greetchen komentáře u knih
Nejdřív jsem si od Hartla přečetla útlou knížku "Prvok, Šampón, Tečka a Karel", která byla příjemnou, chytrou oddechovkou s neotřelým dějem. Proti tomu Nejlepší víkend je trochu uvzdychaný propletenec životů několika hrdinů. Ti jsou více či méně sympatičtí, asi každý se s někým ztotožní víc a někdo je mu kvůli chování a postojům nesympatický.
Jenže zatímco v předchozí knize se hlavním hrdinům v životě "něco dělo", tady toho moc není. Je to vlastně nosná myšleka celé knihy: ač máme k dispozici 52 víkendů, kdy lze podniknout něco převratného, úžasného, co nás nadchne a budeme z toho přežívat ony nudné běžné dny, většinou to vyzní naprázdno. Buď neuděláme nic, nebo ta očekávaná velká věc s následným ohlédnutím se zpět už tak skvěle nepůsobí. A to je věc, která irituje. Jak čtenářsky, protože skoro 500 stran neposakytuje žádné velké dobrodružství a akci, tak osobně, protože nám dává pomyslnou sebereflexi v tom, že to tak máme vlastně taky (a že místo nezapomenutelných zážitků jsme víkend zas strávili "jen" s knihou v posteli).
I přes to dějové opatrné našlapování namísto rázného vykročení se mi kniha četla docela dobře, mám ráda Hartlův jazyk a styl psaní a i když to není žádná akční řachanda, pořád se to čte příjemně.
Nemám moc ráda romance zasazené do dávné minulosti, po této knize jsem sáhla kvůli autorce, aniž bych tušila, že nejde o knihu ze současnosti. Ale nakonec bylo zasazení do poválečné éry, vynucená změna společenského smýšlení a pád honorace velmi zajímavou kulisou a rámcem celého příběhu. Každá z hrdinek - ač si všechny přímo sympatie nezískaly - mě něčím zaujala, jejich příběhy byly provázané, a přesto tak odlišné. I když děj někdy vázl, právě vztahy, myšlenky, očekávání i rodící se osobitý "feminismus" ho dokázaly příjemně posouvat. Kniha nejen k oddechu, ale i k zamyšlení, že za možnosti, které dnes my ženy máme, mohly právě i takové ženy, jako hrdinky této knihy.
Zajímavá zápletka i gradování knihy, škoda, že někdy autorka až moc tlačí na pilu a žene děj do nelogičnosti, vadily mi také příliš průhledné náznaky toho, že se něco stane. Jako by byla sama natěšené, jaké překvapení si na hrdiny a čtenáře vymyslela, až ho sama přehnaným naťukáváním prozradí ještě několik stránek či odstavců před tím, než k němu vůbec dojde.
Opět krásná obálka, která zaujme a přiláká. Za ní se skrývá vkusný příběh lásky a nadpřirozena, ale i přátelství, pokory, rodiny. Jazyk možná ještě není tak vypsaný (autorka knihu napsala ještě před Selekcí, je trochu cítit nezkušenost a lehká topornost vyjadřování). Těžko uchopitelná pro mě byla postava Kahlen, nakteré její projevy mi vadily, ale celkově je to příjemný příběh, který dává velký prostor vaší vizuální fantazii a nechává vyrůst příjemný snový příběh.
Moc hezký námět, i když místy se trochu pere s logikou, ale to není největší problém knihy. Tentokrát je kniha hodně blábolivá, autorka se točí stále dokola ve stejných myšlenkách, nedokáže se odrazit. Hlavní hrdinka navíc není příliš sympatická a věrohodná. A samozřejmě naivní děj, kde od začátku tušíte, jak se bude vyvíjet a jak to skončí... I když hledáte jen oddechovku, u které nemusíte moc přemýšlet, tady riskujete, že vás kniha o trochu mozkových buněk dokonce i připraví.
Knihy Alexandry Potter mám ráda, i když jde o klasickou naivní holčičí literaturu bez hloubky a jakékoli přínosné hodnoty. I když tato patří mezi autorčiny rané knihy, já se k ní dostala až nyní. Je slabší, je na ni vidět jistá nevypsanost, nedostatek fantazie, tuctový sladký scénář, snadno odhadnutelný. Místy je ta naivita, hlopost a předvídatelnost až iritující. I když hledáte jen oddechové čtení, existuje spousta lepších knih, i v portfoliu této autorky. Za mě je to nejslabší "potterovka", přesto ale asi její knihy nepřestanu číst. :-) Každý má nějakou svou literární guilty pleasure.
