fruitbueno fruitbueno komentáře u knih

☰ menu

Vyhasínání mozku Martina Kleina Vyhasínání mozku Martina Kleina J. Bernlef

Těžké čtení o nepěkných věcech...

26.12.2015 5 z 5


Kdybys mě teď viděla Kdybys mě teď viděla Cecelia Ahern

Kdybych měla použít jedno jediné slovo k této knize, použila bych přídavné jméno laskavý. Text rychle plyne, čtenář se začte bez problémů a postupně odhaluje, kterak dětství, rodinné vztahy a ne příliš idylický život může ovlivnit i dospělého, pragmatického a ryze "na zemi stojícího" člověka. Pěkné, s neotřelým nápadem a nadmíru laskavé.

24.12.2015 4 z 5


Muž jménem Ove Muž jménem Ove Fredrik Backman

Po zdejších značně jásavých komentářích a doporučeních jsem velmi zklamaná. Příběh kopíruje jiné severské knihy, které jsem četla dříve, a ničím mě neoslovil. Po formální stránce také nic moc.

22.12.2015 2 z 5


Mezi červenou a černou Mezi červenou a černou Jan Guillou

Pořádně se začíst do třetího dílu mi trvalo nekonečnou dobu, prakticky mě chytila až poslední třetina knihy, kdy se konečně (!!!) probíraly osudy postav, ne politika, politické názory, třenice atd. Autor evidentně potřeboval někam vyhodit svůj osobní přetlak názorů na to či ono, po této stránce tedy dost zklamání.

17.12.2015 3 z 5


Honzíkova cesta Honzíkova cesta Bohumil Říha

Knížka mého dětství. Svého času jsem ji znala zpaměti a věřím, že kdybych se chvíli potrápila se vzpomínáním, Honzíka a jeho příběhy bych opět citovala :))

09.12.2015 5 z 5


Jít za hlasem svého srdce Jít za hlasem svého srdce Jan-Philipp Sendker

Zas jednou budu proti proudu, ale nikdo se na mě nesmí hněvat - s touto knihou jsem se těžce minula. Příběh byl předvídatelný, dost nešikovně vystavěný, hlavní hrdinové nesympatičtí a ani hlavní pointa (kdo vidí, nemusí vidět, a opačně) mě nezasáhla tak, jak měla.

02.12.2015 2 z 5


Nezapomenutelná cesta Nezapomenutelná cesta Nicholas Sparks

Ač mě kniha na konci poměrně dost dojala, celkový dojem je průměrný. Silný křesťanský podtext není můj šálek čaje. Nicméně autor je zručný a umí vybudovat atmosféru z mála.

30.11.2015 3 z 5


Porodní bába Porodní bába Katja Kettu

V hodnocení jsem hodně přísná, protože jsem od knihy čekala mnohem víc. Nesedl mi autorčin styl, text byl přesycen množstvím osobních jmen a nejrůznějších názvů, že to opticky vypadalo jako příručka finské kultury. Autorčina obsese slovně zachytit, zhmotnit vůně a jiné počitky mě znechucovala a pak i vytáčela doběla. Vadil mi také překlad, ač věřím, že byl zachycen věrně. Na přebalu knihy se píše, že jde o příběh lásky v nelaskavé době, nebo tak nějak. Ano, jde. Ale podobných (a lepších) bylo napsáno mnoho. Podivně zapletený děj mi nevadil, ale na to, abych vše pobrala tak, jak mělo být, jsem potřebovala doslov. Škoda, čekala jsem víc.

27.11.2015 3 z 5


Hostující profesoři Hostující profesoři David Lodge

Když jsem si knihu půjčovala, těšila jsem se, že dostojí svému žánru: že se pobavím, zasměju, že bude produkovat humor. Ejhle! Forma zvítězila nad obsahem a jedno pousmání mi nestačí.

24.11.2015 2 z 5


Muž, který maloval mandlovníky Muž, který maloval mandlovníky Johannes Mario Simmel

Kratičká novela vystavěná na neobyčejné zápletce, která pobaví, zaskočí, ale vyšumí jak pára nad hrncem...

19.11.2015 3 z 5


Hra o manželství Hra o manželství Jeffrey Eugenides

Zpočátku mě děj vůbec nebavil.. Plno odkazů, aluzí, plno nabubřelých řečí studentů, kterým teče mlíko po bradě a ze všeho nejvíc by potřebovali pořádně zapřáhnout! Ale postupem času jsem uvykla tempu a brutálně neosobnímu tónu vyprávění a musím ocenit, jak autor dovedl vykreslit jednotlivé charaktery.

