FoxFox
komentáře u knih
Noc zázraků
Elizabeth Berg
Do děje knihy nás uvede hlavní hrdinka Lucille, která je kamarádkou Artura Truluva z prvního dílu. Ta moc ráda peče dorty a pořádá kurzy pečení pro sousedy. Postupně nám přibývají další postavy a jejich příběhy, které se nakonec propojí. Děj se odehrává v malém americkém městečku, kde panuje milá sousedská atmosféra, všichni hrdinové jsou kladní a nakonec vše dopadne, tak jak má.
Moc milé oddechové čtení, doporučuji.
Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová
Opět skvěle napsaná kniha, Soukupová je prostě sázka na jistotu. Martiny depresivní i jiné stavy popsala tak skvěle, že je čtenář prožívá s ní. Děsil mě přístup jejích rodičů a to hlavně tím, jak moc je podle mě reálný a v českých rodinách běžný.
Ráda bych si přečetla deník z každého dalšího Martou prožitého dne, naštvalo mě, že už kniha končí, chci víc.
Tsunami
Karin Krajčo Babinská
Moje první setkání s autorkou v podobě audioknihy načtené jejím manželem. Zpracování bylo super, kniha se dobře poslouchala a děj plynul. Celkově však z knihy nadšená nejsem, zhruba celá druhá třetina se motá jenom kolem erotických scén, které nás vlastně v ději nikam neposouvají. Postavy jsou vykresleny dobře, ale těžko na nich hledat něco pozitivního. Myslím, že to byl můj hlavní problém, neměla jsem sympatie ani k jedné z postav.
Autorka psát umí, určitě vyzkouším i její další knihy, ale Tsunami mě nestrhlo.
Jablka ze stromu nepadají
Liane Moriarty
Do téhle knihy jsem se pouštěla na několikrát, protože jsem se vůbec nemohla začíst. Kdyby nešlo o knihu Liane Moriarty, asi bych čtení už vzdala. Nakonec jsem ráda, že jsem se přes ten nezáživný začátek prokousala, ale je pravdou, že místy se děj docela vleče. Už z rozsahu stran je ale patrné, že nepůjde o jednohubku, děj obsahuje poměrně hodně postav a autorka každé věnuje dostatek prostoru. Úplný závěr knihy jsem přečetla s otevřenou pusou, to jsem opravdu nečekala.
Jak už tu někdo napsal, Liane dokázala krásně vystihnout, že nic není černobílé a vždycky je potřeba se na věci dívat z různých úhlů pohledu.
Velké léto
Ewald Arenz
Vyprávění o jedněch prožitých prázdninách teenagera Friedricha, které ale vůbec nebyly jednoduché. Friedrich se u babičky a dědy připravuje na reparát, který ho čeká na konci prázdnin. Během nich ale řeší problémy, se kterými by si obtížně poradil i dospělý.
Já jsem asi od této knihy čekala něco úplně jiného, a proto jsem byla trošku zklamaná. Předchozí autorova kniha Staré odrůdy mi sedla o mnoho víc, mám v paměti pocity a vzpomínky, které ve mě čtení vyvolávalo, ale u této knihy se stejný efekt nedostavil. Tohle bylo spíš takové tíživé a, neveselé Velké léto.
Marta děti nechce
Petra Soukupová
Petra Soukupová je moje nejoblíbenější česká spisovatelka, takže do její nové knihy jsem se pustila hned, jakmile se objevila u nás v knihovně. Nečtu si dopředu anotace, a tak když jsem zjistila, že se s Martou vydáme na pouť do Santiaga, byla jsem nadšená! Měla jsem chuť se taky hned vydat někam na pěší výlet (obzvlášť někam do tepla).
Kniha je napsána čtivě, střídají se kapitoly psané z pohledu Marty s pohledy dalších postav z knihy, což se mi moc líbilo. Podívat se na věci, o kterých Marta přemýšlí, z úhlu pohledu druhé osoby.