Klasická Keplerovka, silná, temná, místy možná až nepříjemně nechutná, ale asi to k tomuto žánru patří. Místy možná zbytečně rozvleklé, v některých pasážích ztěží uvěřitelné, ale naštěstí v míře, aby to celkovému dojmu z knihy neublížilo.
Zajímavý námět, mistrně zpracovaný, temný a tíživy, až jsem musela chvílemi od knihy "odpočívat" a vydechnout si od mrazení, které to dokáže vyvolat v břiše. Od začátku do konce čtivé, silné a napínavé.
Příjemně mrazivá, čtivá kniha. Zvláštní forma klipovitě střídá postavy, kolem kterých se děj odehrává (a postupně proplétá a spojuje), což mě z počátku trochu rušilo, ale v druhé půli knihy do neuvěřitelně stupňovalo napětí. Autorka dokáže vtáhnout a stupňovat děj, aniž by zbytečně prozrazovala pointu, dlouho jsem netušila, jak to nakonec dopadne.
Hartla jsem dosud znala jen jako divadelního tvůrce, tohle bylo pro mě první setkání s ním coby autorem literárním. Kniha mi přišla skvělá: oddechovka, kterou čtete jedním dechem, zhltla jsem ji za dvě odpoledne. Líbila se mi zápletka, vykreslení postav, schopnost děj gradovat i včas šikovně uzavřít. Je to příjemné, uvěřitelné, upevní to ve vás víru, že lze věřit v naději a dobré konce. V segmentu "knih pro oddech a pobavení" naprostá jednička, které nic nechybí.
Zároveň to ale není nic literárně obohacujícícho, proto nechápu tu masovou zálibu v "hartlovkách", myslím, že máme v tuzemsku i schopnější autory, jejichž knihy nejsou jen pro rychlou konzumaci, ale něco vám dají a budou ve vás rezonovat ještě dlouho po přečtení. Hartl je spíše jako časopis: přečtete, odložíte, účel splnilo, mohu zapomenout. Jedno přečtení bohatě postačí.
Karolínu sleduji na facebooku a když jsem se dostala náhodou k její knize, řekla jsem si, proč nezkusit i tu. Styl psaní je stejně lehký, ironický a humorný, jako její příspěvky na facebooku, povídky mají celkem pěknou konstrukci. Jako zábavné čtení na odlehčení a pobavení naprosto splní účel, místy jsem se chechtala nahlas. Některé momenty byly sice přibarvené možná až moc, ale budiž to autorce odpuštěno. Snad se jen v případě knihy snažila být ještě vtipnější, než "jen" na facebooku, a někdy ta snaha přišla bohužel až bolestně vniveč, což podle mě vůbec neměla zapotřebí.
"Dívka, která spadla z nebe" je plná dramatických chvil, překvapivých zvratů, vyhrocených a obnažených emocí. Je to ale logické, odehrává se za války, kdy byla doba přesně taková. Následné poválečné roky a období studené války bylo více o taktizování, přetvářce, čekání a očekávání. I proto je kniha o něco "mdlejší", ale určitě ne bez jiskry. Mně osobně přišla stejně dobře promyšlená a napsaná, možná nemusela mít tak široký záběr a mohla v menším možství událostí dovolit postavám detailnější vykreslení jejich vztahů a pocitů.
Ke knize mě přilákala "reklama" na obalu, že se má titul podobat Zmizelé. Možná tohle očekávání nakonec způsobilo výsledné zklamání a naštvání. Kniha je prostě průměrný thriller, ale kvůli tomuhle nenaplněnému očekávání jsem se dokonce rozhodovala mezi dvěmi a třemi hvězdičkami.
