Gordonlord komentáře u knih

Ufff...no teda ! Nevím jestli se mi někdy dříve stalo, že bych nějakou knihu vydrtil za jediné odpoledne a jedním dechem, ale tady to přišlo.

Člověk, který se nepohybuje na metalové scéně a není seznámený minimálně se základními pojmy jejího black-metalového subžánru, se bude opravdu hodně ztrácet a mé nadšení nepochopí. Rovněž musím uznat, že se na mém vysokém hodnocení promítl fakt, že metalovou scénou celý život žiji a chápu každou narážku a odkaz, takže pokud tomu u vás tak není, sražte si z mého hodnocení tak jednu hvězdičku.

Protože i bez znalosti žánru se jedná o velmi kompaktní thriller, pohybující se v mantinelech pouhých čtyř postav a neskutečného pnutí mezi nimi. Pocit zmaru, nejistoty a nadcházejícího dějového kataklyzmatu byl přímo spalující. Na druhou stranu, byl to svým způsobem velmi čtivý, svižný, nesmírně poutavý a záživný opis historie norské legendy Mayhem, akorát v českém podání čtyř vymaštěných teenagerů.

Dal bych snad i plnou palbu, nebýt poslední čtvrtiny knihy, kde se vše bohužel otočilo do klasického oblouku "psychopatický vrah vězní svou oběť - oběť čeká na možnost útěku - vyvrcholení v předem očekávatelné pointě".

Ale to je jen drobná vada na skvělé knížce, která do mě vklouzla jako sladká malina. Tenhle pocit, kdy se kniha čte úplně sama a přeji si, aby se její konec neblížil tak rychle, mi už hodně dlouho chyběl !

3 02.01.2020

První díl byl lepší. Zde už necítím to nadšení a zápal ponořit se do příběhu nových hrdinů. Chybí tu ten prvek poznávání nového skvělého příběhu a ony prvotní a zajímavé zápletky a interakce mezi hlavními hrdiny a padouchy.

Tady je to jen boj tady, boj támhle, sem tam Makrova cynická poznámka a Catovo ostýchání se. Zajímavé to začalo být až ke konci, kdy se opět vybarvil Vitelius, jakožto největší svinský grázl a dějová linka s Lavinií dostala koule. Výborné a hlavně humorné osvěžení dodal na závěr příjezd císaře a jeho rozhodnutí zůčastnit se (a žel i dirigovat) závěrečné tažení proti britům.

Takže z počátku nuda, ke konci jízda. Zase mi z toho vychází dobrá knížka a jde se na třetí díl.

3 12.12.2019

Moje první setkání s historickým románem. Všechno je zde dobře. Postavy jsou zajímavé, mají nějaký vývoj (alespoň některé), děj odsýpá, akce je zajímavá a příběh napínavý a poutavý. Zároveň to ale není "wow" kniha, u které bych blahem slintal. Vcelku není co dodat, ani co najít za chyby. Solidně jsem se bavil a půjdu do dalšího dílu.

3 04.12.2019

Je hodně těžké hodnotit tento obří fantasy kolos. Děj se komplikuje, postavy neustále přibývají další a další a já už mám hustě popsané čtyři A4 papíry abych se vůbec vyznal v tom, kdo je kdo. Sanderson zamotává děj a přidává neustále další a další nové linky, mini-příběhy, dějové odbočky a situace, ale všechno stále dokáže bravurně ukočírovat a svojí super genialitou stmelit dohromady. Je to tak dospělé, komplexní, složité a propracované, že mě z toho mrazí a točí se hlava v jediný moment. Nicméně většinu knihy se zde stojí na místě a probírá politika. Většina hrdinů už připomíná nezranitelné supermany a možná i díky tomu považuji závěrečnou akční epopej za to nejnudnější, co tahle série zatím přinesla. Do poslední čtvrtiny knihy jsem se už musel docela nutit. Ale i tak jsem si zde našel spoustu neskutečně ikonických a nadčasových momentů, u kterých se těším, až se třeba za další čtyři knihy propletou s dalšími dějovými linkami a dají ultimátní smysl. Což se v téhle sérii běžně stává. Příběhový Super-kolos, který nemá obdoby, ale tentokráte trochu nudil.

