FoxFox komentáře u knih

Od autorky jsem přečetla všechno a na její novou knihu jsem se moc těšila. Už podle hodnocení na DK jsem věřila, že nebudu zklamaná. Knížka se četla super, styl psaní mi prostě sedí, vše je v rámci žánru uvěřitelné, hrdinové se chovají racionálně a nakonec je vše dobře vysvětleno. Thrillery už moc nečtu, ale Jennifer Hillier si nenechám ujít ani příště. Za mě velké doporučení.

3 23.02.2024

Pro mě už je většinou kniha od Hostu sázka na jistotu, což se potvrdilo i tentokrát. Velice citlivě napsaný příběh Williama, který v dětství přišel o otce a tato ztráta poznamenala jeho vztah s matkou i se zbytkem rodiny. Zajímavým přídavkem je Williamam zvolené povolání, stane se balzamovačem v rodinném podniku. Na začátku knihy nabídne svoje služby jako dobrovolník po hrozné tragédii, při níž přijde o život více než sto malých dětí. Pár dní strávených s jejich těly ho však poznamená takřka na celý život.
Krásně napsáno, ale tempo je pomalejší, takže kdo má rád víc "akční" knihy, mohl by být zklamaný. Za mě plný počet hvězd.

4 19.02.2024

Tato kniha ležela v mé TBR poličce opravdu hodně dlouho, dokonce jsem se do ní několikrát pokoušela začíst, ale přečíst ji se mi podařilo asi až na třetí pokus. Autorka píše docela čtivě, ale těšila jsem se na téma španělské chřipky, která je dle mého názoru popsaná jen velmi povrchově. Spíš se jedná o duchařinu, takže pokud máte rádi tohle téma, myslím, že se vám bude kniha líbit. Já už znovu číst nebudu, ale špatné to určitě nebylo.

1 19.02.2024

Autorka je mi sympatická svým výběrem témat, o kterých se zase tolik neví a nemluví. Téma má vždy perfektně nastudované a velice citlivě ho dokáže čtenáři podat. Velmi smutný příběh s mrazivým koncem.

13 25.01.2024

Možná jsem četla moc brzo po prvním dílu, a nebo to bylo interpretací audioknihy, ale bohužel pokračování Nemusíš! mě bavilo o něco méně. Už to nemělo ten inspirativní náboj, jako první díl, kterým to za mě mohlo skončit.

1 25.01.2024

Tomáše sleduji na sociálních sítích, nejvíce mě baví podcast, který točí se svojí manželkou Katkou. Zaujalo mě, jak rozumně a racionálně vždy oba mluví.
Kniha Mozaika duše je podle mého názoru primárně pro laiky, mezi které se řadím i já. Je zde zpracováno deset různých témat, některá mě bavila víc, protože mi byla bližší, a některá zase míň . V celkovém výsledku se ale jedná o poučné čtení, teď ještě jej co nejlépe aplikovat i do praxe. Grafické zpracování se mi líbilo a četlo se dobře.

Moje první kniha od autorky a hned podařená volba. Příběh obyčejného života dvou hlavních hrdinek, vysokoškolačky Marie a mámy dvou dětí Katky. Obě hrdinky byly inspirativní, zvlášť to, jak se Katka poprala se svou situací, mi přišlo super. Samozřejmě měla asi víc štěstí a pomoci třeba od své kamarádky Jarmily, než by bylo asi reálné, ale i přes to chtěly její činy odvahu. Marie měla zase super podporu u svých rodičů, a šla si statečně za svým cílem. Pěkné čtení, doporučuji.

3 25.01.2024

Silný čtenářský zážitek, jak už psali někteří další hodnotitelé. Při čtení cítíte vůni chleba, chuť hrušek na jazyku, slunce na tváři i chladný vítr na kůži, hlínu pod rukama...Připadla jsem si, že stojím vedle Sally, když sleduje Liss při práci, nebo jen tak. Bylo to skvělé, určitě si budu chtít přečíst i Velké léto.

14 25.01.2024

Tato kniha je o dost jiná, než autorčiny předchozí. Pořád se ale nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbila, nebo ne. Rozhodně se četla dobře, některé situace byly velmi realisticky a uvěřitelně popsány, například oslava výročí v restauraci, předávání dětí u auta...Měla jsem při čtení vyloženě špatný pocit, což je asi známka dobře napsané knihy. Taky u různých přirovnání, která se honila hlavní hrdince hlavou, jsem docela žasla nad spisovatelským umem. Třeštíková asi není pro každého, podle slabšího hodnocení jejích knih tady na DK. Mě se ale její předchozí knihy líbily, proto jsem sáhla po této. Kdybych četla Kde jsi, když nejsi jako první, už bych se do další knihy od autorky asi nepustila.

1 25.01.2024

Jakmile vidím v názvu knihy "zvěrolékař", je to pro mě jasná volba. I když u této knihy mě trošku odrazoval její rozsah, ale příběh se četl sám. Ke konci trošku rozvláčné, popisy politické situace nebyly tak zábavné jako ostatní drobné zápletky, ale autorka chtěla popsat situaci, za které se příběh odehrává. Už jsem si stihla vypůjčit i druhý díl a jsem zvědavá, jestli budu stejně nadšená.

1 25.01.2024

Moc milé čtení pro ženy, ale nebojte, není to vyloženě červená knihovna. Hlavní hrdinka Abby se se svým kocourem přestěhuje z New Yorku na kanadský venkov, kde se pustí do rekonstrukce domu. Na malém městě se seznámí s dalšími obyvateli, jejichž postavy jsou v knize pěkně vykreslené. Abby mi i přes některé její mouchy byla sympatická, hlavně její humor. V závěru jsem byla trošku zklamaná, zvrat byl na mě už moc velká náhoda.

