Glivuska
komentáře u knih
Sůl moře
Ruta Sepetys
Knížku jsem četla poté, co jsem dočetla V šedých tónech. Stejně jako první knížka mě uchvátila a přiměla si přečíst historii potopení lodi Wilhelm Gustloff, kterou jsem předtím vůbec neznala (reálná událost je taktéž součástí knížky). Příběh je vyprávěn z pohledu několika lidí, jejichž osudy se v různých fázích příběhu protnou. Co postava to jiná minulost, přesvědčení, jiné smýšlení, cíl cesty. Knížka je velmi čtivá.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Knížka se mi moc líbila. Četla jsem na základě četby předchozích dvou dílů (Doporučuji knížky číst v návaznosti na sebe. Ačkoliv hlavní detektivní zápletka je vždy pro každou knížku jiná a není závislá na předchozím ději, vztahy mezi detektivy a život hlavní postavy se v knihách vyvíjí). Je velmi čtivá, čtenáře rychle vtáhne do děje, ideální četba na dovolené, kde člověk vypne a chce si odpočinout.
15 roků lásky
Patrik Hartl
Ke knizce jsem byla trochu skepticka, protoze od Prvoka se mi zadna dalsi uz tolik nelibila. Ale mile me prekvapila, pribeh me bavil, prisel mi zajimavy a ke knizce jsem se rada vracela. Pohodove, mile cteni, zejmena na dovolene, proste takova oddychovka. Jedna hvezdicka dolu za rozsah, prislo mi, ze by mohla mit o 100/200 stran min a pribeh by tim neutrpel :)
Noci v Rodanthe
Nicholas Sparks
Hezka knizka na jedno/dve podzimni odpoledne :) pribeh me vtahl, ackoliv bych mozna ocenila mensi mnozstvi analyzovani pocitu hlavni hrdinky, avsak vzhledem k zanru je to asi pochopitelne :)
Hendrixova kytara
Kateřina Dubská
Knizka se mi moc libila a cetla se mi uplne sama. Mam strasne rada knizky s tematikou “obycejneho lidskeho zivota za minuleho rezimu” :) jak rekla kamaradka, kdyz mi knizku pujcovala - bavilo me, jak je mi hlavni hrdina sympatickej, pak se zas choval jako blbec, a pak mi byl zas sympatickej :)) tak podobny pocity jsem mela ja! Kazdopadne hrozne se mi libil styl vzpominani (dve postavy spolu mluvi a do toho je vsunut pribeh, co se stal drive). Doporucuju. Urcite stoji za preceni!
URaNovA
Lenka Elbe
Hodne zajimave pojate cteni :)) cetla jsem umyslne zrovna na dovolene v Jachymove a co se mistopisu tyce, bylo to uplne super, presne na me dychla ta atmosfera liduprazdnyho mesta, kde clovek potka nekoho jen v blizkosti lazni (cekajiciho na radanove koupele :). Jak uz se pise nize - ma to slibny rozjezd a tema minuleho rezimu je taktez zajimave podane, nicmene zhruba od poloviny knihy se pribeh zasekne, strasne se tahne, nikam nepostupuje a clovek horko tezko obraci stranky, aby se dostal v knize dal. Kazdopadne tri hvezdicky za napad, prostredi a “ujetost” :)
Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
Knížky od Markéty Lukáškové jsou láska a vždycky se nemůžu dočkat další :) tentokrát je hlavní postavou Ema, která je v mnoha směrech taková prostě jiná. Zpočátku jsem měla trochu problém se začíst a popravdě mi chybělo i více přímé řeči (začátky kapitol byly vždy hodně popisné). Nakonec jsem ale knihu přečetla za pár dní. Oceňuju zejména zasazení do aktuálního dění (covid) a snahu popsat podrobně vztahy tak, jak reálně v životě vypadají - někdy jsou ideální, jindy se lidi hádaj (a pak k sobě, když chtěj, zase najdou cestu) a někdy prostě člověk dokáže na někoho změnit názor, až když se dozví, co člověka formovalo a jaké životní události vedly k tomu, že se z něj stal takový člověk, jakým je.
Dobrodruhům
Tereza Ramba
Vtipná, zajímavá a svá, taková je knížka od Terezy R. Některé kapitoly mě zaujaly více (zejména ty cestopisné a o něco víc ty z cest vzdálených a netradičních), některé méně (ty o lásce). Jako celek to ale působí dobře, dává to knize vlastně takový zdánlivý řád. Styl psaní určitě není pro každého, já sama knihu častěji odkládala, a pak se k ní vracela, abych se začetla znovu. Určitě ale stojí za pozornost :)
111 míst v Praze, která musíte vidět
Matěj Černý
Skvělý průvodce, který Vás seznámí s místy, které ani Pražák nezná :) doporučuji každému, kdo chce Prahu poznat zase o něco lépe.
