fifinka8
komentáře u knih
Aristokratka u královského dvora
Evžen Boček
Tentokrát mi to nepřipadalo tak vtipné jako předchozí díly, ale knihu jsem samozřejmě přečetla jedním dechem. A jsem napnutá, jak to bude dál. Tohle mě zničí...:-D
Svatební noc
Sophie Kinsella (p)
Tentokrát jsem se nějak nemohla začíst, na což nejsem u knih od Kinselly zvyklá. Druhá část mě však už "chytla", a já se nemohla odtrhnout. Samozřejmě to dopadlo tak, jak jsem si myslela, ale to se u tohoto druhu knih očekává. :-)
Jeden kopeček šmoulový
Marie Doležalová
Líbilo se mi zpracování knihy a "všeobecné" pasáže, které mi připomněly mé dětství. Jak už tu ale někdo psal, asi by bylo lepší vytvořit to jako dárek pro svou rodinu...
Pověsti a pohádky Terezského údolí
Jiří Fiala
Nápad je to jistě dobrý, ovšem provedení je spíše tristní. Bohužel to není vůbec čtivé, přitom by se z těchto příběhů dalo tolik vykřesat...
Máj / Kytice
Karel Jaromír Erben
Stará česká klasika, ke které se ráda vracím. Jazyk je z pohledu dnešního člověka poměrně složitý a čtení vyžaduje soustředění, ale o to právě běží. Teprve při čtení těchto dvou sbírek si můžeme uvědomit, jak je naše mateřština krásná a bohatá.
Každé řešení má svůj problém
Kerstin Gier
Musím se přiznat, že zhruba do poloviny jsem měla chuť knihu odložit. Pak se to ale hezky rozjelo, a já ji ke konci zase nechtěla dát z ruky. Prostě příjemné odpočinkové čtení, které ale díky tématu donutí člověka trošku přemýšlet. :-)
Panský dům a jeho dcery
Anne Jacobs
Musím říct, že se mi tento díl líbil víc než první. Nečetl se úplně lehce, ale chtěla jsem vědět, jak to bude dál. Když už jsem se prokousala dvěma díly, tak se pustím i do toho třetího.
Prokurátor
Paulina Świst
Knihu bych označila jako "polských 50 odstínů šedi", avšak se zajímavější zápletkou (tedy alespoň pro mě). Začátek byl trochu kostrbatý, konec zbytečně natažený, ale ve výsledku se mi to líbilo. Bylo to čtivé, mělo to spád...
Při čtení mě však napadla jedna věc: proč jsou hlavní hrdinové "erotických románů" totální cholerici, a hlavní hrdinky se po jedné větě začnou chovat iracionálně? Vypadá to, jako by někdo pro tento žánr vymyslel mustr, kterým se musí všichni řídit. Škoda...
Vratné lahve
Zdeněk Svěrák
Taková chuťovečka, která vypráví o životě stárnoucího muže. Jelikož jde o literární scénář, odpovídá to již natočenému filmu.
Můj (téměř) dokonalý život
Sophie Kinsella (p)
Jakože ano, člověk od začátku ví, jak to skončí. Ano, konec je sladký jako sklenice plná medu, ale to je prostě Sophie Kinsella.
Její knihy jsou čtivé, plné zvratů, a já je zbožňuji. Rozhodně doporučuji všem, kteří si chtějí u knihy odpočinout. :-)
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Velmi se mi líbila dějová linka týkající se života za 2. sv. války. Ta druhá, romantická, mi přišla už trochu moc, o konci knihy nemluvě.
Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní, ale pak už mi to ani nepřišlo. Co mi opravdu vadilo, byla předvídatelnost.
Za přečtení to stojí, ke knize se už ale vracet nebudu.
Atlas bylin
Marta Knauerová
Velmi se mi toto zpracování atlasu líbí - názorné fotografie a zajímavosti. Pro běžného uživatele, který se chce během procházky dozvědět, co kde roste, naprosto ideální. :-)
Vysmátá koza aneb Přízrak krásné modelky
Ivana Vostřáková
Knihu jsem četla v rámci letošní výzvy, a musím říct, že nadšená úplně nejsem. Na základě anotace a zdejších komentářů jsem čekala, že se budu lámat v pase smíchy, a za 2 dny nebude co řešit. To se však bohužel nekonalo.
