Gibis komentáře u knih
Je skoro k neuvěření, že tohle sci-fi bylo napsáno před téměř sedmdesáti lety. Je to rozhodně nadčasové dílo, které musí přinutit k zamyšlení nad chováním lidstva v každé době. Je to každopádně hodně děsivá představa a to že na zemi může dojít ke katastrofě, když se lidé nepřestanou chovat jako páni všeho tvorstva, je bohužel velmi reálná představa. Jak lehce se může změnit celý náš život, jak lehce můžeme přijít o všechny výdobytky moderní doby a jak závislí jsme na celém tomto systému. Doporučuji!
Jelikož mám šikmý kostel od domova co by kamenem dohodil a mnohokrát jsem ho jen minula, považovala jsem za povinnost si knížku nejen přečíst, ale rovnou zařadit do své knihovny. A jsem tomu moc ráda. Velice citlivě napsaný příběh z konce 19. a začátku 20. století o nelehkém životě horníků, jejich žen a dětí a bohužel také vdov a sirotků po velkém důlním neštěstí v roce 1894. Nejednou jsem si během čtení říkala, jak se máme v dnešní době dobře a jak moc byl život těžký jen o sto let nazpět. Skvěle nastudované historické události, autorka toho musela neuvěřitelně moc načíst. A samozřejmě mě bavilo číst o místech, které důvěrně znám. Takže já doporučuji a moc se těším na slibované další dva díly.
Nelehký Annin život chytí za srdce a připomene, jak moc se dnes máme dobře. Obdivovala jsem, jak si Anna i přes všechny rány osudu, stále dokázala najít to hezké v životě, jak stále dokázala bojovat za své děti, za svou rodinu i za nemocného manžela, který jí ke konci už příliš dobrého nepřinášel. Moc hezký příběh.
Nemůžu napsat nic, co by už tady přede mnou někdo nenapsal. Takže jen přidávám svých pět hvězd a vroucí přání, aby se ta hrozná doba už nikdy, nikdy nevrátila.
Jako největší problém letošní Čtenářské výzvy se ukázal titul do 15.místa v některém z žebříčků. Většinu jsem už totiž četla a do zbylých se mi nechtělo. Nakonec jsem objevila Zlodějku knih, kterou jsem dlouho odkládala, protože jsem zhlédla před pár lety film a chtěla jsem trochu zapomenout.
Chvilku jsem se rozhodovala mezi čtyřmi či pěti hvězdami, protože jak mi ve filmu Smrtka vůbec nevadila, tak v knize mi lezla na nervy se svými občas sarkastickými řečmi. Ale nakonec vlastně to knihu odlišuje od tolika jiných a ke konci už mě dojímala taky. Takže pět za to, jak byl příběh opravdový, dojemný a lidský i z toho německého pohledu na válku.
Největší "výzvou" letošní Výzvy byl pro mě vesmír. Já tak nerada sci-fi! Snažila jsem se mu přijít na chuť, ale ne, nešlo mi to. Tak jsem chvíli zvažovala, že přečtu jakoukoliv knihu a zařadím ji do výzvy pod tohle téma, protože i naše planeta je přece součástí vesmíru :) Ale pak jsem si řekla, že výzva je k tomu, abych přečetla i to, co bych jinak nečetla. Takže proto Marťan :) A DOBRÉ TO BYLO! Přiznávám, že technicky jsem se nechytala a při poslechu audioknihy jsem v těchto pasážích občas ztratila pozornost, ale ke konci jsem byla napnutá jak kšandy a opravdu mě to bavilo poslouchat.
Některé příběhy člověku vezmou dech i slova. V hlavě milion myšlenek, v srdci stejně tolik emocí a já prostě nevím, co říct. Povinná četba pro všechny, protože tito lidé nesmí být zapomenuti.
Nebudeme si nic namlouvat, J. K. Rowling je grafomanka :) Její příběhy jsou delší a delší, ale myslím, že proto je my, knihomolové, tak milujeme :) Můžeme ve společnosti našich oblíbených postav trávit spoustu a spoustu času. Sérii s Cormoranem a Robin je třeba brát především jako román s bonusem detektivní zápletky. V tomto díle je opravdu neuvěřitelné množství postav, ale všechny jsou probrány tak detailně, že si je člověk dříve nebo později zkrátka zapamatuje a ty, které si nezapamatuje, tak nebyly pro příběh podstatné. Pátý díl jsem si moc užila a těším se na další, protože se mi po těch dvou bude stýskat ;)
(SPOILER) Co k tomu říct? V každé době, v každé národnosti, možná v každé rodině žijí dobří lidé, kterým je ubližováno a zlí lidé, kteří rádi ubližují. Není to veselé čtení. Zamrzela mě ovšem poslední věta románu, odsouzení Gerty její dcerou, že žila zbytečný život. To bylo od dcery kruté.
Velmi zajímavý historický román, osvětlující pro mě dosud neznámý kus historie řeckých přistěhovalců do Československa v padesátých letech minulého století. Přestože kniha obsahuje přímou řeč jen minimálně, vše je spíše jen vyprávěním dvou děvčat, Sotirie a Kouly a jejich blízkých, kteří více či méně ovlivnili jejich životy, nesmírně dobře se kniha čte. Moc se mi líbilo, jak vlastně žádná z postav nebyla úplně jasným klaďasem, vždy se objevilo něco, co změnilo moje smýšlení o nich a vlastně zvýraznilo jejich lidskost, omylnost a schopnost každého člověka dělat špatné i dobré věci.
Doporučuji!
