FoxFox komentáře u knih
Přečtena podruhé a pořád stejně skvělá.
Příběh z Ameriky odehrávající se 60. letech minulého století, kdy ještě bylo běžné, že bohaté paničky měly svoje černošské hospodyně, které se staraly o domácnost a vychovávaly jejich děti. Vyprávění těchto hospodyň Aibileen a Minny, která je každá z úplně jiného těsta, mě hrozně bavilo. Chvílemi smutné a často k zamyšlení, skvěle napsané, zábavné i poučné. Moc doporučuji, jedna z mých oblíbených knih.
Moje v pořadí už šestá kniha od Jodi, což jistě o něčem vypovídá. Na tuhle jsem se obzvlášť těšila kvůli jejímu tématu, příběhy o lidech, kteří jsou "jiní", mě moc baví. Jodi však pojala tématiku autismu zase z jiného úhlu, než jsem zvyklá, zato s pečlivostí jí vlastní.
Velká část knihy se odehrává v soudní síni, nejedná se tedy o žádnou oddechovku, ale spíš o náročnější čtení. U jednotlivých kapitol se střídají vypravěči, kromě hlavního hrdiny, autisty Jacoba, nám popisují strasti i radosti společného života s ním i jeho matka a bratr. Do příběhu se postupně zaplétá více postav, které zasahují do děje. Jediné, co mě zklamalo, byl konec. Musím ale vyjádřit obdiv autorce za nastudování tématu.
Hlavní hrdina Jaroslav byl od začátku vlastně úplně obyčejný člověk, postupně mi začal být svým počínáním sympatický a začala jsem mu fandit v jeho snažení najít si práci, zvelebit zděděný dům a zahradu, najít si přátele, zkrátka dát si život tak nějak do pořádku. Jenže pak to přijde, zvrat, který jsem vůbec nečekala. Jak dokáže jeden okamžik všechno změnit? Velmi originální téma, se kterým jsem se v tomto pojetí ještě v žádné jiné knize nesetkala. Ale je to Dvořáková, takže nečekejte žádné veselé čtení.
Velmi čtivě napsaná biografie s předmluvou od Tomovi dobré kamarádky Emmy Watson. Na stránkách této knížky působí Tom jako ohromný sympaťák a myslím, že tomu tak je i ve skutečnosti. Vzpomínky na natáčení filmů o Harrym Potterovi pro mě byly jako návrat do dětství. Kniha je plná zajímavých myšlenek, nejvíc mě zaujala tato:
"Ten muž mi řekl, že je bohatý, ne díky majetku, ale protože je obklopený svou rodinou. Věděl, že právě to je v životě důležité. Věděl, že žádné množství peněz, slávy nebo chvály, by ho spokojeným nikdy neudělalo. Věděl, že lidem se má pomáhat a ti to pak přirozeně předají dalším. Teď už to chápu taky. Že jediné skutečné bohatství, které v životě máme je vliv na lidi kolem nás."
Kéž by si tuto pravdu uvědomovalo víc lidí...
Výborně napsaná novela, vzbudí ve vás přesně ty emoce, které autorka zamýšlela. Velmi smutné čtení, ale krásný čtenářský zážitek.
Kniha odehrávající se v pro mě neznámém prostředí Palestiny, která popisuje život Ahmeda a jeho rodiny, a taky velkou rasovou nesnášenlivost. Ahmed se musel již v jeho 12 letech starat o matku a svoje sourozence, kterým nezbyla ani střecha nad hlavou. On jediný přinášel do domu peníze na jídlo, které se sestávalo z rýže a mandlí. Díky jeho učiteli, který v něm objeví geniálního matematika, však získá stipendium na univerzitě a stane se velkým vědcem.
Nějakou dobu jsem si myslela, že se jedná o reálný příběh, ale zdál se mi až moc neuvěřitelný.
Od paní Mornšatjnové jsem tohle téma nečekala, ale vůbec mi to nevadí. Do knihy jsem se pustila hned, jak byla k dispozici v knihovně. O čem kniha vypráví jistě psát nemusím, protože se její obsah řeší snad ve všech médiích. Osobně si myslím, že autorka neměla potřebu příběh někomu vykrádat, protože bohužel takových příběhů bude okolo nás až příliš mnoho. Zpracování se mi líbilo, ale chování postav nelze pochopit a snad ani odpustit.