Za mě byl nejlepší konec a začátek, to mezi tím bylo občas zmatené, ale hlavně zbytečně dlouhé. Nemůžu říct, že by to byla nejhorší kniha, která se mi dostala do rukou, ale k přečtení dalších dílů mě to nenavnadilo.
Modrá jako safír
Kerstin Gier
Kniha se čte velmi dobře. Něco se vysvětlilo, jiné záhady přibyly. Každopádně se těším na další díl, zajímá mě, jak to všechno dopadne! :-)
Mořská panna
Christina Henry
Příběh připomíná pohádku o "Malé mořské víle", kdy se mořská panna také rozhodne opustit moře kvůli lásce k muži. Autorka se ale snažila Amelii vykreslit trochu jinak. Jako specifický živočišný druh, pro který je těžké začlenit se do lidské společnosti řídící se příliš mnoha pravidly. Je to příběh o touze, nepochopení, chtivosti, ale také velké lásce. Určitě nelituji, že jsem si "Mořskou pannu" přečetla, a domnívám se, že se k ní jednou zase vrátím...
Panský dům
Anne Jacobs
Konečně dočteno. Říkám konečně, protože mi to trvalo snad věčnost. Netvrdím, že na tom nese vinu pouze kniha, ale přesto si myslím, že kdyby mě zaujala víc, šlo by to rychleji.
Můj prvotní dojem z knihy je, že se tam vlastně nic nedělo, i když se dělo. Může to znít divně, ale je to tak, lépe svůj pocit popsat neumím. Rozhodně to není kniha, která by mi nějak změnila život nebo se mi zapsala hlouběji do paměti. Prostě přišla, proplula, a je zase pryč. Na další díly mě to taky nenalákalo, tak si tak říkám, proč jsem to vůbec dočetla? Jednoduše mi to nedalo, chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Ono to není napsané úplně nejhůř, i když ty chyby tam být nemusely (za to však autorka nemůže).
Přišlo mi, že autorka celkem dobře vystihla dobu, ve které se děj odehrává. Postavy také nebyly úplně špatně vykreslené. Některé zápletky lepší, některé horší. Ale ten konec jako z červené knihovny mě dorazil, to si to opravdu nezasloužilo.
Jak říkám, do dalších dílů se pouštět opravdu nebudu...
Vzpomínáš si?
Sophie Kinsella (p)
Další kniha od Kinselly, která se čte prakticky sama. Velmi příjemná oddychovka s celkem zajímavou zápletkou. :-)
Sto devětadevadesát schodů
Michel Faber
Mé první setkání s tímto autorem, a nejspíš ne poslední. :-) Abych byla upřímná, první z novel mě tak úplně neoslovila, ale od druhé jsem se naopak nemohla odtrhnout. Faberův styl psaní se mi velmi líbí, přijde mi proto škoda, že se rozhodl přestat psát po dospěláky, jak jsem se dočetla. Ale člověk míní, život mění, takže se třeba někdy dalších děl dočkáme. I když já mám teda zatím co dohánět. :-)
Josef Mánes a umělecká rodina Mánesů
Luboš Hlaváček
Na knize je znát doba, kdy vznikla - zvláštní slovní obraty a některé názory. I přesto jsem se zde ale dočetla mnoho zajímavých informací nejen o Mánesovi, ale i o době, ve které žil. Zájemcům o osobu J. Mánesa však doporučuji sáhnout i po jiných publikacích.
Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
!OBSAHUJE MALINKÝ SPOILER!
Jako pohádka dobré, ale horor nebo thriller to teda fakt není. Kniha mě vystrašila spíše stylem psaní než nějakým děsivým příběhem. Daniel mi přišel jako totální trubec, který se na nic nezeptá, vytvoří si v hlavě příběh, a rovnou jedná. Kyle je zas prostě bezpáteřní h*vado, ale Daniel ho ve své naivitě neustále omlouvá. A vrcholem všeho je krásné poklidné soužití člověka, poloducha, kočky, havranů a ducha, kterým kniha končí.
Do čtení jsem se musela kolikrát fakt nutit, a jsem jen ráda, že jsem si ji tentokrát nekoupila, ale jen půjčila v knihovně. Za mě teda stejný, ne-li horší, brak jako Duch domu Ashburnů.