Honest Guide Praha
Janek Rubeš
Skvělé čtení s krásnými ilustracemi, které ocení i Pražák ;)
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Hezká knížka, přečteno za pár dní, vyplatí se, dle mého názoru, opravdu číst od prvního dílu, aby čtenář mohl následovat vývoj hlavních postav.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Knížka se mi líbila, narazila jsem na ni v souvislosti s knihou Do tmy Anny Bolavé (obě hlavní hrdinky se věnují sběru). Musím říct, že knížka se mi moc líbila, autorka se pustila do ožehavého tématu, který skrze hlavní hrdinku líčí až mrazivě výstižně. Určitě doporučuji k přečtení.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Půjčila jsem si po přečtení Hany a taktéž jsem ji přečetla jedním dechem. Kniha je stran hlavních postav pozitivnější, přestože události v ní líčené jsou samozřejmě skličující. Strašně se mi líbí autorčin styl vyprávění, kdy kapitolu končí odhalením toho, co se do budoucna stane a člověka to pak nutí číst ihned dále. Těším se na další její knihy.
Ovšem
Karel Kovy Kovář (p)
Kovyho sleduji dlouhodobě na youtube a instragramu. I přesto, že věkově nespadám do kategorie diváků, kteří Kovyho sledují (je mi 31), musím říct, že mě jeho videa/aktivity baví. Kovy čím dál častěji vstupuje do světa dospělých, kde má co říct a kde je slyšet (pořad V centru atd.). Ke knížce je nutné přistupovat tak, že znám autora a chci se dozvědět něco o jeho dětství, dospívání, zkrátka jeho minulosti, která ho dovedla až tam, kde dnes je. Pokud někdo bere do ruky knížku s tím, že autora nezná, pak bude mít problém pochopit, proč vznikla (ač mám Kovyho ráda, nemyslím si, že co do obsahu i formy se jedná o nějaký literární průlom).
Štěstí (10 povídek)
Jiří Stránský
Štěstí mám od Jiřího Stránského vůbec nejradši. Soubor povídek, které se věnují u nás tak málo probíranému tématu komunistických pracovních táborů. Knížku jsem v rámci bakalářky srovnávala s Peckovou "Na co umírají muži", kterou můžu také jen doporučit (Pecka je tedy víc lyrický). Víc takových knih, ať nikdo nemůže zapomenout.
Maus – Souborné vydání
Art Spiegelman
Nejlepší komiks, který jsem kdy četla a který pro mě osobně posouvá žánr komiksu úplně na jinou úroveň. Příběh okamžitě vtáhne do děje, člověk se velmi často zamýšlí nad geniálním grafickým provedením (jak často vlastně naprosto dostačuje a nejsou potřeba žádná slova). Kniha, která by měla být povinnou četbou pro všechny.
P.S.
Aňa Geislerová (p)
Odpočinková kniha pro ženy. Lehké čtení, někdy vtipné, jindy dovede k zamyšlení. Nádherné ilustrace. Když k tomu člověk bude přistupovat jako k souboru fejetonů, které byly původně publikovány v magazínu ELLE, nemůže být zklamaný (tím knihu neshazuji, jen odhaduji ideální čtenářku :).
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Knížka se mi v zásadě líbila. Odpočinkové čtení plné komediálních rysů. Když humor v knize někomu sedne, dokážu si představit, že je knížkou nadšen. V opačném případě se občas zasměje, ale po čase začne být trochu znaven opakujícím se humorem. Určitě zajímavý a originální počin, ale stále jsem si nenašla čas a chuť sáhnout po dalším díle.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Půjčila jsem si na základě románu Rybí krev, který jsem četla jako první. Musím říct, že Rybí krev se mi četla i líbila víc (proto pouze 4 hvězdičky), ale i tak jsem Selský baroko se zájmem přečetla. Nedokázala jsem se rozhodnout, zda je mi hlavní hrdina sympatický, anebo mi ho bylo spíš líto. Autor skvěle popsal vztahy na vesnici, jejich úskalí, mentalitu lidí, co se snaží zapomenout v kontrastu s těmi, co si minulost navždycky nesou v sobě a neumí se ji zbavit. Na závěr skvělá zápletka, která vlastně celý vyprávěný příběh pozvedla. Osobně jsem měla trochu problém s rodinnými vazbami několika rodů, které byly v knize postupně odhalovány, je potřeba se víc soustředit a klidně se v knížce vrátit.
Zvuky probouzení
Petr Třešňák
Tezko se pise komentar ke knize, ktera svym zpusobem popisuje vas vlastni zivot. Mame doma kloucka s diagnostikovanym detskym autismem a prestoze se jeho projevy nedaji srovnavat s tema Dorotcinyma, myslenkove pochody obou manzelu jsou nekdy az desive podobne. Kniha me hodne zasahla a casto jsem ji odkladala - asi jsem se bala, co prijde a co me vlastne muze cekat i doma. Je to nesmysl to takto brat, protoze kazdy autista je jiny a ma specificke preference a potreby. Cim dele diagnozu vim, tim vice mi prijde, ze se vice tyka nas dospelych nez samotneho ditete, protoze my se s timto vedomim snazime prokousat kazdym dnem, porad se strachujeme, co bude a jak to zvladneme, a ten postizeny si vlastne zije v krasne nevedomosti. Vetu o pratelich (jste uzasni, jak to zvladate, ja bych to nedal - dal, ale jsem rad, ze nemusim), tu si snad opisu a nekam vyvesim, desive pravdivy :) doporucuju!