Nechápu množství komentářů, které tady postavu Marty odsuzují za to, že je ufňukaná, líná a podobně. Myslím, že jí tito čtenáři nejspíš neporozuměli. Já jsem naopak při čtení cítila, kolik máme s Martou společného. Přesně jsem rozuměla těm myšlenkám, kdy ji ve všem brzdí pochybnosti o sobě a strach z určitých situací. Není to rozhodně ufňukanost nebo lenost, jsou to reálné pocity, které asi člověk co je nezažívá, nepochopí. Bylo skvělé se na chvíli podívat do mysli někoho tak podobného.
Jenom je škoda, že jsem knihu přečetla za tři dny, ráda bych s Martou strávila víc času.
Rozhodně hodnotím jako jednu z mých nejoblíbenějších knih autorky a moc doporučuji.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Četla jsem již podruhé a byla jsem zvědavá, jestli se moje nadšení z této knihy nezmění. Samozřejmě hlavní dějovou linku jsem měla trochu v paměti, takže wow efekt jako při prvním čtení už se nedostavil, ale knihu pořád hodnotím jako velmi povedenou. Jestli by se hlavní hrdinka takhle reálně mohla zachovat, soudit nebudu. Asi kdo se neocitl v podobné situaci, nemůže jejím rozhodnutím a chování rozumět.
Jen si autorka mohla odpustit zápletku s Molly, kdo četl, tak ví.
Srpny
Jakub Stanjura
Zajímavě zvolené téma, zajímavý název i způsob zpracování celé knihy. Bohužel příběh se mě ale nějak zvlášť nedotknul. Nevím, jestli to bylo tím, že čtenáři je ponecháno až moc prostoru si spoustu věcí domýšlet, nebo tím, že postavy byly málo rozepsané. Nevěděla jsem, co se v Danielině rodině opravdu odehrálo, a nešlo mi si nějak vytvořit názor a třeba se do ní nějak zkusit vžít. Nebylo to špatné, ale myslím že v Srpnu si už ani nevzpomenu.
Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
Poslechnuto jako audiokniha, do které jsem se ze začátku nemohla zaposlouchat a ke konci zase odtrhnout. Zajímavý příběh, jehož hlavní zápletkou je láska, ale její podání nebylo nějak romanticky přeslazené. Fajn oddechovka, určitě zkusím další z autorčiných knih.
Máma má alzheimera
Luboš Hacala
První kniha v roce 2025 a hned taková pecka! Zpočátku jsem měla z tématu trošku obavy, ale byly úplně zbytečné. Přes to, že se jedná o tak bolavé téma, bylo uchopeno a popsáno velice lidsky a čtení ve mě nevyvolalo smutné emoce, kterých jsem se bála.
Autor nám přináší skutečný příběh, jehož hlavní aktérky jsou jeho maminka a babička Zdenička. Vypravěčkou je pečující maminka, která se o Zdeničku stará od vypuknutí její nemoci až do samého konce. Smekám před ní, jak celou situaci zvládla a se vším se poprala, je to obdivuhodná žena.
Lubošovy knihy mě moc baví, doufám, že už píše další.
Dokonalá tma
Helen Fields
Mezi čtením pátého a šestého dílu jsem měla docela velkou mezeru, takže ne vše jsem si tak úplně pamatovala, ale autorka vše postupně osvěží. Luc a Ava opět nezklamali, čtení mě moc bavilo a samozřejmě jsem jim fandila. Je pravda, že autorka už vymýšlí hodně komplikované, až neuvěřitelné případy, což v dalším díle bude ještě markantnější. Kvůli tomu nemohu dát plný počet, ale jinak super zábavné čtení a doporučuji.
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
(SPOILER) Přiznám se, že moc nechápu to vysoké hodnocení. Příběh není nějak ojedinělý, použitý jazyk také není ničím výjimečný. Můj dojem je, že autor už toho splácal dohromady až moc, přičemž žádná dějová linka ani postava není pořádně propracovaná. Nejvíc mě bavila část okolo Baťových závodů, jinak mě nic v knize nedokázalo zasáhnout. A ten konec? Přeslazená pohádka, tolik šťastných náhod a lidí, kteří se dožívají skoro sta let, to mi vůbec nesedělo.
