evelýny komentáře u knih

Krásné návraty času, které nám čtenářům dopřál pan Munzar.

A zároveň již teď vím, že kdykoli nad mojí hlavou zakrouží letadlo, moje první myšlenka poletí do oblak, přímo k vám, pane Luďku Munzare…

,,Jezdit na kole, souložit a lítat se nezapomíná. Jen si člověk musí uvědomit, kterou činnost v kterém věku dělá.“
Tak to jsem si tedy oddychla...)

P.S: K létání jsem nikdy nepřičichla, ale touto knihou jsem nadšena. Opravdu, fakt...
P.P:S: A teď konečně vím, proč byl - je - a bude pan Munzar vždy oblíbený...

46 31.12.2019

Krásná kniha. Po jejím dočtení jsem cítila takovou lehkost, úlevu, svobodu... takovou závorku v čase ... krásu na světě ... takové vždy v nikdy

,,A dnes vím, že dávat lásku je smyslem MÉHO života na této zemi. Nechci být závislá. Nechci se ničeho a nikoho držet zuby nehty. Chci umět pouštět a nechat jít. Nechci se na nikoho zlobit, ani na sebe. Vždyť žádné rozhodnutí není špatné. Je to jen pohyb. Na té samé cestě..."

P.S: Děkuji, paní Vlastino Svátková, děkuji na stotisíckrát...

50 31.12.2019

,,Kdo naslouchá tomuto příběhu, získá zlatý věnec jako ozdobu..."

Přestože jsem naslouchala, ozdoba se nekonala...
Možná proto, že osvícení buddhismem je pro mě ještě vzdálenější, než vrcholky Mount Everestu. Jiný kraj - jiný mrav. Nepálská historie je pro mě neznámá, tajemná a velmi vzdálená. Přesně tak na mě působily i tyto legendy, plné rýže, obrů lidojedů a hinduistických bohů s těžce zapamatovatelnými jmény.
Tentokrát mě ani charismatický hlas Vladimíra Čecha nepřesvědčil...

P.S: Všude dobře, doma nejlépe.

41 29.12.2019

Kniha, která vás může inspirovat, ale také kniha k opakovanému prostudování. Kniha k poučení. Kniha, která vás dokáže zbavit úzkosti...
Je opravdu láska stav extrémní závislosti, který se každou chvíli může změnit ve svůj opak - tady nenávist?
Vše se stává v přítomném okamžiku a tím minulost ani budoucnost nemají vlastní existenci.
Emoce jsou reakce těla na naši mysl.
Aktivujte vyšší úroveň svého myšlení - uvědomte si krásu, lásku, tvořivost, radost, vnitřní klid.

P.S. Cestou posvěcené činnosti jdu vyrábět bramborový salát... )))

46 24.12.2019

Hercule Poirot prostě nikdy nezklame. Myslím, že jeho kvalita je prověřena časem i generacemi čtenářů. Já mu odpustím i rozvláčnost a překombinovanost.
A tak nezbývá, než poděkovat:
Děkuji vám, Agatho Mary Clarisso lady Mallowanová.

P.S: A děkuji i vám, Agatho Cristie.
P.P.S: Jaromír Meduna se zhostil dabingové role Herkula Poirota skvěle. Podezřívám jej, že v minulém životě byl Hercule Poirot sám. O Davidu Suchetovi ani nemluvě... )

84 24.12.2019

Jedna dětská říkanka, nebo spíše původní americká píseň o deseti malých indiáncích, podráždila fantazii jedné Angličanky, která ji uchopila způsobem sobě vlastním a vytvořila zřejmě nejznámější psychologicko - detektivní příběh všech dob.
Agatha Christie je mistryně svého řemesla.
Vždy mě spolehlivě vtáhne do děje, prověří moji pozornost, okouzlí originalitou a promyšleností zápletky, udiví pedantickými a místy až překombinovanými podrobnostmi, šokuje překvapivým rozuzlením.
A vždy stoprocentně zaútočí na moji zvědavost a nedočkavost, která pohání moji touhu přečíst si konec : Co bude dál? Který příště? Který z nich?
V počtu prodaných knih tuto ,,Královnu detektivek“ předstihl pouze William Shakespeare.
Plným právem jí byl anglickou královnou udělen titul ,,Dáma britského impéria.“
Ale přiznám se, mně se při dočítání tohoto příběhu významně ulevilo, že černoušků bylo ,,jenom" deset.