3 26.11.2019

Totálně tuctová a obyčejná detektivka s mysteriózním nádechem, navíc poměrně odfláknutá a unavená. Z šedého průměru nudy tuhle tuctovku vyzvedává neodolatelný spisovatelský šmrnc mistra Kinga., který tentokrát i z vody uvařil ne úplně nejhorší polívku,

3 25.09.2019

Úroveň téhle série jednoznačně klesla s třetím dílem "Alfa" a ani další pokračování s názvem "Legie" na tom nic nemění. Lovcům Monster holt došel dech.

Velké mínus je obrovský počet postav, který se Larry snažil narvat do děje. Když už si myslíte, že je z toho totální guláš, kde žádná postava nemůže mít dostatek prostoru, ( a většinou nemá - pracuje se s tím, že už je musíte znát z minulých dílů) tak tam Larry narve ještě další postavy, které se objevili v jedné z předchozích knih plus pár naprosto zbytečných, jejichž dějová linka je nadbytečná a které ještě více rozmělňují dost zabržděné tempo příběhu. V mnoha momentech je pak vidět, že se snaží každé z nich dát za každou cenu alespoň trochu prostoru a roubuje jejich přítomnost do situací, kde už nejsou potřeba, nebo kde dokonce působí jako pěst na oko a naopak některé důležité postavy prostě zmizí z děje, protože už na ně jednoduše v tom maglajzu nezbývá místo.

Zářným příkladem zbytečné postavy je Ředitel. Spadá do škatulky typicky prvoplánového "humoru" postaveného na kontrastu skutečností, že Ředitel je drak, spadající tudíž mezi klasická fantasy monstra, který se ovšem ´nečekaně a paradoxně´ chová jako současný "cool" byznysman. Asi jsem z toho měl jít do kolen smíchy, ale tenhle typ humoru mi přišel jednoduchý, otřepaný a levný už někdy před pubertou.

Jako zajímavý nápad může z počátku vypadat konfrontace hlavních hrdinů s jejich nočními můrami - ale jak jsem už výše zmínil - postavy znáte z dílů minulých, takže už z kraje tušíte, jak to celé proběhne a od dané představy se obsah knihy vážně moc neodchýlí.


A aby toho nebylo málo - od okamžiku, kdy se hrdinové dostanou do světa nočních můr, začíná docela nepřehledný guláš plný nečekaně nudné akce, kde jsem už měl chuť se na to vykašlat. Oproti minulým dílům boje s monstry nemají ten drive a koření skutečné hrozby, strachu o hrdiny a jakési životnosti. Jako by to psaní Larryho moc nebavilo.

A naplno se zde ukazuje seriálovitost celé série. Legii není absolutně možné číst bez znalosti předchozích dílů a stejně tak téměř všechny dějové linky budou pokračovat v díle dalším.

Přesto, že tohle na mě působí jako méně povedený 389. díl nějaké akční telenovely, kde se nepovedlo tak úplně ukočírovat z počátku velmi dobře načatý příběh, kde potenciál spousty situací a postav zůstal až trestuhodně nevyužitý, tak je to pořád ještě průměrně dobrá akční vymejvárna se známými postavami, která ve své podstatě a při celkovém shrnutí neurazí a dokonce má pár dobrých momentů - jako například začátek knihy, kde je pár vtipných momentů a interakcí mezi lovci a docela solidní úvodní akce, kdy je pořád ještě vše přehledné.

Jinak nakonec jsou samozřejmě obrovským a zásadním plusem jsou za prvé postavy, které i přes svůj neukočírovatelný počet jsou vážně silné, záleží vám na nich a mají co říct a za druhé Larryho urputná snaha o pořádnou ´over-the top´ akční jízdu, která se samozřejmě opět dostaví (i když tentokrát ze židle vážně nezvedne).

3 09.09.2019

Vážně nerad dávám takovéhle hodnocení. Nechci vypadat jako zamindrákovaný idiot, který dává naschvál hodnocení "odpad" knize, která je tak vysoce ceněná. Ale nemůžu jinak.

