Galadwen komentáře u knih
Konečně knížka, kterou bylo radost číst. Klasicky postavený thriller/dobrodružství ve stylu Šifry Mistra Leonarda, ovšem zasazené do alžbětinské Anglie (historické pozadí vykreslené hodně realisticky, má atmosféru). Navíc pěkně a napínavě napsané. Nic víc od podobných knížek nežádám.
Pohádka pro dospělé s mírnou příchutí červené knihovny, napsaná ovšem stylem pohádky pro děti ala kocour Mikeš (včetně neustálého oslovování čtenáře, srovnávání událostí se současností a dost divné volby slovníku), což mne neskutečně dráždilo. S historií asi moc společného nemá. A pořád jsem čekala, kdy Adléta začne bojovat za zachování svého manželství, a ono nic.
Bohužel nemůžu doporučit, dočítala jsem jen silou vůle a posledními stránkami jen prolistovala. Příběh jde od ničeho k ničemu, postrádá pořádnou zápletku, zato překypuje množstvím zaměnitelných postav, z nichž některé se sotva mihnou (zřejmě připravené do dalších pokračování). I hojné bitevní scény jsou popsané suše, jako z učebnice. K odreagování a pobavení tedy kniha zjevně není a k poučení o moravských dějinách té doby by asi byla lepší Valdštejnova pomsta Josefa Janáčka, která si na román nehraje.
Redakční práce katastrofální - velké množství přebývajících či chybějících větných čárek, chyby v y/i jak ze čtvrté třídy (typu Davidovi nápady) - četla jsem legálně zakoupený e-book, možná bude papírová podoba lepší.
Zajímavé téma, ale na rozdíl od jiných komentujících mne kniha do děje nevtáhla. Příliš mnoho červené knihovny (jedna žena mezi dvěma muži-bratry), kterou úplně nemusím, a příběh bekyní a templářů není dotažený do konce.
Dobrá knížka na letní dovolenou, plynule napsaná a čtivá, i když žádný zázrak. Jako často u této autorky, kombinace detektivního příběhu a společenského (u Cadfaela historického) románu.
Knihu jsem dočetla silou vůle. Zápletka by mohla být celkem zajímavá, ale je psaná dost svérázným a pro mne nudným způsobem, popisně. Bohužel ani postavy mě ničím nezaujaly.
Tato kniha není tak zajímavá jako první díl, nicméně i tak je velmi vysoko nad většinou produkce, co jsem v poslední době četla. Autorovi bych trochu vytkla příliš náhlý a nepochopitelný konec, nadto prvoplánovitě připravený pro další pokračování.
Historický román z vojenského prostředí doby třicetileté války. Detektivní motiv je celkem podružný a knížka by se bez něj klidně obešla - přesto velmi zajímavé čtení.
Zajímavá knížka s poutavým dějem a psaná velmi osobitým jazykem. Jediné, co nechápu, je název a obálka - zjevně komerční tah. Nebýt knížka v knihovně mezi detektivkami, v životě bych ji nevzala do ruky v domnění, že jde o nemravný historický románek (už dlouho jsem přitom nečetla nic méně nemravného).
Do knihy se mi dost těžce začítalo, čekala jsem asi něco jiného. Je poměrně popisná a neosobní, s malým množstvím dialogů, a na mnoha místech připomíná spíš popularizační historickou literaturu faktu než román. Zřejmě je to důsledek skutečnosti, že se na vcelku malém rozsahu popisuje relativně dlouhé časové období. Navíc do hlavní postavy mladého krále (dosti hloupý a nesympatický výrostek zcela ovládaný dominantní manželkou a okolím) se mi obtížně vžívalo. A neustálé připomínání symbolu zrádné vody mi připadá poněkud prvoplánovité. Přesto je kniha vcelku zajímavá a čte se rychle.
Takže... tento díl se mi zdá lepší než předchozí (včetně překladu), což ovšem může být subjektivně dané příklonem k zajímavějším postavám. Nicméně je hodně vidět, že je autor placený od stránky. Některé dějové linie a postavy jsou zbytečné a bezobsažné a zjevně ani nikam nevedou (obzvlášť celý Quentyn Martell a Victarion Greyjoy, kteří mi neuvěřitelně lezli na nervy jako absolutní ztráta času), nicméně Martin jako dobrý vypravěč přeci jen dokáže udržet pozornost. Hlavně aby se děj v dalším díle konečně nějak výrazněji pohnul dopředu, chvílemi už ztrácím trpělivost.
