exitus komentáře u knih
V pubertě čteno několikrát, teď už se mi do ní moc nechce, protože vím, co všechno by mne při čtení čekalo. Při vzpomínce na syrový popis absťáku mi dodnes běhá mráz po zádech. Povinná školní četba.
Tato kniha se ke mě dostala náhodou, na doporučení čtenáře, kterého zaujalo hlavně zasazení příběhu do Jizerských hor, ke kterým nás váže silné pouto. Nebyl to jediný klad knížky. Žádné očekávání, zato však velice příjemné počtení s příjemným hlavním hrdinou a super příběhem. Další dílko, kvůli kterému přemýšlím, zda bych vůbec chtěla přežít pandemii nebo konec světa.
Velice zajímavý nápad, který se mohl změnit ve velice silný příběh. Nestalo se tak. Nedočteno.
Velmi čtivá knížka s příjemným hlavním hrdinou, jen jeho rozmluvy s větrem a Sluncem už na mě byly poněkud moc. A mimochodem, celá ta krásná pointa o hledání pokladu všude možně, když ho máme doma, se již objevila ve Werichově Splněném snu.
Ještě lepší než Tisíce planoucích sluncí, které jsem četla první. A to už je co říct. Příběh přátelství a boje za otcovskou lásku se vším dobrým a zlým, co k tomu patří, mne již několikrát naprosto rozebral. Postava Hasana je neuvěřitelná, měla bych chuť ho obejmout a nepustit. Zároveň oceňuji, že se člověk stejně jako ve Sluncích dozví spoustu zajímavých informací o Afgánistánu. Velmi emocionální prožitek.
Velmi čtivě napsaná kniha a je vidět, že autorka výzkumem strávila neuvěřitelné množství času. Příběhy nejen bohyň jsou podány působivě, až má člověk chuť prožít aspoň nějaký čas v tomto prostředí. Nicméně, očekávání způsobená chválou okolí byla vysoká a ne tak docela vyplněna.
Jak hodnotit knihu, jejíž téměř každou větu jsem měla chuť podtrhávat nebo rovnou tesat. Forma je asi o chlup lepší než příběh, nicméně i ten je poutavý a velice děsivý.
Z počátku při líčení celé zkázy špičková, postupně ztrácí dech. Ale i tak čtení, po kterém, když vyjdete na ulici, vás překvapí, že je venku všechno v pořádku.
Velice netradiční příběh, hodně napínavý s velmi příjemnou hlavní postavou a přitažlivým mužským hrdinou (lotři prostě táhnou). Dramatická linka působivá, v romantické lince je však bohužel dost naivní, hlavně ke konci. Moc pěkně se četla v originále.
Četlo se to rychle, což je možná dobře, protože delší čas už bych se superženou Lisbeth asi nevydržela. Začátek je jak z jiného příběhu a konec je tak strašný, že jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo být naštvaná, že mě autor takhle tahá za nos. Vata mezi tím se prostě "jen" dobře čte. Třetí díl rozhodně ne.
Ano čtivá, místy překvapivě i velmi vtipná (dějová linka s vyšetřovateli), ale zjišťuji, že mi severský styl psaní moc nesedí. Nezanechala ve mně žádný výraznější pocit a také bych ocenila trošku lepší jazykové zpracování - je to prostě moc "jednoduše napsané"
Velmi silná jednohubka. Zvláštní na tom je, že navzdory prostředí, ve kterém se odehrává, vyznívá chvílemi veskrze pozitivně. Zejména mne zaujala radost hlavního hrdiny z dobře vykonávané práce, o radosti z ulovení další porcičky jídla nemluvě. Inu, že by skutečné hodnoty?
Očekávání byla veliká, bohužel se nevyplnila. Čekala jsem větší vtip, dost mi vadila prvotní vulgarita a celkově mi kniha přišla dosti absurdní. Paradoxně ale čím déle jsem jí četla, tím se mi líbila více a na konci se dal nalézt i ždibec romantiky Nápad zakomponovat staříka do velkých světových událostí připomíná Forresta Gumpa či Járu Cimrmana a nutno říct, že u obou zmíněných humor funguje lépe.
Zpočátku velmi zábavné, pak už se z toho stalo hlavně to, co bylo zamýšleno, popis cesty. Řekla bych, že velmi podobné Saturninovi - ten je však o kapku lepší.
Moc pěkný příběh, nevěřila jsem, že je možné čtivě! popsat souboj s rybou na tolika stranách. Konec je brilatní.
Trochu jsem se bála náboženského ladění, nicméně pro mne se Owen Meany stal především příběhem o krásném přátelství. Perfektní vykreslení postav, dobrý humor, čtivost a občasná irvingovská absurdita z toho dělají pěkné počtení. Jen jsem se přistihla při přemýšlení, zda mi Owen Meany byl sympatický, či nikoliv. PS. Scéna s VW Brouk je klenot!
Mám s knihami ten problém, že když mne nebaví, nejsem schopná je dočíst, abych si tak jako tak udělala obrázek. Garpa jsem přečetla celkem v pohodě, v dosti pasážích mne zaujal, ale vlastně nemohu říct, že by se mi kniha líbila. Divná je zvláštní popis pro knihu, sem ale asi patří.
Nejsem jen příznivce Kinga - mistra hororu, vlastně moje nejoblíbenější knihy od něj nejsou vůbec strašidelné a jejich hrůza je ukrytá v něčem jiném, ale rok po přečtení si nemohu ani na jednu povídku vzpomenout a to není dobré znamení...
Moc se mi líbila, obdivuji, jak King dokázal vystavět příběh vlastně jen na dvou postavách. Jedna z mých nej od mistra hororu (i když tohle horor není)
Ve své podstatě naprosto typický Stephen King, zároveň ale velmi odlišný. Velice pěkně zpracovaná myšlenka o cestování časem, kniha, která chytne a nepustí. Napětí, které se Kingovi podařilo vybudovat v určitých pasážích knihy, by mu mohl závidět kdejaký režisér. Milá je i romantická linka. A překvapivě dobrý byl i závěr, kde se toho dalo hodně pokazit. Jednička s hvězdičkou a přesně takový King, jakého mám ráda.