Rodinná sága odehrávající se v prostředí nehostinného australského vnitrozemí popisuje osudy členů farmářské rodiny Cleary. Ústřední postavou je Meggie, jíž se stane osudovým setkání s mladým knězem Ralphem. Sledujeme však osudy i ostatních členů této rodiny, kteří opravdu neměli lehký život a mnohdy se museli vyrovnávat s velmi bolestivými událostmi. Moc se mi líbilo prostředí Austrálie v 20. století, dozvěděla jsem se pro mě spoustu nových informací. Jediné, co se mi v knize zdálo zbytečné, byly popisy církve, ale jinak jsem hltala slovo za slovem a trpěla spolu s Meggie.
Do této tlusté knihy s filmovou retro obálkou se mi delší dobu moc nechtělo, ale teď jsem tak ráda, že jsem ji tehdy v knihobudce ulovila.
Moc krásné čtení.
Hlavní hrdinka Darby uvázne během sněhové bouře na dálničním odpočívadle, kde musí přečkat noc s dalšími asi čtyřmi cestujícími. Při hledání mobilního signálu však objeví, že v jedné ze zaparkovaných dodávek je uvězněna holčička. Celá kniha se odehrává během této jediné noci a kapitoly jsou rozdělené podle ubíhajícího času.
V rámci žánru dobře napsaný thriller. Na své si přijdou i milovníci drsnějších scén. Konec je velmi napínavý a strhující, za mě mohu doporučit.
Hlavní hrdinka Maggie se probudí po těžké autonehodě z komatu a zjistí, že její dcera při ní zemřela. Maggie si však nemůže na onen osudný den vzpomenout a nechce uvěřit tomu, že její dcera je mrtvá. Po propuštění z nemocnice začne pátrat po okolnostech, které oné události předcházeli a co se vlastně ten den doopravdy stalo.
Knížka byla čtivě napsaná a napětí jí také nechybělo. Jediné, co bych vytkla, je chování dcery, které mi nesedělo k jejímu věku (myslím kolem 10 let). Zkrátka taková oddechovka na upršené dny, u které po pár týdnech zapomenete, že jste ji četli.
První polovina knihy je zaměřená na Tařino dětství, které vlastně vůbec dětstvím nebylo. Místo aby chodila do školy a hrála si s vrstevníky, musela celé dny pomáhat otci na šrotišti. Protože její otec nebyl normální a nebyl schopen racionálně uvažovat, celou rodinu potkávala spousta děsivých nehod. V těchto pasážích jsem musela knihu častokrát odložit, protože čtení o neošetřených popáleninách na mě bylo zkrátka moc.
Dospívající Tara ale naštěstí začne toužit po vzdělání, připravuje se doma na maturitu a získá místo na vysoké škole. Studium zvládá velice dobře a postupem času dostane několik stipendií a příležitostí navštěvovat jedny z nejlepších univerzit vůbec. Pořád se však nemůže od své rodiny odpoutat a navzdory tomu, že rodina se k ní nechová zrovna nejlépe, se jí nedaří se situací vyrovnat.
Asi jsem od Vzdělané čekala něco víc, ale kniha na mě byla trochu moc vleklá a psychologická. Taky podrobné popisy týkající se studia se mi zdály trochu zbytečné, místy jsem měla chuť je přeskočit. Myslím, že by zkrácení o pár desítek stran knize prospělo.
Prostředí mormonů je zajímavé, pro nás ale úplně nepochopitelné...
Na tuhle knihu jsem se těšila už od té doby, kdy vyšla v originále. Jsem ráda, že jsem si těch několik let počkala na český překlad, protože jsem si čtení užila o to víc. Evelyn je opravdu tak dobrá, jak se o ní všude mluví. Příběh vás vtáhne od prvních stránek a nepustí až do konce, a ještě dlouho po zaklapnutí knihy na ni musíte myslet.
Příběh Hollywoodské hvězdy je napsán tak věrohodně, že máte chuť pustit si některý z jejích filmů. Vývoj vztahu s Evelyninou osudovou láskou je velice emotivní, chvílemi opravdu srdcervoucí. Evelyn byla opravdu silná a inspirativní žena, i když se ne vždy chovala úplně morálně.
Jak už jsme u paní Hanišové zvyklí, Nedělní odpoledne je další smutné vyprávění o životě obyčejných lidí. Kniha je rozdělena na tři části. Nejdelší částí je vyprávění Thea od jeho dětství až po jedno nedělní odpoledne, kdy už je Theo dospělý. Navazují části vyprávěná matkou a otcem, které se snaží vysvětlit důvody a ospravedlnit jejich chování. Jak už to bývá, jejich neschopnost ovlivnila život Thea v dost negativním smyslu. Ač třeba v jiných podobách, v principu jsou osudy nespočtu rodin bohužel běžné.
