FoxFox komentáře u knih
Předchozí kniha Neviditelný svět se mi asi líbila o maličko víc, ale i Tíha byla skvělá. Patří mezi knihy, které nejsou nikde vidět a je to škoda. Krásný a laskavý příběh, který stojí za to číst.
Ze začátku se mi nedařilo do knihy začíst, ale potom jsem se od ní zase nemohla odtrhnout a Jeden den jsem přečetla během deštivého víkendu. Romantiku v knihách nevyhledávám, ale tady byla okořeněná špetkou deprese a temna. Krásný příběh, doporučuji i filmové zpracování.
Na Výhru jsem narazila v podstatě náhodou a jsem za to moc ráda. Tyto příběhy typu Forest Gump se mi nikdy neomrzí. Perryho jsem si oblíbila a držela jsem mu po celou dobu pěsti.
Po tak obrovském promu jsem čekala větší pecku. Knížce ale nelze upřít její věrohodnost, opravdu jsem chvílemi byla přesvědčená, že se jedná o příběh skutečné kapely.
Petra Soukupová je moje oblíbená autorka, četla jsem všechny její knihy. Jako vždy se dokázala vcítit do pocitů všech postav a bravurně je přenést na papír. Tyhle příběhy obyčejných lidí já prostě můžu!
Tahle knížka mi na mém TBR ležela hodně dlouho a nakonec jsem ji zvolila jako čtení na dovolenou. Není to žádná oddechovka, knížka je celkem bichle a dala mi docela zabrat. Nejvíce mě bavily části z lékařské historie. Za přečtení určitě stojí, dozvěděla jsem se spoustu nových informací.
Nechala jsem se nalákat pochvalnými komentáři a krásou obálkou, ale bohužel tohle není čtení pro mě. Nejsem fanynkou romantických příběhů, kde se hrdinkám vše tak zázračně dobře daří. S dalšími knihami z této série nebudu pokračovat.
Moje první setkání s autorem dopadlo nad očekávání. Knížka byla čtivá, není to žádné veledílo, ale super čtení na cesty do práce. Moc se mi líbilo, že jsme sledovali osudy hrdinů v tak dlouhém časovém období.
Poslouchala jsem jako audioknihu, a ta byla jedním slovem DOKONALÁ. Hlavní hrdinové zůstanou v mém srdci, úžasné pohlazení po duši, moc doporučuji.
Zpočátku jsem byla trošku rozhozená z toho, že další díl série budeme sledovat osud sestřičky Becky, kamarádku hlavní hrdinky z prvního dílu, ale rychle jsem si hrdinku oblíbila a její časté fňukání ze začátku knihy jsem jí po pár kapitolách odpustila. Na rozdíl od prvního dílu ubylo porodů, což mi vůbec nevadilo. Na konci mi i slzička ukápla... Už jsem rozečetla třetí a závěrečný díl.
Tohle bylo pohlazení po duši, moc pěkně napsaná knížka. Hlavní hrdinka Patience mi byla sympatická, uměla si poradit za každé situace. Autorka taky pěkně popisuje americkou přírodu a dokázala mě přenést do krajiny u řeky Hope. Po dočtení jsem se musela hned pustit do druhého dílu.
Moje druhé setkání s dílem pana Hartla a musím říct, že Malý pražský erotikon se mi líbil o něco víc. Knihu Prvok...jsem si chtěla přečíst dříve, než se podívám na film. Se čtyřmi kamarády Prvokem, Šampónem, Tečkou a Karlem jsem strávila několik jízd tramvají do práce a z práce a byli mi příjemnými a zábavnými společníky na cestu. Mám ráda příběhy ze života obyčejných lidí, kde není všechno jen růžové a sluncem zalité.