Všechno, co se u prvního dílu královsky vydařilo, je definitivně pryč. Co jste na něm milovali, to zde nenajdete. Střemhlav upalující děj plný zajímavých postav se zde promění v plácání se na místě, při kterém sledujete postavy, které vám jsou totálně fuk a přemýšlíte, kde to vlastně má nějaký děj. Hlavní hrdinové a jejich osudy mi začaly být neskutečným způsobem putna, až na pár vyloženě mega-otravných (Davoka, Reva) u kterých jsem si přál, ať už umřou.

Na této knize je znát, že ji autor psát musel, příšerně ho nebavila a nehodlal zapojit ani na vteřinu svoji fantazii a nebo alespoň rafinovanými zápletkami či zvraty ozvláštnit děj. Unavená, otrávená rutina, prostá čehokoliv poutavého. Právě jsem to dočetl, a vůbec netuším, o čem to celé vlastně bylo, krom toho, že "nějaká válka někde".

Tohle mi přišlo o dost slabší než předchozí díly. Humor je tady vystavěný na naprosté imbecilitě hlavních postav a tímhle klíčem vyvolané situace většinou postrádají vtip. Poslechl jsem si to celé ve formě audioknihy, která byla krásným způsobem načtená slečnou jejíž jméno si nepamatuji, ale dovedla krásně modulovat hlas na přímou řeč každé z postav tak, že je skvělým způsobem vystihla a celé to tak pozvedla o level výše. Jinak nic moc. Čas u toho příjemně uteče, ale zítra už nebudu vědět, o čem to bylo.

3 05.04.2019

Hrdinové, jejichž osudy mě totálně nezajímají, vůbec nic zajímavého nedělají a celou dobu jen přemítají a uvažují nad úplně zbytečnými věcmi, které naplňují děj prázdnou vatou. Když se skutečně něco výjimečně stane, tak to nemá na nic žádný vliv a kniha nakonec skončí nijak. Totální plýtvání papírem a písmenky.

Restart? Ne. Znovuzrození ? Taky ne. Prostě jen chytrý pokus, jak nalákat nové čtenáře a zároveň tak nějak omluvit, že příběhy, které již vycházejí nějakých 70 let, mají stále stejně mladé hrdiny - omlazení všech zůčastněných o 10 let a částečné "zametení" nepohodlné minulosti postav je sice naroubované docela krkolomně, ale chápu, že to asi nejde vymyslet tak, aby to nevypadalo blbě a aby se zároveň za minulostí neudělala velká tlustá čára, která by otrávila dlouholeté čtenáře, kteří s těmito comicsy strávili třeba i celé dekády.

Je to náročnější čtení na pochopení, ale veškeré souvislosti, návaznosti a změny jsou popsány ve výborně provedených vysvětlivkách na konci knihy, takže pokud se budete fakt soustředit, opravdu pochopíte, co se kdy a kde a proč stalo i bez znalosti starých comicsů. Jednoduše vlastně všechny důležité věci, týkající se všech restartů, byly popsány v knihách Krize na nekonečnu zemí, poté Infinite Crisis, Final Crisis a Flashpoint. Až budou všechny tyhle knihy v češtině, zapadne do sebe všechno jedna báseň.

Každopádně jako samostatný příběh tahle knížečka neobstojí. Dobře navnazuje na to, co má teprve přijít a vysvětluje změny, kterými DC universum prošlo po "Flashpointu", který nastartoval vstup do sérií "Znovuzrození". Kresba je famózní. Takže tak nějak plichta, no - řemeslně je to udělané dobře a účel to plní, při pořádné snaze to pochopíte, ale veledílo to vážně není. Ani to nemá šanci a důvod se jím stát.

3 01.08.2018

Kniha, která neuvěřitelně masturbuje nad vodáctvím po celou dobu svého rozsahu a to až do té míry, dokud vám svůj vlastní pocit nadřazenosti a nejlepšího elitářství nevystříkne přímo do ksichtu.

Není zde příběh, jen plkání naprosto zažraného vodáka nad svým koníčkem. Hlavní hrdina nedokáže žvanit o ničem jiném a to je docela bída vzhledem k tomu, že se na tyhle žvásty snaží sbalit buchtu. Která je ale naštěstí tak nijaká a prázdná, že se v tom jeho žvanění snad ještě masochisticky vyžívá.