P.S: Co by se stalo, kdyby paní Agatha Christie byla v mládí méně ostýchavou a stala se zpěvačkou…?
P.P.S: Audiokniha v podání pana Vladimíra Čecha je famózní záležitost.
P.P. P.S: Stýskalo se mi po Belgičanovi...)

116 19.12.2019

Ach, lidská hlouposti! – Ty v prach mne srazíš přec.
Však bít se budu, bít, a bít až na konec!
Ach, vše mi berete, můj vavřín i mou růži!
Jen berte, jedno přec vždy zůstane tu muži,
co s sebou odnesu, co večer vrátím Bohu,
až s dvorným pozdravem se vznesu nad oblohu,
co nemá trhliny, ni skvrny v triumf jistý,
na vzdor to odnesu…
To je...
Co?

Štít svůj čistý!

Nemám slov...
Cyrano de Bergerac je moje velká láska - na první pohled, na první poslech, napořád…

58 17.12.2019

Upíři se vynořili z temnot a hlubin věků a stali se ztělesněním zla.
Tím nejznámějším poutníkem mezi světlem a tmou je Dracula, hrdina románu irského spisovatele, novináře a divadelního kritika Brama Stokera.
Jméno mu díky fantazii spisovatele propůjčil nemilosrdně krutý rumunský kníže Vlad III. Dracula, řečený též Napichovač – bojovník proti nadvládě Osmanské říše. Pro Rumuny byl národním hrdinou, pro Turky ,,kníže narážeč“, pro zbytek světa se stal Draculou – upírem legendou, která se vryla do historie.
Prvky hororu dávno odvál čas a zbylo klasické dílo plné fantazie, idealismu, detailních popisů krajin, dobrodružství a … vampyrismu. Místy napínavé, místy zajímavé, místy nudné.
Zajímavost: Největší raně středověké kosterní pohřebiště s množstvím protivampyrických zásahů ve střední Evropě bylo odhaleno v Čelákovicích u Prahy….
A pak že Transylvánie… )

P.S: Ne vždy je vše tak, jak se jeví a já jsem obohacena o několik upírských zajímavostí. Děkuji vám, pane Stokere za Draculu i za Vlada III. A děkuji za všechny čtenáře světa. Amen…

77 15.12.2019

,,Těm, kteří věří a doufají, že se jejich partner změní."
Kniha nejenom pro ženy a nejenom o ženách.
,,Milovat příliš znamená zakoušet bolesti a neuspokojení."
Četla jsem spíše ze zvědavosti, zda se dovím něco nového. Bohužel stále stejné pravidlo:
Aby nám mohla vykvést naše koruna, musíme nejdříve vyčistit svoje kořeny. Aby se ve studni opět objevila voda, musíme zabít žábu na prameni.
Bohužel život není pohádka O třech zlatých vlasech děda Vševěda, takže ,,Plaváčka" ve svém životě nečekejte...
Naděje: ,,Změňte sebe a tím pomůžete i druhým, aby se uzdravili."

P.S: Pozor na psychopaty. Ti se vymykají jakýmkoli pravidlům.

46 11.12.2019

Pan Neruda mě bezpečně svým poetickým vyprávěním zavede, aspoň v mojí fantazii, do svého mládí.
Mohu spolu s básníkem stoupat Ostruhovou ulicí a sledovat, zda se někde nemihne zelený kabátek pana Rybáře, jestli již pan Vorel sobě nakouřil pěnovku nebo, zda se konečně paní Ruska odstěhovala na Újezd.
Nezapomenu vždy pozdravit pana Vojtíška. Jen ,,babě Miliónové“ se vyhnu obloukem.
A pravidelně postávám před domem U Dvou slunců. Co kdyby se náhodou otevřelo okno…
,, …v oku cítil nevýslovný tlak. Neviděl nic určitého, vše se třpytilo, jak rozpuštěný démant. Vše se vlnilo až k samému oknu, až do jeho oka. Moře... Moře...
Dál už povídat nemohu. Dál už neumím…"

P.S: Víte, kdy nastanou lepší časy? Dokud si zámecký lev nesedne na vyšehradskou houpačku...
P.P.S: Co by asi tak pan Neruda napsal dnes...?