3 25.01.2024

Knihy od Jane Austen mám ráda, především Rozum a cit a Pýchu a předsudek, a proto jsem se na další dílo z pera této autorky moc těšila. Spisovatelka vás přenese do úplně jiné doby, kterou velmi věrohodně vykreslí. Jen mi chybělo trochu romantiky ve vztahu mezi hlavní hrdinkou a jejím vyvoleným, po celou dobu se mezi nimi v podstatě nic nedělo, až ke konci to šlo ráz na ráz. Myslím, že si po celou dobu nedali ani pusu. :D
Líbilo se mi, že se v knize občas objevil komentář autorky k příběhu, bylo to takové osvěžující.

3 14.11.2023

Nechala jsem se nalákat jménem pana Durrella na obálce, ale kniha neobsahuje žádnou jeho povídku. Některé příběhy jsou super, jako třeba klasika od Jacka Londona nebo Jamese Herriota, ale ty už jsem četla v knihách samotných. O zvířatech čtu moc ráda, ale tahle sbírka povídek mě bohužel zklamala.

14.11.2023

Bylo zajímavé se díky čtenářské výzvě ocitnout v 16. století, v kulisách hornického města, kde vyšetřovatel jezdí na koni a jeho společník provádí výslech podezřelých pod hrozbou mučení. Knížka byla hodně akční, ale za mě málo propracovaná. Děj se odehrával hrozně rychle, bez nějakého hlubšího vysvětlení, či důkladnějšího vykreslení postav a motivů. Avšak pro milovníky tohoto žánru to bude jistě zábavné čtení.

2 23.10.2023

(SPOILER) Za mě byla tato kniha velké zklamání, asi od poloviny jsem se musela ke čtení přemlouvat. Postavy byly napsané hodě přehnaně, především Adam byl vykreslený jako hlupák, který mění názor v každém odstavci. Až jsem si říkala, že to snad autorka nemyslí vážně a nakonec se třeba ukáže, že trpí nějakou psychickou poruchou... Těšila jsem se na soudní proces, jak bude Sarah Adama obhajovat, ale ten autorka úplně přeskočila. Bohužel nedoporučuji.

3 09.10.2023

Chvíli mi trvalo zvyknout si na styl psaní, který se mi zdál trošku jednodušší v tom smyslu, že pan autor používá krátké věty, ale v průběhu čtení jsem si zvykla. Jednání některých postav mi přišlo místy nerealistické, například u předsedy Tomečka, který v podstatě jen křičel a nadával. Ale je to román a ne realita. Příběh byl určitě zajímavý a dobře se četl, druhý díl si přečtu ráda.

8 26.09.2023

Autorka umí nádherně vystihnout prostředí Afriky, bohužel vzhledem k datu vydání knížky už dnes bude nejspíš všechno jinak. Obdivovala jsem ji za její odvahu žít v tak nebezpečném a nehostinném, i když nádherném, prostředí.
V některých pasážích mi však její počínání nešlo na rozum, nejdříve lvici ochočit, pak ji zase navracet divočině, to stejné se lvíčaty... Po tom, co jsem přečetla první kapitolu z autorčiny knihy Příběh levhartice Penny, kterou jsem se zděšením odložila, k ní nemám úplné sympatie, takže moje čtení bylo částečně ovlivněno i těmito pocity.

2 26.09.2023

Jedná se o psychologický román, ve kterém především sledujeme myšlenky jednotlivých členů rodiny Sorensonových. Střídají se pasáže z minulosti a současnosti a také pohledy vypravěčů. Bohužel kniha neměla moc dějových zvratů, chybělo mi tam trošku víc akce. Řekla bych, že některé části byly na pět hvězdiček a u jiných by nebyla škoda, kdyby v knize vůbec nebyly. Oblíbila jsem si pouze jednu postavu (myslím jako většina čtenářů), ostatní mi k srdci nějak nepřirostli. Přesto vás kniha nutí k zamyšlení o vaší vlastní rodině.
Nebylo to špatné čtení, ale ke knize se již vracet nebudu.

3 08.09.2023

Příběhy zvěrolékaře vlastnícího praxi, ve které kdysi ordinoval sám James Herriot. S jeho knihami se tahle srovnávat nedá, protože příběhy zvířat a jejich páníčků zmiňuje pan Norton v knize je okrajově, kdežto kouzlo Herriotových knih spočívalo právě v popisu barvitých povah obyvatel Yorkshiru. Jedná se spíš o vyprávění o životě veterináře Nortona, ze kterého mě asi nejvíc zaujaly jeho sportovní úspěchy.
Nicméně knížka se četla moc hezky, zvířata miluju a ráda si o nich přečtu cokoliv. Měla jsem to štěstí a už dvakrát jsem navštívila místa v Anglii, o kterých se tu píše, a ani jeden z autorů nepřehání. Krajina je to opravdu nádherná a doufám, že se tam podívám ještě několikrát.

1 08.09.2023

Přesně takovou oddechovku jsem teď potřebovala. Příběhy paní Chalupové vždy rychle odsýpají, nezdržují se zbytečnou omáčkou, ale raději se zaměřují na lidské osudy.
Z počátku jsem měla trošku problém zorientovat se v ženských postavách, ale v průběhu čtení jsem se od jejich příběhů už nemohla odtrhnout. Zajímavá zápletka, která postupně graduje, odrývá dlouho střežená tajemství a vše vyústí v šokující závěr.

4 15.08.2023