Jak jsem už naznačil - elitářstvím, zasvěcenými odbornými pojmy, pocitem výjimečnosti a pýchou na absolutně tuctovou a ničím zajímavou sociální skupinu je to narvané až po okraj, jenom ten příběh tomu chybí. A nejen příběh - chybí tomu i zajímavé postavy, děj, napětí a vlastně všechno.

Je tu pár náznaků dobrého nápadu (pár situací, které byly málem vtipné, pak vodák, který krade/kupuje náboženské artefakty, špičkování se s jinými vodáckými partami), ale žádný není nejen dotažený do konce (nedejbože k dokonalosti), ale končí u zárodku pouhé myšlenky. Celou tu nudnou a odfláknutou kravinu mohl zachránit humor, ale ten zde neexistuje, v nejlepším případě je naprosto bez vtipu.

Jednu hvězdičku dávám za to, že mě to nedalo a byl jsem zvědavý, co bude dál a jestli to bude taková blitka až do konce. A na téhle vlně pouhé zvědavosti to moji pozornost jako zázrakem udrželo.

3 20.05.2018

Jsem rád, že se mi opět podařilo natrefit na výbornou Kingovku. Děj odsýpá, napětí nepolevuje a každou chvíli se objevuje něco, co mi nedovoluje knížku odložit, protože dychtivě očekávám, jak se to vyvine a hlavně jak to celé dopadne. Sice to tentokráte není horor, jako téměř obvykle, ale kriminálka, ale obskurností a morbidností v kingově stylu je zde požehnaně. Například "Mercedesový vrah" - alias hlavní záporák, je skutečně hnojový psychouš jedna báseň. Magor s úchylnou psychologií, antisociálně nihilistickými myšlenkami, vražednými představami a touhou ojet vlastní matku mě vážně dostával a navíc jeho korespondence s vyšetřovatelem (hlavním hrdinou - detektivem v penzi) patří mezi vrcholné momenty téhle knihy. Dokud vrah podával vyšetřovateli hodgesovi indície a on po něm zuřivě pátral, jelo všechno dopředu jak namydlená napínavá struna, avšak před koncem knihy se nějak ta atmosféra i napětí vytratili a konec knihy jsem si už moc neužil. ale jinak super, tohle se vážně povedlo :-)

3 08.04.2018

Tak předně - kresba je tak nádherná a spektakulární, že přímo propaluje oči ! Nádhera s brilantně atmosféricky zvolenými barvami balancuje v tom dobrém slova smyslu až na hranici kýče. Skutečná pastva pro oči nejvyššího kalibru. Jinak příběh má tak klasickou a funkčně vystavěnou strukturu, že si ho nejen dovedu naprosto bez problémů představit jako film, ale jsem si jistý, že film se stejnou zápletkou a na chlup přesným koncem (nečekaný souboj na Kentovic farmě) jsem už jednou viděl, jen si nevzpomínám, jak se jmenoval !!! (Pokud vás to někoho trklo hned na první dobrou, neváhejte mi prosím napsat, o jaký film se jedná!)

K dobru jsou zde opět myšlenkové bubliny, přibližující nám každou situaci jak z pohledu Supermana, tak z pohledu Batmana a přítomnost dalších hrdinů zde tentokrát není přehnaná a jen tak na efekt, jen aby se jich po stránkách knihy proletělo co nejvíce, ale mají své opodstatnění.

Mínusem je opět onen "nepřemožitelný super" prvek, který sebou přináší každý příběh o Supermanovi, a jenž je zároveň důvodem, proč jeho příběhy vážně nemám rád. Prostě víte, že Supermana nikdo, nic a nikdy nemůže přemoci ani ohrozit, natož trvale zabít. A když už scénárista vymyslí kličku, kterou je možné do jeho života negativně zasáhnout, tak zde zaůřaduje "deus ex machina" v podobě super-ultra-futuristických technologií, jimiž disponuje Liga spravedlnosti a které svojí super-mocí zachrání to, co ani Superman nedokáže. S takovýmhle základem prostě bude každá akce vždy postrádat jakékoliv napětí.

A druhý mínusem jsou občas vele-stupidní hlášky postav, jejichž debilita rozkvete do plné parády v závěrečném představení Super-girl všem ostatním hrdinům.

