gossipavlina komentáře u knih
Tady hvězdiček alespoň sedm prosím.
Jodi Picoultová je fakt Paní spisovatelka, její knížky prostě můžu kdykoliv a kdekoliv. Zase mě dostala. Až na kolena.
Nechci hodnotit příběh sám o sobě, protože k tomu nemám slov. Ale jinak i přes ty hrůzy, které Minka (babička Sage) popisuje, se knížka krásně čte. A mám radost, že pravda a láska vítězí. A že i Sage na to přišla, že ji někdo může mít rád takovou, jaká je. A protože Jodi Picoultová patří mezi moje oblíbené spisovatelky, odpustím jí i ten předvídatelný, americky přeslazený konec.
Zajímavé prostředí, jinak průměrný thriller. Tak snad je Robert Karjel lepší pilot a voják než spisovatel.
Na první pokus mě kniha nijak nezaujala. Nemohla jsem se začíst. Odložila jsem ji s tím, že se k ní možná vrátím později.
Pak jsem si s ní dala ,,druhé rande" a vida, ono to vyšlo. Takže jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Příběh se mi moc líbil. Bylo to napínavé, dobře propracované. Nikde nic nedrhlo, žádné nelogičnosti atp. Jedná se o fabulaci, co by mohlo být jinak kdyby.....................
Ale na pozadí skutečných událostí a skutečných osob.
A nadto mám ještě větší radost, že ji napsal český autor.
Vtipné, milé, ba i poučné. A to i pro děti. Poezie jinak, která baví děti i dospělé.
Ilustrace jsou opravdu krásné. A i z příběhu si děti vezmou ponaučení.
Příběhů o odkrývání rodinné historie už bylo napsáno nespočetně. Některé mě bavily víc, některé méně. Ale tenhle byl jedna velká nuda. Ani jsem nedočetla.
Styl psaní mi vůbec nesedl. Absolutně bez emocí. Celkově vyzníval ploše.
Těšila jsem se, neb jsme osobně Krétu několikrát navštívila. Ale byla jsem hodně zklamaná.
Člověk je prostě sentimentální. A tak se vrací ,,na místo činu"
Ale chápu, že se Corinne chtěla zpátky podívat. Byla to část jejího života, která v ní nechala hluboké vzpomínky.
Viděla jsem i film, ale ten se mi moc nelíbil.
Je jasné, že jsem chtěla vědět, jak to bylo dál.
No, Corinne, evidentně měla toulavé boty.
Už je to delší dobu, co jsem přečetla tuhle knížku. Ale zůstala mi hluboko v mysli. Asi kvůli pro mě naprosto nepochopitelnému jednání Corinne.
Zamilovat se je jedna věc. Ale bezhlavě všechno dosavadní zahodit, bez ohledu na důsledky, to už je věc druhá
A ještě kvůli někomu, koho jen zběžně poznala, jiná národnost, jiná kultura.
Nicméně knížka je napsaná čtivě. Je to zajímavý příběh.
A jsem opravdu ráda, že zásadní věci řeším s rozmyslem.
S nadhledem, a tak to asi ani jinak nejde popisovat bezmoc a hrůzy. Jinak by se z toho jeden zbláznil. Děkuji za zprostředkování alespoň části toho, co vlastně a jak Lékaři bez hranic dělají. Moc všem fandím a jsem ráda, že jsem na knížku narazila a mohla si ji přečíst.
Janu Trachtovi držím palce!!!!
Uff, konečně jsem ji dočetla. Na knihu roku bych ji já určitě nenominovala.
Mojí chybou bylo, že jsem k ní přistupovala jako k detektivce. A chybou autora bylo, že konstruoval, konstruoval až překonstruoval. Zbytečně překombinované. Kdyby se držel jen příběhu Saracéna a cesty Poutníka, byl by to fajn thriller. Kniha by byla kratší, ušetřil by se papír a můj čas.
Ani se mi moc nezdála touha zalíbit se americkému čtenáři, zahrát na jeho citlivou strunu, snaha stát se bestsellerem za každou cenu.
Ale v každém případě téma hodně aktuální.
Vzhledem k věku autorky a že jde o její prvotinu, jsem byla příjemně překvapená. Je to taková milá oddechovka, dobře se čte. Hlavní hrdinové mi byli oba sympatičtí. Takže - ano, pokud potřebujete vypnout a odpočinout si, sáhněte po této knize.
Jsem nadšená. Moc se mi líbí - ilustrace, zpracování, jednoduché vysvětlení a popisky, které nezamotají hlavu.
Doporučuji.
Styl psaní Collen mě fakt baví. Je to čtení chytlavé, emotivní.
Ale měla jsem trochu problém s chováním hlavních postav - afektované, přiliš zahnané do extrému. Některé pasáže byly naprosto nereálné, a to i pro americku mládež.
S nadhledem musím přiznat, že Bez naděje mě prostě bavila víc.
Ale i přesto se těším na další díly a autorka bude stále patřit mezi moje oblíbené.
Taková pohádka, dobro zvítězí a zlo je potrestáno.
Četla se dobře, ale zrovna ten konec mi vzhledem k pojetí celé knížky vůbec neseděl.
Hodnotím za sebe, jako dospělou. Nechápou, že jsem se k té knížce dostala až v dospělosti. Asi možná, že v názvu je ten kluk, tak mě nikdy nenapadlo, si ji přečíst.
Ale dost jsem se u ní nasmála. A syn vlastně také. Určitě budeme číst další knížky od pana Steklače. Jeho styl psaní se mi moc líbí.
Nejvíc jsem se nasmáli, jak Bořík a spol. opravovali sousedce kapající kohoutek :-D a slovní přestřelky mezi rodiči, to jsem se bavila, ale ty asi dokážu ocenit jako dospělá, jako dítěti by mi asi vtipné nepřišly.
3/4 knihy se nic nedělo, jen jídlo ve fast-foodu a mlčení v autě. Těch pár zajímavých okamžiků knížku nezachrání. Bohužel, pro mě knížka byla zklamáním. 400 stran skoro o ničem, podle mě se z toho dalo vytěžit mnohem víc. Průměrná knížka.
Snad jen ty fotky z cesty, ty byly zajímavé.
Pěkné čtení pro děti, krásné ilustrace. A na konci si můžete ještě zahrát stolní hru.
Jo, knížka se mi líbila. Ne že bych se od ní nemohla odtrhnout, ale skvělý nápad. Přišlo mi to takové jednodušší čtení, prvoplánově líbivé. Děj byl prodchnut emocemi, a to mám ráda. Katniss jsem moc fandila a určitě budu číst další díly. Ale když už tu v ostatních komentářích zaznívá Divergence (se kterou by třeba mě ani nenapadlo to srovnávat) tak ta se mi líbila více. Hunger games jsou určitě fajn čtení, ale pro mě se kultovní nestanou.
Život Medy Mládkové byl, a je, opravdu úžasný - co zajímavých osobností potkala, kolika zážitky a prožitky obohatila svůj život. Její entuziasmus, odhodlání, píle a zarputilost jsou obdivuhodné a záviděníhodné.
Paní Medo, smekám před Vámi.
Na knížce, kromě jiného, oceňuji i přítomnost fotografií.