85 08.12.2019

Posloucháno jako audio nahrávka
Růžena Merunková vám svou interpretací na chvíli zastaví čas.
Hercule Poirot opět potrápí vaše šedé buňky mozkové
A Agatha Christie svým epilogem rozezní ve vašich srdcích stříbrné zvonky odpuštění
A tou správnou tečkou v tomto adventním čase jsou verše nesmrtelného Williama Shakespeara…

Ty nepoznáš už slunce zář
Nepoznáš mrazných zim
Jara už nedechnou ti v tvář
Jsi nicota a dým
Jen dým …

P.S: Nakonec se sluší poděkovat. Děkuji...

71 08.12.2019

Píše se rok 1595.
V Anglii v té době vládne Jakub I. Stuart, v Českých zemích Rudolf II. Habsburský.
A světlo světa spatřilo v premiéře divadelní drama z pera syna rukavičkáře ze Stratfordu nad Avonou.
Drama lásky – drama chladného rozumu, který vraždí svým nepochopením. Drama nenávisti, kterou zdolá až smrt. Drama věčných milenců, drama Romea a Julie…

Smutný mír s sebou přináší to ráno
Slunce se bojí na zem podívat
Co odpustím, co bude potrestáno,
o tom se ještě bude rokovat:
truchlivé svědectví nás přežije
v příběhu Romea a Julie…

České premiéry se tato hra dočkala 10.4.1853 ve Stavovském divadle

ZAJÍMAVOST: Prvním Romeem na prknech Národního divadla byl Jakub Seifert. O pár desítek let později v témže divadle si Julii zahrála jeho biologická dcera Eva Vrchlická.
A pak, že život není jedno velké divadlo – někdy komedie, někdy tragedie. Přesně, jak o tom psal pan William Shakespeare – básník, jehož díla se vymkla času…

P.S: Přečetla jsem již překlady pana Hilského a pana Topola. Přesto u tohoto díla preferuji divadelní formu. Výkony herců mě nepřestanou fascinovat.
P.P.S: A do konce svého života nepřestanu hledat toho ,,svého" Romea, i když nejsem Julie ani divadelní režisér.
Zatím tím ,,mým" Romeem je pan Jan Tříska...

73 04.12.2019

Afrika - Masajové - primitivní způsob života - primitivní pudy - primitivní zpracování knihy. Přesto pro mě obdivuhodné - šokující - nepředstavitelné a nepochopitelné chování Corriny Hofmann.
Ale... přiznám se, že mě toto chování celou dobu tak iritovalo, že musím přemýšlet, co mně tato ,,statečná" žena má zrcadlit...?
Možná fakt, že cestovat do Afriky k Masajům jedině prstem po mapě. Co kdyby masajské fluidum bylo nakažlivé...
Vzkaz pro autorku: Corinno, obdivuji, že jste vůbec v takovýchto podmínkách dokázala otěhotnět, porodit a ... nezbláznit se.

Silný příběh hlavně proto, že je autobiografický. Ale pro mě zcela neuchopitelný.

66 26.11.2019

Tak nenápadná kniha a probudila u mě tolik vzpomínek...
Připomněla mi ,,mládí nevybouřené" a pak při jejím čtení nešlo nevzpomenout na mého dědu, také Františka.
Ten první o hospůdkách a vinárnách psal, ten ,,můj" v nich pracoval, ale jeho vyprávění až tak poetické nebylo, nicméně nás děti nesmírně bavilo.
Zajímavost: O jedné restauraci - vinárně pan Nepil píše jako o šantánu. Moje babička o ní mluvila vždy jako o pajzlu. Oba dva měli na mysli restauraci U Pavouka.