No a abych to uzavřel - nebýt dvou výše popsaných výtek, dal bych tomu 4/5, protože je to solidní, pěkně vystavěný akční příběh se základem v rodinném dramatu, založeném na zpochybňování důvěry v systému rodič-potomek a jako film by to bylo sice jednoduché a samozřejmě opět trochu děravé béčko, ale na výsost zábavné s pěkně gradujícím koncem a nebýt filmu, kde jsem přesně tohle už viděl, i slušně překvapivým závěrem.

Žel - naprosto debilní comicsový stereotyp musel lehce zmrvit i jinak docela precizní dílko, takže dávám jen 3/5.

3 11.12.2017

Je to docela blbovina, postavy se tady chovají naprosto neuvěřitelně (ve špatném slova smyslu) a je to dost stavěné na "wow" efekt, kdy jako máte jít do kolen smíchy a údivem z toho, jak černoška ze slumu bez školního vzdělání umí vypočítat neskutečně složité rovnice, nebo jak se svojí partou unese premiéra a krále, kteří jsou vlastně během únosu naprosto v pohodě, žoviálně se s hrdiny románu baví, král oškube slepici, aby byla večeře, premiér vytře podlahu, haha, jo, vážně děsně hustý, jak jsou ty postavy ukrutně "cool" a jednají tak, jak by člověk vůbec nečekal, hm, jo, jsem z toho vážně hotovej. Prostě samý humor bez vtipu a fůra situací, křečovitě vystavěných podle výše popsaného modelu, působí ne humorně, ale děsně trapně. A navíc se v průběhu knihy tento systém neustále opakuje pořád dokola.

Oceňuji začátek knihy, kde mě ještě zajímalo, co se bude dít dál a jak se příběh vyvine, protože se jeho struktura začínala budovat docela poutavě. Ale tento pocit záhy opadl a nezbylo nic jiného, než roztříštěná nuda, prostá jakéhokoliv vyvrcholení, konfliktu, či alespoň konstantního příběhu. Jen vata, naplněná rádoby hustě ztřeštěnými a těžko uvěřitelnými situacemi, které vtipné nejsou.

Protože jsem to ale poslouchal jako audioknihu v práci, tak času, který jsem u toho strávil, přímo nelituji, dokonce musím přiznat, že po vypnutí mozku se to dá nejen vcelku snesitelně strávit, ale ten čas u toho vcelku nekonfliktně uplyne...

3 29.11.2017

Vcelku příjemná fantasy jednohubka. Celý příběh je dost komorní, zápletka má zajímavé rozuzlení, které zde nemohu ani nakousnout, jinak by to byl naprostý spoiler. A vzhledem k tomu, že mimo zajímavý vztah hlavního hrdiny s půl-orckou ženou a postavy čaroděje Mediva zde jsou už jen flashbacky do minulosti ve formě vizí a dál už pak nic víc zajémavého, tak ani nevím, co víc bych napsal.

Nebylo to zlé, ani chvíli jsem se nenudil, ale z každého slova, z každé věty v tého knížce obsažené naprosto sálá fakt, že tohle nemá na víc, než na solidní průměr popcornového fantasy.

3 17.10.2017

Příběh to nemá špatný - od začátku je děj knihy docela zajímavý, plejáda superhrdinských postav, která se k základní dvojici Batman-Green Lantern začíná přidávat je tak akorát, má tam svůj smysl a interakce mezi nimi je dobře jiskřivá a zajímavá (zejména Supergirl a GL a později Supergirl a Lobo), neustále se něco poutavého děje a vcelku solidně a zábavně to odsýpá zhruba do poloviny knihy.

Potom se to zlomí, možná i díky základní myšlence, která tvoří páteř série "Brave and Bold" - a tou je týmové spojení více superhrdinů dohromady v jednom příběhu. Zde se navíc jednalo o první díly této znovu-obnovené série, takže se nás Mark Waid snaží totálně uzemnit těžkotonážní kanonádou superhrdinů, kterých je tu za chvíli víc než červů v plesnivém buřtu, a celý příběh začíná být podřízen tomu, aby jich na stránkách totoho příběhu prodefilovalo co nejvíce, ať už to příběh potřebuje, a nebo ( v tomto případě) ne. Většina z nich samozřejmě posléze zmizí a do děje se už nevrátí, tudíž je jejich přítomnost skutečně potvrzena jako zbytečná.