Jedna nepovedená bankovní loupež, skupina těch nejhorších rukojmí, jaké si umíte představit a k tomu úzkosti, které skrývá snad každý z nás :) O Backmanových knihách se říká, že jsou vtipné, ale pro mě byla většina spíš smutná a dojemná. Tady poprvé můžu říct, že byl příběh převážně vtipný, pokud na to dokážete koukat s nadhledem a i když došlo i na hluboké myšlenky, jak už je u autora zvykem, většinou jsem se bavila a smála :)
To byla taková nádhera! Pan Eben pro mě představuje laskavost, gentlemanství a noblesu. A ten jeho inteligentní humor a trefné postřehy na dnešní dobu, kdy se s ním v mnoha případech ztotožňuji, ale v žádném případě bych to nedokázala tak vtipně okomentovat :) Usmívala jsem se, smála se, dokonce se chechtala a výborně se bavila! Já moc doporučuji.
A jak nás pan Eben na začátku nabádá, že knížka je v kroužkovém bloku proto, abychom mohli případně stránky, které se nám nelíbí, vytrhnout, tak já bych to pojala obráceně a kdyby napsal nějaké další sloupky, raději bych si je do knížky přidala, protože jich nemám dost a četla bych dál a dál :)
Prostě nádhera :) Koupila jsem si toto krásné vydání do knihovničky a musela si znovu oživit tak důvěrně známé verše, dokonce jsem si to dala s hlasitým přednesem a kochala jsem se :) Části, které jsem se učila ve škole zpaměti si ještě stále nazpaměť pamatuji a pořád mi ty verše připadají krásné.
(SPOILER) Máma harpyje, táta slaboch s bůhvíjakými sklony a mezi nimi Barunka, zmítaná svými dětskými strachy. Člověku se nechce věřit, že vlastní máma je schopná takhle ubližovat svému dítěti (ale samozřejmě vím, že se dějí i mnohem horší věci), že může jedno své dítě vidět absolutně nekriticky a na druhém nevidět jedinou dobrou věc. Srdce mě bolelo pro Barunku a konec mne opravdu ranil (pořád jsem doufala...)
Odjakživa mě fascinuje myšlenka paralelních vesmírů, alternativních životů a všeho kolem toho. To, že každé mé rozhodnutí vede ke vzniku dalších a dalších mých životů. A samozřejmě jsem i zvědavá, jak by takové mé životy v reálu vypadaly :) Nevím sice, jestli bych měla odvahu po nich cestovat jako Nora, ale takhle v knize to bylo fajn :) Takže Půlnoční knihovna mě moc bavila a čtení jsem si užila, i když mi bylo velmi brzy jasné, jak kniha skončí.
(SPOILER) Sestry Vianne a Isabelle, každá úplně jiné povahy, ale každá si najde svůj způsob boje ve válečném šílenství 2. světové války. Isabelle s vervou a nasazením, téměř beze strachu, Vianne později, pomalými krůčky, ve snaze ochránit své dítě a nejen své. Velice krásný a silný příběh, pokud vůbec lze o knize popisující válku říct, že je krásná. Prostě citlivě a lidsky napsaná kniha, na kterou budu ještě dlouho myslet a z paměti určitě nevymizí.
Zajímalo by mě, kolik z nás po přečtení o první vraždě pocítilo nutkání, jít se naučit nazpaměť telefonní číslo svého nejlepšího přítele :) Já musím přiznat, že jsem to v hlavě měla :D Jinak Carter opět ve skvělé formě, drsný, ale těžko odložitelný.
Prázdninami v Česku mi Ladislav udělal nesmírnou radost, protože já naši zemi považuji za úžasnou a myslím, že je v ní stále co objevovat. A díky Ládíkovi mám znovu chuť okamžitě vyrazit na další cesty, protože i když jezdíme po naší vlasti neustále, pořád jsme toho ještě spoustu neviděli. Ládík mě překvapil tím, že vybíral místa většinou neobvyklá, něčím zajímavá a ne vždy všeobecně známá, takže se střídala místa, která dobře znám s těmi, o kterých jsem nikdy neslyšela. A v neposlední řadě mě baví jeho vsuvky o historii, vždycky se něco nového dozvím a to na knihách zbožňuju :) Takže doporučuji a doufám, že to není autorova poslední cesta po naší krásné zemi a zase nám o tom něco napíše!
..."Nešlo o žádnou vznešenou zábavu. Nebylo na nich nic elegantního. Nebyli honosně oblečení, do bot jim teklo, šaty poznaly lepší časy a Petr podle všeho dobře věděl, jak to vypadá v zastavárně. Ale byli šťastní, vděční za to, že mohou být spolu, a radovali se z vánočního času."...
Mám pocit, že i spousta dnešních "Skrblířů" by potřebovala setkání s duchy vánoc. Některé knihy beru jako svůj velký knižní dluh. Podstatu příběhu sice znám, ale vlastně jsem je nikdy nečetla. A Vánoční koleda patřila mezi ně. Jsem moc ráda, že jsem to napravila a toto krásné vydání s úžasnými ilustracemi Roberta Innocentiho jsem si nejen přečetla, ale také zařadila do své knihovny. Rozhodně si musím čtení zopakovat před vánoci.
Tak jo...nebýt Josie a jejích blízkých a rodiny, mohli by v Dentonu zrušit policejní stanici, protože by asi neměli co vyšetřovat :D Zatím všechny zločiny ve všech třech dílech se týkají téměř výhradně Josie. Ale ono se to tak dobře čte! Josii jsem si oblíbila, takže mě vlastně její osud dost zajímá a případy jsou to velmi napínavé a strhující. A jsem teda opravdu zvědavá, co nám přinesou další díly.