Filosofické fakultě.
Jde o prvotinu a tak nesoudím tak příkře, i když mě si sbírka podmanila až při čtvrtém čtení :-)) Ale ta škála promněnlivosti pocitů od intimní lyriky po tvrdou drsnou realitu všedního dne, mě nakonec opravdu okouzlila.

Perly sviním hážeš Když jen proto, že nedokážeš
Odpoutat se, Plýtváš energií Nad lidmi,
Co navždy zasekli se V minulém čase

Ukaž mi cestu, motýle půlnoci, Tajemný, můj milovaný
Ukaž mi cestu cest!
Bych mohl vzkázat všem tvou zvěst, že tajemství života,
Co skryto bývá v každé z hvězd, Tkví ve schopnosti
Nechat se na křídlech noci nést.

Že to světlo na konci tunelu Každý z nás má na dosah ruky.
Tak jako každá louže vysychá i my se každým krokem ubíráme
směrem do ticha.

P.S: Trochu jsem se nechala unést, ale to víte: Čtvrté čtení je čtvrté čtení.

34 24.05.2018

Krátké, úsečné básně se spoustou ironie. Mnohdy průhledné, mnohdy výsměšné - protikladné. Prostupuje z nich k vám skepse, hořkost, upřímnost, sentiment bez sentimentu, originalita, rozladění. A z hořkého pocitu na krátký čas probleskne naděje.
Mám ráda vulgárnost ve verších - oceňuji verše s vulgarismy, mám ráda ,,chlapskou" poezii :-)))
A mám ráda protiklady.

Navrh hnůj
vespod
chuj
Pozdě píchat
honit...

Snad že se tolik podobáme
tak míjíme se
jako ve snách

na kapky vody přísaháme
na slzy v dešti
slova
na řasách

P.S: Básnickou sbírku jsem si půjčila v knihovně. Evidentně jsem byla její první čtenářkou, protože měla ještě slepené listy.
Milovníci neotřelé, originální poezie, napravme to!

34 23.05.2018

Absolutně jsem tuto knihu nedokázala zdolat. Pro mě dost zmatené, tak proč se trápit.
Respektuji a posílám dále.

35 22.05.2018

Vtipné, veselé čtení s kapkou ironického humoru.
A dle mého díky této ironii budou příběhy jedenáctiletého Grega bavit všechny generace čtenářů. Tudíž je kniha vhodná pro společné čtení celé rodiny.
Já se bavila královsky. Obdivuji Jeffovu fantazii, s kterou tak nenásilně nám všem přiblížil svět jedenáctiletých.
Mého vnuka však z letargie vyburcoval až můj hlasitý srdečný smích. Možná to bude tím, že mým vnukem je dvouletá border kolie :-)).

Přání jedné: Chtěla bych od Grega dostat aspoň jednu jedinou Valentýnku :-)))

P.S: Grega bych okamžitě adoptovala. Vlastně jsem se do něj tak trochu zamilovala.

40 19.05.2018

Laskavé, vtipné, veselé, humorné čtení pro všechny generace čtenářů. Tahle kniha se musí líbit všem. Vyloučila bych pouze novorozence, kojence a batolata.

45 29.04.2018

Knihu četla nejdříve moje dcera jako povinnou četbu ve škole. Před 20 lety mi dalo opravdu hodně práce ji v knihkupectví sehnat. Mojí dceři se kniha velmi líbila.
Vzpomněla jsem si, jak já musela louskat Honzíkovu cestu a Malého Bobše a jak mě to nebavilo.
Po 20 letech jsem se ze zvědavosti zaposlouchala do audioknihy - načteno paní Libuší Šafránkovou a načteno opravdu famózně. I mně se tento příběh líbil.
Neobyčejné vyprávění o obyčejných dětech z Bullerbynu. Každá doba holt chce to své. Jsem ráda, že moji dceru povinná četba bavila.
A jsem ráda, že mohu konečně říci:,,Přečetla jsem Děti z Bullerbynu." :-)))

87 29.04.2018

Nechte se unášet fantazií Ani Geislerové do té vlastní souznějící, někdy zapomenuté.
Tato kniha dokáže s vaší fantazií vše: prohloubit, podpořit, objevit.
Fantastická je i proměnlivost témat a tím i pisatelčina. Ta nám v této knize nabídla své nitro, abychom objevili to naše, někdy hluboce zapadlé.
Ilustrace a celkový design knihy vaši fantazii ještě vybrousí.
Pro mě je tato kniha v mé fantazii krásným třpytivým diamantem.

P.S: Knedlíky mého tatínka byly též houskové a byly výborné
P.P.S: I když já se na recept stačila zeptat, nikdy jsem nedosáhla jejich dokonalosti
P.P.P.S: V mém snu mi verše nečte velmi známý herec, ale úplně někdo jiný
P.P.P.P.S: Děkuji setrám Geislerovým za vytvoření této knihy a děkuji celé jejich rodině
P.P.P.P.S: Děkuji opravdu, fakt... :-)))

51 29.04.2018

Pro mě milé překvapení.
Kniha pro náctileté slečny, nad kterou jsem já na chvíli zapomněla na prohlubující se propast mezi bezstarostnými sny dětství a tvrdou realitou dospělosti.
Autumn je pro mě hrdinkou - nepatlá se ve svých fobiích, nevydírá jimi své blízké, nelituje se, ale statečně s nimi bojuje, snaží se hledat východiska, snaží se dospět. A jak již to v životě chodí: kdo hledá, najde. A tak jí ta velká náhoda do cesty pošle někoho, kdo ji zachrání, aby ona mohla zachránit jeho.

P.S: A nebyla tam žádná rakovina! Musím přidat jednu hvězdu.

41 28.04.2018

Až v polovině této knihy jsem pochopila její smysl - krutý, nekompromisní - stejně, jako slovo rakovina. Šibeniční humor obou hrdinů by mohl být obdivuhodný, kdyby působil reálně. Bohužel v prostém životě to vypadá opravdu jinak.
A kdo hledá, tak v knize k mému překvapení najde i dojemné, pěkné a mnohdy vtipné pasáže - čímž mě kniha mile překvapila

,,A chystal se na seznam jeho chorob připsat blázen. Ale to mi ani trochu nevadilo. Protože pokud vím, na šílenství ještě nikdo neumřel."
P.S: Knihu jsem přečetla na doporučení. A tak přemýšlím, zda se dá opravdu napsat pohádka o rakovině...?

34 27.04.2018

Psychologicky na mě příběh docela zapůsobil. Ale to zpracování, to bylo fakt nezáživné. Přesto na mě z konce knihy dýchla mně dobře známá nostalgie.

29 25.04.2018