Takže někde v průběhu moje nadšení rychle opadlo a začalo mě to celé docela obtěžovat, protože to byl ukrutný guláš miliardy superhrdinů, kde jsou všichni k ničemu (bohatě by stačili tak tři !!!), tuny superpadouchů,, superrobotů a další mizerné havěti, do toho totální bordel plný laserů, anti-paprsků rušících časové paprsky z minulosti a magnetické pole vržené z minulosti a dalších kravin...a tady už mám chuť z toho vrhnout, protože to celé sklouzlo do totální sci-fi retardované blbosti pro náctileté fakany, kde musí být všeho hrozně moc a všechno děsně přehnané.

K čemu se ještě musím vrátit, je krátká epizodka s Lobem, který dokázal dát příběhu neskutečnou porci zábavnosti i na tak malém, prostoru. Jeho charakter zde byl prvotřídně vystižen !

3 16.10.2017

Zásadním problémem hrdinů z JLA je fakt, že byli stvořeni ve čtyřicátých letech minulého století, kdy čtenáři nepotřebovali, ba ani nechtěli číst příběhy plné realistična, sugesce, lidskosti, opravdovosti, nechtěli komplikovaný, propracovaný a v rámci mezí žánru uvěřitelný děj a už vůbec ne uvěřitelné, realistické hrdiny s barvitými a promyšlenými charaktery. Tudíž jsou členové JLA více méně sebranka morálně a povahově plochých Mirků Dušínů, které nemůže nic zabít, mají super rychlost, super sluch, super všechno, nic pro ně není problém a naprosto vše dokáží, což přesně reflektuje potřeby tehdejších čtenářů, kteří prostě podobnými kokotinami chtěli být ohromováni.

A přesně odtud pramení onen problém - jak vůbec s takovými hrdiny dnes můžete udělat zajímavý comics ? Jak se můžete o takového hlavního hrdinu bát ? Fandit mu ? Co pro ně vůbec může být problém ? Co vložit do zápletky, aby to pro tak dokonalé super-bytosti byla výzva ? Prostě samotná povaha hrdinů, kteří byli stvořeni pro úplně jinak smýšlející čtenářské publikum z minulého století, je naprostou a dokonalou scénáristickou pastí pro kohokoliv, kdo by v dnešní době chtěl s takovýmhle materiálem napsat poutavý, silný a kvalitní příběh, který osloví současného čtenáře, uvyklého na vyšší příběhový standard, než je prostě jen šablonovité "moralizující týpek, co zvedá auta, létá rychleji než světlo, zastaví laserovým zrakem bankovní zloděje".

I z tohoto důvodu mám vcelku averzi vůdči comicsům o morálně rovných a povahově plochých hrdinech, co jsou nezranitelní a super-dokonalí, ale vzhledem k tomu, že zde účinkuje Batman, kterého mám naopak rád a čtu vše s ním spojené, tak jsem se rozhodl, že JLA dám zase jednou šanci. No - a musím říct, že poprvé to skutečně za něco stálo !

Grant Morison přeci jen patří k těm lepším scénáristům a rozehrává zde story, zasahující do alternativního světa DC comics. Se zápletkou točící se kolem zrcadlového světa si vyhrál skutečně dobře a místo toho, abychom se zde dočkali jen prosté a tupé rubačky typu "hodná JLA versus zlá JLA z alter-světa", tak se zde s možnostmi přechodu mezi dimenzemi dobře a zajímavě pracuje, Morrison z toho vytěžil docela dost ( i když věřím, že kdyby dostal více prostoru než jen nějakých 5 sešitů, šlo by z toho vytřískat víc) a využívá potenciálu tohoto tématu k rafinovaným zvratům, nápadům a dějovým kličkám, vyšperkovaným sem tam nějakými drobnými nápady, nad jejichž smyslem je občas třeba se i kapku zamyslet.