Zábavná a svižná oddechovka, do tramvaje a k odpočinku to pravé. Sice nic zvlášť překvapivého, klasicky postavený dobrodružný thriller o hledání pokladu, kde se krví a mrtvolami nešetří, ale celkově velmi dobrý dojem!
Asi nejslabší díl trilogie, hlavně v první polovině téměř bez příběhu a příliš opakující fakta z předchozích knih. Přes tyto výhrady je ale román čtivě a zajímavě psaný a nenudí.
Martin ukazuje, že je pořád skvělý vypravěč, zde bohužel nemá moc o čem vyprávět. V celé knize se v zásadě skoro nic důležitého neděje, jen přibylo ohromné množství nových důležitějších i zcela bezvýznamných postav, asi proto, že v minulých dílech si jich autor příliš mnoho vybil. A ty nejzajímavější z těch, co zůstaly, tu nevystupují. Korunu tomu nasadil překladatel (nejspíš změna překladatele?), který některé vedlejší postavy proti minulým dílům překřtil a většině (starých i nových) přidělil do češtiny přeložená a velmi sáhodlouhá, tak nějak podobná jména, takže se v nich už vůbec nedá vyznat. Tímhle stylem se v příštím díle zřejmě můžeme těšit na cestu Brana Drsného se sourozenci Rákosovými za Zeď a Theona Šedoradostu. No potěš. Nechávám *** jen proto, že autor dovede i o ničem psát celkem poutavě.
Až na jeden detail skvělá dětská knížka, jako malou mě hodně ovlivnila a inspirovala k vlastním pokusům o psaní. Tehdy i teď, když jsem četla s dcerami, mě trochu mrzel konec, kdy se zápletka se strašidly a vysvobozením pana Hamrlíka vlastně nijak nevyřeší. Je spíš pro otrlejší děti, mladší dcera, která je strašpytel, nám po tomhle v noci lezla do postele víc než obvykle :-)
Pozitivum: profesionálně napsaná kniha, čte se rychle. Můj celkový dojem ale ovlivnilo, že obsahuje na klasickou detektivku až příliš mnoho hodně nechutných sexuálních scén, pro mne daleko za hranicí vkusu, kvůli nimž jsem ji málem odložila a k dočtení jsem se musela nutit. Detektivní zápletka je překombinovaná a hlavní postavy se dostávají k informacím občas prapodivným způsobem.
Tři velice slušné, vypointované povídky/novelky se sympatickými hlavními postavami, které s ohledem na autorovy zvyklosti kupodivu ---spoiler--- bez úhony přežijí. Negativem je (pro mě hlavně v poslední povídce) velmi velké množství vedlejších postav na malém stránkovém rozsahu - co lze ospravedlnit v kolosu, jako je Píseň ledu a ohně, mě v povídce mátlo. A další, překlad není kompatibilní s prvními třemi knihami PLaO, které jsem zatím četla, takže je nutno se orientovat přes angličtinu (rodiny, lokality, tituly). Jinak zábavné čtení.
Tohle není běžná kniha (román, novela, prostě vyprávění). Spíš mi to připadá jako psychoterapie pomocí asociačního psaní, kdy se první větou ocitáme uprostřed - dost bezútěšného - příběhu. Navíc není psáno tak, jak se knihy běžně píšou - spíše jde o záznam myšlenek či emocí tak, jak se autorce honí hlavou - takže i čtenáři vleze okamžitě do hlavy. Občas jsem kvůli tomu měla problém zachytit, co se vlastně konkrétně děje.
No, na náladě mi to nepřidalo. Je to silná a drsná knížka, ale podruhé už bych ji nečetla.
Klasika, úvodní kniha legendární série, z Zelaznyho věcí ta lepší, ale mně nesedí - na můj vkus je příliš neosobní a popisná. Kladem je rozumný rozsah. Specifikum Zelaznyho, a této knihy zvlášť, je taky množství lihu prolitého hrdlem a propálených cigaret na místech a v situacích úplně podivných. Chvílemi hrdinové nedělají nic jiného, než že chlastají a kouří.
Vcelku průměrný dobrodružný příběh o hledání pokladu, který má sice spád, ale zápletka příliš mnoho logických a věcných nedostatků i na tento žánr. A poměry ve střední a východní Evropě v době komunistické a těsně pokomunistické si autor představuje jak Karkulka válku, obzvlášť "český" průmyslník Loring z Loukova mě pobavil. Redakční práce je katastrofální, objevují se i chyby ve shodě přísudku s podmětem.