Wow, tak to byla jízda! Velmi napínavý trhiller se špetkou romantiky, rozhodně to není žádná červená knihovna. Příběh je napínavý od začátku až do konce, čtivě napsaný bez hluchých míst. Při čtení jsem se dokázala přenést do mrazivého prostředí kempu u jezera, několikrát jsem se i bála. Škoda, že kniha nemá lepší propagaci, kdyby mi ji nepůjčila mamka, tak jsem se o ní vůbec nedozvěděla. Za mě rozhodně doporučuji.
Ze všeho nejdřív musím vyjádřit vděčnost za svobodu, ve které máme možnost žít. Je důležité si takto významné historické události připomínat, aby nezůstaly zapomenuty.
Četla jsem všechny předchozí knihy paní autorky a byla jsem nadšená, proto jsem se na novou knihu moc těšila. Mám ráda autorčin strhující styl psaní, který člověka vtáhne do děje tak, že při čtení zapomene vystoupit z tramvaje. Bohužel tento pocit jsem u Listopádu neměla, místy jsem se u knihy až nudila. Nebavily mě pasáže popisující komunistický režim a politickou situaci, od autorky čtu raději lidské příběhy. Jak už tady někdo psal, nevnímala jsem ani vývoj příběhu v čase, na který vás upozorní pouze data uvedená začátku kapitol.
Velmi dobře zvolené téma roku 89, ale bohužel dle mého názoru nešťastně uchopené, kdyby autorka zasadila děj do reality a ne do fiktivního světa, udělala by asi lépe.
Velmi čtivě a realisticky napsaná kniha. Při čtení popisu některých porodních technik se mi dělalo fyzicky špatně, což je pro mě známkou toho, že autorka dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Připadala jsem si, jako bych byla na oddělení spolu s hlavní hrdinkou Julií. Knihu přečtete jedním dechem a závěr vás naprosto zdrtí.
V době, kdy autor knihu psal, možná tušil, že pandemie nás reálně někdy v budoucnu potká, ale určitě nepředpokládal, že to bude tak brzy.
Kniha Pandemie je osvěžujícím zpestřením v době psychothrillerové. Knížka se mi četla velmi dobře, krátké kapitoly rychle ubíhaly jedna za druhou, s větším množstvím postav jsem neměla problém. Návraty do minulosti jednoho z hrdinů tu někdo hodnotil jako zbytečně zdlouhavé, mě naopak bavily a mohla jsem si díky nim utvořit ucelenější názor na postavu. Celá kniha je taky prošpikovaná odbočkami k různým tématům, která někoho asi mohou otravovat, ale já je beru jako rozšíření obzorů. Smekám před autorem, který musel věnovat přípravě psaní knihy opravdu velké úsilí. Bohužel jednu hvězdičku musím strhnout za ten zběsilý závěr, ale kniha za přečtení určitě stojí.
Knize jsem bohužel musela ubrat hvězdičky, protože mě celou dobu neskutečně rozčilovalo vyšetřování, které se ubíralo pouze jedním směrem. Přišlo mi to to nerealistické, doufám, že ve skutečnosti by detektivové odvedli lepší práci. :)
Tahle kniha opravdu není nic pro milovníky koček! Nechápu, že se paní autorka za ni označuje, a potom v knize uvede osudy svých "miláčků". Například kočka, která jí "pomáhala" s péči o postiženého syna, a ona se pak odstěhuje do nového bytu a kočku si sebou nevezme? Že by si prý nezvykla na nové prostředí? Až po nějaké době, kdy se kočka začala sebepoškozovat, si ji vzala milostivě na dožití. O kocourkovi, který jim vypadl z okna, nemluvě...Části o historii byly zmatečné, autorka skákala z jedné doby do druhé. Informace o komunikaci, tak jak byly popsány v knize, zná i malé dítě, na to je škoda papíru. Opravdu číst knihu o tom, že když kočka přede, tak je spokojená, mi přijde zbytečné. Dostala jsem ji jako dárek a jedině to mě nutilo dočíst do konce.