Prostě a jednoduše - k tomu, aby někdo udělal comics JLA skutečně dobrým, je potřeba opravdu šikovného scénáristy, kterému to myslí a dokáže udělat napínavým a poutavým i něco, co už ze své podstaty napětí a poutavost vylučuje. Grantu Morrisonovi se to podařilo a nevím čím víc bych to ještě okecával - tenhle comics jsem si fakt užil, anti-hrdinové ze zrcadlového světa měli opravdu silné charisma a celý děj nebyl tupý, ani jednoduchý a přesto zůstal ryze superhrdinský, aniž by musel vykolejit z klasických mantinelů žánru a zároveň nepůsobil trapně.

No ještě bych se zmínil o kresbě, které prostě není co vytknout. Svým stylem klasicky super-hrdinsky mainstreamová, jak má být.

3 03.10.2017

Velmi příjemná a lákavá osobní rovina příběhu z předchozího dílu, která celé knize dodala trochu větší hloubku a plastičnost, je pryč. A co tady pro druhý díl tím pádem zbylo ? - Už jen totální, klasická, přehnaná sci-fi superhrdinská akce, kde se háže mrakodrapy, bourají se města, hýbe se kontinenty, střílí lasery, zbraněmi na manipulaci mysli, používají se kouzla, obrovská moc, čarovné předměty a je zde možné vlastně naprosto a úplně všechno a to až do té míry, že mě tady už vůbec nic nebaví.

Postav je tady zase jako v indii na nádraží, tentokráte dokonce ještě o mnoho více než v prvním díle a vzhledem k tomu, že není skoro žádné místo na to, aby se s nimi pracovalo (vztah Flashe a Black Canary a záležitost s důvěrou v Martiana Manhuntera jsou světlejší okamžiky), tak tu působí jen jako slaměný panáci, kteří lítají, střílejí paprsky a bojují s emzáky v naprosto nedramatické, suché a předem dané bitvě, která je ovšem přehnaná a v celosvětovém měřítku monstrozně nabušená, přesně jak se na superhrdinský comics JLA stylu sluší a patří.

Ale jako určitě to není ani zdaleka pořád ještě marné. Celé to pěkně odsýpá, sem tam se i něco děje, občas tu je i zajímavý moment a kresba je docela hezká, mainstreamová, i když ne úplně detailní a zdaleka ne dokonalá - někdy místo toho, aby postava vypadala smutně když má, tak to spíš vypadá, že se usmívá - a v některých panelech jsem se občas ztrácel a nevěděl jsem, co se tam vlastně stalo.

Ale jo, nebylo to zlý, nijak extra jsem se u toho nebavil, docela jsem se těšil až bude konec, ale úplně špatnej pocit z toho zase nemám. Pořád docela slušný podprůměr.

3 20.07.2017

V téhle knize Gemmell dost bezostyšně vykrádá svůj příběh "Hledání ztracených hrdinů" - Postava nechutného, obhroublého a buranského Bizona je zde totiž věrnou kopií Beltzera, šermíř Nogusta je sice černoch, ale zároveň okopírovaná verze Chareose a precizní lučištník Kebra zde zastupuje roli Magrigga a Finna v jedné osobě. Dalším podobenstvím je i to, že všichni hrdinové jsou opět staří a jdou na svoji poslední výpravu. Prostě vykrádačka jak hovado. Jenže o to větší síla je fakt, že to Gemmellovi opět totálně žeru a opět mu to perfektně vychází !!!

Ve "Válečnících" je zároveň obsažena spousta dějových linek, náznaků a činů hlavních postav, které na ploše několika posledních stránek takzvaně "zaklapnou", odhalí svůj smysl a krásně uzavřou příběh, takže žádný čin, ani dějový zvrat v téhle knize není zbytečný a zároveň vede k velmi pěknému závěru.

Sympatičtí mi zde byli rovněž malý klučina Conalin, který se rozhodl do posledního dechu ochraňovat své dvě kamarádky a postupem času se z něho stává muž, který jednou bude velkým hrdinou, či koník "Hvězdný oheň", který se z umírající, na smrt odsouzené herky promění v hrdinu celého příběhu a další postavy by také stály za zmínku.

Vzhledem k tomu, že tahle kniha je - stejně jako ostatní Gemmellovky - hodně tvrdou a syrovou heroickou fantasy, tak zde zemře dost hlavních hrdinů, ale jejich smrt má vždy smysl.