Čtení této knihy bylo takové milé pohlazení po duši, které vás donutí k zamyšlení. Proč mají lidé tendenci být ve svém životě nespokojení a myslet si, že kdyby měli to nebo tamto, byli by šťastnější? Hlavní hrdinka Nora dostane možnost vyzkoušet si, jaký by byl její život, kdyby změnila některá rozhodnutí, kterých v životě lituje. K jakému dojde poznání, to už je na každém z nás.
Přesně ten typ knížky, kdy mi bylo líto, že už ji mám přečtenou.
Na knihy Petry Soukupové se vždy moc těším, proto jsem se na Nikdo není sám vrhla jen co byla dostupná v knihovně. Nebude to moje nejoblíbenější kniha této spisovatelky, protože jsem měla problém s hlavní hrdinkou, jejíž počínání mi připadalo dost neracionální. Z chování otce si hned sama stanovila diagnózu a na základě svého pocitu začala otce do něčeho nutit... Nějak jsem si to neuměla vysvětlit, a bylo tam i pár dalších takových pro mě zmatených momentů. Manžel hlavní hrdinky musel být světec, to mi taky trošku nesedělo. Ale i přes to jsem spokojená, každá kniha nemůže být nejlepší. :)
Kniha nás provází osudem Emilky a její rodiny, která žila v okolí Brna, což je kraj mému srdci blízký. Emilka se později přestěhovala do Brna a dožila v Jundrově. Moc mě bavila první polovina knihy, která popisovala život obyčejných lidí v první polovině 20. století, byl vykreslen velmi čtivě a věrohodně. Poté, co Emilka odešla do Brna, jsem se už trošku nudila a kniha ztrácela tempo. Nevím, jak moc se osud Emilky a její rodiny zakládá na pravdě, ale v knize je bohužel stíhalo jedno neštěstí za druhým. Škoda, že paní spisovatelka neudržela laťku nastavenou od začátku až do konce, ale Emilka za přečtení určitě stojí.
Styl psaní autora mě hodně bavil, jeho sarkasmus prolínající se místy až s černým humorem mi přišel opravdu trefný. Čističe je asi potřeba brát trochu s nadsázkou, asi jako každý podobný akční film, ve kterém umírají postavy co deset minut. Možná bych knihu o pár stran zkrátila, někde okolo poloviny knihy jsem se chvílemi nudila, ale celkový výsledek považuji za zdařilý. Ale co by mě zajímalo, jak to dopadlo s kocourem? :D
Vyposlechnuto jako skvěle načtená audiokniha, která mě bavila od začátku až do konce. Příběh nám střídavě vypráví asi dvacetileté Rose Gold a její matky, která byla odsouzena za týrání dítěte. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Opravdu se matka dopouštěla zločinu, nebo všechno bylo trochu jinak? Příběh byl napínavý, pořád mě nutil číst dál a dál, abych se konečně dozvěděla pohnutky chování obou hrdinek. Musím vás ale varovat, k srdci Vám nepřiroste ani jedna z nich. Po celou dobu čtení jsem musela myslet na příběh Gypsy Rose Blanchard, který mě taktéž hodně zaujal. Perfektní kniha, doporučuji.
Jsem tak ráda, že se mi kniha pana Attenborougha dostala do ruky!
Velmi poutavě a srozumitelně vysvětluje téma týkající se stavu naší planety Země, který jí člověk svojí činností způsobil. Zvlášť při čtení první části mi bylo dost smutno, ale už delší dobu si o lidech a jejich chování k přírodě nedělám žádné iluze, spíš naopak.
Návrhy na zlepšení celkové situace nám dávají naději, obávám se však, že se tyto záležitosti nestanou prioritou řešení světových vlád a organizací.
Když jsem začala číst Vlaštovčí kopec, byla jsem hrozně vděčná, že jsem na tuto knížku narazila. Odehrává se v Americe za velké hospodářské krize a představuje nám prostředí pracovního tábora, kde se těžila pryskyřice, z níž se vyráběl terpentýn. Dějem nás provází hlavní hrdinové Del a Ray Lin, jejichž život se mi zpočátku nezdál zrovna nejrůžovější. Jejich osud se protne právě v táboře Vlaštovčí kopec, kde to ani jeden z nich také nemají lehké, ostatně jako všichni dělníci, kteří tu pracují. Až potud byla pro mě knížka pětihvězdičková. Bohužel poslední třetina knihy se zvrhla v naprostou červenou knihovnu, z čehož jsem byla naprosto zklamaná. Mě to přijde od autora skoro až zrada, že kniha si drží nějaký styl, ze kterého potom úplně vybočí. Kdyby byla už od začátku tak prvoplánově romantická, ani bych se do ní nepouštěla.