Finn69 komentáře u knih
Tragikomický příběh o konci starých časů na americkém jihu, s řadou podivných figurek a absurdních situací. Vesnička Francouzovo zátočí si žije svým poklidným neměnným tempem v podstatě jako feudální léno bohaté rodiny Varnerů a zdá se, že to tak zůstane navěky. Jednoho dne se ale ve vesnici objeví ďábel v podobě podnikavého Flema Snopese a jeho klanu a vesnici včetně dosavadních vládců v krátké době zcela ovládne. Místní jsou proti jeho chamtivosti, bezohlednosti a naprostému nedostatku skrupulí zcela bezmocní a vítěznému tažení Snopesů se ani nijak nebrání. Vlastně je to taková darwinovská lekce přežití, silní sežerou slabé a vydají se na další loviště...
Tak zábava to byla, to nemůžu Pilipiukovi upřít. Je to opravdu třeskutá parodie, místy jen zůstanete překvapeně koukat a přemýšlíte jestli jste to skutečně přečetli správně... Inu takovou dvojku jako Jakub se Semenem hned tak nenajdete a na podobnou knihu si nevzpomínám.
Jen jsem tuhle knihu neměl číst jako první, připadá mi na první díl dost chaotická, je tam spousta odkazů na události z jiných knih... nevím jak ty povídky Pilipiuk a/nebo jeho nakladatel vybírali.
Čili doporučuji nedržet se pořadí dílů, můžete z toho být ze začátku poněkud zmatení.
Stephen Baxter, Alastair Reynolds, Neal Asher... co jméno, to pojem a záruka kvality. Takže neváhejte, stojí to zato.
Padlo mi do oka srovnání s Lovecraftem, k tomu pozitivní ohlasy tady i jinde, vypadalo to slibně...
No, žádný zázrak to zase nebyl, i když číst se to dalo.
Co do atmosféry to ovšem s Mistrem Lovecraftem srovnání rozhodně nesnese a zápletka také nebyla nijak objevná. Děj také nic moc, konečně jsme na pustém ostrově, v noci útočí žabáci a ve dne se chystáme na noc... a tak pořád dokola.
Docela podařený je závěr, návrat lodi, která se pro hlavního hrdinu na opuštěný ostrov vrací, aby ho vystřídala. Celé to najednou získá trochu jinou perspektivu bezútěšného, stále se opakujícího cyklu - to si nakonec zasloužilo třetí hvězdičku navíc.
Už když jsem tuhle trilogii četl poprvé (koukám, že to budou tři roky), říkal jsem si, že to musím s nějakým odstupem přečíst znovu. No, ten čas právě nastal, a já jsem se zase vrátil do té temné, chmurné atmosféry mezi bizarní obyvatele hradu Gormenghast.
Řekl bych, že na druhý pokus jsem si to užil víc, ono to napoprvé není zrovna jednoduché čtení. Když už víte, co máte čekat, snadněji se sžijete s těmi podivnými figurkami, víc si užijete humoru, kterého jste si poprvé nevšimli, dojdou vám nějaké ty souvislosti... jdu na druhý díl.
Komu se líbí americká drsná škola, neměl by tenhle výběr vynechat, je to opravdu kvalita a pro fanoušky je to nutnost.
Jelikož ale u těchto mamutích výběrů hrozí předávkování, doporučuji tak max 2x denně kafíčko, cigárko a jednu povídku z této sbírky - o vedlejších účincích se poraďte se svým knihovníkem :-)
Hodně zvláštní kniha, postavená na prolínání dvou časových rovin jednoho Londýna. Dvacáté století je jako odraz osmnáctého, stavitel Dyer je podobně propojený se soudobým detektivem Hawksmoorem a obě roviny se neustále potkávají a protínají... Nečetlo se to nijak lehce, zejména ze začátku to chce nějaký čas, než se přizpůsobíte archaickému jazyku.
Dávám jen tři hvězdy, hlavně kvůli konci, který vyzní jaksi do ztracena. Byl to můj druhý Ackroyd a když to srovnám, Golem z londýnských doků se mi líbil přece jen víc.
Prostě další, opět vtipné pokračování případů Petera Granta, navíc tentokrát s docela překvapivým závěrem.
Asi mírně lepší než Šepot podzemí, ale bohužel pořád řada hluchých míst a spousta nedotažených nápadů, je to docela škoda. Snad se v dalším dílu autor konečně chytí za nos a něco s tím provede....
První dva díly se mi líbily víc, Šepot podzemí je jaksi nedotažený. Přitom je v něm spousta zajímavých nápadů, jenže bohužel jen nahrubo nahozených. Podzemní steampunková civilizace kopáčů tunelů pod Londýnem, z toho šlo udělat daleko větší pecku, vyloženě promrhaný potenciál...
Ale jinak pořád solidní oddychovka a rád si přečtu i další díl.
Psychiatrická léčebna, v jejímž utajeném křídle jsou namísto běžných pacientů vězněni elfové/skřítci, kteří se narodili v obyčejných lidských rodinách jako podvrženci ... určitě je to zajímavý a originální nápad a také z toho vyšla docela zajímavá a originální knížka.