Charaktery všech hrdinů jsou opět vykresleny do detailů i s jejich historickým pozadím, s jejich strachy, sny, tužbami a osobnostními libůstkami, díky nimž k nim velmi jednoduše přilnete. Jsem opravdu rád, že Gemmell nikdy na tento - pro mě absolutně zásadní prvek jakéhokoliv příběh - nikdy nezapomíná.

Každopádně tentokrát nemohu hodnotit maximálním počtem bodů, jako v případě "Legendy" či "Hledání ztracených hrdinů" prostě proto, že sem tam se objevila nějaká rozvláčná pasáž, některé rozhovory postav byly fakt jen dějovou vycpávkou, která nikam nevede, rovněž se objevila i nějaké trochu hluchá místa, kde se spád děje poměrně zabrzdil, což je častou grafomanskou chybou snad všech autorů ever - prostě psát a psát a psát, hlavně ať je to co nejdelší a je jedno, že je to k ničemu a zbytečné. A závěr knihy - ačkoliv velmi logicky a nepostižitelně dobře napsaný, mohl být na můj vkus a také na poměry heroické fantasy více vygradovaný, napínavý a epický. Ale protože kniha byla po ostatních stránkách neskutečně dobrá, tak místo tří bodů dávám tentokráte čtyři :-)

3 07.07.2017

Clive Barker pro mě byl vždycky něco jako alternativa, nebo žánrový souputník mistra hororu Stevena Kinga. Kinga považuji za naprostého mistra svého řemesla a některé jeho knihy mi přijdou vyloženě geniální a úžasné a některé zase jako příšerné braky. Tak jsem čekal, jaký si udělám názor na Barkera, s kterým jsem se do této chvíle setkal pouze prostřednictvím počítačové hry "Clive Barker´s undying", což není zrovna reprezentativní kousek pro získání pohledu na jeho spisovatelskou tvorbu. Každopádně na základě jeho pověsti a popularity jsem čekal skutečně vysoce nastavenou laťku kvality, napětí, sugesce a opravdu silných příběhů, tak jak to mistrovsky dovede King.

Mým prvním setkáním s Barkerovou tvorbou se tedy stala První kniha krve, která je takovým souborem několika povídek, které všechny spojuje jedna vlastnost a tou je naprosto příšerně nudný a ubíjející začátek. U naprosto každé povídky z tohoto celku jsem měl neskutečně silný problém s udržením pozornosti, protože tak unyle a ospale vyprávět dokáže vážně jen málokdo.

Některé povídky ve svém finále, nebo v lepším případě od poloviny, ukázaly alespoň zajímavý nápad, nebo dokonce schopnost neunudit mě k smrti. Momenty, jako třeba cesta metrem, kdy ve vagonech řádí zabijácký řezník a soupravu metra veze do podzemní stanice, kde na svoji dodávku masa čekají nesmrtelné bytosti, které v utajení vládnou celá staletí městu, nebo v další povídce souboj nervů s obyvateli domu proti démonovi, či psychopatický kult vzývající prasnici, kterou krmí lidským masem, jsou skutečně dobrými a zapamatovatelnými momenty. Nesmím ještě zapomenout na chodící obry z lidských těl v poslední povídce.

Jenže to je tak asi všechno, co můžu do kolonky "pozitiva" u hodnocení této knihy napsat. Jak jsem již výše jednou zmínil, všechny povídky spojuje (mimo výše zmíněné dobré základní nápady) příšerná nuda nejen jejich začátků, ale i zbytek každé povídky neoplývá ani děsem, strachem, hrůzou, tajemnem, nebo úplně prachsprostým napětím. Autor si zřejmě neuvědomuje, že příšery, mrtvoly, a psychopatické kulty mu samy o sobě z příběhu neudělají horor. Takže nám tu zbývají jen skutečně suše a nudně odvyprávěné syrové a nezáživné storky bez kvalitních postav, zápletek, děje, bez napětí, strachu, tajemna a čehokoliv, co dělá nejenom horor dobrým hororem, ale i příběh dobrým příběhem.

Skutečně netuším, čím si Clive Barker zasloužil svůj kultovní status, nebo zda jsem jen prostě sáhl po špatné knize, což se může bez problémů stát i při čtení Stevena Kinga, ale prostě a jednoduše - První kniha hřbitovní je pro mě hořkým zklamáním po všech stránkách.

3 30.06.2017