16.11.2015 4 z 5


Lazarovy ženy Lazarovy ženy Marina Lvovna Stěpnova

Lazarovy ženy jsou všechno jen ne oddechová knížka. Autorka má specifický styl, který nevydrží sledovat každý. Dlouhé věty, polopřímé či nepřímé řeči, pramalý ohled na čtenáře. Zároveň také z každé druhé věty můžete cítit chlad, ironický odstup, ba přímo autorčin pohrdlivý úšklebek nad vyprávěným. Pokud ale text přijmete jako hru, odměnou vám bude silný příběh o lásce - nenaplněné, bolestné, nenáviděné, i o dějinách ruské velmoci, které se odrážejí v životech obyčejných lidí. Láska a život nejsou jednoduché, stejně jako toto obtížné čtení, které ale jednoznačně doporučuji!

12.11.2015 5 z 5


Zahrada v měsíčním svitu Zahrada v měsíčním svitu Corina Bomann

Slabá romanťárna s tak chaboučkou zápletkou, která potvrdila moje tvrzení o tom, že hrdinky "ze současnosti" jsou proti těm "z minulosti" hlupačky, naivky a tak trochu husičky.

08.11.2015 2 z 5


Ještě jsem to já Ještě jsem to já Lisa Genova

Vždycky jsem se podvědomě vyhýbala knihám o nemoci, stárnutí, umírání a podobných. Ale jak člověk postupem času zažívá nejrůznější věci, dostává se k lecčemu, o čem si ještě před pár lety říkal "nikdy". Autorka zachytila nemoc mimořádně čtivě, poutavě a zároveň lidsky. Jde o sondu tak bolestnou a vtíravou, že pro lidi, kteří mají s podobným osobní zkušenost, musí jít o nervy drásající čtení.

05.11.2015 4 z 5


Není jiné cesty Není jiné cesty Trygve Gulbranssen

Poslední díl hodnotím podobně jako druhý. Dlouhé málomluvné pasáže, které spíše uspávaly a ubíraly na atmosféře dusivého severu...

03.11.2015 3 z 5


Vane vítr z hor Vane vítr z hor Trygve Gulbranssen

Bylo-li v prvním díle málo dialogů a přímých řečí, druhý díl jej s přehledem triumfuje. Vše zůstává při starém - dlouhé pasáže, zaměřené více na úvahy, Boha, "problémy vezdejší na tomto světě", zároveň barvitě vylíčený daleký sever, jeho lidé a zvyky... a člověk tak nějak tuší, že jiné to nebude... Tedy trochu zklamání.

02.11.2015 3 z 5


Mušle Mušle Hana Oboda Kolaříková

Obrovsky lidsky silný příběh, který jsem zhltala skoro "na posezení". Osudy malé Magdaleny a její rodiny mě hluboce zasáhly. Těžká sonda do osudu naprosto normálních rodin, kterým život ovlivnil komunistický pařát. Obdivuju autorčin jazyk, pomalý, plynoucí v klidu, i přes dramatičnost vyprávěného. Postavy jsou plastické, životné, snové výlety do minulosti/budoucnosti vlivem LSD zase text ozvláštňují. Opravdu hluboký příběh a zejména jeho finále mě těžce rozsekalo.

01.11.2015 5 z 5


Nesmrtelná túra do Compostely Nesmrtelná túra do Compostely Jean-Christophe Rufin

Shrnout dojem z knihy do několika vět je mimořádně obtížné. Jedná se o složité čtení, plné úvah, myšlenek a dojmů, které jsou pečlivě, s nadhledem a odstupem formulovány. Nejednou jsem se přistihla, že autorovým postřehům nevědomky souhlasně pokyvuji hlavou. Těžké čtení, o kterém svědčí to, že jsem knížku četla (nezvykle) dlouhou dobu - skoro týden. Přinese ale člověku, podobně jako Cesta či cesta, samé příjemné pocity.

30.10.2015 4 z 5


Dokonalý pár Dokonalý pár Ally Condie

Skrz na skrz průměrná scifárna, která ale dokáže udržet pozornost čtenáře rychlým a svižným dějem... Postavy však plytké, zajímavá je ale úroveň neurčitosti a tajemného.

25.10.2015 3 z 5


Věčně zpívají lesy Věčně zpívají lesy Trygve Gulbranssen

Věčně zpívají lesy je velice zvláštní kniha. Nutno předem podotknout, že na čtenáře autor ohled bere až v posledním místě. Dokládají to dlouhé popisné pasáže, řada nepřímých či polopřímých řečí, úsečnost přímých řečí a potřeba zachytit niterné pocity a myšlenky postav. A přesto mě severská sága hodně oslovila. Svým klidem, zajímavými postavami a náladou, kterou se podařilo zachytit. Škoda jen chyb a překlepů (asi se jich nezbavím!).

16.10.2015 4 z 5