Přes pohádkovou atmosféru to není kniha pro děti, na to je místy příliš pochmurná a temná. Není ale ani jednoznačně pro dospělé, pohybuje se v jakési šedé zóně, což mi někdy trošku vadilo. Chvilku sledujete veselého zeleného skřítka v cylindru, který jako by vypadl z Alenky v Říši divů a najednou se ocitnete na nemocniční chodbě u mrtvoly jednoho z pacientů nebo vašeho hrdinu trhají na kusy psi. Jako by se autor občas nemohl rozhodnout co vlastně píše...
Dobrá, čtivá klasická detektivka, zklamaní nebudete. Harry Bosch je jako Phil Marlowe v uniformě, nezávislý drsňák pracující na vlastní pěst a odmítající podřídit se systému. Čili kromě zločinců musí bojovat i se svými nadřízenými a často je docela na vážkách, kdo vlastně vyhraje...
Pokud hledáte dobrou detektivku a líbí se vám americká tvrdá škola, klidně po téhle knížce sáhněte.
Pátý díl mě trošku zklamal, přece jen, Olaf Vraní Kost není taková osobnost jako Orm nebo Finn. Oba tam dost chybí, je to jakési ploché a bez humoru, tentokrát jsem se jaksi nedokázal pořádně začíst.
Třetí díl hodně přidal na tempu, nenechal mě moc vydechnout. Oproti prvním dvěma je drsnější a temnější, dočkáte se narážení na kůl, nemilosrdných přepadů bezbranných vesnic, bitvy s Amazonkami uprostřed zimní ruské stepi... Zkrátka je toho opravdu hodně co musí Orm a jeho bratrstvo překonat na nové cestě za proklatým Attilovým pokladem a cena kterou musí zaplatit je vysoká.
Čtyři hvězdy, dobrá dobrodružná knížka a těším se na další dva díly.
Dobrá, docela pěkně napsaná, dobrodružná knížka o příbězích vikinského klanu z 10. století. Není to žádný historický román ve stylu třeba Saských kronik Bernharda Cornwella a ani si to na nic takového nehraje. Hodně akce, pouť za prokletým pokladem, berserkové... prostě severská sága. Ve svém žánru určitě nadprůměr, kdo rád trošku toho dobrodružství, zklamaný nebude.
Oproti Druhému městu se Prázdné ulice čtou snáze, je to taková "normálnější" próza, dá-li se to tak říct. Nemůžu ale říct, že by mě tenhle příběh o hledání pro hledání ve stylu "i cesta může být cíl" nějak výrazně zaujal, v paměti mi zůstane snad jen naprosto ujetá pasáž z večírku s operou o zhrzeném urbooceanologovi.
McCammon vás hodí po hlavě do další apokalypsy, vyrovnejte se s tím jak umíte. Tentokrát je Země zničená válkou dvou mimozemských armád a její poslední nadějí je podivný chlapec Ethan, který by (snad) mohl válku zastavit.
Čte se to velmi dobře, děj šlape, je tam řada zajímavých nápadů. Jen ten konec mě trošku zklamal, ale s tím mám u McCammona problém vždycky.
Te ne luo muo na všechny neschopné překladatele, kteří udělají z výborné knihy paskvil, který musel odložit nedočtený i tak otrlý knihomol, jako jsem já.
Pevně doufám, že paní Janu Koblížkovou budou čerti píchat vidlemi do zadku deset tisíc let, zatímco bude psát slohovou práci o ""Cipranoush Čolokové", která kráčí po "sovětské Georgii" v šatech, které jí ušil osobně "Saville Row".
Co se mě týká, usilovně sháním vydání z roku 2001, které je prý výrazně lepší.
Mladičký král patří k těm "méně akčním" dílům série, jde spíše o intriky na dvoře mladého krále a to zejména ze strany jeho matky regentky a jejích italských oblíbenců. Dojemné jsou scény setkávání (a loučení) mladého krále se svými sourozenci, velmi zajímavý je okamžik kdy se Ludvík XIII. konečně vzepře a převezme vládu. Zbytek je v podstatě romantika.
A jelikož jsem přečetl osm dílů za sebou, jsem už tou romantikou poněkud přesycen, další díly odkládám do budoucna a dám si pro změnu nějaký kyberpunk :-)
Další povedená historická detektivka Caleba Carra, opět se setkáme s Laszlo Kreizlerem i prezidentem Rooseveltem, tentokrát v roli náměstka ministra námořnictva. V roli vypravěče je tentokrát Stevie Taggert, který se spolu s Johnem Moorem a ostatními nám známými společníky snaží dopadnout únoskyni malého dítěte. Z případu se ale nakonec vyvine honba za mnohonásobnou vražedkyní, která je doktoru Kreizlerovi i ostatním více než zdatnou soupeřkou.
Opět velmi příjemné čtení, proti Psychiatrovi snad trošku natahované, ale přesto zábavné a napínavé.
Z celé trilogie podle mě asi nejslabší část, pokud bych měl díly navzájem porovnat, vyhrálo by Právo nálezce. Přesto pořád docela dobré a napínavé čtení, tentokrát s výrazně vyšší dávkou horroru. Ale když čtete Kinga, stavíte si holt laťku jaksi automaticky výš...