Líbil se mi námět, způsob, jak se jednotlivé příběhy postav proplétají a nakonec spolu prorůstají, i příjemně mrazivé finále. Autorka ale bohužel neumí držet čtenáře v potřebném napětí, hodně se opakovala, intenzivní odstavce střídala s mrtvými stránkami o ničem. Skoro jsem měla chuť přeskakovat (což nikdy nedělám). Možná je na ni rozsah románu až moc a dokázala by příběh zdárněji smrsknout do pouhé povídky.
Odpočinkové, ale zároveň obohacující. Musím říct, že mi kniha prozradila o španělské historii mnohem víc než dávné hodiny dějepisu na střední škole, a to včetně zajímavých souvislostí. Kniha je velmi krásně napsaná, pro někoho možná obsáhle, ale mně se to hrozně líbilo. Jako bych koukala na nádherně vymalovaný obraz a postupně rozkrývala přechody jeho barev, jednotlivé detaily, vrstvy.
Skvěle napsané, občas hodně surové a popisné, až jsem musela knihu i chvílemi odkládat a rozdýchat to, ale hned se k ní celá napnutá zas vrátit. Skvěle dotažené až do konce, iritovala mě ale až neuvěřitelná lstivost a dokonalost vraha, na kterého jsou všichni žabařsky krátcí a pořád se to v knize opakuje, až mi t přišlo otravné a k neuvěření.
Krásně vystavěný příběh, kterému nechybí napětí, s příjemně vygradovaným závěrem, poslední stránky jsem hltala s napětím a děsem staženým žaludkem. Příběh si přitom zachovává krásně ženskou, možná až dívčí jemnost a transformující se naivitu.
Na dobrou oddechovku je zde bohužel až příliš rušivých elementů:
1. minus: Pohled na skupinku singles kamarádek není špatný námet, v tomto případě však jde o pohled očima autora o pár generací starších. Což je v knize patrné bohužel jak slovníkem, který se k třicátnicím moc nehodí, tak řadou nelogických detailů (ještě ne třicetiletá lékařka už má četnou klientelu a vyděláno na luxusní byt, v realitě by měla sotva hotovou atestaci; postvy si píší dopisy - v dnešní době, kdy jsou již i emaily zastaralé, apod.).
2. minus: Příběhy hrdinek nejsou úplně špatné, bohužel se střídavě prolínají, sledujeme co chvíli jinou, snadno tak ztratíte niť, která je která a které prožitky k nim patří, některé nejsou ani zdárně dotažené a vypointované, jednoduše se vytratí.
3. minus: Kniha by si zasloužila pořánou korekturu a kontrolu editora, běžně chybí tečky na konci vět, jedné z postav se v průběhu knihy změní jméno apod.
Po "kuchařce" a "trhačce" jsem čekala zase podobný mustr knihy, ale tohle je tedy úplně jiný šálek. Opět jde o pořádný propletenec, tentokrát jde o vícero postav, které se potkávají a originálně předávají linii příběhu dál a dál. Většina z nich se objeví jen na krátkou, takže v hlavě nevzniká nrepřehledný galimatyáš figur. Nemá to takové kouzlo jako předchozí autorovy tituly, ale členitá struktura nijak nenudí, čte se příjemně.
Rušivě ovšem působí nadmíra erotiky ve své nejsyrovější podobě. Ne že by mě od dočtení knihy úplně odradila (jako je to znát z jiných komentářů), ale přišla mi zbytečná, často pro tok příběhu nijak zásadně podstatná a v takovém množství pak až trapně vyznívající.
Po knize jsem sáhla vlastně omylem, v rychlosti jsem něco hledala v knihovně a v doporučených upoutala tato kniha, obálkou velmi podobná knihám Johna Greena. A vlastně to zas takový omyl nebyl. I když databazeknih.cz v podobných knihách žádné jeho dílo nezmiňuje, já tam určitou paralelu vidím. Kihou se prolíná zejména tíživost dospívání, téma odlišnosti, outsiderství, potlačované agrese. Přes svou melancholičnost je příběh příjemný na čtení a čas strávený nad stránkami této knížky byl inspirativní a očistný.
Příjemné odpočinkové čtení. I když víte, jak se zruba bude kostra příběhu odvíjet a celkem snadno odhalíte velmi brzy i konec, nevadí to. Tady nejde o nějaké napínání a mrazení, ale o naivní sladkou lovestory plnou lásky, ale i humoru a přátelství.