Stručná historie mého života
Stephen William Hawking
Přidávám se k většině komentářů tady, protože jsem taky většině vědeckých pasáží moc nerozuměla. Profesor Hawking byl velmi inspirativní člověk, jeho úvahy v knize jsou velmi zajímavé a nejspíš měl pravdu v tom, že díky jeho nemoci se vlastně stal slavným, jinak by o něm laická veřejnost nemusela mít mnoho povědomí. Jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky.
Hrad Svícen
Karel Šiktanc
Tyhle pohádkové příběhy mám moc ráda a ve verzi pro Český rozhlas jsem je slyšela několikrát, určitě doporučuji poslechnout.
Vánoční koleda
Charles Dickens
Klasický příběh z pera Charlese Dickense si moc ráda přečtu každé Vánoce, povedená je i rozhlasová verze.
Pan Kdybych hledá kamaráda
Pavel Šrut
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Milé povídání o panu Kdybychovi a jeho plyšovém pejskovi, který se postará o to, aby pan Kdybych získal opravdického kamaráda, kterého si tak moc přeje. Nevím, jestli by čtení bavilo děti, ale možná když rodiče příběh šikovně podají a okomentují, tak proč ne.
Holka se sílícím hlasem
Abi Daré
Tohle bylo výborné čtení, příběh Adunni mě vtáhl od prvních stránek. Čtenář si musí chvíli zvykat na styl Adunnina vyjadřování, ale podle mě to byl od paní spisovatelky skvělý tah, protože to jen dokresluje celkový obrázek o životě obyčejných lidí v Nigérii. Překlad knihy musel být taky oříšek, Viktorie Hanišová ho ale zvládla perfektně.
Postavu hlavní hrdinky Adunni jsem si oblíbila a hrozně jsem jí fandila. Byla velmi odhodlaná a naštěstí potkala i pár lidí, kteří jí pomohli. Taktéž by mě zajímal její další osud. Knihu rozhodně doporučuji!
Začátek
Lenka Chalupová
První povídka mi sedla asi nejméně, proto jsem se do knihy nemohla začíst, ale následující příběhy mě přesvědčili o tom, že stálo za to po knize sáhnout. Vše bylo tak realisticky napsáno, že jsem si musela dohledat, zda se jedná o skutečné příběhy či jejich kombinace. Fajn čtení, kdo má rád autorku, určitě doporučuji.
Kuře melancholik
Josef Karel Šlejhar
Novela byla vydána v roce 1889 a na stylu psaní je to hodně znát, použitá čeština je značně archaická. Někomu by to mohlo vadit, mě to však donutilo se na čtení plně soustředit. Jak už napovídá název, při čtení na vás opravdu padne melancholie a tíživé pocity. Spisovatel vystihuje nejhorší stránky lidské povahy.
Já jsem pořád částečně doufala, že se objeví někdo z minulosti děcka a pomůže mu, i když jsem věděla, že se to nestane. Postava kuřete, které spisovatel do novely zakomponoval, vše skvěle dokreslovala.
Sběratel sněhu
Jan Štifter
Přečteno jako audiokniha, jejíž zpracování musím velice pochválit, už dlouho jsem neposlouchala takhle výborně načtenou knihu.
Moje první kniha od autora a za tento objev jsem moc ráda. Nechce se mi říct, že se mi kniha líbila, protože na mě působila místy docela depresivně, ale to je to co na knihách oceňuji asi nejvíc, když ve vás dokáže vzbudit silné emoce.
Závěr, kdy se všechny tři dějové linky propletly a vše do sebe zapadlo, byl skvělý. Některé příběhy po vás jen tak sklouznou, ale jiné, ty vám zůstanou v hlavě dlouho. Sběratel sněhu patří k jednomu z nich, až je mi líto, že už mám dočteno.