P.S: Dnes již své oblíbené vinárničky nenavštěvuji. Nemám ráda, když jsem v nich cizincem... Raději si o nich čtu a nostalgicky vzpomínám na léta minulá, vyjde to, zatím, levněji... )

53 24.11.2019

Opět jsem neodolala! Přesně tohle je kniha pro mě, protože miluji tajemství a miluji Prahu.
Kniha si mě podmanila již svými fotografiemi při letmém listování v knihkupectví. A což teprve obsah.
Nejstarší dochovaná pražská dopravní značka? Tak tuto informaci jsem prověřila okamžitě po zaplacení. Byla jsem kousek od paláce Platýz....)
Kam vyrazím příště? Spočítat ledňáčky na mostecké věži nebo pozdravit úhoře Pepíka? Projít se nejužší uličkou, podívat se na nejmenší pražský dům nebo přeměřit nejužší hotel...? Samá voda..
Já vyrazím na Karlův most k soše sv. Jana Nepomuckého. Tam se totiž plní tajná přání. Nesmím zapomenout rituál, popsaný v této knize: Levou ruku položte na pětiramenný kříž...
,,...zázraky se v naší milované Praze dějí každý den."

P.S: Fotografie pohřební tramvaje jako by vypadla z knih pana J.H. Krchovského, stejně jako fotky hřbitova bláznů V Bohnicích...

58 22.11.2019

Vtipné verše doplněné veselými ilustracemi, vhodné pro nejmenší čtenáře.
Svého času to byla nejoblíbenější kniha mojí dcery a tak trochu i moje, která je díky tvrdým kartonovým ,,listům" prakticky nezničitelná.

Zajímavost: Pro její rozměry se kniha nevešla do žádné mojí kabelky, přesto s námi putovala kamkoli. A světe div se: nikdy jsme ji nikde nezapomněli... )

P.S: Ilustrace v knize jsou tak úžasné, že si rozhodně velký formát zaslouží

A kolik, že je v Praze koček?

Na sta. Přesně 238 505 a basta...
Daří se jim dobře. Myši neloví
Pijou kočka kolu
Jedí cukroví

P.P.S: V příštím životě chci být v Praze kočkou, asi... :-)

44 17.11.2019

Tohle je kniha o životě - veselá - smutná - sarkastická - vtipná - cynická - empatická - depresivní - ironická - hysterická - dojemná ... a přesto nadějná...

,, A Jediný, co v tom všem potřebuju, je ta úplně obyčejná a směšná útěcha. Ta, která mi dá možnost vydržet, něž se zase dostanu nad hladinu a budu se moct nadechnout. Protože udržet se v životě nad hladinou trvale je pro člověka nemožný."

P:S: Tohle je život sám... Možná právě ten můj ... A možná právě ten váš...

87 14.11.2019

Moje dětství tato kniha minula.
V pubertě jsem ji musela donekonečna předčítat mému o hodně let mladšímu bratrovi.
V rodičovském věku jsem ji již ráda předčítala svojí dceři
V současnosti tato kniha tiše a trpělivě spolu se mnou čeká v mojí knihovně na další čtení...

P.S: Dočkáme se? Kdo to ví, ať odpoví...
P.P.S: Hezká kniha vlastně pro všechny generace čtenářů.
O to víc mě mrzí osud spisovatelky... Ach jo....

61 12.11.2019

Knihu mám v práci hned při ruce.
Kdykoli potřebuji ,,rozdejchat" lidskou hloupost, stačí nahlédnout a pod heslem ,,kdo je hloupější", je hned po starostech...

Terapii sdílením já používám pro terapii smíchem.
Sucharové si, pro mě za mě, mohou říkat, co chtějí.

P.S: Dnes jsem nahlížela několikrát. Měli jsme totiž audit...)))

43 12.11.2019

Vzpomínkové - nostalgické - zvláštní - smutné... Pro mě neuchopitelné ...
,,...vzájemná láska nutně nevede ke štěstí... milování už tudíž není snaha o útěchu, ale spíš beznadějný pokus popřít, že jste spolu nešťastní."

Bylo mu te-pr-ve devatenáct...

P.S: Opravdu v tomto příběhu šlo o lásku...?

44 07.11.2019